Approaches to the Teaching of Pedagogy in the Context of Changing Paradigms of Teacher Education
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1529Keywords:
preparatory teacher education, paedeutological paradigms, the professionalisation of teachers, the teaching of pedagogics, critical reflection on the field.Abstract
The aim of this theoretical study is to reflect critically on changes in paradigms in paedeutology as a phenomenon that has been fundamentally affecting the whole conception, meaning, goals, content and form of the teaching of pedagogy in teacher education courses. The introductory part of the study is devoted to presentation of the dominant paedeutological paradigms, and involves a more detailed analysis of the bipolar concept of the academic versus the competence concept of teacher education. Another subject of interest is the investigation of the possibilities and limits of the academic conception associated with the process of universitisation of teacher education. In this context the article discusses the critique of the academicisation of teacher education and the “scientification of pedagogy”, as W. Brezinsky sees it. The core of the study consists in reflection on the key characteristics of the professionalisation-focused conception of teacher education, which in international terms is the leading paedeutological concept. In this framework answers are sought to questions about the meaning, goals, content and methods of the teaching of pedagogics in teacher education courses. At the end the author formulates the challenges for critical reflection in the field of pedagogy, i.e. the search for a “new identity” for the field and other paths to its further development.
Keywords: preparatory teacher education, paedeutological paradigms, the professionalisation of teachers, the teaching of pedagogics, critical reflection on the field.
References
Bendl, S. et al. (2011). Klinická škola: místo pro výzkum a praktickou přípravu budoucích učitelů. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Bravená, N. (2016). Perspektiva osobnostně orientovaného pojetí výchovy v kontextu přesahu (transcendování) dítěte. Pedagogika, 66(1), 23-31.
Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon.
Brezinka, W. (2001). Východiska k poznání výchovy. Úvod k základům vědy o výchově, k filozofii výchovy a k praktické pedagogice. Brno: L. Marek.
Brezinka, W. (2015). Zvědečtění (scientifikace) pedagogiky − analýza a perspektivy. Pedagogika, 65(2), 193-206.
Cochran-Smith, S., & Lyttle, S. L. (2009). Inquiry as stance. Practicionar research for the next generation. New York: Teacher College Press.
Černá, M., Píšová, M., & Vlčková, K. (2017). Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství. Studia paedagogica, 22(3), 44-68.
https://doi.org/10.5817/SP2017-3-4
Darling-Hammond, L. (2014). Strengthening clinical preparation: The Holy Grail of teacher education. Peabody Journal of Education, 89(4), 547−561.
https://doi.org/10.1080/0161956X.2014.939009
Grimmett, P. P., & Erickson, G. L. (1988). Reflection in teacher eduacation. New York: Teacher College Press.
Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 6(2), 151−182.
https://doi.org/10.1080/713698714
Helus, Z. (2001). Alternativní pohled na kompetence učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém (s. 44−49). 2. díl. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Helus, Z. (2009) Výchova obratu - úkol naší doby. Pedagogika, 59(4), 336−340.
Helus, Z. (2010). Personalizace v pedagogice - nový pohled na staronový problém? Pedagogika, 60(3−4), 13−26.
Helus, Z. (2012). Učitel - vůdčí aktér osobnostně rozvíjející výuky. In Z. Helus, N. Bravená & M. Franclová, Perspektivy učitelství (s. 7−48). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Helus, Z. (2015). Pedagogika hledající sama sebe. Stať k diskusi nad přednáškou W. Brezinky. Pedagogika, 65(2), 207−218.
Helus, Z., Bravená, N., & Franclová, M. (2012). Perspektivy učitelství. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Hustler, D., & Intyre, D. (1996). Developing competent teachers. London: David Fulton.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Kasíková, H. (1999). Kooperativní strategie v přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 9(4), 24−29.
Kasíková, H. (2008). Kooperace jako hodnota a prostředek učitelského vzdělávání. In Sborník příspěvků z konference "Učitel 21": Učitel v 21. století - nové výzvy, nové požadavky? (s. 26−33). Praha: VÚP.
Kasíková, H. (2016). Teorie učitelského vzdělávání v kontextu vysokoškolské pedagogiky. In Strouhal, M. (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Kasíková, H., & Valenta, J. (2008). Teachers social competences and the social dimension curriculum. In A. Kozlowska, R. Kahn, B. Kožuh, A. Kington & J. Mažgon (Eds), The role of theory and research in educational practice (s. 33−42). Grand Forks: University of North Dakota.
Kelchtermans, G., & Ballet, K. (2002). The micropolitics of teacher induction. A narrative-biographical study on teacher socialisation. Teaching and Teacher Education, 18(1), 105-120.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(01)00053-1
Kincheloe, J. L. (1993). Toward a critical politics of teacher thinking. Mapping the postmodern. Connecticut: Bergin & Garvey.
Kolb, D. A., & Fry, R. (1975). Towards an applied theory of experiential learning. In C. L. Cooper (Ed.), Theories of group processes (s. 33−58). New York: Wiley.
Kompetentní učitel pro 21. století. Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA. (2011). Step by Step ČR.
Korthagen, F. A. J. (2004). In search of the essence of good teacher: Toward a more holistic approach in teacher education. Teacher and Teacher Education, 20(1), 77-97.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2003.10.002
Korthagen, F. et al. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kosová, B. (2003). Primárny stupeň vzdelávania v medzinárodnom porovnaní. Prešov: Rokus.
Kratochvílová, J. et al. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Brno: Masarykova univerzita.
Lazarová, B. (Ed.). (2001). Vzdělávat učitele. Brno: Paido.
Liessmann, K. (2010). Hodnota člověka. Filosoficko-politické eseje. Praha: Malovaný kraj.
Lindberg, O. (1998). Alternative metaphors in teacher education. In Sborník referátů z mezinárodní konference "Učitel a jeho univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí", Praha (s. 4).
Lukášová, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). Ostrava: Pedagogická fakulta OU.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: Fakulta humanitních studií UTB.
Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství. Příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Zlín: Fakulta humanitních studií UTB.
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: Inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 59(3), 232−258.
Moskowitz, G. (1978). Caring and sharing in the foreign language class. Rowley, Mass: Newbury House.
Nezvalová, D. (1994). Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Pedagogika, 44(3), 241−245.
Nezvalová, D. (1995). Některé trendy v přípravě učitelů základních a středních škol. Pedagogika, 45(1), 30−37.
Niemi, H. (2015). Teacher professional development in Finland: Towards a more holistic approach. Psychology, Society and Education, 7(3), 279−294.
https://doi.org/10.25115/psye.v7i3.519
Nortfield, J. & Gunstone, R. (1997). Teacher education as a process of developing teacher knowledge. In J. Loughran & T. Russels (Eds.), Purpose, passion, and pedagogy in teacher education (s. 48−56). London: Falmer Press.
Patočka, J., & Palouš, R. (1990). Osobnost a komunikace. Příspěvky k filosofii výchovy. Studia paedagogica, 5(1), 17.
Peterson, P., Baker, E., & McGaw, B. (Eds.). (2010). International encyclopedia of education. Elsevier Science.
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Univerzita Pardubice.
Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., & Černá, M. (2002). Klinický rok. In V. Švec (Ed.), Profesní růst učitele (s. 187−192). Brno: Konvoj.
Píšová, M., & Černá, M. (2006). Pro mentory projektu Klinický rok. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., Najvar, P., & Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
Pollard, A. (2001). Reflective teaching. London: Cassel.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Rogers, C. R. (1998). Způsob bytí. Praha: Portál.
Russell, T. (1997). How I teach is the message. In J. Loughran & T. Russels (Eds.), Purpose, passion, and pedagogy in teacher education (s. 48−56). London: Falmer Press.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the New Reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22.
https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. London: Temple Smith.
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 19-30.
Spilková, V. (2007). Význam portfolia pro profesní rozvoj studentů učitelství. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 7-19). Univerzita Pardubice.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348
Spilková, V. et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha: Retida.
Spilková, V., & Hejlová, H. (Eds.). (2010). Příprava učitelů pro primární a preprimární vzdělávání v Česku a na Slovensku. Vývoj po roce 1989 a perspektivy. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Tomková, A. et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Strouhal, M. (Ed.). (2016). Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání). Praha: Karolinum.
Stuchlíková, I., & Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravy učitelů základních a středních škol aneb O hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. (Online). Dostupné z www.researchgate.net
Stuchlíková, I. & Mareš, J. (2018). Potíž s výukou psychologie v učitelských programech. Pedagogika, 68(4), 341-347.
Štech, S. (1992). Škola stále nová. Praha: Univerzita Karlova.
Štech, S. (1995). Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno: Paido.
Štech, S. (1999). Teoretické přístupy k vysokoškolské výuce. In J. Vašutová (Ed.), Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Štech, S. (2003). Pohled na učitelskou profesi zvnějšku a zevnitř. In Biodromálne premeny učiteľa - učiteľ v premenách času (s. 9-22). Prešovská univerzita v Prešove.
Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326-337.
Štech, S. (2010). Edukace založená na důkazech - magická víra v pedagogickou účinnost? In J. Bečvář, M. Bečvářová & A. Slavík (Eds.), Jak připravit učitele matematiky (s. 297-303). Praha: MatfyzPress.
Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615-633.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615
Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido.
Švec, V. (2000). Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno: Paido.
Tomková, A. (2015). Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika, 65(1), 75-81.
Tomková, A. (2016). Příprava učitelů a hodnocení její kvality v Belgii. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.
Transforming Teacher Education through Clinical Practice: A National Strategy to Prepare Effective Teachers. Report of the Blue Ribbon Panel on Clinical Preparation and Partnerships for Improved Student Learning (2010). Washington: National Council for Accreditation of Teacher Education.
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Technická univerzita v Liberci.
Urbánek, P. (2006). Změny ve strukturaci učitelského studia v kontextu současné školní kurikulární reformy. In Kompetence učitele na pozadí současné kurikulární reformy (s. 82-85). Univerzita Hradec Králové.
Urbánek, P. (2012). Učitelské vzdělávání na rozcestí: historie, současnost a rizika. In M. Somr et al. Pedagogika pedagogů. Tradice a současnost učitelství (s. 53-74). České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU.
Urbánek, P. (2016). Akademický či kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Nutná bipolarita? In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Valenta, J. (2008). Cesta k druhým aneb Sociálně kompetentní učitel sociálních kompetencí. In J. Kolář & M. Lazarová (Eds.), K sobě, k druhým, k profesi. Sborník z konference (s. 45-57). Brno: Masarykova univerzita.
Valli, L. (1997). Listening to other voices: A description of teacher education in the United States. Peabody Journal of Education, 72(1), 67−88.
https://doi.org/10.1207/s15327930pje7201_4
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Vašutová, J. et al. (2008). Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogickopsychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál.
Vonk, J. H. C., Giesbers, J. H., Peeters, J. J., & Wubbels, T. (1992). New prospects for teacher education in Europe II. Amsterdam: Vrije Universiteit.
Walterová, E. (2001). Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. 2. díl. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Walterová, E. (2015). O riziku zjednodušování a pohybu ve vědě, v pedagogice zvlášť. Pedagogika, 65(2), 219−229.
Weinert, F. E. (1997). Lernkultur im Wandel. In E. Beck, T. Guldimann & M. Zutavern (Eds.), Lernkultur im Wandel (s. 11-29). St. Gallen: UVK Fachverlag.
Zuzovsky, R. (2011). Professional development of student teachers during preservice training: A follow-up study. Příspěvek přednesený na Konferenci ATEE, Stockholm.
Bravená, N. (2016). Perspektiva osobnostně orientovaného pojetí výchovy v kontextu přesahu (transcendování) dítěte. Pedagogika, 66(1), 23-31.
Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon.
Brezinka, W. (2001). Východiska k poznání výchovy. Úvod k základům vědy o výchově, k filozofii výchovy a k praktické pedagogice. Brno: L. Marek.
Brezinka, W. (2015). Zvědečtění (scientifikace) pedagogiky − analýza a perspektivy. Pedagogika, 65(2), 193-206.
Cochran-Smith, S., & Lyttle, S. L. (2009). Inquiry as stance. Practicionar research for the next generation. New York: Teacher College Press.
Černá, M., Píšová, M., & Vlčková, K. (2017). Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství. Studia paedagogica, 22(3), 44-68.
https://doi.org/10.5817/SP2017-3-4
Darling-Hammond, L. (2014). Strengthening clinical preparation: The Holy Grail of teacher education. Peabody Journal of Education, 89(4), 547−561.
https://doi.org/10.1080/0161956X.2014.939009
Grimmett, P. P., & Erickson, G. L. (1988). Reflection in teacher eduacation. New York: Teacher College Press.
Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 6(2), 151−182.
https://doi.org/10.1080/713698714
Helus, Z. (2001). Alternativní pohled na kompetence učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém (s. 44−49). 2. díl. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Helus, Z. (2009) Výchova obratu - úkol naší doby. Pedagogika, 59(4), 336−340.
Helus, Z. (2010). Personalizace v pedagogice - nový pohled na staronový problém? Pedagogika, 60(3−4), 13−26.
Helus, Z. (2012). Učitel - vůdčí aktér osobnostně rozvíjející výuky. In Z. Helus, N. Bravená & M. Franclová, Perspektivy učitelství (s. 7−48). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Helus, Z. (2015). Pedagogika hledající sama sebe. Stať k diskusi nad přednáškou W. Brezinky. Pedagogika, 65(2), 207−218.
Helus, Z., Bravená, N., & Franclová, M. (2012). Perspektivy učitelství. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Hustler, D., & Intyre, D. (1996). Developing competent teachers. London: David Fulton.
Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.
Janík, T. et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
Kasíková, H. (1999). Kooperativní strategie v přípravě učitelů. Pedagogická orientace, 9(4), 24−29.
Kasíková, H. (2008). Kooperace jako hodnota a prostředek učitelského vzdělávání. In Sborník příspěvků z konference "Učitel 21": Učitel v 21. století - nové výzvy, nové požadavky? (s. 26−33). Praha: VÚP.
Kasíková, H. (2016). Teorie učitelského vzdělávání v kontextu vysokoškolské pedagogiky. In Strouhal, M. (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Kasíková, H., & Valenta, J. (2008). Teachers social competences and the social dimension curriculum. In A. Kozlowska, R. Kahn, B. Kožuh, A. Kington & J. Mažgon (Eds), The role of theory and research in educational practice (s. 33−42). Grand Forks: University of North Dakota.
Kelchtermans, G., & Ballet, K. (2002). The micropolitics of teacher induction. A narrative-biographical study on teacher socialisation. Teaching and Teacher Education, 18(1), 105-120.
https://doi.org/10.1016/S0742-051X(01)00053-1
Kincheloe, J. L. (1993). Toward a critical politics of teacher thinking. Mapping the postmodern. Connecticut: Bergin & Garvey.
Kolb, D. A., & Fry, R. (1975). Towards an applied theory of experiential learning. In C. L. Cooper (Ed.), Theories of group processes (s. 33−58). New York: Wiley.
Kompetentní učitel pro 21. století. Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA. (2011). Step by Step ČR.
Korthagen, F. A. J. (2004). In search of the essence of good teacher: Toward a more holistic approach in teacher education. Teacher and Teacher Education, 20(1), 77-97.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2003.10.002
Korthagen, F. et al. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Kosová, B. (2003). Primárny stupeň vzdelávania v medzinárodnom porovnaní. Prešov: Rokus.
Kratochvílová, J. et al. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Brno: Masarykova univerzita.
Lazarová, B. (Ed.). (2001). Vzdělávat učitele. Brno: Paido.
Liessmann, K. (2010). Hodnota člověka. Filosoficko-politické eseje. Praha: Malovaný kraj.
Lindberg, O. (1998). Alternative metaphors in teacher education. In Sborník referátů z mezinárodní konference "Učitel a jeho univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí", Praha (s. 4).
Lukášová, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). Ostrava: Pedagogická fakulta OU.
Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: Fakulta humanitních studií UTB.
Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství. Příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Zlín: Fakulta humanitních studií UTB.
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: Inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 59(3), 232−258.
Moskowitz, G. (1978). Caring and sharing in the foreign language class. Rowley, Mass: Newbury House.
Nezvalová, D. (1994). Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Pedagogika, 44(3), 241−245.
Nezvalová, D. (1995). Některé trendy v přípravě učitelů základních a středních škol. Pedagogika, 45(1), 30−37.
Niemi, H. (2015). Teacher professional development in Finland: Towards a more holistic approach. Psychology, Society and Education, 7(3), 279−294.
https://doi.org/10.25115/psye.v7i3.519
Nortfield, J. & Gunstone, R. (1997). Teacher education as a process of developing teacher knowledge. In J. Loughran & T. Russels (Eds.), Purpose, passion, and pedagogy in teacher education (s. 48−56). London: Falmer Press.
Patočka, J., & Palouš, R. (1990). Osobnost a komunikace. Příspěvky k filosofii výchovy. Studia paedagogica, 5(1), 17.
Peterson, P., Baker, E., & McGaw, B. (Eds.). (2010). International encyclopedia of education. Elsevier Science.
Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Univerzita Pardubice.
Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., & Černá, M. (2002). Klinický rok. In V. Švec (Ed.), Profesní růst učitele (s. 187−192). Brno: Konvoj.
Píšová, M., & Černá, M. (2006). Pro mentory projektu Klinický rok. Univerzita Pardubice.
Píšová, M., Najvar, P., & Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
Pollard, A. (2001). Reflective teaching. London: Cassel.
Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015
Rogers, C. R. (1998). Způsob bytí. Praha: Portál.
Russell, T. (1997). How I teach is the message. In J. Loughran & T. Russels (Eds.), Purpose, passion, and pedagogy in teacher education (s. 48−56). London: Falmer Press.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the New Reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22.
https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. London: Temple Smith.
Spilková, V. et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V. (2006). Dilemata v pojetí pedagogické přípravy studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 19-30.
Spilková, V. (2007). Význam portfolia pro profesní rozvoj studentů učitelství. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 7-19). Univerzita Pardubice.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348
Spilková, V. et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha: Retida.
Spilková, V., & Hejlová, H. (Eds.). (2010). Příprava učitelů pro primární a preprimární vzdělávání v Česku a na Slovensku. Vývoj po roce 1989 a perspektivy. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Tomková, A. et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Strouhal, M. (Ed.). (2016). Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání). Praha: Karolinum.
Stuchlíková, I., & Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravy učitelů základních a středních škol aneb O hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. (Online). Dostupné z www.researchgate.net
Stuchlíková, I. & Mareš, J. (2018). Potíž s výukou psychologie v učitelských programech. Pedagogika, 68(4), 341-347.
Štech, S. (1992). Škola stále nová. Praha: Univerzita Karlova.
Štech, S. (1995). Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). In Teorie v pedagogické praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno: Paido.
Štech, S. (1999). Teoretické přístupy k vysokoškolské výuce. In J. Vašutová (Ed.), Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Štech, S. (2003). Pohled na učitelskou profesi zvnějšku a zevnitř. In Biodromálne premeny učiteľa - učiteľ v premenách času (s. 9-22). Prešovská univerzita v Prešove.
Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326-337.
Štech, S. (2010). Edukace založená na důkazech - magická víra v pedagogickou účinnost? In J. Bečvář, M. Bečvářová & A. Slavík (Eds.), Jak připravit učitele matematiky (s. 297-303). Praha: MatfyzPress.
Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615-633.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615
Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: problémy a inspirace. Brno: Paido.
Švec, V. (2000). Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno: Paido.
Tomková, A. (2015). Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika, 65(1), 75-81.
Tomková, A. (2016). Příprava učitelů a hodnocení její kvality v Belgii. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Tomková, A. et al. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.
Transforming Teacher Education through Clinical Practice: A National Strategy to Prepare Effective Teachers. Report of the Blue Ribbon Panel on Clinical Preparation and Partnerships for Improved Student Learning (2010). Washington: National Council for Accreditation of Teacher Education.
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Technická univerzita v Liberci.
Urbánek, P. (2006). Změny ve strukturaci učitelského studia v kontextu současné školní kurikulární reformy. In Kompetence učitele na pozadí současné kurikulární reformy (s. 82-85). Univerzita Hradec Králové.
Urbánek, P. (2012). Učitelské vzdělávání na rozcestí: historie, současnost a rizika. In M. Somr et al. Pedagogika pedagogů. Tradice a současnost učitelství (s. 53-74). České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU.
Urbánek, P. (2016). Akademický či kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Nutná bipolarita? In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Valenta, J. (2008). Cesta k druhým aneb Sociálně kompetentní učitel sociálních kompetencí. In J. Kolář & M. Lazarová (Eds.), K sobě, k druhým, k profesi. Sborník z konference (s. 45-57). Brno: Masarykova univerzita.
Valli, L. (1997). Listening to other voices: A description of teacher education in the United States. Peabody Journal of Education, 72(1), 67−88.
https://doi.org/10.1207/s15327930pje7201_4
Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.
Vašutová, J. et al. (2008). Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogickopsychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál.
Vonk, J. H. C., Giesbers, J. H., Peeters, J. J., & Wubbels, T. (1992). New prospects for teacher education in Europe II. Amsterdam: Vrije Universiteit.
Walterová, E. (2001). Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. 2. díl. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Walterová, E. (2015). O riziku zjednodušování a pohybu ve vědě, v pedagogice zvlášť. Pedagogika, 65(2), 219−229.
Weinert, F. E. (1997). Lernkultur im Wandel. In E. Beck, T. Guldimann & M. Zutavern (Eds.), Lernkultur im Wandel (s. 11-29). St. Gallen: UVK Fachverlag.
Zuzovsky, R. (2011). Professional development of student teachers during preservice training: A follow-up study. Příspěvek přednesený na Konferenci ATEE, Stockholm.
Downloads
Published
2019-12-08
Issue
Section
Theoretical paper
