Mezi historií a systémem. Historické vědění v Komenského Pansofii
DOI:
https://doi.org/10.14712/24645370.4575Klíčová slova:
J. A. Komenský, Pansofie, vědení, systemizace, raný novověkAbstrakt
Tato studie na základě analýzy Pansofie Jana Amose Komenského ukazuje, jak Komenský skloubil svou představu systému se svým silným smyslem pro historii. Pojednává o tom, jak se jeho systematický a historický přístup vzájemně ovlivňují. Monumentální, dlouholetý projekt Pansofie, který vznikl ve 30. letech 16. století, měl poskytnout širokou škálu informací a obsáhnout všechna důležitá témata. Přestože Komenský se zabýval historií od počátku své akademické kariéry, napsal několik historických pojednání a historii považoval za nejkrásnější část vědění, zdá se, že ji do svého ambiciózního pansofického díla nezahrnul. Zdá se, že historie v tomto nejobsáhlejším díle nehraje žádnou roli. V rámci naplnění svého ctižádostivého programu univerzálního vědění, se Komenský necítil povinen vyprávět o dějinách světa, konkrétních zemí či církve. Nápadná nepřítomnost historie činí Komenského pansofický počin výrazně odlišným od jeho dřívějšího encyklopedického projektu Theatrum universitatis rerum, který obsahoval několik knih zahrnujících jak občanské, tak církevní dějiny. Nepřítomnost tak významné vědní oblasti může být v knize, jejímž cílem je shrnout veškeré tehdy dostupné vědění, překvapivá. Při hledání vysvětlení tak pozoruhodného opomenutí tato studie tvrdí, že vyloučení historie bylo záměrné a vychází ze dvou významných změn v autorových intelektuálních zálibách. První se týkala samotného pojmu historie, její povahy a funkce. Druhá souvisela s problematikou raně novověké organizace vědění. Při strukturování vědění Komenský nevynechal dějiny, ale obecně opustil koncept disciplín. V rekonstruované systemizaci vystoupila témata týkající se času, dějin a historicity z tradičních historických žánrů. Jsou roztroušena po celé knize ve víceméně nenápadných pasážích, skryta v mnoha konkrétních, nenarativních projevech. Tyto změny je třeba přičíst intenzivně diskutovaným otázkám týkajícím se optimálního systému vědění ve vědeckém diskurzu sedmnáctého století.