Portrét myšlení a jednání učitelek občanské výchovy: Vícečetná případová studie subjektivních teorií učitelek o didaktické transformaci
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1014Abstrakt
Abstrakt:
Cílem vícečetné případové studie je doložit, jak se tři kvalifi kované (ne aprobované) učitelky občanské výchovy na druhém stupni velmi dobře hodnocených pražských základních škol vyrovnávají s naléhavostí občanského vzdělávání v dnešní době, v komplexní společnosti s narušenými tradičními vztahy, vazbami, autoritami a hodnotami.
Metody: Studie vychází z datové báze vzniklé postupným zkoumáním tří učitelek vyučujících občanskou výchovu, které proběhlo v letech 2015–2017 podle metodologie výzkumného programu Subjektivní teorie (Groeben et al., 1988). Studie se zaměřuje na subjektivní teorie učitelek, které se projevily v zaznamenané výuce, tedy jako handlungsleitende Kognitionen.
Výsledky: Ve studii jsou diskutována zjištění, která mohou pro dané učitelky představovat limity profesního rozvoje a kvality výuky. Učitelky jsou sledovány nablízko a dlouhodobě, jejich subjektivní teorie o didaktické transformaci v občanské výchově jsou opakovaně analyzovány, pokaždé z pozměněné perspektivy. Zjištění mají tedy charakter hlubokého, situovaného a kontextově ukotveného poznání daných subjektů. Tím je dána nepřenositelnost zjištění této studie na jiné situace a učitele.
Závěry: Výzkum týkající se realizace kurikula občanské výchovy ve školních třídách je â soudě podle autorovi dostupných oborovědidaktických přehledových studií â na počátku. Tato studie by proto mohla sloužit jako inspirační zdroj pro širší výzkum na bázi oborové didaktiky společenských věd.
Klíčová slova: subjektivní teorie učitelů, subjektivní teorie řídící jednání, výzkumný program Subjektivní teorie, případová studie, didaktická transformace, školní občanská výchova.
Reference
Calderhead, J. (1991). The nature and growth of knowledge in student teaching. Teaching and Teacher Education, 7(5–6), 531–535.
https://doi.org/10.1016/0742-051X(91)90047-S
Castro, P. J., Martínez, D. C., Vystrčilová, P., & Jancic Mogliacci, R. (2017). A review of research on teachers' subjective theories: contributions to the study of teacher education. Psychology and Education, 54(3). Dostupné z www.researchgate.net/publication/320741230
Clark, Ch., & Peterson, P. (1986). Teachers' thought processes. In M. Wittrock (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 255–296) . New York: Macmillan.
PMid:3956143
Dann, H.-D. (1994). Pädagogisches Verstehen: Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrkräften. In K. Reusser, M. Reusser-Weyeneth (Eds.), Verstehen. Psychologi-scher Prozess und didaktische Aufgabe (s. 163–182). Bern: Hans Huber.
PMid:8161302
Dann, H.-D., Diegritz, T., & Rosenbusch, H. S. (Eds.). (1999). Gruppenunterricht im Schulalltag. Realität und Chancen. Erlangen: Universitätsverbund Erlangen-Nürnberg.
Dann, H.-D., & Humpert, W. (2002). Das Konstanzer Trainingsmodell (KTM) – Grundlagen und neue Entwicklungen. Zeitschrift für Pädagogik, 48(2), 215–226.
Dann, H.-D., Tennstädt, K-C., Humpert, W., & Krause, F. (1987). Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrer/-innen. Unterrichtswissenschaft, 15(3), 306–320.
Fenstermacher, G. D., & Richardson, V. (1993). The elicitation and reconstruction of practical arguments in teaching. Journal of Curriculum Studies, 25(2), 101–114.
https://doi.org/10.1080/0022027930250201
Fives, H., & Gill, M. G. (2014). International handbook of research on teachers' beliefs. Abingdon-on-Thames: Routledge.
Gavora, P. (1990). Učiteľova individuálna koncepcia vyučovania. Pedagogická revue, 42(3), 209–222.
Gavora, P. (2009). Profesijná zdatnosť vnímaná učiteľom. Adaptácia výskumného nástroja. Pedagogická revue, 61(1/2), 19–37.
Groeben, N. (1990). Subjective theories and the explanation of human action. In G. Semin & K. Jergen (Eds.), Everyday understanding: social and scientific implications (s. 19–44). London: Sage.
Groeben, N., & Scheele, B. (2000). Dialogue-hermeneutic method and the research program subjective theories. Forum: Qualitative Social Research, 2(1). Dostupné z http://nbnresolving.de/urn:nbn:de:0114-fqs0002105
Groeben, N., Wahl, D., Schlee, J., & Scheele, B. (1988). Das Forschungsprogramm subjektive Theorien: Eine Einführung in die Psychologie des reflexiven Subjekts. Tübingen: Francke.
Gudmundsdottir, S., & Shulman, L. (1987). Pedagogical content knowledge in social studies. Scandinavian Journal of Educational Research, 31(2), 59–70.
https://doi.org/10.1080/0031383870310201
Haag, L., & Dann, H.-D. (2001). Lehrerhandeln und Lehrerwissen als Bedingungen erfolgreichen Gruppenunterrichts. Zeitschrift für Pädagogische Psychologie, 15(1), 5–15.
https://doi.org/10.1024//1010-0652.15.1.5
Hargreaves, A., & Fullan, M. (2012). Professional capital. Transforming teaching in every school. New York: Teacher College Press.
Hejný, M. (2003). Diagnostika aritmetické struktury. In V. Burian, M. Hejný & J. Šány (Eds.), Zborník príspevkov z letnej školy z teórie vyučovania matematiky PYTHAGORAS (s. 22–42). Bratislava: Exam.
Helus, Z. (1982). Pojetí žáka a perspektivy osobnosti. Praha: SPN.
PMid:6124422
Hennissen, P., Crasborn, F., Brouwer, N., Korthagen, F., & Bergen, T. (2010). Uncovering contents of mentor teachers' interactive cognitions during mentoring dialogues. Teaching and Teacher Education, 26(2), 207–214.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2009.02.022
Hesová, A. (2018; nepublikováno). Revize RVP ZV – Člověk a společnost, Společenskovědní vzdělávání. Analyticko koncepční studie. Praha: NÚV (interní dokument).
Janík, T. (2005a). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.
Janík, T. (2005b). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.
Janík, T., Janíková, M., Najvar, P., & Najvarová, V. (2008). Ziele und Zielorientierung im Physikunterricht: Einblicke in die Überzeugungen von tschechischen Physiklehrern. Zeitschrift fü Didaktik der Naturwissenschaften, 14, 201–217.
Janík, T., Slavík, J., Mužík V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Munipress.
Janssens, S., & Kelchtermans, G. (1997). Subjective theories and professional self of beginning teachers. Paper presented at the Annual Meeting of the American Educational Research Association (Chicago, IL, March 24–28). Dostupné z http://files.eric.ed.gov/fulltext/ED408252.pdf
Kašparová, V., Potužníková, E., & Janík, T. (2015). Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013. Pedagogická orientace, 25(4), 528–556.
https://doi.org/10.5817/PedOr2015-4-528
Kelchtermans, G., & Vanderberghe, R. (1994). Teachers' professional development: A biographical perspective. Journal od Curriculum Studies, 26(1), 45–62.
https://doi.org/10.1080/0022027940260103
Kindermann, K., & Riegel, U. (2016). Subjective theories of teachers: Variations and methodical modifications of a research program. Forum Qualitative Research, 17(2). Dostupné z www.qualitativeresearch.net/index.php/fqs/article/view/2486
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
PMCid:PMC3232382
Košťálová, H., Miková, Š., & Stang, J. (2012). Školní hodnocení žáků a studentů: Zvládací učení. Metodický portál RVP.CZ. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16763/skolni-hodnoceni-zaku-a-studentu-zvladaci-uceni.html/
Koubek, P. (2016a). Být sama sebou: případová studie subjektivních teorií učitelky v kontextu profesního rozvoje. Pedagogická orientace, 26(1), 95–116.
Koubek, P. (2016b). Životní a profesní zkušenost jako skryté determinanty jednání učitelů. Civilia – Odborná revue pro didaktiku společenských věd, 7(2), 79–100.
Koubek, P., & Janík, T. (2015). Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního rozvoje: přehledová studie. Studia paedagogica, 20(3), 47–67.
https://doi.org/10.5817/SP2015-3-4
Leuchter, M., Pauli, Ch., Reusser, K., & Lipowsky, F. (2006). Unterrichtsbezogene Überzeugungen und handlungsleitende Kognitionen von Lehrpersonen. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 9(4), 562–579.
https://doi.org/10.1007/s11618-006-0168-z
Linsner, M. (2010). Prototypische Routinenvon Lehrkräften im Umgang mit Unterrichtseinstiegen, Experimenten und Schülervorstellungenim Biologieunterricht (Disertační práce). Duisburg: Universität Duisburg-Essen.
Mandl, H., & Huber, G. L. (1983). Subjektive Theorien von Lehrern. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 30(2), 98–12.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Meijer, P. C. (1999). Teachers' practical knowledge: Teaching reading comprehension in secondary education. Doctoral dissertation. Leiden: Leiden University.
Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., & Tůma, F. (2013) Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.
Porubský, Š. (2007). Skúmanie subjektívnej teorie učitelky. In Š. Porubský, Učiteľ – diskurs – žiak. Osobnostno-sociálny model primárnej edukácie (s. 100–134). Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela.
Postman, N. (1999). Ubavit se k smrti. Praha: Mladá fronta.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2016). Praha: MŠMT.
Sanders, D. P., & McCutcheon, G. (1986). The development of practical theories of teachers. Journal of Curriculum and Supervision, 2(1), 50–67.
Schön, D. A. (1987). Educating the reflecting practioner. San Francisco: Jossey-Bass.
Schwab, J. J. (1964). The structure of the disciplines: Meanings and significances. In G. W. Ford & L. Pugno (Eds.), The structure of knowledge and the curriculum (s. 6–30). Chicago: Rand McNally.
Seebauer, R. (2007). Proměny subjektivních teorií u studentů učitelství od začátku studia do konce čtvrtého semestru. Pedagogická orientace, 17(3), 53–65.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57, 1–22.
https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Shulman, L. S. (1996). Just in case: Reflections on learning from experience. In J. A. Colbert, P. Desberg & K. Trimble (Eds.), The case for education: Contemporary approaches for using case methods (s. 461–482). Boston: Allyn & Bacon.
Sinclair, J. M., & Couldhart, M. (1975). Towards an analysis of discourse: the English used by teachers and pupils. London: Oxford University Press.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika. O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.
Staněk, A. (2015). Didaktika společenských věd. In I. Stuchlíková, T. Janík, Z. Beneš, M. Bílek, K. Brücknerová, M. Černochová, … V. Žák, Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 327–360). Brno: Masarykova univerzita.
Stern Strom, M. (1994). Facing history and ourselves. Holocaust and human behaviour. Brookline, Massachusetts: Facing History and Ourselves National Foundation.
Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664–690.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-664
Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
William, D., & Leahyová, S. (2015). Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní školy. Praha: EduLab.
