Neformální vzdělávání rodin na příkladu herních aktivit festivalu barokní kultury Hortus magicus
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1714Klíčová slova:
-Abstrakt
Neformální vzdělávání rodin se v české společnosti děje (mimo jiné) v historickém prostředí, které má v této oblasti obrovský potenciál. S akcentem na genius loci totiž zrcadlí, z čeho jsme vzešli, kdo jsme a kam směřujeme.
Reference
Brabcová, A. (Ed.). (2003). Brána muzea otevřená. Náchod: JUKO.
Brezina, I. (2014). 11 důvodů, proč zrušit oblíbené průvodce na hradech a zámcích. (Online). Dostupné z https://g.cz
Eco, U. (2015). Otevřené dílo. Praha: Argo.
Foltýn, D. (2008). Prameny paměti: Sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Havlůjová, H., & Hudec, P. (2019). Památková edukace v historických zahradách a parcích: příklady dobré praxe. Praha: NPÚ.
Havlůjová, H., Indrová, M., Svoboda, P. et al. (2015). Památky nás baví 4: Kulturní dědictví jako příležitost pro učení všech generací. Praha: NPÚ.
Holden, J. (2006). Cultural value and the crisis of legitimacy: Why culture needs a democratic mandate. London: Demos.
Hudec, P. (2019). Tajemství Libosadu, Praha: NPÚ.
Hudec, P. et al. (2020). Kunstkomora v tabletu 2. Muzeum umění Olomouc.
Hudec, P., & Křesadlová L. (Eds.). (2015). Způsoby edukačního využití památek zahradního umění. Praha: NPÚ.
Jirásek, I. (2003). Vymezení pojmu zážitková pedagogika. Gymnasion, 1, 6-16.
Kubů, N. (2011). Typologie interiérové náplně na památkových objektech. Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací. Praha: NPÚ.
Pavelec, P., & Slavko, P. (Eds.). (2015). Metodika pro přípravu a realizaci historicky poučených festivit v prostředí hradů a zámků. Praha: NPÚ.
Pávková, P. et al. (1999). Pedagogika volného času. Teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál.
Piaget, J., & Inhelder, B. (2007). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Ranochová, R. (2019). Kdo jsou a co potřebují průvodci na objektech Národního památkového ústavu. Zprávy památkové péče, 79(3), 233-384.
Saint-Exupéry, A. de (1984). Malý princ. Praha: Albatros.
Tomasi di Lampedusa, G. (2000). Gepard. Praha: Academia.
Brezina, I. (2014). 11 důvodů, proč zrušit oblíbené průvodce na hradech a zámcích. (Online). Dostupné z https://g.cz
Eco, U. (2015). Otevřené dílo. Praha: Argo.
Foltýn, D. (2008). Prameny paměti: Sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Havlůjová, H., & Hudec, P. (2019). Památková edukace v historických zahradách a parcích: příklady dobré praxe. Praha: NPÚ.
Havlůjová, H., Indrová, M., Svoboda, P. et al. (2015). Památky nás baví 4: Kulturní dědictví jako příležitost pro učení všech generací. Praha: NPÚ.
Holden, J. (2006). Cultural value and the crisis of legitimacy: Why culture needs a democratic mandate. London: Demos.
Hudec, P. (2019). Tajemství Libosadu, Praha: NPÚ.
Hudec, P. et al. (2020). Kunstkomora v tabletu 2. Muzeum umění Olomouc.
Hudec, P., & Křesadlová L. (Eds.). (2015). Způsoby edukačního využití památek zahradního umění. Praha: NPÚ.
Jirásek, I. (2003). Vymezení pojmu zážitková pedagogika. Gymnasion, 1, 6-16.
Kubů, N. (2011). Typologie interiérové náplně na památkových objektech. Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací. Praha: NPÚ.
Pavelec, P., & Slavko, P. (Eds.). (2015). Metodika pro přípravu a realizaci historicky poučených festivit v prostředí hradů a zámků. Praha: NPÚ.
Pávková, P. et al. (1999). Pedagogika volného času. Teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha: Portál.
Piaget, J., & Inhelder, B. (2007). Psychologie dítěte. Praha: Portál.
Ranochová, R. (2019). Kdo jsou a co potřebují průvodci na objektech Národního památkového ústavu. Zprávy památkové péče, 79(3), 233-384.
Saint-Exupéry, A. de (1984). Malý princ. Praha: Albatros.
Tomasi di Lampedusa, G. (2000). Gepard. Praha: Academia.
Stahování
Publikováno
2020-10-07
Číslo
Sekce
Příklad inspirativní praxe
