Finský učitel primární školy na pozadí podmínek inkluzivního vzdělávání
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2023.3118Klíčová slova:
učitel primární školy, inkluzivní vzdělávání, profesní kompetence, podmínky pro inkluzivní vzdělávání, případová studie, finský učitelAbstrakt
Příspěvek přináší částečné výsledky disertačního výzkumu, který se soustředil na problematiku učitele primární školy v podmínkách inkluzivního vzdělávání ve Finsku.
Cílem této části výzkumného šetření bylo vytvoření empiricky podložených profilů finských učitelů primární školy s důrazem na zjištění, co stojí za kvalitou inkluzivního vzdělávání ve Finsku a jak mohou tato zjištění zkvalitnit inkluzivní vzdělávání i učitelskou profesi v českém kontextu. Pro dosažení cíle byl zvolen design kvalitativní případové studie, kdy případem rozumíme učitele primární školy na pozadí inkluzivního vzdělávání – celkový počet participantů činil 10 finských učitelů/učitelek.
Hlavními metodami k zajištění dat se stala obsahová a tematická analýza zahraničních a finských zdrojů. Získaná zjištění se stala podkladem pro další uvažování a vytvoření polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Pro zpracování dat byly využity v prvním kole kazuistiky jednotlivých participantů, které následně doplnila data získaná axiálním kódováním. V druhé části zpracování byly vytvořen empiricky podložený profil finských učitelů. V závěru byl tento profil doplněn o nabídku dalších doporučení pro práci českého učitele primární školy v heterogenní třídě.
Výsledky ukazují, že finský učitel má pozitivní postoj k inkluzivnímu vzdělávání; využívá různorodé výukové strategie vedoucí k aktivnímu zapojení žáků; podílí se na svém profesním rozvoji i rozvoji celé školy jako komunity; ve své práci využívá individualizaci a diferenciaci a je součástí multiprofesního týmu.
Diskuse zasazuje zjištění do problematiky vytváření kompetenčních rámců a standardů s explicitním zaměřením na hodnoty a postoje.
Reference
Adamus, P. (2018). Faktory ovlivňující úspěšnost inkluze žáků s poruchou autistického spektra. In M. Hurtyová & V. Růžičková (Eds.), Perspektivy společného vzdělávání: Sborník XVIII. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami (s. 10-18). Univerzita Palackého.
Agbenyega, J., & Deku, P. (2011). Building new identities in teacher preparation for inclusive education in Ghana. Current Issues in Education, 14(1).
Ahtola, A., & Niemi, P. (2014). Does it work in Finland? School psychological services within a successful system of basic education. School Psychology International, 35(2), 136-151.
https://doi.org/10.1177/0143034312469161
Ainscow, M., & Goldrick, S. (2010). Making sure that every child matters: Enhancing equity within education systems. In A. Hargreaves, A. Lieberman, M. Fullan & D. Hopkins, Second international handbook of educational change (s. 869-882). Springer.
https://doi.org/10.1007/978-90-481-2660-6_48
Anderlik, L. (2014). Cesta k inkluzi: úvahy z praxe a pro praxi. Triton.
Carley, K. (1993). Coding choices for textual analysis: A comparison of content analysis and map analysis. Sociological Methodology, 23, 75-126.
https://doi.org/10.2307/271007
De Boer, A., Pijl, S. J., & Minnaert, A. (2011). Regular primary schoolteachers' attitudes towards inclusive education: a review of the literature. International Journal of Inclusive Education, 15(3), 331-353.
https://doi.org/10.1080/13603110903030089
Engelbrecht, P. (2013). Teacher education fo inclusion: international perspectives. European Journal of Special Needs Education, 28(2), 115-118.
https://doi.org/10.1080/08856257.2013.778110
Foreman, P. (2020). Historical and philosophical foundations of inclusive education. Oxford Research Encyclopedia of Education.
https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190264093.013.1197
Forlin, C. (2010). Teacher education for inclusion: Changing paradigms and innovative approaches. Routledge.
https://doi.org/10.4324/9780203850879
Friend, M. P., & Bursuck, W. D. (2012). Including students with special needs: A practical guide for classroom teachers. Upper Saddle River.
Halinen, I., & Järvinen, R. (2008). Towards inclusive education: The case of Finland. Comparative Journal of Curriculum, Learning, and Assessment, 38(1), 77-97.
https://doi.org/10.1007/s11125-008-9061-2
Hanushek, E. A., & Woessmann, L. (2008). The role of cognitive skills in economic development. Journal of Economic Literature, 46(3), 607-668.
https://doi.org/10.1257/jel.46.3.607
Hogenová, A. (2019). Jinakost jako fenomén dneška. Paideia, 16(1-2), 1-31.
Florian, L., & Black-Hawkins, K. (2011). Exploring inclusive pedagogy. British Educational Research Journal, 37(5), 813-828.
https://doi.org/10.1080/01411926.2010.501096
Florian, L., & Spratt, J. (2013). Enacting inclusion: a framework for interrogating inclusive practice. European Journal of Special Needs Education, 28(2), 119-135.
https://doi.org/10.1080/08856257.2013.778111
Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí. Portál.
Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum: Základy teorie, metody a aplikace. Portál.
Kalalahti, M., & Varjo, J. (2020). Revisiting universalism in the Finnish education system. Research on Finnish Society, 13, 25-40.
https://doi.org/10.51815/fjsr.110792
Kratochvílová, J., Horká, H., & Chaloupková, L. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Masarykova univerzita.
Kuyini, A. B., Yeboah, K. A., Das, A. K., Alhassan, A. M., & Mangope, B. (2016). Ghanaian teachers: Competencies perceived as important for inclusive education. International Journal of Inclusive Education, 20(10), 1009-1023.
https://doi.org/10.1080/13603116.2016.1145261
Lavonen, J., Mahlamäki-Kultanen, S., Vahtivuori-Hänninen, S., & Mikkola, A. (2020). A collborative design for a Finnish teacher education development programme. Journal of Teacher Education and Educators, 9(2), 241-262.
Majoko, T. (2016). Inclusion of children with autism spectrum disorders: Listening and hearing to voices from the grassroots. Journal of Autism and Developmental Disorders, 46, 1429-1440.
https://doi.org/10.1007/s10803-015-2685-1
PMid:26715013
Mastropieri, M. A., & Scruggs, T. E. (2010). The inclusive classroom: Strategies for effective differentiated instruction. Upper Saddle River.
Movkebaieva, Z., Oralkanova, I., & Uaidullakyzy, E. (2013). The professional competence of teachers in inclusive education. Procedia - Social and Behavioral Sciences, 89, 549-554.
https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.08.892
MŠMT (2023). Kompetenční rámec absolventa učitelství. Dostupné z https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi.
National Core Curriculum for Basic Education. (2014). Finnish National Board of Education. OPH.
Niemi, H., & Lavonen, J. (2020). Teacher education in Finland: Persistent efforts for high-quality teachers. In L. Lefty & J. Fraser (Eds.), Teaching the world's teachers (153-178). Johns Hopkins University Press.
Niemi, H., & Nevgi, A. (2014). Research studies and active learning promoting professional competences in Finnish teacher education. Teaching and Teacher Education, 43, 131-142.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2014.07.006
Novotná, N., Špaček, O., & Jantulová, M (Eds.). (2019). Metody výzkumu ve společenských vědách. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.
Oliver, R. M., & Reschly, D. J. (2010). Special education teacher preparation in classroom management: Implications for students with emotional and behavioral disorders. Behavioral Disorders, 35(3), 188-199.
https://doi.org/10.1177/019874291003500301
Opravilová, E., Hejlová, E., Uhlířová J., & Bravená, N. (2016). Nahlížení do světa dětí. Masarykova univerzita.
OSN (2015). United Nations sustainable development goals. Dostupné z https://sdgs.un.org/goals
Paju, B., Räty, L., Pirttimaa, R., & Kontu, E. (2015). The school staff's perception of their ability to teach special educational needs pupils in inclusive settings in Finland. International Journal of Inclusive Education, 20(8), 801-815.
https://doi.org/10.1080/13603116.2015.1074731
Paronen, P., & Lappi, O. (2018). Finnish teachers and principals in figures. Juvenes Print - Suomen Yliopistopaino Oy.
Pivarč, J. (2020). Na cestě k inkluzi: Proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedení ZŠ. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Průcha, J., & Kansanen, P. (2015). Školní vzdělávání ve Finsku. Karolinum.
Rajakaltio, H., & Mäkinen, M. (2014). The Finnish school in cross-pressures of change. European Journal of Curriculum Studies, 1(2), 133-140.
Rouse, M. (2008). Developing inclusive practice: A role for teachers and teacher education. Education in the North, 16(1), 6-13.
Saloviita, T. (2006). Yhteistoiminnallinen oppiminen ja osallistuva kasvatus [Cooperative learning and inclusive education]. PS-Kustannus.
Saloviita, T. (2020). Attitudes of teachers towards inclusive education in Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 64(2), 270-282.
https://doi.org/10.1080/00313831.2018.1541819
Saloviita, T., & Schaffus, T. (2016). Teacher attitudes towards inclusive education in Finland and Brandenburg. European Journal of Special Needs Education, 31(4), 1-14.
https://doi.org/10.1080/08856257.2016.1194569
Scherer, H. (2004). Úvod do metody obsahové analýzy. In W. Schulz & I. Reifová (Eds.), Analýza obsahu mediálních sdělení (s. 29-50). Karolinum.
Sledge, A., & Pazey, B. L. (2013). Measuring teacher effectiveness through meaningful evaluation. Teacher Education and Special Education, 36(3), 231-246.
https://doi.org/10.1177/0888406413489839
Spilková, V. (Ed.). (2005). Proměny primárního vzdělávání v ČR. Portál.
Stake, R. (1995). The art of case study research. Sage.
Stubbs, S. (2008). Inclusive education: Where there are few recources 2008. The Atlas Alliance.
Sundqvist, C., & Hannås, B. M. (2021). Same vision - different approaches? Special needs education in light of inclusion in Finland and Norway. European Journal of Special Needs Education, 36(5), 686-699.
https://doi.org/10.1080/08856257.2020.1786911
Sundqvist, C., & Ström, K. (2015). Special education teachers as consultants: Perspectives of Finnish teachers. Journal of Educational and Psychological Consultation, 25(4), 314-338.
https://doi.org/10.1080/10474412.2014.948683
Svobodová, J. (Ed.). (2009). Výběr z reformních i současných edukačních koncepcí: Zdroje inspirace pro učeitele. MSD
Takala, M., Pirttimaa, R., & Törmänen, M. (2009). Inclusive special education: The role of special education teachers in Finland. British Journal of Special Education, 36(3), 130-179.
https://doi.org/10.1111/j.1467-8578.2009.00432.x
Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele: Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Národní ústav pro vzdělávání.
Tomková, A., & Spilková, V. (2019). Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu - možnosti a meze. Orbis scholae, 13(1), 9-29.
https://doi.org/10.14712/23363177.2019.19
Vainikainen, M. P., Heinonen, N., & Hotulainen, R. (2017). Class size as a means of three-tiered support in Finnish primary schools. Lerning and Individual Differences, 56, 96-104.
https://doi.org/10.1016/j.lindif.2017.05.004
VANE. (2020). YK:n vammaisten henkilöiden oikeuksien yleissopimuksen kansallinen toimintaohjelma (2020-2023) [Národní akční program Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (2020-2023)]. OPH.
Vaughn, S., & Bos, C. (2012). Strategies for teaching students with learning and behavior problems. Upper Saddle River.
Webb, R., Vulliamy, G., Hämäläinen, S., Sarja, A., Kimonen, E., & Nevalainen, R. (2014). Pressures, rewards and teacher retention: A comparative study of primary teaching in England and Finland. Scandinavian Journal of Educational Research, 48(2), 169-188.
https://doi.org/10.1080/0031383042000198530
YLE (2021). Time out: What happened to Finland's education miracle? Dostupné z https://yle.fi/a/3-11160051.
