Didaktický hudební test v multiplatformní aplikaci Melodica sloužící jako prostředek pro chápání hudebního výraziva
DOI:
https://doi.org/10.14712/25337890.5097Klíčová slova:
hudebnost, hudební výchova, 1. stupeň ZŠ, pedagogická intervence, diagnostické nástroje, digitální aplikaceAbstrakt
Příspěvek představuje výsledky intervenční studie, která byla realizována v rámci vývoje nové hudební digitální aplikace Melodica pro výuku hudební výchovy na 1. stupni základní školy, a zároveň přibližuje nově vytvořený diagnostický nástroj – didaktický hudební test – určený pro evaluaci efektu intervence i pro diagnostiku v pedagogické praxi. Cílem intervenční studie bylo ověřit, zda má práce s aplikací pozitivní vliv na hudebnost žáků. Výzkum byl realizován na šesti základních školách a zahrnoval žáky 4. ročníků. Do experimentální skupiny bylo zařazeno 115 žáků, kteří v hodinách hudební výchovy pracovali s aplikací Melodica, a do kontrolní skupiny 113 žáků, kteří aplikaci nevyužívali. Didaktický hudební test byl administrován ve dvou etapách (T1 – říjen 2024, T2 – březen/duben 2025), a to prostřednictvím digitální aplikace pro tablety. Statistické analýzy prezentované v tomto příspěvku vycházejí z dat získaných v obou etapách testování (T1 a T2), přičemž do analýz byli zahrnuti pouze žáci, kteří absolvovali obě měření. Z tohoto důvodu byl výsledný analyzovaný soubor tvořen 159 žáky – 88 v experimentální skupině a 71 v kontrolní skupině. Výsledky ukázaly, že přestože v obou skupinách došlo ke zlepšení výkonu, rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky ani věcně významný. V diskusi jsou rozebrána možná omezení studie, otázky fidelity implementace a návrhy pro další výzkum i rozvoj samotného testu. Upozorňujeme na potenciál diagnostického nástroje pro další využití v pedagogické praxi a potřebu jeho standardizace v souladu s požadavky APA (2001). Výsledky přinášejí podněty pro hlubší zkoumání efektivity digitálních nástrojů ve výuce hudební výchovy i pro vývoj validních diagnostických nástrojů v této oblasti.
Reference
Anderson, S., Himonides, E., Wise, K., Welch, G., & Stewart, L. (2012), Is there potential for learning in amusia? A study of the effect of singing intervention in congenital amusia. Annals of the New York Academy of Sciences, 1252, 345–353. https://doi.org/10.1111/j.1749-6632.2011.06404.x
Ayotte, J., Peretz, I., & Hyde, K. (2002). Congenital amusia: A group study of adults afflicted with a music‐specific disorder. Brain, 125(2), 238–251. https://doi.org/10.1093/brain/awf028 Bělohlávková, P., Kmentová, M., Kucharská, A., & Nedělka, M. (2025). Multiplatformní aplikace jako prostředek pro chápání hudebního výraziva. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 9(1), 65–91. https://doi.org/10.14712/25337890.4990
Cohen, J. (1988). Statistical Power Analysis for the Behavioral Science. Erlbaum. Česká školní inspekce (2023). Kvalita vzdělávání ve školním roce 2022/2023 – výroční zpráva. https://csicr.cz/cz/Aktuality/Kvalita-vzdelavani-ve-skolnim-roce-2022-2023-%E2%80%93-vyr
Darrow, A. A. (2016). Introduction to approaches in music therapy. Silver Spring, MD: American Music Therapy Association.
GIA Publications. (n. d.). MLT testing (PMMA, IMMA, AMMA, MAP). https://giamusic.com/mlt-testing
Gordon, E. E. (1965). Musical aptitude profile: Manual. Houghton Mifflin.
Gordon, E. E. (1982). Intermediate measures of music audiation (Grades 1-6): Test manual. GIA Publications.
Gordon, E. E. (1986). Primary Measures of Music Audiation: Test manual (K–Grade 3). GIA Publications. https://giamusic.com/resource/primary-measures-of-music-audiation-kgrade-3-test-manual-instrumentaccessory-g2242m
Gordon, E. E. (1989). Advanced measures of music audiation. GIA Publications.
Gordon N. (2000). Developmental dysmusia (developmental musical dyslexia). Developmental Medicine & Child Neurology. 42(3), 214–215. doi:10.1017/S0012162200000360, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10755462/
Gabrielová, J. (2013). Pamětní subtesty v testové baterii hudebních schopností A. Bentleyho. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. https://theses.cz/id/vg6952
Hala, P. (2014). Musica viva in schola XXIV: Sborník z konference. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. https://www.ped.muni.cz/wmus/studium/sborniky/musica_viva_in_schola_xxiv.pdf
Hande V, & Hegde S. (2021). Deficits in musical rhythm perception in children with specific learning disabilities. NeuroRehabilitation, 48(2), 187–193. doi: 10.3233/NRE-208013. PMID: 33664156; PMCID: PMC7613144
Holas, M. (1985). Úvod do hudební diagnostiky. Státní pedagogické nakladatelství.
Hudební psychologie / diagnostika hudebnosti. Sylabus. (n. d.). Pedagogická fakulta UK. https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=OK0608275
Huss, M., Verney, J. P., Fosker, T., Mead, N., & Goswami, U. (2011). Music, rhythm, rise time perception and developmental dyslexia: Perception of musical meter predicts reading and phonology. Cortex, 47(6), 674–689. https://doi.org/10.1016/j.cortex.2010.07.010
Holas – testy: Studijní materiály (audio a tabulky pro administraci). (2019). Pedagogická fakulta UK, Katedra hudební výchovy. https://pages.pedf.cuni.cz/khv/jine/studijni-materialy/holas-testy/
Kmentová, M. (2019). Nahrávky Holasových testů hudebních schopností jsou opět dostupné. Hudební výchova, 27(1), 23–24.
Křivánková, M. (2019). Hudebnost žáků 3. tříd prvního stupně základní školy. Diplomová práce. Univerzita Králové, Pedagogická fakulta. https://theses.cz/id/265jh7/16587272
Kucharská, A. (2022). Diagnostika specifických poruch učení (nejen) v období koronavirové pandemie. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 6(2), 23–61. https://pages.pedf.cuni.cz/gramotnost/files/2022/11/Gramotnost_02_2022_FINAL4.pdf
Kunert, R., Willems, R. M., & Hagoort, P. (2016). An independent psychometric evaluation of the PROMS. PLOS ONE, 11(12), https://doi.org/10.1371/journal.pone.0159103
Law, L. N. C., & Zentner, M. (2012). Assessing musical abilities objectively: Construction and validation of the Profile of Music Perception Skills (PROMS). PLOS ONE, 7(12), https://doi.org/10.1371/journal.pone.0052508
Lerner, J., & Johns, B. (2012). Learning disabilities and related mild disabilities: Characteristics, teaching strategies, and new directions. Wadsworth Cengage Learning.
Michalová, Z. (2004). Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních: materiál určený učitelům a rodičům dětí s dyslexií, dysgrafií, dysortografií. Tobiáš.
Montreal Battery of Evaluation of Amusia (MBEA). Isabelle Peretz Research Lab (n. d.). https://peretzlab.ca/online-test-material/material/mbea/
Müllensiefen, D., del Río, D., Furlong, R., & Stewart, L. (2014). Gold-MSI: Technical report and documentation (short and full forms). Goldsmiths, University of London.
MŠMT ČR (2024). MŠMT schválilo nové Rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/msmt-schvalilo-nove-ramcove-vzdelavaci-programy-pro
Nedělka, M., Bělohlávková, P., Kmentová, M., & Raušer, J. (2024). Metodická příručka – Didaktická práce s aplikací MelodicaPlus 1. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. https://pedf.cuni.futurebooks.cz/detail-knihy/273-metodicka-prirucka-k%20didakticke-praci-s-aplikaci-melodikaplus
Novotná, L. (2021). Hudebně sluchové schopnosti a jejich rozvoj v hudební výchově na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce. Univerzita Králové, Pedagogická fakulta.
O’Donnell, C. L. (2008). Defining, conceptualizing, and measuring fidelity of implementation and its relationship to outcomes in K–12 curriculum intervention research. Review of Educational Research, 78(1), 33–84. https://doi.org/10.3102/0034654307313793
Peretz, I., & Coltheart, M. (2003). Modularity of music processing. Nature Neuroscience, 6(7), 688–691. https://doi.org/10.1038/nn1083
Peretz, I., Champod, A. S., & Hyde, K. (2003). Varieties of musical disorders: The Montreal Battery of Evaluation of Amusia (MBEA). Annals of the New York Academy of Sciences, 999(1), 58–75. https://doi.org/10.1196/annals.1284.006
Peretz, I., Gosselin, N., Nan, Y., Caron-Caplette, E., Trehub, S. E., & Béland, R. (2013). A novel tool for evaluating children’s musical abilities across age and culture (MBEMA). Frontiers in Systems Neuroscience, 7, 30. https://doi.org/10.3389/fnsys.2013.00030
Peretz, I., & Vuvan, D. (2017). Prevalence of congenital amusia. European Journal of Human Genetics, 25, 625–630. https://doi.org/10.1038/ejhg.2017.15.
Rous, J. (2023). Testování hudebních schopností a dovedností budoucích učitelů hudby, hudební výchovy a učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta. https://theses.cz/id/o8qsit
Seashore, C. E. (1919). Manual of instructions and interpretations for Measures of Musical Talent. Columbia Graphophone Co. https://ia801308.us.archive.org/10/items/manualofinstruct00seasuoft/manualofinstruct00seasuoft.pdf
Sedlák, F. (1990). Základy hudební psychologie. Státní pedagogické nakladatelství.
Silver, J. P., Toiviainen, P., Gosselin, N., Piché, O., Nozaradan, S., Palmer, C., & Peretz, I. (2011). Born to dance but beat deaf: A new form of congenital amusia. Neuropsychologia, 49(5), 961–969. https://doi.org/10.1016/j.neuropsychologia.2011.02.002
Sloboda, J. A. (1992). Hudební mysl: Psychologie hudby. Portál.
Standardy pro pedagogické a psychologické testování. (2001). Testcentrum.
Strauss, H., Reiche, S., Dick, F. K., & Zentner, M. (2024). Online assessment of musical ability in 10 minutes: Development and validation of the Micro-PROMS. Behavior Research Methods, 56(3), 1968–1987. https://doi.org/10.3758/s13428-023-02130-4
Sun, Y., Oxenham, V., Lo, C. Y., Walsh, J., Martens, W. L., Cremer, P., & Thompson, W. F. (2024). Acquired amusia after a right middle cerebral artery infarction – a case study. Neurocase, 30(1), 18–28. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13554794.2024.2350104
Těplov, B. M. (1965). Psychologie hudebních schopností. Státní pedagogické nakladatelství.
Tillmann, B., Burnham, D., Nguyen, S., Grimault, N., Gosselin, N., & Peretz, I. (2011). Congenital amusia (or tone-deafness) interferes with pitch processing in tone languages. Frontier in Psychology, 2011(2), 1–15. https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2011.00120/full
Vachudová, E. (2012). Jak na to? Diagnostika hudebních schopností. Karolinum, 2012.
Váňová, H. (2001). Myšlení v dětské hudební tvořivosti a jeho diagnostika. In Psychologické aspekty hudební výchovy. Sborník z konference. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 51–56.
Young, W. T. (1973). The Bentley “Measures of Musical Abilities”: A Congruent Validity Report. Journal of Research in Music Education, 21(1), 74–79. https://doi.org/10.2307/3343982
Zentner, M., & Strauss, H. (2017). Assessing musical ability quickly and objectively: Development and validation of the Short-PROMS and the Mini-PROMS. Annals of the New York Academy of Sciences, 1400(1), 33–45. https://doi.org/10.1111/nyas.13410
