Odcizování přírodě a jeho dopady na primární a preprimární vzdělávání
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1679Abstrakt
Odcizování přírodě je fenomén, který má zásadní dopad na vzdělávání žáků základních škol a dětí předškolního věku. Představujeme přehled výzkumů, které se odcizováním přírodě zabývají. Ze 79 prací vybraných z databáze Web of Science, 39 prací z databáze Scopus a dvou prací z české databáze RIV bylo analyzováno a čtenářům představeno 21 relevantních článků. Ukázalo se, že odcizování přírodě je nejasně vymezený, mlhavý (fuzzy) koncept. Ačkoli se vyskytuje v odborné literatuře často, není jednoznačně chápán ani přesně definován. V analyzovaných článcích se objevují nejčastěji tato témata: 1. kontakt s přírodou a vztah k přírodě a 2. strach ze zvířat a štítivost, kterou vzbuzují. Hlavní zjištění jsou: a) učitelé a rodiče jsou již odcizeni; b) příklady dobré praxe ukazují způsoby, jak přiblížit přírodu dětem; c) postoje dětí k přírodě se mění, více se bojí zvířat a více se jich štítí; d) jistá míra strachu a štítivosti je užitečná; e) rozdíly mezi chlapci a dívkami se projevují až ve vyšším věku. Odcizování přírodě je třeba dále studovat.
Klíčová slova: předškolní pedagogika, primární pedagogika, odcizování přírodě, generace alfa
Reference
Ahmetoğlu, E. (2017). The contributions of familial and environmental factors to children's connection with nature and outdoor activities. Early Child Development and Care, 189(2), 233-243.
https://doi.org/10.1080/03004430.2017.1314273
Albo, M., Montes de Oca, L., & Estevan, I. (2019). Fearless and positive children after hands-on educational experience with spiders in South America. Journal of Biological Education, 1-11.
https://doi.org/10.1080/00219266.2019.1703783
Bakari, M. E.-K. (2014). Sustainability and contemporary man-nature divide: Aspects of conflict, alienation, and beyond. Consilience: The Journal of Sustainable Development, 13(1), 195-216.
Barrable, A., & Lakin, L. (2019). Nature relatedness in student teachers, perceived competence and willingness to teach outdoors: An empirical study. Journal of Adventure Education and Outdoor Learning, 1-13.
https://doi.org/10.1080/14729679.2019.1609999
Barthelmess, P., Schüz, M., Fuchs, R., Kucera, D., & Prandini, M. (2013). Different shades of green: Comparative study on nature relatedness and ecologic consciousness among South Korean, Swiss, and Czech students. Cenral European Business Review, 2(2), 7-18.
https://doi.org/10.18267/j.cebr.41
Blatt, E., & Patrick, P. (2014). An exploration of pre-service teachers' experiences in outdoor 'places' and intentions for teaching in the outdoors. International Journal of Science Education, 36(13), 2243.2264.
https://doi.org/10.1080/09500693.2014.918294
Braun, T., & Dierkes, P. (2016). Connecting students to nature - how intensity of nature experience and student age influence the success of outdoor education programs. Environmental Education Research, 23(7), 937-949.
https://doi.org/10.1080/13504622.2016.1214866
Çakır, B., Karaarslan, G., Şahin, E., & Ertepınar, H. (2015). Adaptation of nature relatedness scale to Turkish. Elementary Education Online, 14(4), 1370-1383.
https://doi.org/10.17051/io.2015.95299
Capaldi, C. A., Dopko, R. L., & Zelenski, J. M. (2014). The relationship between nature connectedness and happiness: A meta-analysis. Frontiers in Psychology, 5(976), 1-15.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2014.00976
PMid:25249992 PMCid:PMC4157607
Cho, Y., & Lee, D. (2018). 'Love honey, hate honey bees': Reviving biophilia of elementary school students through environmental education program. Environmental Education Research, 24(3), 445-460.
https://doi.org/10.1080/13504622.2017.1279277
Činčera, J. (2012a). Děti a les: Analýza mentálních map žáků čtvrtých tříd [Children and the forest: Analysis of mental maps of fourth grade pupils]. Envigogika, 7(1), 1-14.
https://doi.org/10.14712/18023061.67
Činčera, J. (2012b). Strach z lesa: Vliv programu environmentální výchovy na snižování obav žáků z pobytu v lesním prostředí [Fear of the forest: The impact of the environmental education program on reducing pupils' concerns about staying in the forest environment]. Envigogika, 7(2), 1-14.
https://doi.org/10.14712/18023061.74
Ernst, J., & Tornabene, L. (2012). Preservice early childhood educators' perceptions of outdoor settings as learning environments. Environmental Education Research, 18(5), 643-664.
https://doi.org/10.1080/13504622.2011.640749
Erol, G. H., & Gezer, K. (2006). Prospective of elementary school teachers' attitudes toward environment and environmental problems. International Journal of Environmental and Science Education, 1(1), 65-77.
Fančovičová, J. (2012). Súvisí stupeň odporu, strachu a vnímania nebezpečenstva parazitov so správaním človeka? [Are the degree of resistance, fear and perception of the danger of parasites related to human behavior?] Arnica, 2(1-2), 30-32.
Franěk, M. (2012). Nature Relatedness Scale. Český překlad škály měřící spojení s přírodou [Nature Relatedness Scale. Czech translation of a scale measuring connection with nature]. Envigogika, 7(1), 1-9.
https://doi.org/10.14712/18023061.69
Hinds, J., & Sparks, P. (2008). Engaging with the natural environment: The role of affective connection and identity. Journal of Environmental Psychology, 28(2), 109-120.
https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2007.11.001
Howell, A., Dopko, R., Passmore, H.-A., & Buro, K. (2011). Nature connectedness: Associations with well-being and mindfulness. Personality and Individual Differences, 51(2), 166-171.
https://doi.org/10.1016/j.paid.2011.03.037
Huba, M. (2015, May 11). Odcizení většiny lidí přírodě je horší než pár antiekologů [The alienation of most people from nature is worse than a few anticologists]. Ekolist. Retrieved from https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/
Hungerford, H. R., & Volk, T. L. (1990). Changing learner behavior through environmental education. The Journal of Environmental Education, 21(3), 8-21.
https://doi.org/10.1080/00958964.1990.10753743
Hyun, E. (2005). How is young children's intellectual culture of perceiving nature different from adults'? Environmental Education Research, 11(2), 199-214.
https://doi.org/10.1080/1350462042000338360
Jančaříková, K. (2019). Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků [Didactic approaches to science education of preschool children and younger pupils]. 2nd ed. Praha: Charles University, Faculty of Education.
Karakaya, F., Avgin, S., Gömlek, E., & Balık, M. (2017). Nature relatedness of pre-service teachers. Turkish Journal of Education, 6(2), 79-87.
https://doi.org/10.19128/turje.291015
Kohák, E. (2000). Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky [Green halo: chapters on ecological ethics]. Praha: SLON.
Kralertová, M. (2016). Fobie ze zvířat u dětí předškolního věku [Animal phobias in preschool children]. (Bachelor's thesis). Praha: Charles University, Faculty of Education.
Krišová, Z. (2015). Použití dotykového zařízení v přírodovědných oborech na základních a středních školách [Use of touch devices in science at primary and secondary schools]. Palacký University Olomouc.
Kroufek, R., Chytrý, V., & Uhrinová, M. (2018). The effect of the type of the finished high school on the nature relatedness of pre-service primary teachers. The New Educational Review, 54(4), 231-243.
https://doi.org/10.15804/tner.2018.54.4.19
Kroufek, R., Janovec, J., & Chytrý, V. (2015). Pre-service primary teachers and their attitudes towards nature. In O. Fleischmann, R. Seebauer, H. Zoglowek, & M. Aleksandrovich (Eds.), The teaching profession: new challenges - new identities. Wien: Lit Verlag.
Kubiatko, M. (2012). Kindergarten children's perception of animals focusing on the look and fear of animals. Educational Sciences: Theory and Practice, 12(4), 3181-3186.
Kuo, M. (2015). How might contact with nature promote human health? Promising mechanisms and a possible central pathway. Frontiers in Psychology, 6(1093), 1-8.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2015.01093
Leong, L. Y. C., Fischer, R., & McClure, J. (2014). Are nature lovers more innovative? The relationship between connectedness with nature and cognitive styles. Journal of Environmental Psychology, 40, 57-63.
https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2014.03.007
Lorenz, K. (1974). Civilized man's eight deadly sins. New York: Harcourt, Brace Jovanovich.
Loureiro, J. de O., & Dal-Farra, R. A. (2018). Botany and environmental education in elementary school in Brazil: Articulating knowledge, values, and procedures. Environmental Education Research, 24(12), 1655-1668.
https://doi.org/10.1080/13504622.2017.1343280
Louv, R. (2005). The last child in the woods: Saving our children from nature deficit disorder. 2nd ed. New York: Algonquin Books of Chapel Hill.
Lumber, R., Richardson, M., & Sheffield, D. (2017). Beyond knowing nature: Contact, emotion, compassion, meaning, and beauty are pathways to nature connection. PloS One, 12(5), 1-24.
https://doi.org/10.1371/journal.pone.0177186
PMid:28486515 PMCid:PMC5423657
Máchal, A. (2000). Průvodce praktickou ekologickou výchovou [Guide to practical ecological education]. Brno: Rezekvítek, Lipka.
Marcum-Dietrich, N., Marquez, L., Gill, S. E., & Medved, C. (2011). No teacher left inside: Preparing a new generation of teachers. Journal of Geoscience Education, 59(1), 1-4.
https://doi.org/10.5408/1.3543936
Mareš, J. (2013). Přehledové studie: Jejich typologie, funkce a způsob vytváření [Review studies: Their typology, functions and method of creation]. Pedagogická orientace, 23(4), 427-454.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427
Mayer, F., & Frantz, C. (2004). The connectedness to nature scale: A Measure of individuals' feeling in community with nature. Journal of Environmental Psychology, 24(4), 503-515.
https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2004.10.001
Moher, D., Liberati, A., Tetzlaff, J., Altman, D. G., & PRISMA Group. (2009). Preferred reporting items for systematic reviews and meta-analyses: The PRISMA statement. PLoS Medicine, 6(7), 1-28.
https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1000097
PMid:19621072 PMCid:PMC2707599
Mullenbach, L., Andrejewski, R., & Mowen, A. (2018). Connecting children to nature through residential outdoor environmental education. Environmental Education Research, 25(3), 365-374.
https://doi.org/10.1080/13504622.2018.1458215
Nedovic, S., & Morrissey, A.-M. (2013). Calm active and focused: Children's responses to an organic outdoor learning environment. Learning Environments Research, 16, 281-295.
https://doi.org/10.1007/s10984-013-9127-9
Nisbet, E., & Zelenski, J. (2013). The NR-6: A new brief measure of nature relatedness. Frontiers in Psychology, 4, 1-11.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00813
PMid:24198806 PMCid:PMC3814587
Nisbet, E., Zelenski, J., & Murphy, S. (2009). The nature relatedness scale linking individuals' connection with nature to environmental concern and behavior. Environment and Behavior, 41(5), 715-740.
https://doi.org/10.1177/0013916508318748
Nisbet, E., Zelenski, J., & Murphy, S. (2011). Happiness is in our nature: Exploring nature relatedness as a contributor to subjective well-being. Journal of Happiness Studies, 12(2), 303-322.
https://doi.org/10.1007/s10902-010-9197-7
Pavlasová, L., Hrouda, L., Teodoridis, V., Andreska, J., Říhová, D., Vančata, V., Novotný, P., Řezníček, J., & Novotná, M. (2015). Přírodovědné exkurze ve školní praxi [Science excursions in school practice]. Praha: Charles University, Faculty of Education.
Perkins, H. (2010). Measuring love and care for nature. Journal of Environmental Psychology, 30(4), 455-463.
https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2010.05.004
Posnick-Goodwin, S. (2010a). Meet generation Z. California Educator, 14(5), 8.
Posnick-Goodwin, S. (2010b). New strategies for a new generation. California Educator, 14(5), 18.
Prokop, P., Tolarovičová, A., Camerik, A., & Peterková, V. (2010). High school students' attitudes towards spiders: A cross‐cultural comparison. International Journal of Science Education, 32(12), 1665-1688.
https://doi.org/10.1080/09500690903253908
Pyle, M. (1998). The thunder tree: Lessons from an urban wildland. New York: Lyons Press.
Reidl, K., Schemel, H. J., & Langer, E. (2003). Naturerfahrungsräume im städtischen Bereich - Konzeption und erste Ergebnisse eines anwendungsbezogenen Forschungsprojektes. Naturschutz und Landschaftsplanung, 35(11), 325-331.
Restall, B., & Conrad, E. (2015). A literature review of connectedness to nature and its potential for environmental management. Journal of Environmental Management, 159, 264-278.
https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2015.05.022
PMid:26087657
Rice, C., & Torquati, J. (2013). Assessing connections between young children's affinity for nature and their experiences in natural outdoor settings in preschools. Children, Youth and Environments, 23(2), 78-102.
https://doi.org/10.7721/chilyoutenvi.23.2.0078
Rousseau, J-J. (1908). Emil čili o vychování [Emil or about upbringing]. Přerov: Bayerova bibliotéka pedagogických klasiků českých i cizích.
Sahin, E., & Alici, S. (2019). An associational study on pre-service early childhood teachers' nature relatedness in education for sustainability. International Research in Geographical and Environmental Education, 28, 1-15.
https://doi.org/10.1080/10382046.2019.1651040
Sak, P. (2006). Odcizování přírodě - důsledek či příčina krize člověka a společnosti [Alienation to nature - the consequence or cause of the crisis of man and society]. (Online). Paper presented at a seminar organized by the Commission for the Environment of the ASCR, 27. 4. 2006, Prague. Retrieved form http://www.insoma.cz/
Sariçam, H., & Şahi'n, S. (2015). Doğayla İlişkili Olma Ölçeğinin İlk Psikometrik Bulguları ve Öz-Aşkınlıkla İlişkisi. Uşak Üniversitesi Sosyal Bilimler Dergisi, 8(4), 267-280.
https://doi.org/10.12780/uusbd.70289
Schemel, H. J. (1998). Naturerfahrungsräume - Ein humanökologischer Ansatz zur Sicherung von naturnaher Erholung in Stadt und Land. Reihe "Angewandte Landschaftsökologie". Münster: Bundesamt für Naturschutz.
Schoeppe, S., Duncan, M. J., Badland, H. M., Alley, S., Williams, S., Rebar, A. L., & Vandelanotte, C. (2015). Socio-demographic factors and neighbourhood social cohesion influence adults' willingness to grant children greater independent mobility: A cross-sectional study. BMC Public Health, 15(1), 1-8.
https://doi.org/10.1186/s12889-015-2053-2
PMid:26198083 PMCid:PMC4509769
Schultz, P. W. (2001). The structure of environmental concern: Concern for self, other people, and the biosphere. Journal of Environmental Psychology, 21(4), 327-339.
https://doi.org/10.1006/jevp.2001.0227
Schultz, P. W. (2002). Inclusion with nature: The psychology of human-nature relations. In P. Schmuck & W. P. Schultz (Eds.), Psychology of sustainable development (pp. 61-78). Boston: Kluwer.
https://doi.org/10.1007/978-1-4615-0995-0_4
PMid:12079125
Semiz, G., & Yildirim, B. (2015). Adaptation of nature relatedness scale to Turkish. Elementary Education Online, 14(4), 1370-1383.
Spilková, V. (2005). Proměny primárního vzdělávání v ČR [Changes in primary education in the Czech Republic]. Praha: Portál.
Strejčková, E. (Ed.). (2005). Děti, aby byly a žily [Children to be and to live]. Praha: Ministry of the Environment of the Czech Republic.
Strejčková, E., & Loubová, J. (2006). Poznatky z návštěv školních zahrad, pozemků, hřišť a školních inspekcí [Findings from visits to school gardens, land, playgrounds and school inspections]. In E. Strejčková (Ed.), Výzkum odcizování člověka přírodě: Závěrečná zpráva [Research on human alienation from nature: Final report ]. (DVD). Praha: Toulcův dvůr.
https://doi.org/10.14712/18023061.250
Taylor, A., Kuo, M., & Sullivan, W. (2001). Coping with ADD. The surprising connection to green play settings. Environment and Behavior, 33(1), 54-77.
https://doi.org/10.1177/00139160121972864
Vácha, Z., Chmelová, S., & Ryplová, R. (2019). Zahradní pedagogika v krajích česko-rakouského pohraničí [Garden pedagogy in the regions of the Czech-Austrian border]. e-Pedagogium, 19(1), 37-49.
https://doi.org/10.5507/epd.2019.004
https://doi.org/10.24036/fip.100.v19i1.326.000-000
Waite, S., Goodenough, A., Norris, V., & Puttick, N. (2016). From little acorns...: Environmental action as a source of well-being for schoolchildren. Pastoral Care in Education, 34(1), 43-61.
https://doi.org/10.1080/02643944.2015.1119879
White Wolf Consulting. (2009). Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory [Reasons for students' lack of interest in science and technology]. Praha: Ministry of Education, Youth, and Sports. Retrieved from https://www.generacey.cz/
Zelenski, J., & Nisbet, E. (2014). Happiness and feeling connected: The distinct role of nature relatedness. Environment and Behavior, 46(1), 3-23.
https://doi.org/10.1177/0013916512451901
Zeyer, A., & Kägi, S. (2010). Colorful nature and grey misery: Science and technology in an environmental context as analyzed in pictures made by 11- to 13-year-old Swiss students. Canadian Journal of Science, Mathematics and Technology Education, 10(1), 40-60.
