Dewey a „český Dewey”, pedagogika a ideologie
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2015.723Abstrakt
Autor v textu dokládá skutečnost, že Dewey nebyl v Českém prostředí řádně pochopen a tedy ani aplikován. To může vést k odmítnutí údajně „Deweyho pedagogiky“. Ve druhé části textu se autor věnuje epistemologické metarovině a kontinuu cílů a prostředků jako pozadí, které utváří pragmatistickou pedagogiku. V rámci tohoto pozadí se dotýká důležitého rozlišení na výuku vedenou prostřednictvím smysluplné činorodé aktivity (occupation) a výuku úzce zaměřenou na přípravu na zaměstnání (vocation). Ve třetí části představuje dva základní principy deweyovské pedagogiky – kontinuitu a interaktivní charakter zkušenosti a sociální kontrolu pedagogického procesu, která probíhá socializací a intelektualizací původních impulzů žáka. Na těchto principech autor dokládá, že Deweyho pedagogiku nemůže chápat jako „pedocentrickou”. Pedocentrimus je zde ve vztahu k Deweyho dílu představen jako jeden z projevů ideologizace pedagogického diskurzu. Ve čtvrté části je poukázáno na to, jak byly Deweyho myšlenky ideologizovány již v americkém progresivistickém hnutí. V páté části autor upozorňuje na analogické tendence v českém pedagogickém diskurzu.
klíčová slova: alternativní pedagogika; Dewey; kontinuum cílů a prostředků; kontinuita zkušenosti; pragmatistická pedagogika; sociální kontrola
Reference
Dewey, J. (1992). The collected works of John Dewey. Charlottesville: InteLex.
Dewey, J. (2012). Unmodern philosophy and modern philosophy. Carbondale and Edwardsville: Southern Illinois University Press.
Eastman, G. (1967). The ideologiying of theories: John Dewey's educational theory, a case in point. Educational Theory, 17(2), 103–119.
http://dx.doi.org/10.1111/j.1741-5446.1967.tb00293.x
Eldridge, M., (1998). Transforming experience. John Dewey's cultural experience. Nashville and London: Vanderbilt Uiversity Press.
Fairfield, P. (2009). Education after Dewey. New York: Continuum.
Husserl, E. (1996). Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha: Academia.
Jablonka, E., & Lamb, M. J. (2005). Evolution in four dimensions: Genetic, epigenetic, behavioral, and symbolic variations in the history of life. Cambridge (USA): Bradford Books & MIT Press.
Johnson, M. (2008). The meaning of the body. Aesthetics of human understanding. Chicago: Chicago University Press.
Jůva, V., jr., & Jůva, V., sr. (2003). Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido.
Kant, I. (2001). Kritika čistého rozumu. Praha: Oikoymenh.
Kasper, T., & Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Praha: Grada.
Key, E. (1909). The century of the child. New York: G. P. Putnam's Sons. Dostupné z https://archive.org/details/centurychild00frangoog
Koťa, J. (2015). Václav Příhoda, Stanislav Vrána a údajný pragmatismus v pokusné měšťanské škole ve Zlíně. In M. Pánková, D. Kasperová & T. Kasper (Eds.), Meziválečná školská reforma v Československu (s. 81–97). Praha: Academia a Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského.
Krankus, M. (2015). Pojem skúsenosti v pedagogike J. Deweyho. In M. Pánková, D. Kasperová & T. Kasper (Eds.), Meziválečná školská reforma v Československu (s. 98–111). Praha: Academia a Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského.
Latour, B. (2003). Nikdy sme neboli moderný. Bratislava: Kalligram.
Lengborn, T. (1993). Ellen Key. Prospects: The Quarterly Review of Comparative Education, 13(3/4), 825–837.
http://dx.doi.org/10.1007/BF02195152
Lorenz, K. (1982). Kant's doctrine of the a priori in the light of contemporary biology. In H. Plotkin, H. (Ed.), Learning, development and culture: Essays in evolutionary epistemology (s. 121–143). West Sussex: Wiley and Sons.
Lorenz, K. (1997). Odumírání lidskosti. Praha: Mladá fronta.
Oyoma, S. (2000). Evolution's eye. A system of view of the biology-culture divide. Durham: Duke University Press.
http://dx.doi.org/10.1215/9780822380658
Steele, E. J., Lindley, R. A., & Blanden, R. V. (1998). Lamarck's signature. How retrogenes changing Darwin's natural selection paradigm. Reading: Perseus Books.
Singule, F. (1991). Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN.
Strouhal, M. (2015). Deweyho epistemologie a pedagogika problému. In M. Pánková, D. Kasperová & T. Kasper (Eds.), Meziválečná školská reforma v Československu (s. 112–135). Praha: Academia a Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského.
Šíp, R. (2014). Zkušenost v Deweyho experimentální metafyzice: Radikální překročení subjekt-objektové epistemologie. Organon F, 21(1), 63–81.
Šíp, R. (2015). Pedagogika a paradigmatický obrat v metodologii a teorii. Pedagogická orientace, 25(5), 649–670.
http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2015-5-671
Šíp, R. (2016). Paradigmatický obrat: Filozofická analýza současné pedagogiky. (vyjde v nakladatelstvích Triton a MUNIPress 2016).
Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664–690.
http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2013-5-664
Váňová, R. (1996). Československé školství ve 30. letech (Příhodovská reforma). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Višňovský, E. (2009). Štúdie o pragmatizme a neopragmatizme. Bratislava: Veda.
Weber, M. (1998). Objektivita" sociálního a sociálněpolitického poznání. In M. Havelka (Ed.), Metodologie, sociologie a politika (s. 7–63). Praha: Oikoymenh.
Westbrook, R. B. (1991). John Dewey and American democracy. New York: Cornell University Press.
