Formativní hodnocení v praxi české základní školy

Autoři

  • Veronika Laufková PedF UK

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2017.424

Abstrakt

Abstrakt: Některé výzkumy či dokumenty vzdělávací politiky ukazují, že kvalita hodnocení je v českých školách neuspokojivá a že je potřeba posílit roli formativního hodnocení, tj. zajistit, aby si učitelé osvojili dovednosti, které jim umožní zjistit, jak žáci učivu rozumějí. Tento text si klade za cíl popsat funkční podobu formativního hodnocení ve výuce 2. stupně ZŠ na záměrně vybrané škole a zjistit postoje žáků k této podobě hodnocení. K naplnění tohoto cíle byla zvolena jako výzkumná strategie deskriptivní případová studie. Metodami sběru dat byly zvoleny: analýza způsobů hodnocení školy v příslušných dokumentech, přímé pozorování školy, žáků a učitelky při výuce, hloubkový individuální rozhovor s učitelkou, rozhovory v ohniskových skupinách s devíti žáky pozorované třídy, hloubkový individuální rozhovor s mentorkou dané školy a analýza učitelských a žákovských dokumentů. Z výsledků je zřejmé, že přístup k formativnímu hodnocení na této škole ovlivnil pětiletý projekt, jehož cílem bylo zajistit, aby se v každé vyučovací hodině každé dítě učilo a dosahovalo maxima svého rozvoje, a mentorka poskytnutá škole. Silná stránka sledované učitelky byla potom v komunikaci s žáky, ve stanovování kritérií hodnocení s indikátory, v podávání zpětné vazby popisným jazykem, propracovaný systém sebehodnocení žáků a využívání vrstevnického hodnocení. Žáci zapojení do výzkumu byli motivováni v učení, nebáli se komunikovat, vyjadřovat své názory a poskytovat si zpětnou vazbu navzájem. Škola by tak mohla být příkladem dobré praxe pro implementaci formativního hodnocení v našem školském systému.

Klíčová slova: formativní hodnocení, případová studie, zpětná vazba, mentoring, konstruktivismus, ISCED 2.

Reference

Andrade, H., & Valtcheva, A. (2010). Promoting learning and achievement through self-assess-ment. Theory Into Practice, 48(1), 12–19.

https://doi.org/10.1080/00405840802577544

Bell, B., & Cowie, B. (2001). The characteristics of formative assessment in science education. Science Education, 85(5), 536–553.

https://doi.org/10.1002/sce.1022.abs

https://doi.org/10.1002/sce.1022

Belz, H., & Siegrist, M. (2001). Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál.

Black, P., Harrison, Ch., Lee, C., Marshall, B., & Wiliam, D. (2004). Working inside the black box: Assessment for learning in the classroom. Phi Delta Kappan, 86(1), 8–21.

https://doi.org/10.1177/003172170408600105

Black, P., & Wiliam, D. (1998a). Assessment and classroom learning. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 5(1), 7–74.

https://doi.org/10.1080/0969595980050102

Black, P., & Wiliam, D. (1998b). Inside the black

Black, P., & Wiliam, D. (2005). Changing teaching through formative assessment: Research and practice. Formative Assessment. Paris: OECD. Dostupné z http://www.oecd.org/dataoecd/53/30/34260938.pdf

Brinko, K. T. (1993). The practices of giving feedback to improve teaching: What is effective. Journal of Higher Education, 64(5), 574–593.

https://doi.org/10.2307/2959994

https://doi.org/10.1080/00221546.1993.11778449

Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 40(3), 227–242.

Clark, I. (2010). Formative assessment: ,There is nothing so practical as a good theory'. Australian Journal of Education (Acer Press), 54(3), 341–352.

https://doi.org/10.1177/000494411005400308

Cowie, B. (2005). Pupil commentary on assessment for learning. Curriculum Journal, 16(2), 137–151.

https://doi.org/10.1080/09585170500135921

Čáp, J., & Mareš, J. (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Dekker, T., & Feijs, E. (2005). Scaling up strategies for change: change in formative assessment practices. Assessment in Education: Principles, Policy, 12(3), 237–254.

https://doi.org/10.1080/09695940500337215

Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola: vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.

Earl, L. M. (2003). Assessment as learning: using classroom assessment to maximize student learn-ing. Thousand Oaks: Corwin, Press.

Fisher, R. (2011). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál.

Floréz, M. T., & Sammons, P. (2013). Assessment for learning: effects and impact. Oxford: Oxford University Department of Education.

Fluckiger, J., Vigil, Y. T., Pasco, R., & Danielson, K. (2010). Formative feedback: Involving students as partners in assessment to enhance learning. College Teaching, 58(4), 136–140.

https://doi.org/10.1080/87567555.2010.484031

Gipps, C. (1994). Beyond testing: Towards a theory of educational assessment. Washington, D.C.: Falmer Press.

Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review of Educational Research, 77(1), 81–112.

https://doi.org/10.3102/003465430298487

Helus, Z. (2015). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.

Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.

Herman, J. L., & Winters, L. (1994). Portfolio research: A slim collection. Educational Leadership, 52(2), 48–55.

Kahl, S. (2005). Where in the world are formative tests? Right under your nose! Education Week, 25(4), 11.

Kluger, A. N., & DeNisi, A. (1996). The effects of feedback interventions on performance. Psychological Bulletin, 119(2), 254–284.

https://doi.org/10.1037/0033-2909.119.2.254

Kratochvílová, J. (2011). Systém hodnocení a sebehodnocení žáků: zkušenosti z České republiky i Evropských škol. Brno: MSD.

Kratochvílová, J. (2012). Aktivní spoluúčast žáka při hodnocení – zdroj inspirace rozvoje osobnosti žáka. In H. Lukášová (Ed.), Proměny pojetí vzdělávání a školního hodnocení (s. 151–180). Praha: Asociace waldorfských škol.

Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení. (Disertační práce). Praha: PedF UK.

Leix, A. E. (2006). Transkripce audionahrávek v kontextu etickém, metodologickém a technickém. (Disertační práce). Brno: MU FSS.

Lipnevich, A. A., & Smith, J. K. (2008). The effects of differential feedback on students' performance. Princeton, New Jersey: Educational Testing Service.

Looney, J. W. (2011). Integrating formative and summative assessment: Progress toward a seamless system? OECD Working Paper No. 58. OECD Publishing.

https://doi.org/10.1787/5kghx3kbl734-en

Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.

Mareš, J. (2016). Výukové případové studie a jejich využití. Orbis Scholae, 10(1), 121–139.

https://doi.org/10.14712/23363177.2016.16

Marzano, R. J., & Kendall, J. S. (2007). The new taxonomy of educational objectives. Thousand Oaks, California: Corwin Press.

McKinsey & Company. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. Praha: McKinsey & Company.

Mertin, V., & Krejčová, L. (2012). Metody a postupy poznávání žáka: Pedagogická diagnostika. Praha: Wolters Kluwer Česká republika.

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.

OECD. (2013). PISA 2012 results: What students know and can do. Student performance in mathematics, reading and science. PISA: OECD Publishing.

Patton, M. Q. (2002). Qualitative research: integrating theory and practice: the definitive text of qualitative inquiry frameworks and options. Thousand Oaks, CA: Sage Publications.

Pike, G., & Selby, D. (1994). Globální výchova. Praha: Grada.

Ramaprasad, A. (1983). On the definiton of feedback. Behavioral Science, 28(1), 4–13.

https://doi.org/10.1002/bs.3830280103

Rowe, M. B. (1986). Wait time: Slowing down may be a way od speeding up. Journal of Teacher Education, 37(1), 43.

https://doi.org/10.1177/002248718603700110

Ruiz-Primo, M. A., & Furtak, E. M. (2006). Informal formative assessment and scientific inquiry: Exploring teachers' practices and student learning. Educational Assessment, 11(3–4), 205–235.

Santiago, P., Gilmore, A., Nusche, D., & Sammons, P. (2012). OECD reviews of evaulation

Shepard, L. A., Rebello, N. S., Engelhardt, P. V., & Singh, C. (2012). Assessment lessons from K-12 education research: Knowledge representation, learning, and motivation. 2011 Physics Education Research Conference, 73–76.

https://doi.org/10.1063/1.3679997

Slavík, J. (1999). Hodnocení v současné škole. Praha: Portál.

Starý, K. (2007). Formativní hodnocení ve školní výuce. In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace (s. 221–242). Praha: Karolinum.

Starý, K., Laufková, V., Novotná, K., Stará, J., Šťastný, V., & Svobodová, Z. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál.

Stiggins, R. J. (2002). Assessment crisis: The absence of assessment FOR learning. Phi Delta Kappan, 83(10), 758–765.

https://doi.org/10.1177/003172170208301010

Stiggins, R., & Chappuis, J. (2008). Enhancing student learning. District Administration, 44(1), 42–44.

Straková, J. (2006). Prezentační portfolio. Moderní vyučování, 12(2), 6–7.

Švaříček, R. (2011). Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 16(1), 9–46.

Švaříček, R., & Šeďová, K. (Eds.). (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Topping, K. J. (2009). Peer assessment. Theory into Practice, 48(1), 20–27.

https://doi.org/10.1080/00405840802577569

Torrance, H., & Pryor, J. (2001). Developing formative assessment in the classroom: Using action research to explore and modify theory. British Educational Research Journal, 27(5), 615–631.

https://doi.org/10.1080/01411920120095780

Václavík, A. (2013). Prezentačně-hodnotící předmětové portfolio v 7. ročníku ZŠ: případová studie. Brno: Masarykova univerzita.

Vávra, J. (2011). Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? Metodický portál: Články. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/11113/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html/

Vávra, J. (2015). Revidovaná Bloomova taxonomie v českém vzdělávání. Conference Paper, 1–11.

Wiliam, D. (2010). An integrative summary of the research literature and implications for a new theory of formative assessment. In H. L. Andrade & G. J. Cizek (Eds.), Handbook of formative assessment (s. 18–40). New York: Routledge.

Wolfe, E. W., & Miller, T. R. (1997). Barriers to the implementation of portfolio assessment in secondary education. Applied Measurement in Education, 10(30), 235–251.

https://doi.org/10.1207/s15324818ame1003_3

Yin, R. K. (2009). Case study research: design and methods. Los Angeles, CA: Sage Publications.

Stahování

Publikováno

2017-08-16

Číslo

Sekce

Studie