Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol

  • Lenka Hloušková
Klíčová slova: kariérové poradenství, sociální spravedlnost, žáci odborného vzdělávání, vyšší sekundární vzdělávání

Abstrakt

Význam služeb kariérového poradenství je obvykle spojován s jednotlivci, ale v této studii je pozornost zaměřena na jeden ze společenských cílů těchto služeb, konkrétně na otázku, jak mohou služby kariérového poradenství přispívat k sociální spravedlnosti ve společnosti. Cílem je identifi kovat roli služeb kariérového poradenství při střetu se sociálními nerovnostmi. Metoda: Text vychází z dat sbíraných dotazníkem v průběhu března a dubna 2018 mezi žáky posledních ročníků denní formy studia na středních odborných učilištích a středních odborných školách v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Role kariérového poradenství jsou rozkrývány na základě charakteristik žáků a statisticky významných rozdílů mezi těmi, kteří služeb využili, a těmi, kteří služeb nevyužili, stejně tak jako s oporou o korelace mezi pohlavím, subjektivním hodnocením vzdělávacích výsledků, typem ukončení studia, vzdělávacími aspiracemi a využíváním služeb. Výsledky: Z 3096 respondentů se s odborníkem radilo 14 % žáků. Častěji služeb využili žáci, kteří v průběhu svého studia změnili školu, kteří hodnotili své studijní výsledky na prvními stupni klasifi kační stupnice, deklarovali zlepšování studijních výsledků v průběhu studia, a ti, kteří mají představu o své studijní nebo/i pracovní budoucnosti. Naopak žáci, kteří hodnotí své studijní výsledky jako dostatečné nebo nejsou se svými výsledky spokojení, častěji plánují využít služeb odborníka. Jednorázově poradce vyhledali častěji ti, kteří nespojují svou budoucnost s dosavadním oborem studia, ale mají aspiraci dosáhnout vyššího stupně vzdělání, než které právě končí. Závěr: Uvedená zjištění naznačují, že kariérové poradenství má potenciál přispívat k sociální spravedlnosti prostřednictvím tří rolí, které se odvíjí od charakteristik žáků-klientů a jejich důvodů vyhledání služby.

Reference

Balin, E., & Hirschi, A. (2010). Who seeks career counselling? A prospective study of personality and career variables among Swiss adolescents. International Journal for Educational and Vocational Guidance, 10(3), 161-176.

https://doi.org/10.1007/s10775-010-9183-y

Borgen, W., & Hiebert, B. (2006). Career guidance and counselling for youth: Chat adolescents and young adults are telling us. International Journal for the Advancement of Counselling, 28(4), 389-400.

https://doi.org/10.1007/s10447-006-9022-5

CEDEFOP (2010). Access to success lifelong guidance for better learning and working in Europe. Luxembourg: Publication office of the European Union. Dostupné z www.cedefop.europa.eu

CEDEFOP (2018). The changing nature and role of vocational education and training in Europe. Volume 5: Education and labour market outcomes for graduates from different types of VET system in Europe. Cedefop Research Paper, 69. Dostupné z www.cedefop.europa.eu

Hlaďo, P., & Drahoňovská, P. (2012). Rozhodování žáků základních a středních škol o dalším studiu a práci v pohledu žáků i jejich rodičů. Praha: NÚV.

Hloušková, L. (2012). Potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry a možnosti jejich uspokojování prostřednictvím služeb kariérového poradenství. Část 1: Motivy a bariéry využívání služeb kariérového poradenství. Nepublikovaná zpráva z výzkumu podle zadání Centra Euroguidance ČR.

Hloušková, L. (2014). Mám základní vzdělání. Příčiny a důsledky předčasných odchodů ze studia a ze vzdělávání. Studia paedagogica, 19(2), 11-38.

https://doi.org/10.5817/SP2014-2-2

Hooley, T. (2014). The evidence base on lifelong guidance: A guide to key findings for effective policy and practice. ELGPN Tools, 3.

Hooley, T., Sultana, R., & Thomsen, R. (Eds.). (2018). Career guidance for social justice: Contesting neoliberalism. New York: Routledge Taylor & Francis.

https://doi.org/10.4324/9781315110516

Chamoutová, D., Vojtěch. J., & Chomová, P. (2017). Analýza realizované vzdělávací nabídky středních škol. Praha: NUV.

Kantorová, J. (2015). Školní klima na školách poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

https://doi.org/10.5507/pdf.15.24447995

Kuczera, M. (2010). Learning for jobs. OECD Reviews of vocational education and training. Czech Republic. Dostupné z www.oecd.org

https://doi.org/10.1787/9789264113749-en

https://doi.org/10.1787/9789264113756-en

MPSV (2017). Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Dostupné z https://portal.mpsv.cz

MŠMT (2017). Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele. Dostupné z http://toiler.uiv.cz

Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. In Sbírka zákonů České republiky, ročník 2010, částka 71, rozeslána dne 30. června 2010, s. 2410-2472.

OECD (2004). Career Guidance: A handbook for policy makers. Paris: OECD. Dostupné z www.oecd.org

https://doi.org/10.1787/9789264015210-en

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2017). Praha: NÚV.

Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.

Sultana, R. (2014). Pessimism of the intellect, optimism of the will? Troubling the relationship between career guidance and social justice. International Journal for Educational and Vocational Guidance, 14(1), 5-19.

https://doi.org/10.1007/s10775-013-9262-y

Šťastnová, P., & Drahoňovská, P. (2012). Jak žáci základních a středních škol vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru. Praha: NÚV.

Trhlíková, J., & Úlovcová, H. (2010). Učební obory - specifika vzdělávací cesty a uplatnění na trhu práce. In P. Matějů, J. Straková & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 180-207). Praha: SLON.

Veselý, A., & Matějů, P. (2010). Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností. In P. Matějů, J. Straková & A. Veselý (Eds.), Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení (s. 38-90). Praha: SLON.

Vojtěch, J., & Chamoutová, D. (2018). Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii. Praha: NÚV.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In Sbírka zákonů České republiky, ročník 2004, částka 190, s. 10262-1032.

Zákon č. 167/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky, ročník 2018, částka 86, s. 2610-2611.

Publikováno
2019-07-27