Inkluzivní vzdělávání na plně organizovaných základních školách
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2067Klíčová slova:
příprava učitelů, inkluze, inkluzivní škola, ukazatele inkluzeAbstrakt
Cílem studie je zmapovat inkluzivní přístupy plně organizovaných škol, na kterých studenti učitelství plní pedagogické praxe. Tyto školy přijímají na pedagogické praxe studenty programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ.
Metody: Na základě analýzy dostupných nástrojů byl použit český překlad mezinárodně uznávaného ukazatele inkluze od autorů Booth a Ainscow (2007). Pro šetření byl využit pozorovací arch č. 1, který může být použit i externím nezávislým pozorovatelem. Jako pozorovatelé působili zaškolení studenti učitelství 1. stupně ZŠ druhého až pátého ročníku, kteří ve spolupracujících školách vykonávali dlouhodobou praxi. Výzkumný soubor činí 139 plně organizovaných škol.
Výsledky: Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že většina škol, kam docházejí studenti na praxi, započala více či méně inkluzivní proces a nadále se snaží o jeho rozvoj. Pouze dvě školy získaly hodnocení pod 20 % celkového počtu bodů. Jedná se o školy, které získaly nízké hodnocení ve všech třech oblastech, tj. budování inkluzivní kultury, inkluzivní politika školy i rozvoj inkluzivní praxe. Naopak osm škol dosáhlo nadprůměrný výsledek ve všech třech oblastech.
Závěry: Z výsledků vyplývá, že nemalý počet škol studenti hodnotili z pohledu realizace inkluzivního vzdělávání negativně, a je proto otázkou, zdali s těmito školami má být vedena spolupráce při praktické pedagogické přípravě budoucích učitelů.
Reference
Adamus, P. (2015). Metodika hodnocení kvality inkluzivní školy. Opava: Slezská univerzita v Opavě.
Bartoňová, M., & Vítková, M. (Eds.). (2017). Inkluze ve škole a ve společnosti jako interdisciplinární téma. Brno: MUNI.
Booth, T., & Ainscow, M. (2007). Ukazatel inkluze: Rozvoj učení a zapojení ve školách. Praha: Rytmus.
Česká školní inspekce (2018). Zpráva o možnostech sledování inkluzivních přístupů na úrovni školy. Dostupné z https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace/Zprava-o-moznostech-sledovani-inkluzivnich-pristup
Dovigo, F., & Pedone, F. (2019). I bisogni educativi speciali. Una guida critica per insegnanti. Roma: Carocci.
EDUin (2017). Tisková zpráva: Jaké jsou skutečné postoje veřejnosti k inkluzi? Dostupné z https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-jake-jsou-skutecne-postoje-verejnosti-k-inkluzi/
Fernández-Archilla, J. A., Álvarez, J. F., Aguilar-Parra, J. M., Trigueros, R., Alonso-López, I. D., & Echeita, G. (2020). Validation of the Index for Inclusion Questionnaire for Compulsory Secondary Education Students. Sustainability, 12(6), 2169.
https://doi.org/10.3390/su12062169
Finkelstein, S., Sharma, U., & Furlonger, B. (2021) The inclusive practices of classroom teachers: A scoping review and thematic analysis. International Journal of Inclusive Education, 25(6), 735-762.
https://doi.org/10.1080/13603116.2019.1572232
Forlin, C., Kawai, N., & Higuchi, S. (2015). Educational reform in Japan towards inclusion: Are we training teachers for success? International Journal of Inclusive Education, 19(3), 314-331.
https://doi.org/10.1080/13603116.2014.930519
Gitschthaler, M., Kast, J., Corazza, R., & Schwab, S. (2021). Resources for inclusive education in Austria: An insight into the perception of teachers. In J. Goldan, J. Lambrecht & T. Loreman (Eds.), Resourcing inclusive education (s. 67-88). International perspectives on inclusive education, vol. 15. Bingley: Emerald.
https://doi.org/10.1108/S1479-363620210000015007
Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: Teorie a praxe. Praha: Grada.
Heimlich, U. (2003). Integrative Pädagogik. Eine Einführung. Stuttgart: Kohlhammer.
Heimlich, U. (2019). Inklusive Pädagogik. Stuttgart: Kohlhammer.
Hloušková, L., Trnková, K., Lazarová, B., & Pol, M. (2015). Diverzita žáků: téma pro vedení školy. Studia paedagogica, 20(2), 105-126.
https://doi.org/10.5817/SP2015-2-6
Jiřincová, B. (2018). K některým problémům přípravy budoucích učitelů. Pedagogická orientace, 1(2), 64-66.
Kartous, B. (2017). Tisková zpráva: Jaké jsou skutečné postoje veřejnosti k inkluzi? Dostupné z https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-jake-jsou-skutecne-postoje-verejnosti-
k-inkluzi/
Kaushik, N. (2016). Capacity building of teachers for inclusive education. International Journal of Education and Applied Research, 6(1), 89-92.
Košťálová, H., & Straková, J. (Eds.). (2008). Hodnocení: důvěra, dialog, růst. Praha: SKAV.
Krischler, M., Powell, J. J. W., & Pit-Ten Cate, I. M. (2019) What is meant by inclusion? On the effects of different definitions on attitudes toward inclusive education, European Journal of Special Needs Education, 34(5), 632-648.
https://doi.org/10.1080/08856257.2019.1580837
Lukas, J. (2012). Připravenost školy k inkluzivnímu vzdělávání. Praha: NÚV.
Marques, K. (2019). Měření inkluzivity školy: aplikace dvou nástrojů. Pedagogika, 69(1), 80-94.
https://doi.org/10.14712/23362189.2018.1198
Mngo, Z. Y., & Mngo, A. Y. (2018). Teachers' perceptions of inclusion in a pilot inclusive education program: Implications for instructional leadership. Education Research International, 2018, ID 3524879.
https://doi.org/10.1155/2018/3524879
Nilholm, C. (2021) Research about inclusive education in 2020: How can we improve our theories in order to change practice? European Journal of Special Needs Education, 36(3), 358-370.
https://doi.org/10.1080/08856257.2020.1754547
Podlahová, L. (2018). Současné chápaní významu pedagogické praxe při přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 3(8-9), 127-130.
Saloviita, T. (2020). Attitudes of teachers towards inclusive education in Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 64(2), 270-282.
https://doi.org/10.1080/00313831.2018.1541819
Sánchez, S., Rodríguez, H., & Sandoval, M. (2019). Descriptive analysis of school inclusion through index for inclusion. Psychology, Society and Education, 11(1), 1-13.
https://doi.org/10.25115/psye.v11i1.653
Schurig, M., Weiß, S., Kiel, E., Heimlich, U., & Gebhardt, M. (2020). Assessment of the quality of inclusive schools: A short form of the quality scale of inclusive school development (QU!S-S) - reliability, factorial structure and measurement invariance. International Journal of Inclusive Education, 1-16.
https://doi.org/10.1080/13603116.2020.1862405
Sharma, U., & Pace, E. M. (2019). Teachers' commitment to teach in inclusive schools, preparation of. In M. Peters (Ed.), Encyclopedia of teacher education. Singapore: Springer.
https://doi.org/10.1007/978-981-13-1179-6_41-1
Straková, J., Simonová, J., & Friedlaenderová, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79-106.
https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4
Tannenbergerová, M. (2013). Inkluze v základní škole: Vývoj a ověřování evaluačního nástroje. (Dizertační práce). Brno: MUNI.
Tannenbergerová, M., Fučík, P., Pančocha, K., & Vrubel, M. (2018). Evaluation of school inclusion: Mission (im)possible. Münster: Waxmann.
UNESCO (2013). Promoting inclusive teacher education: Introduction. Bangkok: UNESCO.
Urbánek, P. (2017). K problematice integrace praktické přípravy budoucích učitelů. Pedagogická orientace, 9(3), 11-16.
Weiss, S., Muckenthaler, M., Heimlich, U., Kuechler, A., & Kiel, E. (2021). Teaching in inclusive schools. Do the demands of inclusive schools cause stress? International Journal of Inclusive Education, 25(5), 588-604.
https://doi.org/10.1080/13603116.2018.1563834
Zilcher, L., & Svoboda, Z. (2019). Inkluzivní vzdělávání: Efektivní vzdělávání všech žáků. Praha: Grada.
