Světová jednota jako jediná budoucnost modernity: nalézání myšlenky světového státu a jejích zastánců v Německu (konce) 40. let 20. století
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.2948Klíčová slova:
20. století, budoucnost, Německo, Joe J. Heydecker, utopie, hnutí za světový státAbstrakt
Historiografie studené války, zaměřující se na soupeření sociálních systémů, poněkud zatemnila skutečnost, že až do začátku 50. let 20. století se mnoho idejí soustřeďovalo na budoucnost světa ve smyslu vývoje směrem k výraznější jednotě. Zvláště během 30. a 40. let 20. století duch doby zplodil celou řadu nových nadnárodních politických entit a mnoho lidí, kteří došli k závěru, že éra nacionalismu se chýlí k definitivnímu konci, se stále více přiklánělo ke světonázorům, překračujícím národní stát. Někteří stoupenci takových idejí dokonce měli za to, že jediné politické řešení, zaručující bezpečnou budoucnost, spočívá v okamžitém nastolení světového státu. Tato studie rozšiřuje výzkum konceptů světového státu na poválečné Německo a prozkoumává motivace německých aktérů pokládat si otázky, směřující k reorganizaci světa. Text se zaměřuje na významnou osobnost německého hnutí za světový stát, fotografa a novináře Joe J. Heydeckera a snaží se poukázat na vliv duchovních nauk a technokratických konceptů na představy o světovém státu. Text dochází k závěru, že uvažovaný světový stát nebyl nutně demokratický a lze jej chápat spíše jako projev konzervativního hledání odlišné politické modernity.