Když potenciálně rozvíjející situace nerozvíjí: kritické didaktické incidenty v problémově orientované výuce
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1636Klíčová slova:
kompetence k řešení problémů, kritický incident, problémově orientovaná úloha, primární vzdělávání, interakceAbstrakt
Ukazuje se, že pro učitele jsou kompetence stále nesrozumitelné a ve výuce obtížně uchopitelné a že jejich rozvíjení u žáků je tím potenciálně omezeno. Tato studie se zaměřuje na kompetenci k řešení problémů, konkrétně pak na situace, které mají potenciál tuto kompetenci u žáků rozvíjet (tj. na problémově orientované situace, v jejichž jádru stojí problémově orientované úlohy). To, že učitel ve výuce využije problémově orientované učební úlohy, automaticky neznamená, že tím u žáků kompetenci k řešení problémů rozvíjí.
Cílem článku je proto popsat, co způsobuje, že přestože výuka obsahuje úlohy nesoucí potenciál danou kompetenci rozvíjet, tento potenciál není využit.
Metody. Zkoumáno je 19 výukových situací identifi kovaných v 10 vyučovacích hodinách přírodovědy, které stavěly na problémově orientovaných úlohách, avšak zároveň nebyly hodnoceny jako rozvíjející. Pomocí mikroanalytického přístupu metodou analýzy kritických didaktických incidentů jsou ukázány konkrétní podoby průběhu problémově orientovaných situací ve výuce s cílem pojmenovat opakující se jevy, kvůli nimž jejich potenciál není využit.
Výsledky. Dominantní skupinou incidentů bylo přílišné vztahování aktivity na učitele, které se projevovalo tím, že učitel natolik žáky provázel řešením úlohy, že ji de facto řešil sám. Ve studii jsou podrobně ukázány mechanismy, jak a za jakých okolností k tomuto a dalším incidentùm docházelo. Pojmenování některých jevů, které oslabují rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce, může pomoci ukázat, čeho se v praxi vyvarovat.
Reference
Amade-Escot, C. (2005). Using the critical didactic incidents method to analyze the content taught. Journal of Teaching in Physical Education, 24(2), 127-148.
https://doi.org/10.1123/jtpe.24.2.127
Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV (2018). Praha: Česká školní inspekce.
Angelides, P. (2001). The development of an efficient technique for collecting and analyzing qualitative data: The analysis of critical incidents. International Journal of Qualitative Studies in Education, 14(3), 429-442.
https://doi.org/10.1080/09518390110029058
Barrows, H. S. (1996). Problem-based learning in medicine and beyond: A brief overview. New Directions for Teaching and Learning, 68, 3-12.
https://doi.org/10.1002/tl.37219966804
Barrows, H. S., & Tamblyn, R. M. (1980). Problem-based learning: An approach to medical education. New York: Springer.
Bruster, B. G., & Peterson, B. R. (2013). Using critical incidents in teaching to promote reflective practice. Reflective Practice, 14(2), 170-182.
https://doi.org/10.1080/14623943.2012.732945
Butterfield, L. D., Borgen, W. A., Amundson, N. E., & Maglio, A. S. T. (2005). Fifty years of the critical incident technique: 1954-2004 and beyond. Qualitative research, 5(4), 475-497.
https://doi.org/10.1177/1468794105056924
Cohen, L., Manion, L., & Morrison, K. (2011). Research methods in education. London: Routledge.
Češková, T. (2016). Výukové situace rozvíjející kompetenci k řešení problémů: Teoretický model jako východisko pro jejich analýzu. Pedagogika, 66(5), 530-548.
Češková, T. (2018). The differences between problem-oriented learning situations in Czech primary geography and Czech primary science. In 2018 IGU Regional Conference - CAG Annual Meeting - NCGE Annual Conference, Quebec, Kanada.
Češková, T. (2020a). Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy. Orbis scholae, 14(1), v tisku.
Češková, T. (2020b). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na 1. stupni (na příkladu přírodovědného učiva): Komentář k souboru prací. (Dizertační práce). Masarykova univerzita.
Češková, T., & Knecht, P. (2016). Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy. Orbis scholae, 10(2), 93-115.
https://doi.org/10.14712/23363177.2017.4
Davies, H., & Kinloch, H. (2000). Critical incident analysis. In V. E. Cree & C. Macaulay (Eds.), Transfer of learning in professional and vocational education (s. 137-147). London: Routledge.
Delisle, R. (1997). How to use problem-based learning in the classroom. Alexandria, VA: Association for Supervision & Curriculum Development.
Etherington, M. B. (2011). Investigative primary science: A problem-based learning approach. Australian Journal of Teacher Education, 36(9), 36-57.
https://doi.org/10.14221/ajte.2011v36n9.2
Fidrmuc, J. (2018). Revize RVP všeobecně vzdělávacích předmětů. Příspěvek prezentovaný na konferenci Konstruktivistické přístupy ve vzdělávání v perspektivě (nejen) oborových didaktik, Brno.
Flanagan, J. C. (1954). The critical incident technique. Psychological Bulletin, 51(4), nestr.
https://doi.org/10.1037/h0061470
PMid:13177800
Francis, D. (1997). Critical incident analysis: A strategy for developing reflective practice. Teachers and teaching, 3(2), 169-188.
https://doi.org/10.1080/1354060970030201
Goodell, J. E. (2006). Using critical incident reflections: A self-study as a mathematics teacher educator. Journal of Mathematics Teacher Education, 9(3), 221-248.
https://doi.org/10.1007/s10857-006-9001-0
Griffin, M. L. (2003). Using critical incidents to promote and assess reflective thinking in preservice teachers. Reflective Practice, 4(2), 207-220.
https://doi.org/10.1080/14623940308274
Hanuscin, D. L. (2013). Critical incidents in the development of pedagogical content knowledge for teaching the nature of science: A prospective elementary teacher's journey. Journal of Science Teacher Education, 24(6), 933-956.
https://doi.org/10.1007/s10972-013-9341-4
Harrison, J. K., & Lee, R. (2011). Exploring the use of critical incident analysis and the professional learning conversation in an initial teacher education programme. Journal of Education for Teaching, 37(2), 199-217.
https://doi.org/10.1080/02607476.2011.558285
Hejný, M. (1989). Teoria vyučovania matematiky 2. Bratislava: SPN.
Hejný, M. (2004). Mechanismus poznávacího procesu. In M. Hejný, J. Novotná & N. Stehlíková (Eds.), Dvacet pět kapitol z didaktiky matematiky (s. 23-42). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Hennings, J., Wallhead, T., & Byra, M. (2010). A didactic analysis of student content learning during the reciprocal style of teaching. Journal of Teaching in Physical Education, 29(3), 227-244.
https://doi.org/10.1123/jtpe.29.3.227
Hole, S., & McEntee, G. H. (2003). Reflection is at the heart of practice. In G. H. McEntee (Ed.), At the heart of teaching: A guide to reflective practice (s. 50-60). New York: Teachers College Press.
Howe, C., & Abedin, M. (2013). Classroom dialogue: A systematic review across four decades of research. Cambridge Journal of Education, 43(3), 325-356.
https://doi.org/10.1080/0305764X.2013.786024
Hughes, H. (2007). Critical incident technique. In S. Lipu, K. Williamson & A. Lloyd (Eds.), Exploring methods in information literacy research (s. 49-66). Wagga Wagga: Centre for Information Studies.
https://doi.org/10.1016/B978-1-876938-61-1.50004-6
PMid:17904616
Hung, W. (2019). Problem design in PBL. In M. Moallem, W. Hung & N. Dabbagh (Eds.), The Wiley Handbook of problem‐based learning (s. 249-272). Boston: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781119173243.ch11
PMCid:PMC6359543
Jáč, M. (2017). Proteosyntéza eukaryot: hledání cesty od znalosti pojmů k hlubšímu porozumění buněčným procesům ve výuce biologie. In J. Slavík, J. Stará, K. Uličná & P. Najvar (Eds.), Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání (s. 283-308). Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Šebestová, S. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Jonassen, D. H. (2011). Learning to solve problems: A handbook for designing problem-solving learning environments. New York: Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780203847527
Kaščák, O., & Pupala, B. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus.
Klieme, E., Schümer, G., & Knoll, S. (2001). Mathematikunterricht in der Sekundarstufe I: Aufgabenkultur und Unterrichtsgestaltung. In E. Klieme & J. Baumert (Eds.), TIMSS-Impulse für Schule und Unterricht (s. 43-57). Bonn: Bundesministerium für Bildung und Forschung.
Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-7652-2014
Lister, P. G., & Crisp, B. R. (2007). Critical incident analyses: A practice learning tool for students and practitioners. Practice, 19(1), 47-60.
https://doi.org/10.1080/09503150701220507
Maxwell, J. A. (2010). Validity: How might you be wrong. In W. Luttrell (Ed.), Qualitative educational research: Readings in reflexive methodology and transformative practice (s. 279−287). New York: Routledge.
Moallem, M., Hung, W., & Dabbagh, N. (Eds.). (2019). The Wiley Handbook of problém-based learning. Boston: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781119173243
Mohammed, R. (2016). Critical incident analysis: Reflections of a teacher educator. Research in Teacher Education, 6(1), 25-29.
Molinari, L., & Mameli, C. (2013). Process quality of classroom discourse: Pupil participation and learning opportunities. International Journal of Educational Research, 62, 249-258.
https://doi.org/10.1016/j.ijer.2013.05.003
Myhill, D. (2006). Talk, talk, talk: Teaching and learning in whole class discourse. Research Papers in Education, 21(1), 19-41.
https://doi.org/10.1080/02671520500445425
Myhill, D., & Dunkin, F. (2005). Questioning learning. Language & Education, 19(5), 415-427.
https://doi.org/10.1080/09500780508668694
Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém výzkumu. Brno: Paido.
Naylor, S., Keogh, B., & Downing, B. (2007). Argumentation and primary science. Research in Science Education, 37(1), 17-39.
https://doi.org/10.1007/s11165-005-9002-5
Nassaji, H., & Wells, G. (2000). What's the use of triadic dialogue?: An investigation of teacher-student interaction. Applied Linguistics, 21(3), 376-406.
https://doi.org/10.1093/applin/21.3.376
Potari, D., Psycharis, G., Kouletsi, E., & Diamantis, M. (2011). Prospective mathematics teachers' noticing of classroom practice through critical events. In M. Pytlak, T. Rowland, & E. Swoboda (Eds.), Proceedings of the Seventh Congress of the European Mathematical Society for Research in Mathematics Education (s. 2798-2807). Rzeszów: University of Rzeszów and ERME.
RVP ZV (2016). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: NÚV.
Rotgans, J. I., & Schmidt, H. G. (2019). Effects of problem‐based learning on motivation, interest, and learning. In M. Moallem, W. Hung & N. Dabbagh (Eds.), The Wiley Handbook of problem-based learning (s. 157-179). Boston: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781119173243.ch7
Roth, K. J., Druker, S. L., Garnier, H. E., Lemmens, M., Chen, C., Kawanaka, T., … Warvi, D. (2006). Teaching science in fve countries: Results from the TIMSS 1999 video study. Washington: U. S. Government Printing Office.
Savery, J. R. (2019). Comparative pedagogical models of problem‐based learning. In M. Moallem, W. Hung & N. Dabbagh (Eds.), The Wiley Handbook of problem‐based learning (s. 81-104). Boston: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781119173243.ch4
Savin-Baden, M., & Howell Major, C. (2004). Foundations of problem-based learning. McGraw-Hill Education.
Schmidt, H. G., Rotgans, J. I., & Yew, E. H. J. (2019). Cognitive constructivist foundations of problém-based learning. In M. Moallem, W. Hung & N. Dabbagh (Eds.), The Wiley Handbook of problem‐based learning (s. 25-50). Boston: Wiley.
https://doi.org/10.1002/9781119173243.ch2
Selley, N. (2013). Art of constructivist teaching in the primary school: A guide for students and teachers. London: Routledge.
https://doi.org/10.4324/9781315068329
Simon, S., & Richardson, K. (2009). Argumentation in school science: Breaking the tradition of authoritative exposition through a pedagogy that promotes discussion and reasoning. Argumentation, 23(4), 469.
https://doi.org/10.1007/s10503-009-9164-9
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.
Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.
Strouhal, M. (2014). O povaze pedagogické teorie aneb Jak chápat výchovné ideály. Pedagogika, 64(4), 367-382.
Šalamounová, Z., Šeďová, K., Sedláček, M., & Švaříček, R. (2017). Problém účelnosti v dialogickém vyučování. Pedagogika, 67(3), 247-278.
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.768
Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615-633.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615
Thuynsma, B. (2001). Caring in teaching: Critical incidents in preservice teachers' field experiences that influence their career socialization. (Unpublished dissertation). State University of New York at Albany.
Tobin, K. G. (1993). The practice of constructivism in science education. Washington, D.C.: AAA Press.
Tripp, D. (2012). Critical incidents in teaching: Developing professional judgement. London: Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780203802014
Vaníčková, K. (2014). Transkripce v konverzační analýze. Studie z aplikované lingvistiky, 5(1), 48-64.
Willbergh, I. (2015). The problems of "competence" and alternatives from the Scandinavian perspective of Bildung. Journal of Curriculum Studies, 41(3), 334-354.
https://doi.org/10.1080/00220272.2014.1002112
Woods-McConney, A., Wosnitza, M., & Sturrock, K. L. (2016). Inquiry and groups: Student interactions in cooperative inquiry-based science. International Journal of Science Education, 38(5), 842-860.