Dynamická místa kurikula jako most mezi formálním a neformálním vzděláváním
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1672Klíčová slova:
dynamická místa oborů, dynamická místa kurikula, aktualizace kurikula, obsahová transformace, neformální vzdělávání, science centra.Abstrakt
Abstrakt: Cílem této teoreticko-metodologické studie je vymezit didaktický konstrukt dynamická místa kurikula, zasadit ho do širšího teoretického rámce, charakterizovat s ním spojené metody výzkumu a uvést příklady dobré praxe. V úvodní části příspěvku definujeme pojem dynamická místa a zasazujeme jej do kontextu etablovaných konstruktů jako je obsahová transformace nebo modernizace kurikula. V této části studie také diskutujeme roli formálního a neformálního vzdělávání při řešení dynamických míst kurikula. Další část příspěvku je zaměřena metodologicky a věnuje se různým způsobům vymezování dynamických míst oborů a jejich výběru a legitimizace pro následnou transformaci. Poslední část se věnuje příkladům dobré praxe. Představujeme zde dva návrhy řešení zjištěných dynamických míst z kurikula fyziky a zeměpisu pro ZŠ. Konstrukt dynamických míst je platný také pro kurikulum středních škol. V textu nicméně klademe důraz především na implementaci dynamických míst do kurikula základních škol, které se dotýká všech žáků. Dynamická místa kurikula v tomto textu představujeme jako potenciální spojnici mezi formálním a neformálním vzděláváním. Prvním důvodem je, že při procesu vymezování a výběru dynamických míst se nabízí spolupráce zástupců formálního vzdělávání (oboroví didaktici, učitelé z praxe) i vzdělávání neformálního (pracovníci science center a dalších institucí neformálního vzdělávání). Druhým důvodem je vysoký potenciál institucí neformálního vzdělávání pro ztvárnění dynamických míst díky dobře vybaveným expozicím a laboratořím. Skrze výukové programy nabízené institucemi neformálního vzdělávání školám tak může docházet k aktualizaci kurikula formálního vzdělávání.
Reference
Bencze, L., & Hodson, D. 1999. Changing practice by changing practice: Toward more authentic science and science curriculum development. Journal of Research in Science Teaching, 36, 521-539.
https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2736(199905)36:5<521::AID-TEA2>3.0.CO;2-6
Cloutier, R., Dwyer, J., & Sherrod, S. 2016. Exploration of hands-on/minds-on learning in an active STEM outreach program. ASEE 123rd Annual Conference & Exposition. New Orleans, LA (Paper ID #16121).
Durrani, M., & Rodgers, P. 1999. Physics: past, present, future. Physics World, 12, 7-14.
https://doi.org/10.1088/2058-7058/12/12/2
Glänzel, W. 2003. Bibliometrics as a research field: A course on theory and application of bibliometric indicators. Course Handouts.
Gurnell, A. 2018. Twenty-five years of progress in physical geography: A personal view of its antecedents and trajectory. Geography, 103(3), 122-136.
https://doi.org/10.1080/00167487.2018.12094049
Hajerová Műllerová, L., & Slavík, J. 2020. Modelování kurikula. Plzeň: Západočeská univerzita.
Hawley, D., & Lyon, J. 2017. Plate update: Refreshing ideas for teaching plate tectonics. Teaching Geography, 42(1), 30-32.
Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. 2009. Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. 2013. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Janík, T. 2018. Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica, 8(1), 1-8.
Jelemenská, P., Sander, E., & Kattmann, U. 2003. Model didaktickej rekonštrukcie: Impulz pre výzkum v oborových didaktikách. Pedagogika, 53(2), 190-201
Kattmann, U. 2009. Didaktická rekonstrukce: učitelské vzdělávání a reflexe výuky. In: T. Janík a kol. Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů (s. 17-32). Brno: Paido.
Klafki, W. 1995. Zum Problem der Inhalte des Lehrens und Lernens in der Schule aus der Sicht kritisch-konstruktiver Didaktik. In S. Hopmann & K. Riquarts (Eds), Didaktik und/oder Curriculum. Grundprobleme einer international vergleichenden Didaktik (s. 91-102). Weinheim u.a.: Beltz.
Knecht, P. 2007. Didaktická transformace aneb od "didaktického zjednodušení" k "didaktické rekonstrukci. Orbis Scholae, 2(1), 67-81.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.152
Knecht, P. 2017. Model didaktické rekonstrukce. In J. Slavík a kol. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory (s. 268-275). Brno: Masarykova univerzita.
Kohout, J., Masopust, P., Mollerová, M. et al. 2019a. Kritická místa kurikula fyziky na 2. stupni základní školy I. Plzeň: Západočeská univerzita.
Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., & Slavík, J. 2019b. Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
https://doi.org/10.5817/PedOr2019-1-5
Kohoutek, R., & Řehulka E. 2011. Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví pro 21. století (s. 105-117). Brno: Masarykova univerzita.
Kolářová L., & Rálišová E. 2017 The concepts of nanotechnology as a part of physics education in high school and in interactive science museum. (Online). AIP Conference Proceedings 1804, 040005
https://doi.org/10.1063/1.4974384
Krninský, L. 2012. Pracovní zátěž a stres v povolání učitele (přehledová studie). e-Pedagogium, 12(1), 82-108.
https://doi.org/10.5507/epd.2012.007
Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. 2008. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.
Mentlík, P. 2016. Srovnání dynamiky vědeckých výstupů mezi geografickými obory v ČR (2012 až 2014) pro potřeby cílené didaktické transformace. Arnica, 5(1-2), 1-11.
Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. 2018. Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd, Arnica, 8(1), 9-18.
MŠMT. 2017. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z: www.nuv.cz
Pluháčková, M. 2018. Deglaciace v Západních Tatrách a její vazba na gravitační deformace různých typů s didaktickou transformací sledovaných jevů a zjištěných výsledků. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita.
Pluháčková, M., Duffek, V., Stacke, V., & Mentlík, P. 2019. Kritická místa kurikula zeměpisu na 2. stupni základní školy I. Plzeň: Západočeská univerzita.
Rendl, M., & Vondrová, N. 2014. Kritická místa v matematice u českých žáků na základě výsledků šetření TIMSS 2007. Pedagogická orientace, 24(1), 22-57.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-22
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. 2017. Transdisciplinární didaktika. Brno: Masarykova univerzita.
Vamvakeros, X., Pavlatou, E. A., & Spyrellis, N. 2010. Survey exploring views of scientists on current trends in chemistry education. Science & Education, 19(2), 119-145.
https://doi.org/10.1007/s11191-009-9196-4
Van Noorden, R., Maher, B., & Nuzzo, R. 2014. The top 100 papers: nature explores the most-cited research of all time. Nature, 514(7524), 550-553.
https://doi.org/10.1038/514550a
PMid:25355343
VÚP. 2007. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné z: www.nuv.cz