Výukové cíle aneb cesta tam a zase zpátky
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.1033Abstrakt
Abstrakt:
Cíl: Popsat, jak o výukových cílech v sociálně-humanitním vzdělávání uvažují učitelé 1. stupně ZŠ, jaké cíle si ve výuce stanovují, jak je zprostředkovávají žákům a jak s nimi ve výuce pracují.
Metody: Vícepřípadová explorační studie, případem je práce učitele se vzdělávacími cíli. Účastnicemi výzkumu bylo 10 učitelek 1. stupně ZŠ. Jako metody byly použity pozorování ve výuce, hloubkové polostrukturované individuální rozhovory s učitelkami a obsahová analýza výukových artefaktů.
Výsledky: Vzdělávací cíle se ve výuce nevyskytují v explicitní formě. Při pozorování se implicitní cíle vynořovaly – na začátku hodin při sdělování programu, v průběhu hodin při řešení učebních úloh a především při hodnoticích procesech včetně závěrečné reflexe. Nejzřetelněji se vzdělávací cíle ozřejmovaly při používání kriteriálního hodnocení. Kvalita a způsoby práce s cíli u zkoumaných učitelek byla velmi různorodá. V mnohých hodinách byly v nesouladu vzdělávací cíle, výukové metody a hodnocení žáků. V rozhovorech učitelky explicitně neuváděly rozvoj hodnot jako to, o co ve výuce usilují.
Závěry: Pokud jsou cíle, obsah a hodnoticí postupy v souladu, přináší to pozitivní důsledky pro učení žáků. Analýzou výroků učitele a jejich odezvy u žáků jsme dospěli k názoru, že zdokonalení práce s výukovými cíli má potenciál přinášet žákům větší zisky z učení a celkově zkvalitňovat jejich vzdělávání. Vzhledem k velkým rozdílům mezi učiteli nám připadá důležité individualizovat jejich podporu.
Klíčová slova: výukový cíl, vzdělávací cíl, primární vzdělávání, realizované kurikulum, případová studie, sociálně-humanitní vzdělávání.
Reference
Bandura, A., & Schunk, D. H. (1981). Cultivating competence, self-efficacy, and intrinsic interest through proximal self-motivation. Journal of Personality and Social Psychology, 41(3), 586–598.
https://doi.org/10.1037/0022-3514.41.3.586
Bassey, M. (1999). Case study research in educational settings. Buckingham: Open University Press.
Beneš, Z. (2009). Základ a aplikace. Dějepis mezi historickou vědou a školním vzděláním. Pedagogika. 59(2), 153–163.
Bloom, B. S. (1984). The search for methods of group instruction as effective as one-to-one tutoring. Educational Leadership, 41(8), 4–17.
Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová taxonomie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), 227–242.
Cauley, K. M., & McMillan, J. H. (2009). Formative assessment techniques to support student motivation and achievement. Clearing House, 83(1), 1–6.
https://doi.org/10.1080/00098650903267784
Clarke, S. (2005). Formative assessment in the secondary classroom. London: Hodder Murray.
Cotton, K. (2001). Effective schooling practices: A research syntesis. Portland: NREL.
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
Fenstermacher, G. D., & Soltis, J. F. (2008). Vyučovací styly učitelů. Praha: Portál.
Gavriel, J. (2013). Assessment for learning: A wider (classroom-researched) perspective is important for formative assessment and self-directed learning in general practice. Education for Primary Care, 24(2), 93–96.
https://doi.org/10.1080/14739879.2013.11493462
PMid:23498575
Guskey, T. R. (2007). Closing achievement gaps: Revisiting Benjamin S. Bloom's "Learning for mastery". Journal of Advanced Academics, 19(1), 8–31.
https://doi.org/10.4219/jaa-2007-704
Hattie, J. (2009). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. London: Routledge.
Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review of Educational Research, 77(1), 81–112.
https://doi.org/10.3102/003465430298487
Hobson, A. J., Maxwell, B., Stevens, A., Doyle, K., & Malderez, A. (2015). Mentoring and coaching for teachers in the further education and skills sector in England. Dostupné z http://www.gatsby.org.uk/uploads/education/reports/pdf
Chappuis, J. (2005). Helping students understand assessment. Educational Leadership, 63(3), 39–43.
Chappuis, S., & Chappuis, J. (2007). The best value in formative assessment. Educational Leadership: Informative Assessment, 65(4), 14–19.
Janík, T., et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova Univerzita.
Joyce, B., & Weil, M. (1972). Models of teaching. Prentice-Hall: New Jersey.
Kalhous, Z., Obst, O., et al. (2009). Školní didaktika. Praha: Portál.
Kintsch, W., & van Dijk, T. A. (1978). Toward a model of text comprehension and production. Psychological Review, 85(5), 363–394.
https://doi.org/10.1037/0033-295X.85.5.363
Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.
Laufková, V. (2017). Formativní hodnocení v praxi základní školy. Pedagogika, 67(2), 104–124.
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.424
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142.
Marshall, B. (2011). Testing English. Formative and summative approaches to English assessment. London: Continuum.
Marzano, R. J., Gaddy, B. B., & Dean, C. (2000). What works in classroom instruction. Suite: McREL.
Marzano, R. J., Pickering, D. J., & Pollock, J. E. (2001). Classroom instruction that works: Research-based strategies for increasing student achievement. Alexandria, VA: Association for Supervision and Curriculum Development.
PMCid:PMC1753605
McTighe, J., & O'Connor, K. (2005). Seven practices for effective learning. Educational Leadership, 63(3), 10–17.
Morgan, D. L. (2001). Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
Novotná, K., & Krabsová, V. (2013). Formativní hodnocení: případová studie. Pedagogika, 63(3), 355–371.
Pasch, M., et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.
Průcha, J. (1984). Nové teorie o "učení z textu". Československá psychologie, 28(2), 143–151.
Sebba, J., Deakon Crick, R., Ju, G., Lawson, H., & Harlen, W. (2008). Impact of self and peer assessment on students in secondary schools. Dostupné z https://www.gov.uk
Seidel, T., Rimmele, R., & Prenzel, M. (2005). Clarity and coherence of lesson goals as a scaffold for student learning. Learning and Instruction, 15(6), 539â556.
https://doi.org/10.1016/j.learninstruc.2005.08.004
Shavelson, R. J., Young, D. B., Ayala, C. C., Brandon, P. R., Furtak, E. M., Ruiz-Primo, M. A., et al. (2008). On the impact of curriculum-embedded formative assessment on learning: A collaboration between curriculum and assessment developers. Applied Measurement in Education, 21(4), 295–314.
https://doi.org/10.1080/08957340802347647
Shepard, L. A., Rebello, N. S., Engelhardt, P. V., & Singh, C. (2012). Assessment lessons from K-12 education research: Knowledge representation, learning, and motivation. 2011 Physics EducationResearch Conference (s. 73–76).
https://doi.org/10.1063/1.3679997
Scheerens, J., & Bosker, R. J. (1997). The foundations of educational effectiveness. Oxford: Elsevier Science.
Skalková, J. (1999). Obecná didaktika. Praha: ISV.
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.
Stará, J., & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-77
Stará, J., & Starý, K. (2017). Studie výuky dějepisného učiva na 1. stupni ZŠ. Pedagogická orientace, 27(1), 6–29.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-6
Starý, K. (2006). Efektivní výukové strategie (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova.
Sternberg, R. J. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
Stodolsky, S. S. (1988). The subject matters: Classroom activity in math and social studies. Chicago: University of Chicago Press.
PMid:9958803
Straková, J., & Slavík, J. (2013). (Formativní) hodnocení – aktuální téma. Pedagogika, 63(3), 277–284.
Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Torrance, H., & Pryor, J. (2001). Developing formative assessment in the classroom: Using action research to explore and modify theory. British Educational Research Journal, 27(5), 615–631.
https://doi.org/10.1080/01411920120095780
Vališová, A., & Kasíková, H. (2011). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada.
van der Velde, J. (1992). Technology in basic education. In T. Kananoja (Ed.), Technology Education Conference (s. 151–170). Helsinki: The National Board of Education.
Walberg, H. J. (1999). Productive teaching. In H. C. Waxman & H. J. Walberg (Eds.), New directions for teaching practice and research (s. 75–104). Berkeley: McCutchen.
Wiggins, G. (1993). Assessment: Authenticity, context, and validity. Phi Delta Kappan, 75(3), 200–213.
Yin, R. K. (2009). Case study research: design and methods. Los Angeles: Sage Publications.
Zimmerman, B. J., & Dibenedetto, M. K. (2008). Mastery learning and assessment: Implicationsfor students and teachers in an era of high-stakes testing. Psychology in the Schools, 45(3),206–216.
