Vliv generativní ai na kreativitu žáků základních a středních škol při tvůrčím psaní
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.5159Klíčová slova:
generativní umělá inteligence, tvůrčí psaní, dialogické autorství, umělá inteligence ve vzděláváníAbstrakt
Generativní umělá inteligence (AI), jako je ChatGPT, se rychle stává běžným nástrojem při tvůrčím psaní i ve školním prostředí. Přesto zatím víme jen málo o tom, jak AI ovlivňuje kreativitu žáků a jejich vztah k vlastnímu autorství. Tato studie zkoumá, jak žáci základních a středních škol (N = 449, věk 13-19 let) využívali generativní AI během workshopů zaměřených na tvůrčí psaní. Výsledky ukazují, že většina žáků kombinovala vlastní psaní s podporou AI: pouze 3,8 % spoléhalo výhradně na generovaný obsah, zatímco 68,4 % zvolilo vyvážený přístup. Nejvyšší míru zapojení AI vykazovali žáci pracující ve skupinách. Kvalitativní analýza odhalila, že žáci oceňovali zejména inspiraci, strukturaci textu a možnost konzultace, kterou jim AI poskytuje. Současně se ale objevovala nejistota ohledně autorství a někdy i tendence přenechat tvůrčí úsilí samotné AI. Studie zdůrazňuje význam metakognitivní podpory jak z pohledu přínosů i rizika využívání AI při tvůrčím psaní. V diskuzi také navrhujeme pedagogické strategie, které žákům pomohou vnímat AI jako nástroj, nikoliv náhradu jejich vlastní kreativity.
Reference
Akverdi, C., & Baykal, G. E. (2024). Generative AI tools in design fields: Opportunities and challenges in the ideation process. NordiCHI '24 Adjunct: Adjunct Proceedings of the 2024 Nordic Conference on Human-Computer Interaction, 29, 1–5. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1145/3677045.3685445
Alexander, R. J. (2008). Towards dialogic teaching: Rethinking classroom talk (4th ed.). Dialogos.
Bai, S., Gonda, D. E., & Hew, K. F. (2024). Write-curate-verify: A case study of leveraging generative AI for scenario writing in scenario-based learning. IEEE Transactions on Learning Technologies, 17, 1313–1324. https://doi.org/10.1109/TLT.2024.3378306
Baidoo-Anu, D., & Ansah, L. O. (2023). Education in the era of generative artificial intelligence (AI): Understanding the potential benefits of ChatGPT in promoting teaching and learning. Journal of AI, 7(1), 52–62. https://doi.org/10.61969/jai.1337500
Barthes, R. (1977). The death of the author (S. Heath, Trans.). In Image, music, text (pp. 142–148). Fontana.
Boden, M. (2009). Creativity in a nutshell. Think, 5, 83–96. https://doi.org/10.1017/S147717560000230X
Epstein, Z., & Hertzmann, A. (2023). Art and the science of generative AI. Science, 380(6650), 1110–1111. https://doi.org/10.1126/science.adh4451
Flavell, J. H. (1979). Metacognition and cognitive monitoring: A new area of cognitive-developmental inquiry. American Psychologist, 34(10), 906–911.
Gil Ruiz, P., & García Arnao, J. J. (2024). Trazos digitales: Efecto de la inteligencia artificial en el proceso creativo. Encuentros: Revista de Ciencias Humanas, Teoría Social y Pensamiento Crítico, 22, 14–27. https://doi.org/10.5281/zenodo.13362804
Inie, N., Falk, J., & Tanimoto, S. (2023). Designing participatory AI: Creative professionals’ worries and expectations about generative AI. Proceedings of the ACM Conference, 1–8. https://doi.org/10.1145/3544549.3585657
Ji, J. (2024). Demystify ChatGPT: Anthropomorphism around generative AI. Grace, 2(1). https://ojs.stanford.edu/ojs/index.php/grace/article/view/3222/1622
Kahila, J., Vartiainen, H., Tedre, M., Arkko, E., Lin, A., Pope, N., Jormanainen, I., & Valtonen, T. (2024). Pedagogical framework for cultivating children's data agency and creative abilities in the age of AI. Informatics in Education, 23(2), 323–360. https://doi.org/10.15388/infedu.2024.15
Kim, K., Heo, J., & Jeong, S. (2021). Tool or partner: The designer’s perception of an AI-style generating service. In Artificial intelligence in HCI: Vol. 12797. Proceedings of the Second International Conference AI-HCI 2021 as part of HCII 2021 (pp. 241–259). Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-77772-2_16
Lee, J., Hicke, Y., Yu, R., Brooks, C., & Kizilcec, R. F. (2024). The life cycle of large language models in education: A framework for understanding sources of bias. British Journal of Educational Technology, 55, 1982–2002. https://doi.org/10.1111/bjet.13505
Lucas, B. (2016). A five-dimensional model of creativity and its assessment in schools. Applied Measurement in Education, 29(4), 278–290. https://doi.org/10.1080/08957347.2016.1209206
Urban, M., Děchtěrenko, F., Lukavský, J., Hrabalová, V., Švácha, F., Brom, C., & Urban, K. (2024). ChatGPT improves creative problem-solving performance in university students: An experimental study. Computers & Education, 215, 105031. https://doi.org/10.1016/j.compedu.2024.105031
Richter, M. (2025). Formulace pravidel pro využívání AI ve výuce sociálněvědních oborů. Civilia, 15(1), 23–38. https://doi.org/10.5507/civ.2025.001
Si, C., Yang, D., & Hashimoto, T. (2024). Can LLMs generate novel research ideas? A large-scale human study with 100+ NLP researchers. arXiv. https://arxiv.org/abs/2409.04109v1
Vaswani, A., Shazeer, N., Parmar, N., Uszkoreit, J., Jones, L., Gomez, A. N., Kaiser, Ł., & Polosukhin, I. (2017). Attention is all you need. In Advances in neural information processing systems (pp. 5998–6008). arXiv. https://arxiv.org/abs/1706.03762
