Diskurzivní prostředky a profesní strategie šedé zóny poskytovatelů lékařské péče na přelomu středověku a raného novověku

Abstrakt

Socioprofesní prostředí poskytovatelů lékařské péče na přelomu středověku a raného novověku bylo charakterizováno silným pluralismem, přičemž elitní menšinu představovali univerzitě vzdělaní lékaři. Ti upevňovali svoji autoritu nad nevzdělanými léčiteli, takzvanými empiriky, jen zvolna a omezeně. Nicméně jejich neformální vliv v podobě medicínského vědění, prostředků sebeprezentace a komunikačních vzorců, to vše bylo klíčově důležité a oni sami značně ovlivňovali prostředí, které nedávné výzkumy chápe jako méně vnitřně strukturované a označuje jako "lékařskou penumbru". Tato studie se zaměřuje na neinstitucionalizované a profesionáně nejasně ohraničené skupiny empiriků, zejména šarlatánů a potulných prodejců léčiv, kouzelníků a léčitelek. Text analyzuje profesionální strategie, s jejichž pomocí v očích potenciálních uživatelů svých služeb budovali obraz své exkluzivity, a také jejich diskurzívní nástroje, jejichž prostřednictvím české prameny z období pozdního středověku a raného novověku konstruovaly narativy o těchto skupinách. Text ukazuje, jak tvůrci diskurzů o jednotlivých skupinách empiriků měnili specifické prvky svých profesionální strategií do podoby nástrojů jak delegitimizovat jejich profesionální status.