Curriculum Reform of the Educational Psychology Module at the Faculty of Education, Masaryk University: The search for quality in the era of massification

Authors

  • Jana Kratochvílová
  • Kateřina Lojdová

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1519

Keywords:

quality of teaching, pedagogical propaedeutics, curriculum reform, university teaching, teacher education, students of teaching.

Abstract

The article traces the reform of the educational psychology module at the Faculty of Education, Masaryk University, which is a basic component of degree programmes for future teachers. It presents the starting-points, the progressively changing structural conditions and above all the dilemmas of the evolution of the module. On this basis it focuses on the principles of quality of university education and their evaluation. It sets the process of reform in the frame of university education in the era of massification. Last but not least, the text presents the personal reflection of the author, who has been participating in the reform of the curriculum of the educational psychological module.

Keywords: quality of teaching, pedagogical propaedeutics, curriculum reform, university teaching, teacher education, students of teaching.

References

Barkley, E. F., & Major, C. H. (2018). Interactive lecturing: A handbook for college faculty. San Francisco, CA: Jossey-Bass.

Barkley, E. F., Major, C. H., & Cross, K. P. (2014). Collaborative learning techniques: A resource for colledge fakulty (2nd ed.). San Francisco, CA: Jossey-Bass.

Bertrand, Z. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.

Blumberg, P. (2008). Developing learner-centred teaching: A practical guide for faculty. San Francisco: Jossey Boss.

Brooks, C. F. (2016). Role, power, ritual, and resistance: A critical discourse analysis of college classroom talk. Western Journal of Communication, 80(3), 348−369.

https://doi.org/10.1080/10570314.2015.1098723

Brown, G., & Edmunds, S. (2017). Effective teaching? In E. Roger & E. Hogard (Eds.), Handbook of quality assurance for university teaching. London: Routledge.

https://doi.org/10.4324/9781315187518-19

Bryer, T. A., & Seigler, D. (2012). Theoretical and instrumental rationales of student empowerment through social and web-based technologies. Journal of Public Affairs Education, 18(3), 429-448.

https://doi.org/10.1080/15236803.2012.12001693

Connelly, F., & Clandinin, D. (1988). Teachers as curriculum planners: Narratives of experience. Toronto: OISE Press.

Crawford, C., Horsley, R., & Parkin, E. (2019). How can student engage in assuring the quality of university teaching? In E. Roger & E. Hogard (Eds.), Handbook of quality assurance for university teaching (s. 166−177). London: Routledge.

https://doi.org/10.4324/9781315187518-14

Davidson, N., & Major, C. H. (2014). Boundary crossing: Cooperative learning, collaborative learning, and problem-based learning. Journal on Excellence in Colledge Teaching, 25(3−4), 7−55.

Deakin, C. R., McCombs, B., Haddon, A., Broadfoot, P., & Tew, M. (2007). The ecology of learning: Factors contributing to learner‐centerd classroom cultures. Research Papers in Education, 22(3), 267−307.

https://doi.org/10.1080/02671520701497555

Delaney, J., Johnson, A., Johnson, T., & Treslan, D. (2010). Students' perceptions of effective teaching in higher education. The 26th Annual Conference on Distance Teaching and Learning. Dostupné z www.uwex.edu

Dunne, E., & Owen, D. (Eds.). (2013). Student engagement handbook: Practice in higher education. London: Emerald.

Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: SLON.

European Commission (2013). High Level Group on the Modernisation of Higher Education: Report to the European commission on improving the quality of Teaching and learning in europe's higher education institutions. Luxembourg: EU.

Ford, M. E. (1992). Motivating humans: Goals, emotions, and personal agency beliefs. London: SAGE.

https://doi.org/10.4135/9781483325361

Garbett, D., & Ovens, A. (Eds.). (2016). Enacting self-study as methodology for professional inquiry. Self-Study of Teacher Education Practices (S-STEP).

Hativa, N. (2013). Student ratings of instruction: Recognizing effective teaching. Oron Publications.

Hattie, J. (2008). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating to achievement. Abingdon: Taylor & Francis.

https://doi.org/10.4324/9780203887332

Healey, M., Flint, A., & Harrington, K. (2014). Engagement through partnership: Students as partners in leaning and teaching in higher education. York: HEA.

Helus, Z., Bravená, N, & Franclová, M. (2012). Perspektivy učitelství. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Hendl, J., & Remr, J. (2017). Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál.

Janebová, E. (2009). Vedení internacionalizace vysokých škol. Studia paedagogica, 14(2), 107−130.

Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kompetence učitelského vzdělávání. Brno: Paido.

Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634-663.

https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-634

Janík, T., & Slavík, J. (2018). Kurikulární války, departmentalismus a transdidaktika. Plenární přednáška na XXVI. ročníku konference České asociace pedagogického výzkumu. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Janík, T., et al. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.

Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014). Standard a kariérní systém učitele: Problémy předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2), 259−274.

https://doi.org/10.5817/PedOr2014-2-259

Janštová, E., & Slezáčková, A. (2018). Pozitivní edukace - inspirace zlepšení kvality vzdělávání. Lifelong Learning - celoživotní vzdělávání, 8(3), 7−24.

Jarkovská, L. (2018). Ohrožují soukromé školy rovný přístup ke vzdělávání v České republice? Sociální pedagogika, 6(1), 47-57.

https://doi.org/10.7441/soced.2018.06.01.03

Jones, J. M. (2014). Discussion group effectiveness is related to critical thinking through interest and engagement. Psychology Learning and Teaching, 13(1), 12−24.

https://doi.org/10.2304/plat.2014.13.1.12

Kaplánek, M., & Kočerová, M. (2011). Participace − nejlepší způsob výchovy k demokracii. E-pedagogium, 1, 18−37.

https://doi.org/10.5507/epd.2011.003

Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: SLON.

Kayler, M. A. (2009). Teacher development and learner‐centered theory. Teacher Development, 13(1), 57−69.

https://doi.org/10.1080/13664530902858501

Korthagen, F. A. J. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

Koťa, J. (2012). Traktát o vybraných problémech teorie a praxe v oblasti pedagogických věd. Pedagogická orientace, 22(3), 336−352.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-336

Kratochvílová, J. (2007). Učitelé škol v nové roli "tvůrců" kurikula. Orbis scholae, 2(1), 101−110.

https://doi.org/10.14712/23363177.2018.155

Kratochvílová, J., & Koblihová, H. (2018). Formativní evaluace pedagogicko-psychologické složky profesní přípravy. In J. Malach, D. Vicherková (Eds.), Otázky evaluace výuky na vysokých školách (s. 49-62). Ostravská univerzita.

Liessmann, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Praha: Academia.

Liessmann, K. P. (2015). Hodina duchů: Praxe nevzdělanosti. Praha: Academia.

Lojdová, K. (2016a). Sňatek z rozumu? Výzkum a výuka v pregraduální přípravě učitelů na příkladu kvalitativního výzkumu. Pedagogická orientace, 26(1), 51-75.

https://doi.org/10.5817/PedOr2016-1-51

Lojdová, K. (2016b). The end of academic freedom in the era of neoliberalism? Pedagogická orientace, 26(4), 605−630.

https://doi.org/10.5817/PedOr2016-4-605

Lukáš, R. (2016). Institucionální bariéry zlepšování přípravy učitelů: Departmentalismus na pedagogické fakultě. Aula, 24(2), 21−38.

Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství. Příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Lukášová-Kantorková, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů. Ostrava: Pedagogická fakulta OU.

Maňák, J. (2011). K problému teorie a praxe v pedagogice. Pedagogická orientace, 21(3), 257−271.

Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. (2008) Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.

Mareš, J. (2018). Příklady dobré praxe v pedagogice. Pedagogika, 68(4), 378-412.

https://doi.org/10.14712/23362189.2018.1090

Mello, D., & Less, C. A. (2013). Effectiveness of active learning in the arts and science. Humanities Department Faculty Publications and Research, Paper 45.

Nehyba, J., Kolář, J., Dubec, M., et al. (2014a). Reflexe mezi lavicemi a katedrou. Brno: Masarykova univerzita.

Nehyba, J., Lazarová, B., Kolb, D. A., et al. (2014b). Reflexe v procesu učení: Desetkrát stejně a přece jinak... Brno: MuniPress.

Nohavová, A., & Sokolová, L. (2018). Obsah a cíl výuky psychologie z pohledu studentů učitelských oborů. Pedagogika, 68(4), 349-366.

Peseta, T., Bell, A., Clifford, A., et al. (2016). Students as ambassadors and researchers of assess-ment renewal: Puzzling over the practices of university and academic life. International Journal for Academic Development, 21(1), 54−66.

https://doi.org/10.1080/1360144X.2015.1115406

Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Univerzita Pardubice.

Pol, M. (2007). Škola v proměnách. Brno: Masarykova univerzita.

Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: Profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015

Prudký, L., Pabian, P., & Šima, K. (2010). České vysoké školství: Na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989-2009. Praha: Grada.

Rais, K., & Münsterová, E. (2014). Metodika IPN Kvalita. Praha: MŠMT.

Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů základních a středních škol (2015). Praha: MŠMT.

Rámcové požadavky na studijní programy, na jejichž základě lze získat odbornou kvalifikaci k výkonu regulovaných povolání (2017). Praha: MŠMT.

Rogers, C. (1998). Způsob bytí. Klíčová témata humanistické psychologie z pohledu jejího zakladatele. Praha: Portál.

Scriven, M. (1981). Evaluation thesaurus. EdgePress.

Schön, D. (1983). The reflective practitioner. London: Temple Smith.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: Na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367−386.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367

Spilková, V. (2002). Klíčové koncepty v současných proměnách učitelského vzdělávání - reflexe, sebereflexe, konstruktivistické přístupy. In E. Walterová (Ed.), Výzkum školy a učitele. Sborník z 10. výroční konference ČAPV s mezinárodní účastí. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368−385.

https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348

Spilková, V. (2007). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Pedagogika, 57(4), 338−348.

Spilková, V., & Vašutová, J. (Eds.). (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area (ESG). (2015). Brusel.

Starý, K. (2007). Formativní hodnocení ve školní výuce. In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace (s. 221-242). Praha: Karolinum.

Stöckelová, K. Šima & T. Virtová, Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: SLON.

Strouhal, M. (Ed.). (2017). Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.

Strouhal, M., & Štech, S. (2016). Vzdělání a dnešek: Pedagogické, filosofické, historické a sociální perspektivy. Praha: Karolinum.

Stuchlíková, I., & Mareš, J. (2018). Potíž s výukou psychologie v učitelských programech. Pedagogika, 68(4), 341-347.

Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M. et al. (2015). Oborové didaktiky: Vývoj − stav − perspektivy. Brno: Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-7884-2015

Svatoš, T. (2006). Studentské portfolio v učitelském studiu jako zdroj poznání postojů začínajících studentů učitelství. Pedagogika, 56(1), 45−57.

Svojanovský, P. (2017). Supporting student teachers' reflection as a paradigm shift process. Teaching and Teacher Education, 66, 338-348.

https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.05.001

Svojanovský, P. (2018). Podpora reflexe praxe v učitelském vzdělávání (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.

Šeďová, K., Švaříček, R., Sedláčková, J., et al. (2016). Pojetí výuky a profesní identita začínajících vysokoškolských učitelů. Studia paedagogica, 21(1), 9−34.

https://doi.org/10.5817/SP2016-1-2

Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: Ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: SLON.

Štech, S. (1994). Co je učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310−320.

Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době: Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326-337.

Štech, S. (2014). Zpochybnění mýtů. In J. Dvořáčková, P. Pabian, S. Smith, T. Stöckelová & K. Šima (Eds.), Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum (s. 11-15). Praha: Sociologické nakladatelství.

Švec, V. (1996). Sebereflexe studentů v pregraduální didaktické přípravě. Pedagogika, 46(3), 266-276.

Švec, V. (2006). Pedagogická příprava učitelů v proměnách a nadějích. Pedagogika, 56(1), 1−4.

Švec, V., Lojdová, K., & Pravdová, B. (Eds.). (2016). Učitelské praxe: Současné poznatky a perspektivy. Brno: Masarykova univerzita.

Švec, V., Svojanovský, P., & Pravdová, B. (Eds.). (2016). Determinanty účinnosti učitelských praxí. Brno: MuniPress.

Švecová, J., & Vašutová, J. (1997). Problémy učitelského vzdělávání. In Problémy učitelské profese ve světě (s. 116−117). Praha: Portál.

Tangney, S. (2014). Student-centerd learning: A humanist perspective. Teaching in Higher Education, 19(3), 266−275.

https://doi.org/10.1080/13562517.2013.860099

Trebuľová, S. (2014). Spokojenost studentek německého jazyka s předměty společného základu. (Bakalářská práce). Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

Tůma, F., & Knecht, P. (2019). Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost? Přehled zahraničních výzkumů a implikace pro českou vysokoškolskou politiku. Studia paedagogica, 24(1), 9−31.

https://doi.org/10.5817/SP2019-1-1

Vašutová, J. (2002). Studentské portfolio. In J. Vašutová, Strategie výuky ve vysokoškolském vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.

Weltman, D., & Whiteside, M. (2010). Comparing the effectiveness of traditional and active learning methods in business statistics. Convergence to the mean. Journal of Statistic Education, 18(1), 1−13.

https://doi.org/10.1080/10691898.2010.11889480

Wenger, E. (1999). Communities of practice: Learning, meaning, and indetity. New York: Cambridge University Press.

https://doi.org/10.1017/CBO9780511803932

Windschitl, M. (2002). Framing constructivism in practice as the negotiation of dilemmas: An analysis of the conceptual, pedagogical, cultural, and political challenges facing teachers. Review of Educational Research, 72, 131-175.

https://doi.org/10.3102/00346543072002131

Wright, A. W., Hamilton, B., Mighty, J., Scott, J., & Muirhead, B. (2014). The Ontario Universities' Teaching Evaluation Toolkit: Feasibility study. Centre for Teaching and Learning Reports. Dostupné z http://scholar.uwindsor.ca/ctlreports/4

Younger, M., Brindley, S., Pedder, D., & Hagger, H. (2004). Starting points: Student teachers' reasons for becoming teachers and their preconceptions of what this will mean. European Journal of Teacher Education, 27(3), 245−264.

https://doi.org/10.1080/0261976042000290787

Published

2019-12-08