Za hranicemi třídy: Metakognitivní povědomí v tradičním a online prostředí

Autoři

  • Radka Miháliková Katedra psychológie, FF UPJŠ v Košiciach

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2024.3257

Klíčová slova:

metakognitivní povědomí, online výuka, párové srovnání, prezenční výuka

Abstrakt

Cíl – Tato studie si klade za cíl zhodnotit a porovnat metakognitivní povědomí studentů univerzity v online prostředí a v prostředí tradičního, prezenčního učení. Zároveň zkoumá preference studentů týkající se online a prezenčního výukového režimu, aby bylo možné porovnat metakognitivní povědomí studentů podle jejich preference.

Metody – Celkem 79 studentů univerzity vyplnilo Dotazník metakognitivního povědomí, poskytující subjektivní data o jejich metakognitivním povědomí. Ve studii byl použit párový t-test k porovnání průměrných hodnot metakognitivního povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Kromě toho hodnotili účastníci své zkušenosti s online a prezenčním výukovým režimem pomocí párového srovnání jako škálovací metody.

Výsledky – Výsledky t-testu naznačují statisticky významné rozdíly v metakognitivním povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Konkrétně byly zjištěny významné rozdíly v deklarativní znalosti, procedurální znalosti, podmíněné znalosti, plánování, strategiích správy informací, monitorování, strategiích odstraňování chyb a hodnocení učení. Studenti prokázali vyšší úroveň metakognitivního povědomí ve všech oblastech v tradičním prezenčním výukovém prostředí. Popisná analýza párového srovnání odhalila, že online výuka byla silně preferována pro pohodlí, zatímco prezenční výuka byla preferovanou modalitou pro motivaci ke studiu a aktivnímu zapojení studentů v průběhu lekcí. Na rozdíl od výsledků t-testu ANOVA neukázala významné rozdíly v metakognitivním povědomí na základě preferencí studentů v online prostředí nebo v prostředí prezenčního učení.

Závěry – Výsledky studie poskytují cenné informace o metakognitivním povědomí studentů a jejich preferencích v obou výukových prostředích.

Reference

Altmann, A., Ebersberger, B., Mössenlechner, C., & Wieser, D. (2018). The disruptive power of online education: Challenges, opportunities, responses. Emerald Group Publishing.

https://doi.org/10.1108/9781787543256

https://doi.org/10.1108/978-1-78754-325-620181001

Altoik, S., Baser, Z., & Yükseltürk, E. (2019). Enhancing metacognitive awareness of undergraduates through using an e-educational video environment. Computers & Education, 139, 129-145.

https://doi.org/10.1016/j.compedu.2019.05.010

Brinck, I., & Liljenfors, R. (2012). The developmental origin of metacognition. Infant and Child Development, 22(1), 85-101.

https://doi.org/10.1002/icd.1749

Callender, A. A., Franco‐Watkins, A. M., & Roberts, A. S. (2015). Improving metacognition in the classroom through instruction, training, and feedback. Metacognition and Learning, 11(2), 215-235.

https://doi.org/10.1007/s11409-015-9142-6

Coffield, F., Moseley, D., Hall, E., & Ecclestone, K. (2004). Learning styles and pedagogy in post-16 learning: a systematic and critical review. Newcastle University EBooks. (Online). Retrieved from: https://www.leerbeleving.nl/wp-content/uploads/2011/09/learning-styles.pdf.

Curry, L. (1990). A critique of the research on learning styles. Educational Leadership, 48(2), 50-56.

Dunn, T. L., Gaspar, C., McLean, D., Koehler, D. J., & Risko, E. F. (2021). Distributed metacognition: Increased bias and deficits in metacognitive sensitivity when retrieving information from the internet. Technology, Mind, and Behavior, 2(3).

https://doi.org/10.1037/tmb0000039.supp

https://doi.org/10.1037/tmb0000039

Heyes, C., Bang, D., Shea, N., Frith, C. D., & Fleming, S. M. (2020). Knowing ourselves together: The cultural origins of metacognition. Trends in Cognitive Sciences, 24(5), 349-362.

https://doi.org/10.1016/j.tics.2020.02.007

PMid:32298621 PMCid:PMC7903141

Hussein, E. T., Daoud, S., Alrabaiah, H., & Badawi, R. (2020). Exploring undergraduate students' attitudes towards emergency online learning during COVID-19: A case from the UAE. Children and Youth Services Review, 119, 105699.

https://doi.org/10.1016/j.childyouth.2020.105699

Khodaei, S., Hasanvand, S., Gholami, M., Mokhayeri, Y., & Amini, M. (2022). The effect of the online flipped classroom on self-directed learning readiness and metacognitive awareness in nursing students during the COVID-19 pandemic. BMC Nursing, 21(1), 1-10.

https://doi.org/10.1186/s12912-022-00804-6

PMid:35042484 PMCid:PMC8766221

Letzel, V., Pozas, M., & Schneider, C. (2020). Energetic students, stressed parents, and nervous teachers: A comprehensive exploration of inclusive homeschooling during the COVID-19 crisis. Open Education Studies, 2(1), 159-170.

https://doi.org/10.1515/edu-2020-0122

Madarászová, R., & Mesárošová, M. (2022). Face-to-face versus online education in relation to study motivation from the perspective of teachers and students. In INTED2022 Proceedings, pp. 6463-6469.

https://doi.org/10.21125/inted.2022.1638

Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.

Meeter, M., Bele, T., Hartogh, C. d., Bakker, T., de Vries, R. E., & Plak, S. (2020). College students' motivation and study results after COVID-19 stay-at-home orders. (Online). Retrieved from: https://doi.org/10.31234/osf.io/kn6v9.

https://doi.org/10.31234/osf.io/kn6v9

Mesárošová, M., Bavoľár, J., & Slavkovská, M. (2018). Cognitive, metacognitive competences and self-regulation in the context of motivation. Pavol Jozef Šafárik University in Košice.

Mesárošová, M., & Mesároš, P. (2012). Metacognitive strategies and motivation of gifted students. Social Processes and Personality 2012: Proceedings of the 15th International Conference, pp. 41-45.

Miháliková, R., & Mesárošová, M. (2023). Interaction analysis of online university lessons. INTED2023 Proceedings, pp. 5134-5139.

https://doi.org/10.21125/inted.2023.1331

Mok, K. H., Xiong, W., & Bon Aedy Rahman, H. N. (2021). COVID-19 pandemic's disruption on university teaching and learning and competence cultivation: Student evaluation of online learning experiences in Hong Kong. International Journal of Chinese Education, 10(1), 1-20.

https://doi.org/10.1177/22125868211007011

Peytcheva-Forsyth, R., Yovkova, B., & Aleksieva, L. (2018). Factors affecting students' attitudes towards online learning: The case of Sofia University. In AIP Conference Proceedings, 2048, 020025.

https://doi.org/10.1063/1.5082043

Sadler‐Smith, E. (2001). The relationship between learning style and cognitive style. Personality and Individual Differences, 30(4), 609-616.

https://doi.org/10.1016/S0191-8869(00)00059-3

Schraw, G., & Dennison, R. S. (1994). Metacognitive Awareness Inventory (MAI) [Dataset]. In PsycTESTS Dataset.

https://doi.org/10.1037/t21885-000

PMCid:PMC3759606

Usher, E. L., Golding, J. M., Han, J., Griffiths, C. S., McGavran, M. B., Brown, C. S., & Sheehan, E. A. (2021). Psychology students' motivation and learning in response to the shift to remote instruction during COVID-19. Scholarship of Teaching and Learning in Psychology, 10(1), 16-29.

https://doi.org/10.1037/stl0000256

Yilmaz, R. (2022). The effect of learning analytics assisted recommendations and guidance feedback on students' metacognitive awareness and academic achievements. Journal of Computing in Higher Education, 34(2), 396-415.

https://doi.org/10.1007/s12528-021-09304-z

Yuan, K., Aftoni, A., & Cobanoglu, O. (2020). The effect of problem-based learning model and blended learning model to metacognitive awareness as a reflection towards a new normal era. Jurnal Pendidikan Teknologi Dan Kejuruan, 26(2), 183-188.

https://doi.org/10.21831/jptk.v26i2.32783

Zaccoletti, S., Camacho, A., Correia, N., Aguiar, C., Mason, L., Alves, R. A., & Daniel, J. R. (2020). Parents' perceptions of student academic motivation during the COVID-19 lockdown: A cross-country comparison. Frontiers in Psychology, 11(592670).

https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.592670

PMid:33391114 PMCid:PMC7775314

Stahování

Publikováno

2025-01-31

Číslo

Sekce

Studie – výzkumná