Štěstí – proč se jím zabývat a jak ho měřit u učitelů základních škol?
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2065Klíčová slova:
učitelé ZŠ, štěstí, subjektivní well-being, Oxfordský dotazník štěstí – zkrácená verze, Škála subjektivního štěstí, adaptaceAbstrakt
Jednou z klíčových podmínek pro zajištění kvalitní výuky je, aby ve školách působili šťastní a spokojení učitelé. Tato studie si kladla za cíl konceptualizovat základní východiska štěstí a adaptovat zahraniční nástroje, jejichž prostřednictvím je možné konstrukt spolehlivě měřit, pro účely použití u učitelů v českém prostředí. Subjektivní míra štěstí byla v této studii zjišťována na dostupném vzorku 604 učitelů základních škol. Těm byla administrována zkrácena osmipoložková verze Oxfordského dotazníku štěstí a čtyřpoložková Škála subjektivního štěstí, a to počátkem roku 2020 (před plošným uzavřením škol z důvodu pandemické situace způsobené virem SARS-CoV-2). Výsledky psychometrických analýz potvrdily pro oba testované nástroje předpokládanou jednofaktorovou strukturu, kriteriální validitu a vysokou vnitřní konzistenci. Víceskupinovou konfirmační faktorovou analýzou bylo také prokázáno, že u obou českých verzí dotazníků bylo dosaženo plné striktní invariance měření pro srovnávané skupiny učitelů z hlediska stupně, na kterém deklarovali výuku. Dále se ukázalo, že učitelé základních škol dosahovali relativně vysokých hodnot skóru na obou testovaných škálách, přičemž jen nepatrně vyšší míru štěstí deklarovali učitelé z 1. stupně v porovnání se svými kolegy z 2. stupně. Limity studie, podněty pro budoucí výzkumy a další využití testovaných nástrojů, které lze doporučit jak pro výzkumné účely, tak pro účely pedagogické diagnostiky v praxi, jsou diskutovány.
Reference
Becker, P. (2006). Die Bedeutung von Persönlichkeitseigenschaften und chronischem Stress aufgrund eines Mangels an Bedürfnisbefriedigung für gesundheitliche Beeinträchtigungen von Lehrern. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 53(2), 81-96.
Bendová, A. (2016). Třídní učitel v sociálních vztazích se svými žáky: případová studie. Pedagogická orientace, 26(2), 252-271.
https://doi.org/10.5817/PedOr2016-2-252
Benevene, P., De Stasio, S., Fiorilli, C., Buonomo, I., Ragni, B., Briegas, J., & Barni, D. (2019). Effect of teachers' happiness on teachers' health. The mediating role of happiness at work. Frontiers in Psychology, 10(2449), 1-10.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.02449
PMid:31736838 PMCid:PMC6834691
Blatný, M., & Šolcová, I. (2016). Osobnostní předpoklady a osobní pohoda. Československá psychologie, 60(1), 2-12.
Brady, J., & Wilson, E. (2021). Teacher wellbeing in England: teacher responses to school-levelinitiatives. Cambridge Journal of Education, 51(1), 45-63.
https://doi.org/10.1080/0305764X.2020.1775789
Byrne, B. (2010). Structural Equation Modeling with AMOS: Basic Concepts, Applications, and Programming. New York: Routledge.
Carrasco, J., & Guerrero, A. (2008). Institución y decepción. La salubridad institucional y la práctica docente. Revista Española De Pedagogía, 66(241), 405-423.
Chen, F. (2007). Sensitivity of goodness of fit indexes to lack of measurement invariance. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 14(3), 464-504.
https://doi.org/10.1080/10705510701301834
Cheung, F., & Lucas, R. (2014). Assessing the validity of single-item life satisfaction measures: results from three large samples. Quality of Life Research, 23(10), 2809-2818.
https://doi.org/10.1007/s11136-014-0726-4
PMid:24890827 PMCid:PMC4221492
Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral sciences. Hillsdale: L. Erlbaum Associates.
Diener, E., Suh, E., Lucas, R., & Smith, H. (1999). Subjective well-being: Three decades of progress. Psychological Bulletin, 125(2), 276-302.
https://doi.org/10.1037/0033-2909.125.2.276
Doğan, T., & Akinci Çötok, N. (2011). Adaptation of the short form of the Oxford Happiness Questionnaire into Turkish: A validity and reliability study. Turkish Psychological Counseling and Guidance Journal, 4(36), 165-170.
Dreer, B. (2021). Teachers' well-being and job satisfaction: the important role of positive emotions in the workplace. Educational Studies. (Online). Dostupné z https://doi.org/10.1080/03055698.2021.1940872
https://doi.org/10.1080/03055698.2021.1940872
Ekşi, H., Kermen, U., Dinçer, F., & Musa, H. (2020). Investigating teachers' happiness in the contexts of spiritual well-being and stress in Turkey. Mental Health, Religion & Culture, 23(1), 10-23.
https://doi.org/10.1080/13674676.2019.1710828
Fahrenberg, J., Myrtek, M., Schumacher, J., & Brähler, E. (2001). Dotazník životní spokojenosti. Praha: Testcentrum.
Hamplová, D. (2015). Proč potřebujeme rodinu, práci a přátele. Praha: Fortuna Libri.
Hills, P., & Argyle, M. (2002). The Oxford Happiness Questionnaire: a compact scale for the measurement of psychological well-being. Personality and Individual Differences, 33(7), 1073-1082.
https://doi.org/10.1016/S0191-8869(01)00213-6
Holder, M., Coleman, B., & Wallace, J. (2010). Spirituality, religiousness, and happiness in children aged 8-12 years. Journal of Happiness Studies, 11(2), 131-150.
https://doi.org/10.1007/s10902-008-9126-1
Hu, L., & Bentler, P. (1999). Cutoff criteria for fit indexes in covariance structure analysis: Conventional criteria versus new alternatives. Structural Equation Modeling: A Multidisciplinary Journal, 6(1), 1-55.
https://doi.org/10.1080/10705519909540118
Lyubomirsky, S., King, L., & Diener, E. (2005). The benefits of frequent positive affect: Does happiness lead to success? Psychological Bulletin, 131(6), 803-855.
https://doi.org/10.1037/0033-2909.131.6.803
PMid:16351326
Lyubomirsky, S., & Lepper, H. (1999). A measure of subjective happiness: Preliminary reliability and construct validation. Social Indicators Research, 46(2), 137-155.
https://doi.org/10.1023/A:1006824100041
Manasia, L., Pârvan, A., & Macovei, M. (2020). Towards a model of teacher well-being from a positive emotions perspective. European Journal of Investigation in Health, Psychology and Education, 10(1), 469-496.
https://doi.org/10.3390/ejihpe10010035
PMid:34542498 PMCid:PMC8314251
McLean, L., & Connor, C. (2015). Depressive symptoms in third‐grade teachers: Relations to classroom quality and student achievement. Child Development, 86(3), 945-954.
https://doi.org/10.1111/cdev.12344
PMid:25676719 PMCid:PMC4428950
Moskowitz, S., & Dewaele, J. (2021). Is teacher happiness contagious? A study of the link between perceptions of language teacher happiness and student attitudes. Innovation in Language Learning and Teaching, 15(2), 117-130.
https://doi.org/10.1080/17501229.2019.1707205
Nan, H., Ni, M., Lee, P., Tam, W., Lam, T., Leung, G., & McDowell, I. (2014). Psychometric evaluation of the Chinese version of the Subjective Happiness Scale: Evidence from the Hong Kong Family Cohort. International Journal of Behavioral Medicine, 21(4), 646-652.
https://doi.org/10.1007/s12529-014-9389-3
PMid:24515396 PMCid:PMC4107280
Özgenel, M., & Yyilmaz, Ö. (2020). The Relationship between spiritual well-being and happiness: An investigation on teachers. Spiritual Psychology and Counseling, 5(3), 287-300.
https://doi.org/10.37898/spc.2020.5.3.110
Paulík, K. (1999). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská univerzita.
Perryman, J., & Calvert, G. (2020). What motivates people to teach, and why do they leave? Accountability, performativity and teacher retention. British Journal of Educational Studies, 68(1), 3-23.
https://doi.org/10.1080/00071005.2019.1589417
Pešková, K., Spurná, M., & Knecht, P. (2019). Teachers' acceptance of curriculum reform in the Czech Republic: One decade later. Center for Educational Policy Studies Journal, 9(2), 73-97.
https://doi.org/10.26529/cepsj.560
Píšová, M., & Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4), 386-407.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.353
Pivarč, J. (2022). Osobní pohoda dětí a dospívajících: psychosociální koreláty štěstí a životní spokojenosti. Československá psychologie, 66(3), 186-211 (v tisku).
Ptáček, R., Vňuková, M., Raboch, J., Smetáčková, I., Harsa, P., & Švandová, L. (2018). Syndrom vyhoření a životní styl u učitelů českých základních škol. Česká a slovenská psychiatrie, 114(5), 199-204.
Řehulka, E. (ed). (2011). Výchova ke zdraví: Podněty ke vzdělávacím oblastem. Brno: Masarykova univerzita.
Seligman, M. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. New York, NY: Free Press.
Song, H., Gu, Q., & Zhang, Z. (2020). An exploratory study of teachers' subjective wellbeing: Understanding the links between teachers' income satisfaction, altruism, self-efficacy and work satisfaction. Teachers and Teaching, 26(1), 3-31.
https://doi.org/10.1080/13540602.2020.1719059
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. (2020). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Szabo, A. (2019). Validity of the Hungarian version of the Subjective Happiness Scale (SHS-HU). Mentálhigiéné és Pszichoszomatika, 20(2), 180-201.
https://doi.org/10.1556/0406.20.2019.010
The European Code of Conduct for Research Integrity. (2017). Berlin: All European Academies.
Toker, B., & Kalipçi, B. (2021). Happiness among tourism students: a study on the effect of demographic variables on happiness. Anatolia, 1-11.
https://doi.org/10.1080/13032917.2021.1914119
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál.
