Co může znamenat "filozofie" v tzv. "filozofii dějin"

Abstrakt

Tento článek se zabývá přehledem evoluce a proměn toho, co je známo jako „filozofie dějin“ od Voltaira až do současnosti a zaměřuje se na otázku obsahu a funkcí "filozofie" (a teoreticko-filozofického myšlení) v historiografii jako celku a zejména ve specifické, často zpochybňované disciplíně "filozofie dějin". To umožňuje překonat simmelovský dualismus "obsahového" a "teoreticko-metodologického" chápání "filosofie dějin" a zároveň rozlišit tři paradigmata, která se postupně objevují při definování filosofie: ontologické, mentalistické a lingvistické. Liší se od sebe realistickou, konstruktivistickou a komunikativní perspektivou, mají odlišné pojetí historické skutečnosti, odlišná intelektuální témata historického zkoumání a také odlišné pojetí pravdy ("neskrytost“ / alétheia, "nutnost a platnost", nepřítomnost logického rozporu nebo komunikativní kompetence) a tak dále a mohou být zosobněna v různých postavách (např. Ranke - Weber - White). V tematizaci předmětu filosofie dějin (a smyslu dějin) jako určité jednotící interpretační (či dokonce normativní) perspektivy vidění historického procesu spatřuje autor možnost znovuotevření diskuse na pomezí radikálního konstruktivismu, historického relativismu a poznávacích možností kulturních dějin.