Mapování pojmů jako modelování tříd objektů (teoretická studie)

Autoři

  • Martin Mach

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1001

Abstrakt

Abstrakt: Pojmové mapování patří mezi moderní učební strategie, které využívají nelineární způsob uspořádání učiva. Cílem studie je prozkoumat možnosti využití některých poznatků z oblasti vývoje softwaru a aplikovat je na techniku pojmového mapování. Studie obsahuje stručnou charakteristiku pojmového mapování a ukazuje na řadu paralel mezi vytvářením pojmových map a tvorbou objektově orientovaného návrhu softwarového systému. Analytická část práce se opírá o model sémantické paměti a podrobněji se zabývá kategorizací vztahů mezi objekty a jejich pojmovou reprezentací. Pozornost je věnována zejména uspořádání pojmové domény, vlastnostem mapovaných objektů a jejich ukotvení k dosavadním znalostem. Výsledné řešení je promítnuto do formy strukturované mapy s centrálně umístěným klíčovým pojmem. Závěrečná část práce obsahuje shrnutí přínosů navrženého řešení a doporučení pro pedagogickou praxi.

Klíčová slova: pojem, pojmové mapování, networking, sémantická paměť, objekt, třída objektů, objektový návrh.

Biografie autora

Martin Mach

Adresa bydliště: Větrná 50, České Budějovice, 370 12

Adresa pracoviště: SZŠ a VOŠZ, České Budějovice, Husova 3, 371 60

E-mail: mach.kamenice@seznam.cz

Telefon: 775 939 864

Reference

Armbruster, B. B., & Anderson, T. H. (1984) Mapping – representing informative text diagrammatically. In Ch. Holley & D. Dansereau (Eds.), Spatial learning strategies (s. 189â209). Orlando: Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-352620-5.50015-1

Ausubel, D. (2000). The acquisition and retention of knowledge: A cognitive view. London: Springer.

https://doi.org/10.1007/978-94-015-9454-7

Bendl, S., & Voňková, H. (2010). Využití pojmových map ve výuce pedagogiky. Pedagogická orientace, 20(1), 16â38.

Ca-as, A. J., Novak, J., & Reiska, P. (2012). Freedom vs. restriction of content and structure during concept mapping – possibilities and limitations for construction and assessment. In A. J. Ca-as, J. Vanhear & J. Novak (Ed.), Proceedings of the Fifth International Conference on Concept Mapping (Vol. 2, s. 247â257). Malta.

Craik, F. I. M., & Lockhart, R. S. (1972). Levels of processing: A framework for memory research. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 11, 671â684.

https://doi.org/10.1016/S0022-5371(72)80001-X

Dansereau, D. F., et al. (1980). Validity of learning strategies/skills training. Defense Technical Information Center. Dostupné z www.dtic.mil/docs/citations/ADA085659

https://doi.org/10.21236/ADA085659

Fisher, K. M. (2005). SemNet software as an assessment tool. In J. Mintzes, J. Wandersee & J. Novak (Eds.). Assessing science understanding: A human constructivist view (s. 197â221). Elsevier Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-012498365-6/50011-1

PMid:15789954

Frisendal, T. (2012). Design thinking business analysis: Business concept mapping applied. Berlin Heidelberg: Springer.

https://doi.org/10.1007/978-3-642-32844-2

Good, L., & Bederson, B. B. (2002). Zoomable user interfaces as a medium for slide show presentations. Information Visualization, 1(1), 35â49.

https://doi.org/10.1057/palgrave.ivs.9500004

https://doi.org/10.1057/palgrave/ivs/9500004

Hall, M. (2006). Unified Modeling Language and K-12. International Journal of Learning, 13(4), 7â14.

Haller, H., & Abecker, A. (2010) Designing a knowledge mapping tool for knowledge workers. In R. Setchi, I. Jordanov, R. J. Howlett & L. C. Jain (Eds.), Knowledge-based and intelligent information and engineering systems (s. 660â669). Heidelberg: Springer.

https://doi.org/10.1007/978-3-642-15387-7_69

Holley, Ch. D., & Dansereau, D. F. (1984a). Networking: The technique and the empirical evidence. In Ch. Holley & D. Dansereau (Eds.), Spatial Learning Strategies (s. 81â108). Orlando: Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-352620-5.50010-2

Holley, Ch. D., & Dansereau, D. F. (1984b). The development of spatial learning strategies. In Ch. Holley & D. Dansereau (Eds.), Spatial Learning Strategies (s. 3â19). Orlando: Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-352620-5.50007-2

Jacobson, I., Booch, G., & Rumbaugh, J. (1999). The unified software development process. Boston: Addison-Wesley.

Kanisová, H., & Müller, M. (2006). UML srozumitelně. Brno: Computer Press.

Kesner, L. (2000). Muzeum umění v digitální době. Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Argo a NG.

Kulič, V. (1971). Chyba a učení. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Liu, C. C., Chen, H. S. L., Shih, J. L., Huang, G. T., & Liu, B. J. (2011). An enhanced concept map approach to improving children's storytelling ability. Computers & Education, 56(3), 873â884.

https://doi.org/10.1016/j.compedu.2010.10.029

Mareš, J. (2007). Strukturování učiva, vyučovací a učební strategie. In J. Čáp & J. Mareš, Psychologie pro učitele (s. 441â472). Praha: Portál.

Mareš, J. (2011). Učení a subjektivní mapy pojmů. Pedagogika, 61(3), 215â247.

Mašek, J., & Zikmundová, V. (2010). Výukové využití softwarových systémů pro techniku pojmového mapování. Plzeň: Západočeská univerzita.

Mirande, M. J. (1984). Schematizing â technique and empirical evidence. In Ch. Holley & D. Dansereau (Eds.), Spatial learning strategies (s. 149â161). Orlando: Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-352620-5.50013-8

Novak, J., & Gowin, D. (1984). Learning how to learn. New York: Cambridge University Press.

https://doi.org/10.1017/CBO9781139173469

Novak, J. D. (1990). Concept mapping: A useful tool for science education. Journal of Research in Science Teaching, 27(10), 937â949.

https://doi.org/10.1002/tea.3660271003

Novak, J. D. (2010). Learning, creating, and using knowledge: Concept maps as facilitative tools in schools and corporations. Journal of e-Learning and Knowledge Society, 6(3), 21â30.

Niemelä, P., & Mylläri, J. (2016). Map/UML out: Convergent conceptual constructs. In A. J. Ca-as, M. Reiska & J. Novak (Eds.), Proceedings of the Seventh International Conference on Concept Mapping (Vol 2, s. 335â338). Estonia.

Rumbaugh, J., Jacobson, I., & Booch, G. (1998). The unified modeling language reference manual. Boston: Addison-Wesley.

Sternberg, R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

Trowbridge, J. E., & Wandersee, J. H. (2005). Theory driven graphic organizers. In J. Mintzes, J. Wandersee & J. Novak (Eds.). Teaching science for understanding: A human constructivist view (s. 95â131). Elsevier Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-012498360-1/50005-2

Tulving, E. (1972). Episodic and semantic memory. In E. Tulving & W. Donaldson (Eds.), Organization of memory (s. 381–403). New York: Academic Press.

Underwood, B. (1969). Attributes of memory. Psychological Review, 76(6), 559â573.

https://doi.org/10.1037/h0028143

Vaňková, P. (2014). Pojmové mapy ve vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Vaughan, J. L. (1984). Concept structuring: The technique and empirical evidence. In Ch. Holley & D. Dansereau (Eds.), Spatial learning strategies (s. 127â147). Orlando: Academic Press.

https://doi.org/10.1016/B978-0-12-352620-5.50012-6

Ware, C. (2012). Information visualization: Perception for design. San Francisco: Morgan Kaufmann.

Wiegmann, D. A., et al. (1992). Effects of knowledge map characteristics on information processing. Contemporary Educational Psychology, 17(2), 136â155.

https://doi.org/10.1016/0361-476X(92)90055-4

Stahování

Další soubory

Publikováno

2018-05-02

Číslo

Sekce

Studie – teoretická