Výzkum klimatu učitelského sboru: potenciál smíšené metodologie
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1666Abstrakt
Klima učitelského sboru jako vlivná složka klimatu celé školní organizace je značně složitým a také koncepčně ne zcela jednoznačně ukotveným fenoménem. V důsledku toho se problematizují i možnosti jeho výzkumu. Klima učitelského sboru je jako kolektivní fenomén zpravidla zkoumáno kvantitativními přístupy dotazování. Vzhledem k subjektivní podstatě sledovaného jevu je dotazník vhodným výzkumným nástrojem pro zjišťování klimatu. Ukazuje se však, že kvantitativně uchopené výsledky nemohou podávat dostatečně plastický obraz natolik komplikovaného jevu. Kvalitativní metodologie zase neumožňuje širší zobecnění výzkumných nálezů.
Spojení kvantitativního a kvalitativního přístupu, které je označováno jako smíšený výzkum, má při zkoumání klimatu učitelského sboru vysoké výzkumné nároky. Vhodná kombinace obou přístupů však přináší kompaktnější data, hutnější výsledky a v důsledku má i vyšší interpretační potenciál. Může tak podat spolehlivější obraz klimatu učitelského sboru i školy. Cílem textu je s oporou o zkušenosti a výsledky z rozsáhlého tříletého výzkumného projektu analyzovat možnosti smíšené metodologie při výzkumu klimatu učitelského sboru základní školy. Šetření ukázalo, že data získaná oběma výzkumnými přístupy jsou ve shodě (resp. nejsou v nesouladu), mají výrazně komplementární povahu a významně obohacují interpretační možnosti zjištěných výzkumných dat.
Spojení kvantitativního a kvalitativního přístupu, které je označováno jako smíšený výzkum, má při zkoumání klimatu učitelského sboru vysoké výzkumné nároky. Vhodná kombinace obou přístupů však přináší kompaktnější data, hutnější výsledky a v důsledku má i vyšší interpretační potenciál. Může tak podat spolehlivější obraz klimatu učitelského sboru i školy.
Cílem textu je s oporou o zkušenosti a výsledky z rozsáhlého tříletého výzkumného projektu analyzovat možnosti smíšené metodologie při výzkumu klimatu učitelského sboru základní školy. Šetření ukázalo, že data získaná oběma výzkumnými přístupy jsou ve shodě (resp. nejsou v nesouladu), mají výrazně komplementární povahu, jsou nástrojem triangulace a významně obohacují interpretační možnosti zjištěných výzkumných dat.
Reference
Anderson, C. S. (1982). The search for school climate: A review of the research. Review of Educational Research, 52(3), 367-420.
https://doi.org/10.3102/00346543052003368
Bergman, M. M. (2011a). O nezbytnosti třetí generace ve smíšeném designu, teorii a výzkumu: o překonávání nekompatibility kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 21(4), 457-473.
Bergman, M. M. (2011b). The politics, fashions, and conventions of research methods. Journal of Mixed Methods Research, 5(2), 99-102.
https://doi.org/10.1177/1558689811408318
Creswell, J. W., & Plano Clark, V. L. (2007). Designing and conducting mixed methods research. Thousand Oaks, CA: Sage.
https://doi.org/10.1177/1558689806298644
https://doi.org/10.1177/1558689807306132
Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P., Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Vícepřípadová studie. Praha: Karolinum.
Dvořák, D., Starý, K., & Urbánek, P. (2015). Škola v globální době. Proměny pěti českých základních škol. Praha: Karolinum.
Dvořáková, J. (2004). Klima v mateřské škole. (Diplomová práce). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Eger, L. (2018). Systematický přehled smíšeného výzkumu publikovaného ve výzkumných studiích v časopise Pedagogická orientace v období 2006-2016. Pedagogická orientace, 28(1), 135-162.
https://doi.org/10.5817/PedOr2018-1-135
Ehlová, M. (2016). Školní poradenské služby na středních školách poskytované výchovnými poradci. Pedagogika, 66(5), 570-591.
Fraser, B. J. (1986). Classroom environment. New York: Routledge Kegan & Paul.
Gavora, P. (2010) Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
Gavora, P., & Braunová, J. (2010). Adaptácia Dotazníka organizačnej klímy školy (OCDQ-RS). Pedagogická orientace, 20(1), 39-59.
Gillernová, I. (2003). Sociální dovednosti jako součást profesní kompetence učitele. Pedagogická orientace, 13(2), 83-94.
Grecmanová, H. (1998). Pojetí školního klimatu ve vědecké literatuře. Pedagogická orientace, 8(1), 27-35.
Grecmanová, H. (2008). Klima školy. Olomouc: Hanex.
Grecmanová, H., Dopita, M., Kantorová, J., Skopalová, J., & Chvál, M. (2013). Organizační klima fakult připravujících učitele. Univerzita Palackého v Olomouci.
Halpin, A. W., & Croft, D. B. (1963). The organizational climate of schools. University of Chicago.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., & Minaříková, E. at al. (2017). Chtějí zůstat, nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Höfer, G., Půlpán, Z., & Svoboda, E. (2005). Výuka fyziky v širších souvislostech - názory žáků. Plzeň: Západočeská univerzita.
Chvál, M., & Urbánek, P. (2014). Klima učitelského sboru: úprava dotazníku OCDQ-RS pro podmínky českých škol. Pedagogická orientace, 24(5), 778-803.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-5-778
Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., & Pavlas, T. et al. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích. Výsledky dotazníkového šetření. Výzkumná zpráva. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., & Solnička, D. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Výzkumná zpráva. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Janík, T., Knecht, P., & Šebestová, S. (Eds.). (2011). Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference ČAPV. Brno: Masarykova univerzita.
Ježek, S. (Ed.). (2003a). Psychosociální klima školy I. Brno: MSD.
Ježek, S. (2003b). Metodické a metodologické aspekty zkoumání školního klimatu na ZŠ hromadným šetřením žáků - možnosti a meze. In M. Chráska et al. (Eds.), Klima současné české školy. Sborník příspěvků z 11. konference ČPdS (s. 303-315). Brno: Konvoj.
Ježek, S. (Ed.). (2004). Psychosociální klima školy II. Brno: MSD.
Ježek, S. (Ed.). (2005). Psychosociální klima školy III. Brno: MSD.
Ježek, S. (2009). Začínající učitelé jako informátoři o klimatu školy prizmatem tří metod. Orbis scholae, 3(1), 45-61.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.244
Johnson, R. B., & Onwuegbuzie, A. J. (2004). Mixed methods research: A research paradigm whose time has come. Educational Researcher, 33(7),14-26.
https://doi.org/10.3102/0013189X033007014
Jursová, J., Urbánek, P., & Váchová, M. (2019). Odlišné sociální klima učitelských sborů ZŠ v rozmanitých podmínkách práce školy. Pedagogická orientace, 29(2), 172-202.
https://doi.org/10.5817/PedOr2019-2-172
Kantorová, J. (2015). Školní klima na školách poskytujících střední vzdělávání s výučním listem. Univerzita Palackého v Olomouci.
https://doi.org/10.5507/pdf.15.24447995
Kašpárková, J. (2007). Výzkumný nástroj pro evaluaci školního klimatu. Univerzita Palackého v Olomouci.
Kosová, B., & Trnka M. (2018). Pohľady učiteľov na slovenskú reformu školstva a svoje miesto v nej. Orbis scholae, 12(1), 95-111.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.287
Kottkamp, R. B., Mulhern, J. A., & Hoy, W. K. (1987). Secondary school climate - a revision of the OCDQ. Educational Administration Quarterly, 23(3), 31-48.
https://doi.org/10.1177/0013161X87023003003
Koťátková, S. (2009). Kvalita sociálního klimatu a potřeby učitelek mateřských škol. Studia paedagogica, 14(2), 69-84.
Lašek, J. (1994). Prvé skúsenosti s meraním klímy v škole a učiteľskom sbore. Pedagogická revue, 47(1/2), 43-50.
Lašek, J. (2001). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.
Mareš, J. (2000). Sociální klima školy. Pedagogická revue, 52(3), 241-253.
Mareš, J. (2001). Psychosociální klima školy. In J. Čáp & J. Mareš, Psychologie pro učitele (s. 581-596). Praha: Portál.
Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113-142.
Mareš, J., & Rybářová, M. (2003). Skryté kurikulum - málo známý parametr klimatu vysoké školy. In S. Ježek (Ed.), Psychosociální klima školy I (s. 99-122). Brno: MSD.
Mareš, J., Ježek, S., & Pečenková, J. (2005). Psychosociální klima ve speciální základní škole při fakultní nemocnici. In S. Ježek (Ed.), Psychosociální klima školy III (s. 118-129). Brno: MSD.
Maxwell, J. A. (2005). Qualitative research design. An interactive approach. Thousand Oaks: Sage.
Moos, R. H. (1978). A typology of junior high and high school classrooms. American Educational Research Journal, 15(1), 53-66.
https://doi.org/10.3102/00028312015001053
Nišponská, M., & Urbánek, P. (2007). Analýza klimatu učitelských sborů ZŠ: kvalitativní sonda. In R. Jandová (Ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi pedagogického výzkumu (s. 101−108). České Budějovice: PedF JČU.
Píšová, M. (2004). Klima školy z pohledu začínajícího učitele: dvě kvalitativní sondy. In S. Ježek (Ed.), Psychosociální klima školy II (s. 128-152). Brno: MSD.
Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., & Knecht, P., et al. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích. Případové studie tvorby kurikula. Výzkumná zpráva. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
https://doi.org/10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-48
Pol, M., Hloušková, L., Lazarová, B., Novotný, P., & Sedláček, M. (2013). Když se školy učí. Brno: Masarykova univerzita.
Průcha, J. (2020). Psychologie učení. Teoretické a výzkumné poznatky pro edukační praxi. Praha: Grada.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál.
Punch, K. F. (2009). Introduction to research methods in education. Los Angeles: Sage.
Salomon, C. C. (2000). Netradiční úvahy o podstatě a poslání současné pedagogické psychologie. Pedagogika, 50(2), 126-144.
Sekera, J. (2007). Klima mezi pedagogickým personálem ve výchovných ústavech. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity (s. 27-43). Brno: Masarykova univerzita.
Simonová, J. (2015). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69-88.
https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5
Složilová, E. (2011). Pragmatismus jako filozofický základ smíšeného výzkumného designu. Pedagogická orientace, 21(1), 51-69.
Smetáčková, I. (2011). Škola jako téma rozhovorů mezi dětmi a rodiči. Studia paedagogica, 16(2), 9-26.
https://doi.org/10.5817/SP2011-2-1
Stake, R. E. (2006). Multiple case study analysis. New York: Guilford.
Šťastný, V. (2017). Soukromé hodiny doučování na středních školách: diagnóza a směry dalšího výzkumu. Pedagogická orientace, 27(1), 30-57.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-30
Štípek, J., & Vaňková, P. (2014). Vybraná zjištění výzkumu stavu a pojetí rozvoje informačně technologických kompetencí na základních školách. Orbis scholae, 8(1), 47-64.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.4
Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Švrčková, M., & Šimík, O. (2012). Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti žáků pro 2. ročník základní školy. Pedagogika, 62(1-2), 53-64.
Trojan, V. (2011). Vzdělávání řídících pracovníků v českém školství: programy a hodnocení jejich obsahu účastníky. Orbis scholae, 5(3), 107-127.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.85
Urbánek, P. (2006). Klima učitelských sborů ZŠ: empirická zjištění. In Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu. Sborník příspěvků 14. Konference ČAPV. Plzeň: PedF ZČU.
Urbánek, P. (2018). Učitelský sbor české základní školy. Orbis scholae, 12(3), 11-30.
https://doi.org/10.14712/23363177.2019.4
Urbánek, P., Dvořák, D., & Starý, K. (2014). Dynamika sociálního klimatu učitelských sborů v době reformy. Orbis scholae, 8(1), 65-78.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.5
Urbánek, P., Rozkovcová, A., Picek, J, Jursová, J., Novotová, J., & Picková, H. (2017). Učitelský sbor ZŠ: Profesní potenciál ve specifické organizaci. In A. Gregar & M. Horák (Eds.), Pracovní potenciál a jeho proměny v čase. Sborník příspěvků z 16. ročníku mezinárodní konference PPaO (s. 577-585). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Urbánek, P., Novotová, J., Rozkovcová, A., Picková, J., Jursová, J., & Picek, J. (2020). Učitelské sbory základních škol a jejich sociální klima. Vícepřípadová studie učitelských sborů. Praha: Wolters Kluwer.
Vlčková, K. (2011). Smíšený výzkum: Jedná se o nové a závažné téma? In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu (s. 1-6). Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/PdF.P210-CAPV-2012-84
Vlčková, K., & Lojdová, K. (2016). Když čísla a slova spolupracují: smíšený design v ukázkách z výzkumu moci ve školní třídě. Pedagogická orientace, 26(3), 482-511.
https://doi.org/10.5817/PedOr2016-3-482
Vykoukalová, J. (2018). Klima učitelských sborů v mateřských školách. (Diplomová práce). Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně.
Walterová, E., & Starý, K. (2006). Potenciál změny v realitě školy: strategie případové studie. Orbis scholae, 1(1), 77−97.
https://doi.org/10.14712/23363177.2018.137
Yin, R. K. (2014). Case study research: Design and methods. Los Angeles: Sage.
Stahování
Publikováno
Verze
- 2021-04-08 (2)
- 2021-04-08 (1)
