Pohoda (well-being) učitelů a žáků ve škole – aktuální téma s různorodým uchopením

Autoři

  • Jiří Mareš
  • Anna Kucharská

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2024.4744

Klíčová slova:

-

Abstrakt

Přehledová studie se věnuje pojmu, jenž vzbuzuje v posledních desetiletích zvýšený zájem odborníků z různých oborů, třebaže jeho základy položili filozofové už v antickém Řecku (viz dva základní přístupy – hedonismus a eudaimonismus). Navíc jde o pojem, pro nějž se obtížně hledá český ekvivalent. Mnozí čeští autoři tento pojem nepřekládají a pracují s celosvětově používaným anglickým termínem well-being. Jiná skupina českých autorů pracuje s termínem pohoda či osobní pohoda. Výklad celé problematiky je rozdělen do osmi částí. První část přibližuje staletou historii pojmu pohoda (well-being) a jeho proměny od antiky až po dnešek. Druhá část shrnuje současné snahy o definování pojmu pohoda a upozorňuje, že odborníci zatím nedospěli ke konsenzu. Třetí část nabízí přehled celého spektra teorií pohody a snaží se vysvětlit, z čeho vycházejí, na co kladou důraz a jak se dají využít. Čtvrtá část je zajímavá tím, že ukazuje, jak se jednotlivé vědní obory navzájem odlišují v chápání pohody a v práci s ní. Pro ilustraci byly vybrány tyto obory: medicína, pedagogika, psychologie, sociologie a nejnovější trend – multidisciplinární přístup. Pátá část přehledové studie prezentuje rozdílné typy pohody, které se v zahraniční odborné literatuře objevují. Naše analýza identifikovala celkem 30 různých typů pohody. Šestá část výkladu se soustřeďuje na diagnostikování pohody. Nabízí soubor 21 dotazníků zjišťujících míru pohody u dětí, adolescentů i dospělých osob. Sedmá část si zvolila téma, které zajímá širokou veřejnost, neboť se zamýšlí nad současnými poznatky o pohodě a nepohodě v prostředí školy. Poslední, osmá část přehledové studie nabízí pohled na intervence, které se snaží zlepšovat úroveň pohody u dětí a adolescentů.

Reference

Durlak, J. A., Weissberg, R. P., Dymnicki, A. B. et al. (2011). The impact of enhancing students' social and emotional learning: A meta-analysis of school-based universal interventions. Child Development, 82(1), 405-432.

https://doi.org/10.1111/j.1467-8624.2010.01564.x

Duševní zdraví žáků a revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Seminář. Pedagogická fakulta JU. Dostupné z: https://www.pf.jcu.cz/cz.

Kočí, J. (2023). How to build well-being in university and college students: Methodology of academic well-being promotion. Praha: Univerzita Karlova.

https://doi.org/10.4324/9781003378365

Kočí, J., & Donaldson, S. I. (2022). Zdraví a mentální well-being vysokoškolských studentů distanční výuky. Praha: Univerzita Karlova

Kočí, J., & Donaldson, S. I. (2024). Well-being and success of university students: Applying PERMA+4. New York, NY: Routledge.

https://doi.org/10.4324/9781003378365

Mareš, J. (2013). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427-454.

https://doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2020). Strategie 2030+. (Online). Dostupné z https://www.msmt.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf

Seligman, M. E. P. (2011). Flourish: A visionary new understanding of happiness and well-being. New York: Free Press.

Society for All. (2024). Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience. Praha: Society for All.

Stahování

Publikováno

2024-11-15