Standardizace české verze dotazníku DAS

Doplňkové soubory

finální sazba

Abstrakt

Za jednu z příčin současného negativního postoje žáků k přírodovědným oborům a později i jejich zájmu tyto obory volit jako budoucí profesi, je uváděno pozdější zavádění přírodovědných témat do výuky. Náprava tohoto stavu úzce souvisí s připraveností učitelů na primárním stupni vzdělávání vyučovat přírodovědná témata tak, aby podnítili rozvoj pozitivních postojů u žáků. Podstatnou roli hrají postoje samotných (budoucích) učitelů, které mohou sloužit jako indikátor potřeby změn v této oblasti. Cílem příspěvku je představit českou verzi dotazníku DAS (Dimensions of Attitude toward Science) určeného k zjišťování postojů učitelů na primárním stupni vzdělávání k přírodovědným tématům a jejich výuce. Dotazník obsahuje 28 položek rozdělených do sedmi subškál. Data získaná prostřednictvím tohoto nástroje poskytují celkovou informaci o postoji respondenta, zároveň umožňují vytvoření postojového profilu (vysoký potenciál, slibný, lhostejný a neochotný). Na základě těchto informací je pak možné volit způsoby práce s konkrétním učitelem. Původní verze výzkumného nástroje byla nejprve přeložena, pilotována a následně použita v ostrém šetření. Na základě výsledků statistické analýzy (Cronbachovo alfa = 0,704 pro celý nástroj) je možné českou verzi dotazníku považovat za dostatečně spolehlivou a použitelnou v dalším výzkumu. Vysokou reliabilitu vykazovaly také dílčí subškály nástroje.

https://doi.org/10.14712/18047106.1406

Reference

Baruch, Y. K., Spektor-Levy, O. & Mashal, N. (2016). Pre-schoolers' verbal and behavioral responses as indicators of attitudes and scientisic curiosity. International Journal of Science and Mathematics Education, 14(1), 125-148.

Bílek, M. (2008). Zájem žáků o přírodní vědy jako předmět výzkumných studií a problémy aplikace jejich výsledků v pedagogické praxi. Acta Didactica (2).

Brislin, R. W. (1986). Back-translation for cross-cultural research. Journal of Cross-cultural Psychology, 1(3), 185–216.

Bruce, B. C., Bruce, S., Conrad, R. L. & Huang, H.-J. (1997). University science students as curriculum planners, teachers, and role models in elementary school classrooms. Journal of Research in Science Teaching.

Cavas, B. (2015). Research Trends in Science Education International: A Content Analysis for The Last Five Years. Science Education International, 25(4), 573–588.

Connelly, L. M. (2008). Pilot studies. Medsurg Nursing, 17(6), 411–413.

Čáp, J. & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory. (2010). Praha: MŠMT.

Enochs, L. G. & Riggs, I. M. (1990). Further development of an elementary science teaching efficacy belief instrument: A preservice elementary scale. School science and mathematics, 90(8), 694–706.

ERT. (2009). Mathematics, Science and Technology Education Report: The Case for a European Coordinating Body. Brussels: ERT.

Eshach, H. & Fried, M. N. (2005). Should science be taught in early childhood? Journal of Science Education and Technology, 14(3), 315–336.

Fitzgerald, A., Dawson, V. & Hackling, M. (2013). Examining the beliefs and practices of four effective Australian primary science teachers. Research in Science Education, 43(3), 981–1003.

Gedrovics, J., Bílek, M., Janiuk, R. M., Mojsa, R., Mozheika, D. & Řádková, O. (2008). Trendy v zájmech a postojích patnáctiletých žáků k přírodním vědám. Acta Fac. Paed. Univ. Tyrnaviensis, 13–17.

Goodrum, D., Rennie, L. J. & Hackling, M. W. (2001). The status and quality of teaching and learning of science in Australian schools: A research report. Canberra: Department of Education, Training and Youth Affairs.

Gustafson, B., Guilbert, S. & MacDonald, D. (2002). Beginning elementary science teachers: Developing professional knowledge during a limited mentoring experience. Research in Science Education, 32(3), 281–302.

Höfer, G. & Svoboda, E. (2005). Některé výsledky celostátního výzkumu: Vztah žáků ZŠ a SŠ k výuce obecně a zvláště pak k výuce fyziky. In K. Rauner (Ed.), Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2 (s. 52–70): Západočeská univerzita v Plzni.

Chytrý, V. & Kroufek, R. (2017). Možnosti využití Likertovy škály – základní principy aplikace v pedagogickém výzkumu a demonstrace na příkladu zjišťování vztahu člověka k přírodě. Scientia in educatione, 8(1), 2–17.

Janoušková, S., Hubáčková, L., Pumpr, V. & Maršák, J. (2014). Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů. Scientia in educatione, 5(1), 36–49.

Jarvis, T. & Pell, A. (2002). Effect of the challenger experience on elementary children’s attitudes to science. Journal of Research in Science Teaching, 39(10), 979–1000.

Jarvis, T. & Pell, A. (2004). Primary teachers’ changing attitudes and cognition during a two‐year science in‐service programme and their effect on pupils. International Journal of Science Education, 26(14), 1787–1811.

Kubiatko, M. (2016). Sémantický diferenciál jako jedna z možností zkoumání postojů k chemii u žáků druhého stupně základních škol. Scientia in educatione, 7(1), 2–15.

Lin, T.-C., Lin, T.-J. & Tsai, C.-C. (2014). Research trends in science education from 2008 to 2012: A systematic content analysis of publications in selected journals. International Journal of Science Education, 36(8), 1346–1372.

Lumpe, A. T., Haney, J. J. & Czerniak, C. M. (2000). Assessing teachers’ beliefs about their science teaching context. Journal of Research in Science Teaching, 37(3), 275–292.

Nakonečný, M. (1998). Psychologie osobnosti. Praha: Academia.

Nun-Nally, J. C. (1978). Psychometric theory (2nd ed.). New York: McGraw-Hill.

OECD. (2018). PISA 2015: Results in Focus. Paris: OECD Publishing.

Osborne, J. & Dillon, J. (2008). Science education in Europe: Critical reflections. London: The Nuffield Foundation.

Osborne, J., Simon, S. & Collins, S. (2003). Attitudes towards science: a review of the literature and its implications. International Journal of Science Education, 25(9), 1049–1079.

Osborne, R. & Wittrock, M. (2003). Learning Science: A generative process. Science Education, 77, 393–406.

Özden, M. (2008). An Investigation of Some Factors Affecting Attitudes toward Chemistry in University Education. Essays in Education Special Edition, 90–99.

Palmer, D. H. (2002). Factors contributing to attitude exchange amongst preservice elementary teachers. Science Education, 86(1), 122–138.

Palmer, D. H. (2004). Situational interest and the attitudes towards science of primary teacher education students. International Journal of Science Education, 26(7), 895–908.

Peleg, R. & Baram-Tsabari, A. (2011). Atom Surprise: Using Theatre in Primary Science Education. Journal of Science Education and Technology, 20(5), 508–524.

Piaget, J. & Inhelder, B. (2014). Psychologie dítěte. Praha: Portál.

Plonczak, I. (2008). Science for all: Empowering elementary school teachers. Education, Citizenship and Social Justice, 3(2), 167–181.

Průcha, J., Walterová, E. & Mareš, J. (2001). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. (2018). Praha: MŠMT.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: MŠMT.

Rocard, M., Csermely, P., Jorde, D., Lenzen, D., Walberg-Henriksson, H. & Hemmo, V. (2007). Science Education Now: A Renewed Pedagogy for thee Future of Europe. Brusel: European Commission.

Rogers, E. M. (1995). Diffusion of Innovations. New York: The Free Press.

Rusek, M. (2013). Výzkum postojů žáků středních škol k výuce chemie na základní škole. [Disertační práce]. Praha.

Rusek, M. (2016). Kulhavý poutník: dotazník v pedagogickém výzkumu. In M. Ivan and R. Šulcová (Eds.), 11. Mezinárodní seminář studentů doktorského studia oboru Didaktika chemie (23–30). Praha: Nakladatelství P3K, s.r.o.

Rusek, M., Stárková, D., Chytrý, V. & Bílek, M. (2017). Adoption of ICT Innovations by Secondary School Teachers and Pre-service Teachers within Education. Journal of Baltic Science Education, 16(4), 510–523.

Říčan, P. (2010). Psychologie osobnosti: Obor v pohybu. Praha: Grada.

Sekaran, U. (1992). Research methods for business: A skill building approach. New York: John Willey & Sons, Inc.

Shoukri, M. M. & Edge, V. L. (1996). Statistical methods for health sciences. Michigan, USA: CRC Press.

Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4–14.

Silver, A. & Rushton, B. S. (2008). Primary-school children's attitudes towards science, engineering and technology and their images of scientists and engineers. Education 3-13, 36(1), 51–67.

Spektor-Levy, O., Baruch, Y. K. & Mevarech, Z. (2013). Science and Scientific Curiosity in Pre-school - The teacher's point of view. International Journal of Science Education, 35(13), 2226–2253.

Stuckey, M., Hofstein, A., Mamlok-Naaman, R. & Eilks, I. (2013). The meaning of 'relevance' in science education and its implications for the science curriculum. Studies in Science Education, 49(1), 1–34.

Swindell, R., Jamieson-Proctor, R., Richmond, J., & Parkinson, P. (2003).Reimagining primary science education at Griffith University. In B. Bartlett, F. Bryer, & D. Roebuck (Eds.), Reimagining Practice: Researching Change: Volume 3 (pp. 84-96). Nathan, Qld: Griffith University, School of Cognition, Language and Special Education.

Škoda, J. & Doulík, P. (2009). Vývoj paradigmat přírodovědného vzdělávání. Pedagogická orientace, 19(3), 24–44.

Švandová, K. & Kubiatko, M. (2012). Faktory ovlivňující postoje studentů gymnázií k vyučovacímu předmětu chemie. Scientia in educatione, 3(2), 65–78.

Tai, R. H., Liu, C. Q., Maltese, A. V., & Fan, X. (2006). Planning early for careers in science. Science, 312(5777), 1143-1144.

Thompson, C. L. & Shrigley, R. L. (1986). What research says. School Science and Mathematics, 86(4), 331–343.

Tomášek, V., Basl, J. & Janoušková, S. (2016). Mezinárodní šetření TIMSS 2015: Národní zpráva. Praha: Česká školní inspekce.

Tosun, T. (2000). The beliefs of preservice elementary teachers toward science and science teaching. School Science and Mathematics, 100(7), 374–379.

Treece, E. W. & Treece, J. W. (1982). Elements of research in nursing. St. Louis, MO: Mosby.

Ünal, M. & Aral, N. (2014). An investigation on the effects of experiment based education program on six years olds' problem solving skills. Education and Science, 39(176), 279–291.

van Aalderen-Smeets, S., van der Molen, J. H. W. & Asma, L. J. F. (2012). Primary teachers' attitudes toward science: A new theoretical framework. Science Education, 96(1), 158–182.

van Aalderen-Smeets, S. & van der Molen, J. H. W. (2013). Measuring primary teachers' attitudes toward teaching science: development of the Dimensions of Attitude toward Science (DAS) instrument. International Journal of Science Education, 35(4), 577–600.

van Driel, J. H., Beijaard, D. & Verloop, N. (2001). Professional development and reform in science education: The role of teachers' practical knowledge. Journal of Research in Science Teaching, 38(2), 137–158.

Vojtěch, J. & Chamoutová, D. (2017). Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2016/17. Praha: NÚV.

Weinburgh, M. (2007). The effect of Tenebrio obscurus on elementary preservice teachers’ content knowledge, attitudes, and self-efficacy. Journal of Science Teacher Education, 18(6), 801–815.

Wilson, R. E. & Kittleson, J. M. (2012). The role of struggle in pre-service elementary teachers' experiences as students and approaches to facilitating science learning. Research in Science Education, 42(4), 709–728.

Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
  1. Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
  2. Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
  3. Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).