Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2072Klíčová slova:
profesní sebepojetí, student učitelství, evaluační případová studie, kvalitativní přístupAbstrakt
Cíle: Předkládaná studie představuje kurikulum studijního programu učitelství (akreditovaného jako doplňující pedagogické studium), jež je zaměřeno na utváření profesního sebepojetí studenta učitelství. Studie si klade za cíl (a) objasnit příčinné vztahy mezi realizovaným kurikulem studijního programu a vývojem profesního sebepojetí studentů učitelství a (b) vyhodnotit předpokládaný vliv intervencí vzdělavatelů budoucích učitelů na utváření profesního sebepojetí studentů učitelství.
Metody: Pro výzkumné šetření byl využit design evaluační případové studie. Ta je jednopřípadová, s tzv. vnořeným přístupem. Kvalitativní obsahové analýze byly podrobeny závěrečné práce zaznamenávající vývoj profesního sebepojetí 29 studentů učitelství (23 žen, 6 mužů), kteří v letech 2019–2021 absolvovali popisovaný studijní program.
Výsledky: Cílené intervence (průběžná a pravidelná reflexe praktických zkušeností, práce s kompetenčním rámcem studenta učitelství, práce s osobním rozvojovým cílem, práce na tzv. profesní výzvě ad.) vedou k transformaci či zpřesnění původních prekoncepcí spojených s jednotlivými složkami profesního sebepojetí (pojetí sebe v roli učitele, pojetí žáka, pojetí výuky). Účinek realizovaných intervencí souvisí (a) s bezpečným a podnětným prostředím na praxi ve škole i ve stálé studijní skupině při vysokoškolské výuce a (b) s rozvojem reflektivních kompetencí studentů učitelství.
Reference
Andersen, S. M., Chen, S., & Miranda, R. (2002). Significant others and the self. Self and Identity, 1, 159-168.
https://doi.org/10.1080/152988602317319348
Bach, A. (2013). Kompetenzentwicklung im Schulpraktikum: Ausmaß und zeitliche Stabilität von Lerneffekten hochschulischer Praxisphasen. Münster: Waxmann.
Bandura, A. (1997). Self-efficacy. The exercise of control. New York: Freeman.
Bandura, A. (1999). Social cognitive theory: An agentic perspective. Asian Journal of Social Psychology, 2(1), 21-41.
https://doi.org/10.1111/1467-839X.00024
Blatný, M. (2010). Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní psychologie. In M. Blatný et al., Psychologie osobnosti. Hlavní témata, současné přístupy (s. 105-136). Praha: Grada.
Bullough, R. V. Jr. (1991). Exploring personal teaching metaphors in preservice teacher education. Journal of Teacher Education, 42(1), 43-51.
https://doi.org/10.1177/002248719104200107
Burns, R. B. (1989). The self-concept in teacher education. South Pacific Journal of Teacher Education, 17(2), 27-36.
https://doi.org/10.1080/0311213890170203
Carpenter, P. G., & Byde, P. (1994). The development of professional self-concept. Asia-Pacific Journal of Teacher Education, 22(2), 163-176.
https://doi.org/10.1080/0311213940220206
Combs, A. W., Blume, R. A., Newman, A. J., & Wass, H. L. (1974). The professional education of teachers: A humanic approach to teacher preparation. Boston: Allyn Bacon.
Cooley, C. D. (1902). Human nature and the social order. New York: Scribner's.
Eisfeld, M., Raufelder, D., & Hoferichter, F. (2020). Wie sich Lehramtsstudierende in der Entwicklung ihres berufsbezogenen Selbstkonzepts und ihrer Selbstwirksamkeitserwartung in neuen reflexiven Praxisformaten von Studierenden in herkömmlichen Schulpraktika unterscheide. Herausforderung Lehrer*innenbildung, 3(1), 48-66.
Erikson, M. G. (2007). The meaning of the future: Toward a more specific definition of possible selves. Review of General Psychology, 4(11), 348-358.
https://doi.org/10.1037/1089-2680.11.4.348
Flyvbjerg, B. (2006). Five misunderstandings about case-study research. Qualitative Inquiry, 12(2), 219−245.
https://doi.org/10.1177/1077800405284363
García-Martínez, I., Gavín-Chocano, Ó., León, S. P., & Ubago-Jiménez, J. L. (2021). Analysis of the pre-service teachers' academic stress based on their self-concept and personality. Education Science, 11, 659.
https://doi.org/10.3390/educsci11110659
Gavora, P. (2009). Profesijná zdatnosť vnímaná učiteĺom. Adaptácia výskumného nástroja. Pedagogická revue, 61(1/2), 19-37.
Gavora, P., & Mareš, J. (2012). Koncept self-efficacy. In A. Wiegerová et al., Self-efficacy (osobne vnímaná zdatnosť) v edukačných súvislostiach. Bratislava: SPN.
Hamman, D., Gosselin, K., Romano, J., & Bunuan, R. (2010). Using possible-selves theory to understand the identity development of new teachers. Teaching and Teacher Education, 26, 1349-1361.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2010.03.005
Hendrick, C., & Macpherson, R. (2019). Co funguje ve třídě. Mezi výzkumem a praxí. Praha: Euromedia.
Hong, J., & Greene, B. (2011). Hopes and fears for science teaching: The possible selves of preservice teachers in a science education program. Science Teacher Education, 22, 491-512.
https://doi.org/10.1007/s10972-011-9247-y
Kagan, D. M. (1992). Professional growth among preservice and beginning teachers. Review of Educational Research Summer, 6(2), 129-169.
https://doi.org/10.3102/00346543062002129
Kelchtermans, G. (1993). Getting the story, understanding the lives: From career stories to teachers' professional development. Teaching and Teacher Education, 9(5-6), 443-456.
https://doi.org/10.1016/0742-051X(93)90029-G
Kenžina, U. A. (2006). [Formirovanie pedagogičeskoj A-koncepcii buduŝego učitela v obrazovateľnom processe VUZA]. (Disertační práce). Orenburg: Orenburgskij gosudarstvennyj pedagogičeskij universitet.
Kodžaspirova, G. M. & Kodžaspirov, A. J. (2000). Pedagogičeskij slovarj. Moskva: Academija.
Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kratochvílová, J., & Svojanovský, P. et al.(2019). Standard kvality profesních kompetencí studenta. Brno: Pedagogická fakulta MU.
Lemov D. (2015). Teach like a champion 2.0. San Francisco: Jossey-Bass.
Lohbeck, A., Hagenauer, G., & Frenzel, A. C. (2018). Teachers' self-concepts and emotions: Conceptualization and relations. Teaching and Teacher Education, 70, 111-120.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.11.001
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: Fakulta humanitních studií UTB.
Mareš, J., Slavík, J., Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113-142.
Markus, H., & Nurius, P. (1986). Possible selves. American Psychologist, 41(9), 954-969.
https://doi.org/10.1037/0003-066X.41.9.954
Mayring, P. (2000). Qualitative content analysis. Forum: Qualitative Social Research, 1(2), čl. 20.
Michnová, J., & Vaculík Pravdová, B. (2021). Kartičky pro formativní hodnocení studenta učitelství: Doporučení pro práci s kompetenčním rámcem studenta učitelství. Praha: Učitel naživo.
Oyserman, D., & Markus, H. (1990). Possible selves and delinquency. Journal of Personality and Social Psychology, 59, 112-125.
https://doi.org/10.1037/0022-3514.59.1.112
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: Univerzita Pardubice.
Pizzolato, J. E. (2006). Achieving college student possible selves: Navigating the space between commitment and achievement of long-term identity goals. Cultural Diversity and Ethnic Minority Psychology, 12(1), 57-69.
https://doi.org/10.1037/1099-9809.12.1.57
PMid:16594855
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Pedagogická fakulta MU.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Ronfeldt, M., & Grossman, P. (2008). Becoming a professional: Experimenting with possibles selves in professional preparation. Teacher Education Quarterly, 3(35), 41-60.
Rothland, M., & Straub, S. (2018). Die Veränderung berufsbezogener Selbstkonzepte im Praxissemester. In J. König, M. Rothland & N. Schaper (Eds.), Learning to Practice, Learning to Reflect? Ergebnisse aus der Längsschnittstudie LtP zur Nutzung und Wirkung des Praxissemesters in der Lehrerbildung (s.135-162). Wiesbaden: Springer.
https://doi.org/10.1007/978-3-658-19536-6_5
Sorge, S., Keller, M. M., Neumann, K., & Möller, J. (2019). Investigating the relationship between pre-service physics teachers' professional knowledge, self-concept, and interest. Research in Science Teaching, 56, 937-955.
https://doi.org/10.1002/tea.21534
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 19-30.
Spilková, V., & Zavadilová, B. (2020). Vliv inovativního vzdělávacího programu Učitel naživo na rozvoj klíčových profesních kompetencí - výsledky evaluačního výzkumu. In Rozmanitost podpory učení v teorii a výzkumu. Sborník anotací příspěvků XXVIII. výroční konference ČAPV (s. 102-104).
Tomková, A. (2015). Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika, 65(1), 75-81.
Tygret, J. A. (2017). The influence of student teachers on student achievement: A case study of teacher perspectives. Teaching and Teacher Education, 66, 117-126.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.04.005
Vlčková, K. et al. (2020). Řízení třídy: studenti učitelství a jejich provázející učitelé. Brno: Pedagogická fakulta MU.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9652-2020
Wiegerová, A. et al. (2012). Self-efficacy (osobne vnímaná zdatnosť) v edukačních súvislostiach. Bratislava: SPN.
West, C. K., Fish, J. A., & Stevens, R. J. (1980). General self-concept, self-concept of academic ability and school achievement: Implications for "causes" of self-concept. Australian Journal of Education, 24(2).
https://doi.org/10.1177/000494418002400207
Yin, R. K. (2014). Case study research: Design and methods. Los Angeles: Sage.