Dynamická místa kurikula jako most mezi formálním a neformálním vzděláváním

Autoři

  • Markéta Kuberská
  • Pavel Masopust
  • Lucie Kolářová
  • Petr Desenský
  • Jan Slavík
  • Pavel Mentlík

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1672

Klíčová slova:

dynamická místa oborů, dynamická místa kurikula, aktualizace kurikula, obsahová transformace, neformální vzdělávání, science centra.

Abstrakt

Abstrakt: Cílem této teoreticko-metodologické studie je vymezit didaktický konstrukt dynamická místa kurikula, zasadit ho do širšího teoretického rámce, charakterizovat s ním spojené metody výzkumu a uvést příklady dobré praxe. V úvodní části příspěvku definujeme pojem dynamická místa a zasazujeme jej do kontextu etablovaných konstruktů jako je obsahová transformace nebo modernizace kurikula. V této části studie také diskutujeme roli formálního a neformálního vzdělávání při řešení dynamických míst kurikula. Další část příspěvku je zaměřena metodologicky a věnuje se různým způsobům vymezování dynamických míst oborů a jejich výběru a legitimizace pro následnou transformaci. Poslední část se věnuje příkladům dobré praxe. Představujeme zde dva návrhy řešení zjištěných dynamických míst z kurikula fyziky a zeměpisu pro ZŠ. Konstrukt dynamických míst je platný také pro kurikulum středních škol. V textu nicméně klademe důraz především na implementaci dynamických míst do kurikula základních škol, které se dotýká všech žáků. Dynamická místa kurikula v tomto textu představujeme jako potenciální spojnici mezi formálním a neformálním vzděláváním. Prvním důvodem je, že při procesu vymezování a výběru dynamických míst se nabízí spolupráce zástupců formálního vzdělávání (oboroví didaktici, učitelé z praxe) i vzdělávání neformálního (pracovníci science center a dalších institucí neformálního vzdělávání). Druhým důvodem je vysoký potenciál institucí neformálního vzdělávání pro ztvárnění dynamických míst díky dobře vybaveným expozicím a laboratořím. Skrze výukové programy nabízené institucemi neformálního vzdělávání školám tak může docházet k aktualizaci kurikula formálního vzdělávání.

Reference

Auger, P. 1961. Current trends in scientific research: Survey of the main trends of inquiry in the field of the natural sciences, the dissemination of scientific knowledge and the application of such knowledge for peaceful ends. UNESCO.

Bencze, L., & Hodson, D. 1999. Changing practice by changing practice: Toward more authentic science and science curriculum development. Journal of Research in Science Teaching, 36, 521-539.
https://doi.org/10.1002/(SICI)1098-2736(199905)36:5<521::AID-TEA2>3.0.CO;2-6


Cloutier, R., Dwyer, J., & Sherrod, S. 2016. Exploration of hands-on/minds-on learning in an active STEM outreach program. ASEE 123rd Annual Conference & Exposition. New Orleans, LA (Paper ID #16121).

Durrani, M., & Rodgers, P. 1999. Physics: past, present, future. Physics World, 12, 7-14.
https://doi.org/10.1088/2058-7058/12/12/2


Glänzel, W. 2003. Bibliometrics as a research field: A course on theory and application of bibliometric indicators. Course Handouts.

Gurnell, A. 2018. Twenty-five years of progress in physical geography: A personal view of its antecedents and trajectory. Geography, 103(3), 122-136.
https://doi.org/10.1080/00167487.2018.12094049


Hajerová Műllerová, L., & Slavík, J. 2020. Modelování kurikula. Plzeň: Západočeská univerzita.

Hawley, D., & Lyon, J. 2017. Plate update: Refreshing ideas for teaching plate tectonics. Teaching Geography, 42(1), 30-32.

Janík, T., Maňák, J., & Knecht, P. 2009. Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.

Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. 2013. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

Janík, T. 2018. Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica, 8(1), 1-8.

Jelemenská, P., Sander, E., & Kattmann, U. 2003. Model didaktickej rekonštrukcie: Impulz pre výzkum v oborových didaktikách. Pedagogika, 53(2), 190-201

Kattmann, U. 2009. Didaktická rekonstrukce: učitelské vzdělávání a reflexe výuky. In: T. Janík a kol. Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů (s. 17-32). Brno: Paido.

Klafki, W. 1995. Zum Problem der Inhalte des Lehrens und Lernens in der Schule aus der Sicht kritisch-konstruktiver Didaktik. In S. Hopmann & K. Riquarts (Eds), Didaktik und/oder Curriculum. Grundprobleme einer international vergleichenden Didaktik (s. 91-102). Weinheim u.a.: Beltz.

Knecht, P. 2007. Didaktická transformace aneb od "didaktického zjednodušení" k "didaktické rekonstrukci. Orbis Scholae, 2(1), 67-81.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.152


Knecht, P. 2017. Model didaktické rekonstrukce. In J. Slavík a kol. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory (s. 268-275). Brno: Masarykova univerzita.

Kohout, J., Masopust, P., Mollerová, M. et al. 2019a. Kritická místa kurikula fyziky na 2. stupni základní školy I. Plzeň: Západočeská univerzita.

Kohout, J., Mollerová, M., Masopust, P., Feřt, L., & Slavík, J. 2019b. Kritická místa kurikula na základní škole pohledem mezinárodního šetření TIMSS a českých učitelů - poznatky z fyziky. Pedagogická orientace, 29(1), 5-42.
https://doi.org/10.5817/PedOr2019-1-5


Kohoutek, R., & Řehulka E. 2011. Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví pro 21. století (s. 105-117). Brno: Masarykova univerzita.

Kolářová L., & Rálišová E. 2017 The concepts of nanotechnology as a part of physics education in high school and in interactive science museum. (Online). AIP Conference Proceedings 1804, 040005
https://doi.org/10.1063/1.4974384


Krninský, L. 2012. Pracovní zátěž a stres v povolání učitele (přehledová studie). e-Pedagogium, 12(1), 82-108.
https://doi.org/10.5507/epd.2012.007


Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. 2008. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.

Mentlík, P. 2016. Srovnání dynamiky vědeckých výstupů mezi geografickými obory v ČR (2012 až 2014) pro potřeby cílené didaktické transformace. Arnica, 5(1-2), 1-11.

Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. 2018. Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd, Arnica, 8(1), 9-18.

MŠMT. 2017. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z: www.nuv.cz

Pluháčková, M. 2018. Deglaciace v Západních Tatrách a její vazba na gravitační deformace různých typů s didaktickou transformací sledovaných jevů a zjištěných výsledků. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita.

Pluháčková, M., Duffek, V., Stacke, V., & Mentlík, P. 2019. Kritická místa kurikula zeměpisu na 2. stupni základní školy I. Plzeň: Západočeská univerzita.

Rendl, M., & Vondrová, N. 2014. Kritická místa v matematice u českých žáků na základě výsledků šetření TIMSS 2007. Pedagogická orientace, 24(1), 22-57.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-22


Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. 2017. Transdisciplinární didaktika. Brno: Masarykova univerzita.

Vamvakeros, X., Pavlatou, E. A., & Spyrellis, N. 2010. Survey exploring views of scientists on current trends in chemistry education. Science & Education, 19(2), 119-145.
https://doi.org/10.1007/s11191-009-9196-4


Van Noorden, R., Maher, B., & Nuzzo, R. 2014. The top 100 papers: nature explores the most-cited research of all time. Nature, 514(7524), 550-553.
https://doi.org/10.1038/514550a
PMid:25355343

VÚP. 2007. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Dostupné z: www.nuv.cz

Stahování

Publikováno

2020-10-04

Číslo

Sekce

Studie – teoretická