Metakognitivní strategie a jejich role ve výuce a v podpoře rozvoje porozumění čtenému
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.5028Klíčová slova:
Metakognice, metakognitivní dovednosti, metakognitivní znalosti, RWCT, porozumění čtenémuAbstrakt
Předkládaný článek se zaměřuje na vymezení pojmu metakognice v kontextu edukačního procesu. Podrobněji popisuje význam metakognitivních strategií při podpoře porozumění čtenému u žáků a studentů. Text rozlišuje metakognitivní strategie z hlediska dovedností a znalostí a přibližuje vybrané výzkumy, které potvrzují pozitivní dopad metakognitivního přístupu na efektivitu výuky. Následně jsou uvedeny konkrétní příklady implementace rozvoje metakognitivních strategií v pedagogické praxi. Závěr článku se věnuje vlivu těchto strategií na rozvoj čtenářské gramotnosti, se zvláštním důrazem na schopnost hlubšího porozumění textu.
Reference
Anderson, N. J. (2002). The Role of Metacognition in Second Language Teaching and Learning. ERIC Digest. https://api.semanticscholar.org, CorpusID:140987352
Baker, L., & Brown, A. L. (1980). Metacognitive skills and reading. Center for the study of Reading.
Çubukçu, F. (2008). Enhancing Vocabulary Development and Reading Comprehension through Metacognitive Strategies. Issues in Educational Research, 18(1), 1–11.
Cubukcu, F. (2009). Metacognition in the classroom. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 1(1), 559–563. https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2009.01.101
Česká školní inspekce. (2016). Hlavní šetření PISA 2018: Školní zpráva. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz//html/2019/Narodni_zprava_PISA_2018/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1
Flavell, J. H. (1976). Metacognitive Aspects of Problem Solving. In The Nature of Intelligence (231–235). Lawrence Erlbaum.
Flavell, J. H. (1979). Metacognition and cognitive monitoring: A new area of cognitive developmental inquiry. American Psychologist 34(10), 906–911. DOI: 10.1037/0003-066X.34.10.906
Hartman, H., & Sternberg, R. J. (1993). A Broad BACEIS for Improving Thinking. Instructional Science, 21, 401–425. https://doi.org/10.1007/BF00121204
King, A. (1991). Effects of training in strategic questioning on children’s problemsolving performance. Journal of Educational Psychology, 83(3), 307–317. https://doi.org/10.1037/0022-0663.83.3.307
Kintsch, W. (1998). Comprehension: A Paradigm for Cognition. Cambridge University Press.
Kuhn, D. (2000). Metacognitive Development. Current Directions in Psychological Science, 9(5), 178–181. https://doi.org/10.1111/1467-8721.00088
Mokhtari, K., & Reichard, C. A. (2002). Assessing students’ metacognitive awareness of reading strategies. Journal of Educational Psychology, 94(2), 249-259. DOI: 10.1037/0022-0663.94.2.249.
Laufková, V., & Ronková, J. (2017). Čtenářská gramotnost v pojetí projektu ELINET. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 1(1), 87–101.
MŠMT. (2005). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze. https://www.npi.cz/images/RVP_ZV_2005.pdf
Najvarová, V. (2008). Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy. Masarykova univerzita. Disertační práce.
OECD (2019). PISA 2018 Results (Volume I): What Students Know and Can Do.
Palincsar, A. S., & Brown, A. L. (1984). Reciprocal teaching of comprehension-fostering and comprehension-monitoring activities. Cognition and Instruction Vol. 1, No. 2 (Spring, 1984), pp. 117–175, Published By: Taylor & Francis, Ltd. https://www.jstor.org/stable/3233567
Pressley, M. (2002). Reading instruction that works: The case for balanced teaching.
Paris, S. G., & Winograd, P. (1990). How metacognition can promote academic learning and instruction. In Dimensions of thinking and cognitive instruction (15–51).
Lawrence Erlbaum Associates.
Perry, J., Lundie, D., & Golder, G. (2019). Metacognition in schools: What does the literature suggest about the effectiveness of teaching metacognition in schools? Educational Review, 71(4), 483–500. https://doi.org/10.1080/00131911.2018.1441127
Pintrich, P. R. (2000). The Role of Goal Orientation in Self-Regulated Learning. In Handbook of Self-Regulation (451–502). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-012109890-2/50043-3
Schraw, G. (2001). Promoting General Metacognitive Awareness. In H. J. Hartman (Ed.), Metacognition in Learning and Instruction (19, 3–16). Springer Netherlands. https://doi.org/10.1007/978-94-017-2243-8_1
Schraw, G., & Dennison, R. S. (1994). Assessing metacognitive awareness. Contemporary Educational Psychology, 19(4), 460–475. https://doi.org/10.1006/ceps.1994.1033
Stanton, J. D., Sebesta, A. J., & Dunlosky, J. (2021). Fostering Metacognition to Support Student Learning and Performance. CBE—Life Sciences Education, 20(2), fe3. https://doi.org/10.1187/cbe.20-12-0289
Swanson, H. L. (1990). Influence of metacognitive knowledge and aptitude on problem solving. Journal of Educational Psychology, 82(2), 306–314. https://doi.org/10.1037/0022-0663.82.2.306
Tomková, A. (2007). Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení v primární škole: Distanční text. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Vaidya, S. R. (1999). Metacognitive Learning Strategies for Students with Learning Disabilities. Education, 120(1), 186–189.
Vicherková, D., Řeřichová, V. (2016). Čtenářská gramotnost, čtenářská kompetence a čtenářské strategie v kontextu současného českého kurikula. E-pedagogikum, III, 15–24. https://epedagogium.upol.cz/pdfs/epd/2016/03/03.pdf.
