O emoční hlubinné dimenzi pedagogických situací ve škole: Po stopách snah o zařazení psychologicky hlubinně orientovaného sebepoznávání do vzdělávání učitelů
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1518Klíčová slova:
vzdělávání učitelů, hlubinná psychologie, psychoanalýza, analytická psychologie, individuální psychologie, humanistická psychologie.Abstrakt
Abstrakt: Ačkoli téměř každý pedagog a pedagožka ví, že vzdělávací prostor je plný hlubokých emocí, které utvářejí interakce, nepodařilo se doposud poskytnout odpovídající pozornost souvisejícím otázkám ve vzdělávání učitelů. Existují však přístupy, které se snaží integrovat hlubinně-psychologické aspekty do „běžného“ vzdělávání učitelů a učitelek pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Zásadní význam zde mají koncepty, které přesahují teoretické informace, práci s příslušnými texty na přednáškách a seminářích a integrují v kurikulární a institucionální rovině problematiku sebeuvědomění a „reflexivního sebepoznávání“ do učitelského vzdělávání. Neboť jen díky živému spojení osobní zkušenosti a reflexe může být vědění z oblasti hlubinné psychologie využito kriticky-konstruktivně a může mít praktický dopad. Pokud jde o hledání vysokoškolského konceptu vzdělávání učitelů, bylo by velmi užitečné, kdyby se známý „spor škol“ mohl proměnit v kreativní dialog, který by zahrnoval nejen různé psychoanalytické směry, ale také různé přístupy z oblasti humanistické psychologie.
Klíčová slova: vzdělávání učitelů, hlubinná psychologie, psychoanalýza, analytická psychologie, individuální psychologie, humanistická psychologie.
Reference
Adorno, T. W. (1965). Tabus über dem Lehrerberuf [Tabu učitelského povolání]. (Online). Dostupné z www2.ibw.uni-heidelberg.de/~gerstner/TabusText.pdf
Ballauff, T. (1969). Pädagogik: Eine Geschichte der Bildung und Erziehung [Pedagogika: Dějiny vzdělávání]. Sv. 1. Freiburg: Karl Alber.
Brück, H. (1978). Die Angst des Lehrers vor seinem Schüler. Zur Problematik verbliebener Kindlichkeit in der Unterrichtsarbeit des Lehrers - ein Modell [Strach učitele ze svého žáka. K problematice zbývající dětskosti ve výukové práci učitele - model]. Reinbek bei
Hamburg: Rowohlt.
Datler, M. (2012). Die Macht der Emotion im Unterricht. Eine psychoanalytisch-pädagogische Studie [Síla emocí ve výuce. Psychoanalyticko-pedagogická studie]. Gießen: Psychosozial Verlag.
Dauber, H., & Zwiebel, R. (2006). Professionelle Selbstreflexion aus pädagogischer und psychoanalytischer Sicht [Profesionální sebereflexe z pedagogického a psychoanalytického hlediska]. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.
Erasmus Rotterdamský (1960). Das Lob der Torheit [Chvála bláznivosti]. Basel und Stuttgart: Birkhäuser. (1. vyd. 1511).
Gitz-Johansen, T. (2016). Jung in education [Jung ve vzdělávání]. Journal of Analytical Psychology, 61(3), 365-384.
https://doi.org/10.1111/1468-5922.12234
PMid:27192370
Herrmann, U. (Ed.). (2012). Reformpädagogik: Eine kritisch-konstruktive Vergegenwärtigung [Reformní vzdělávání: Kriticky konstruktivní vizualizace]. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.
Huber, M. et al. (Ed.). (2018). Bildung und Emotion [Vzdělání a emoce]. Wiesbaden: Springer.
https://doi.org/10.1007/978-3-658-18589-3
Jung, C. G. (1926). Analytische Psychologie und Erziehung [Analytická psychologie a vzdělávání]. Heidelberg: Kampmann.
Mayes, C. (2017). Teaching and learning for wholenesss [Výuka a učení pro celistvost]. Lanham: Rowman.
Reimer, G (2006). Unbewusste Beziehungsformen zwischen Lehrern und Schülern [Nevědomé vztahové formy mezi učiteli a žáky]. Dizertační práce. Univerzita Duisburg-Essen. (Online).
Rüedi, J. (1995). Individualpsychologische Lehrerinnen- und Lehrerbildung - ein Erfahrungsbericht [Individuálně psychologická příprava učitelek a učitelů - zpráva z terénu]. Zeitschrift für Individualpsychologie, 20, 23-31.
Semetsky, I. (Ed.). (2013). Jung and educational theory [Jung a vzdělávací teorie]. Chichester, UK: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781118297308
Skiera, E. (2010). Reformpädagogik in Geschichte und Gegenwart. Eine kritische Einführung [Reformní vzdělávání v historii a současnosti. Kritický úvod]. München: Oldenbourg.
https://doi.org/10.1524/9783486851328
Skiera, E. (2011). Reflexive Selbsterfahrung als Weg zur Seele. Übungen zur Vertiefung der Beziehung zu sich selbst, zum Anderen und zur Natur [Reflexní sebevědomí jako cesta k duši. Cvičení k prohloubení vztahu se sebou samým, ostatními a přírodou]. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.
Spiel, O. (1947/1979). Am Schaltbrett der Erziehung [Na desce vzdělání]. Bern u.a.O.: Hans Huber.
Univerzita v Kasselu (2016). Kurzfassung Projekt BASIS "Personale Basiskompetenzen für den Lehrerberuf" [Krátká verze projektu "Osobní základní dovednosti pro učitelskou profesi"]. (Poskytl spoluautor H. Dauber).
Univerzita v Kasselu (2018). Flyer "Konfliktberatung für Pädagoginnen" ["Konfliktní konzultace pro pedagogy"]. Dostupné z www.uni-kassel.de
Wisniewski, B. (2016). Psychologie für die Lehrerbildung [Psychologie pro vzdělávání učitelů]. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.
Würker, A. (2007). Lehrerbildung als Szenisches Verstehen. Professionalisierung durch psychoanalytisch orientierte Selbstreflexion [Vzdělávání učitelů jako scénické chápání. Profesionalizace pomocí psychoanalyticky orientované sebereflexe]. Hohengehren: Schneider.
