Psychodidactic Issue in the Reflective Practice of Future Teachers
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2022.2306Keywords:
psychodidactics, ontodidactics, psychology, reflection, teacher students, professional competenceAbstract
Aim: The aim of the article is to introduce the issue of psychodidactics with regard to the relationships between educational theory and practice and to contribute to the discussion on the application of the psychodidactic point of view in teacher education.
Methods: The subject of the qualitative analysis were written reflections of teaching developed according to the transdidactic approach by the 3A methodology by teacher students in three stages of their studies. From a total of 479 reflections, we selected 45 texts from 15 students from nine fields of study. The selection was made by intensive sampling. The coded unit was determinants of teaching. These were monitored by the inductive analysis method, using coding in the Atlas.ti program.
Results: In the three stages of study, we observed the occurrence and quality of reflection of the 29 determinants of teaching assigned to three areas: ontodidactic, psychodidactic, psychological. The ontodidactic area includes 9 teaching determinants and 576 coded units, the psychodidactic area includes 16 teaching determinants and 310 coded units, the psychological area includes 20 teaching determinants and 490 coded units. When comparing the stages of study, we found a reduction in the frequency of codes identified in the psychological area and an increase in the frequency in the psychodidactic area.
Conclusions: The analysis of the content of the students’ reflections shows that their authors view the coded determinants of teaching mainly from a combined perspective of didactics and psychology. This trend intensifies during the study with an increase in disciplinary didactic knowledge. These findings newly emphasize the question of the extent and quality to which the psychodidactic aspect is applied in specific subjects of teacher education: the integration of the knowledge of didactics and educational psychology into a complex psychodidactic competence for teacher activities in the classroom.
References
Aebli, H. (1951). Didactique psychologique: Application à la didactique de la psychologie de Jean Piaget [Psychological didactics: The application of Jean Piaget's psychology to didactics]. Delachaux et Niestlé.
Amador, J. M., Bragelman, J., & Superfine, A. C. (2021). Prospective teachers' noticing: A literature review of methodological approaches to support and analyze noticing. Teaching & Teacher Education, 99, 103256.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2020.103256
Astolfi, J., & Develay, M. (2005). La didactique des sciences [The didactics of science]. PUF.
Brockmeyerová-Fenclová, J., Čapek, V., & Kotásek, J. (2000). Oborové didaktiky jako samostatné vědecké disciplíny. Pedagogika, 50(1), 23-37.
Brousseau, G. (2006). Theory of didactical situations in mathematics: Didactique des mathématiques, 1970-1990. Springer.
Deng, Z. (2007). Transforming the subject matter: Examining the intellectual roots of pedagogical content knowledge. Curriculum Inquiry, 37(3), 279-295.
https://doi.org/10.1111/j.1467-873X.2007.00386.x
Deng, Z. (2021). Powerful knowledge, transformations and Didaktik/curriculum thinking. British Educational Research Journal, 47(6), 1652-1674.
https://doi.org/10.1002/berj.3748
Gericke, N., Hudson, B., Olin-Scheller, C., & Stolare, M. (2018). Powerful knowledge, transformations and the need for empirical studies across school subjects. London Review of Education, 16(3), 428-444.
https://doi.org/10.18546/LRE.16.3.06
Dewey, J. (1902/1990). The school and society & the child and the curriculum. University of Chicago Press.
https://doi.org/10.7208/chicago/9780226112114.001.0001
Duit, R., Gropengießer, H., Kattmann, U., Komorek, M., & Parchmann, I. (2012). The model of educational reconstruction - a framework for improving teaching and learning science. In D. Jorde & J. Dillon (Eds.), Science education research and practice in Europe (s. 13-37). Sense.
https://doi.org/10.1007/978-94-6091-900-8_2
Giordan, A., & De Vecchi, G. (1987). Les origines du savoir [The origins of knowledge]. Delachaux et Niestlé.
Hejný, M., & Kuřina, F. (2001). Dítě, škola a matematika. Portál.
Holubář, Z., & Hájková, E. (1993). K psychodidaktice školních předmětů (odkaz Jiránkovy psychodidaktické školy). Pedagogika, 43(4), 433-438.
Janík, T. (2018). Od obsahu vzdělávání k žákově znalosti: Kritická místa na cestě do školy a ze školy. Arnica, 8(1), 1-8.
Janík, T., & Slavík, J. (2009). Obsah, subjekt a intersubjektivita v oborových didaktikách. Pedagogika, 59(2), 116-135.
Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.
Kohout, J., Stacke, V., Kuberská, M., Konečná, P., Masopust, P., Ferdiánová, V., Mentlík, P., & Slavík, J. (2023). Transformace obsahu ve třídě: Vliv detailů výuky na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti. Pedagogika, 73(2), 117-172.
MŠMT (2023). Kompetenční rámce absolventa učitelství. Verze pro připomínkování. MŠMT. https://www.msmt.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
Kosíková, V. (2011). Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Grada.
Mareš, J. (2013). Pedagogická psychologie. Portál.
Martinand, J. L. (1986). Connaître et transformer la matière [Knowing and transforming matter]. Peter Lang.
Mentlík, P., Slavík, J., & Coufalová, J. (2018). Kritická místa kurikula, organizační a klíčové koncepty - konceptuální vymezení a příklady z výuky geověd. Arnica 8(1), 9-18.
RVP G (2021). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. MŠMT.
Nohavová, A. (2017). Exprese ve výuce psychologie. Kultura, umění a výchova, 5(1) [cit. 2017-03-29].
Nohavová, A. et al. (2021). Kritická místa kurikula ve vybraných vzdělávacích oborech. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Patton, M. Q. (2002). Qualitative research and evaluation methods. Sage.
Pavlasová, L. (2017). Profesní vidění studentů učitelství biologie zaměřené na obor a oborově didaktické jevy. Scientia in educatione, 8(2), 84-99.
https://doi.org/10.14712/18047106.1006
Pavlasová, L., Stará, J., Vondrová, N., Novotná, M., Robová, J., & Uličná, K. (2018). Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací. Pedagogika, 68(1), 5-24.
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.625
Pavlasová, L., Robová, J., Uličná, K., Vondrová, N., Stará, J., & Novotná, M. (2022). Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění. Studia paedagogica, 27(1), 13-33.
https://doi.org/10.5817/SP2022-1-1
Pontecorvo, C., Aiello, A. M., & Zucchermaglio, C. (1995). I contesti sociali dell'apprendimento [The social contexts of learning]. Led.
Rambousek, V. (2014). Vybrané kapitoly z didaktiky a psychodidaktiky. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Savelli, S. (2016). Recover the lost paradigm: Technology guided by teaching methods. International Journal of Learning, Teaching & Educational Research, 15(7), 97-109.
Sherin, M., & van Es, E. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20-37.
https://doi.org/10.1177/0022487108328155
Shulman, L. S. (1986). Paradigms and research programs in the study of teaching. A contemporary perspective. In M. C. Wittrock (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 3-36). Macmillan.
Slavík, J. (1999). Umění, věda a poznávání ve škole (verifikační procedura jako didaktický prostředek rozvíjení epistemické kompetence žáků). Pedagogika, 49(3), 220-235.
Slavík, J. (2003a). Lesk a bída oborových didaktik. Pedagogika, 53(2), 137-140.
Slavík, J. (2003b). Několik poznámek k úvodníku J. Valenty "Potřebujeme didaktiku teorie?" Pedagogika, 53(2), 202-205.
Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., Najvar, P., et al. (2017a). Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání: Pedagogický výzkum v teorii a praxi. Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8768-2017
Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017b). Transdisciplinární didaktika: O učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017
Spilková, V. (1996). Východiska vzdělávání učitelů primárních škol. Pedagogika, 46(2), 135-146.
Škoda, J., & Doulík, P. (2011). Psychodidaktika: Metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Grada.
Štech, S. (2000). Komentář k Salomonovu textu "Netradiční úvahy o podstatě a poslání současné pedagogické psychologie". Pedagogika, 50(2), 145-152.
Štech, S. (2003). Vzdělávací programy mají umožnit poznání aneb Brána mysli otevřená. In A. Brabcová (Ed.), Brána muzea otevřená (s. 66-85). JUKO, Nadace OSF.
Štech, S. (2004). Psychodidaktika jako obrat k tématu účinného vyučování: Komentář na okraj Kansanenovy úvahy "Didaktika a její vztah k pedagogické psychologii". Pedagogika, 54(1), 58-63.
Štech, S., Mansfeldová, M., Doubek, D., Hřebíková, I., Jecelín, Z., Ouředníková, A., & Vybíral, M. (1995). Psychodidaktický sešit. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Švaříček, R., Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.
Švec, V. (2007). Klíčové dimenze v pedagogické přípravě budoucích učitelů. In R. Jandová (Ed.), Svět výchovy a vzdělávání v reflexi pedagogického výzkumu (s. 322-327). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Titone, R. (1977). Psicodidattica [Psychodidactics]. Editrice La Scuola.
Tonucci, F. (1991). Vyučovat nebo naučit? Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Uličná, K. (2017). To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Pedagogická orientace, 27(1), 81-103.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-81
Uličná, K. (2023). Rozvoj všímání si expertních jevů a uvažování nad nimi v souladu s experty v důsledků videoklubů založených na nepřímém pozorování cizí či vlastní výuky. Pedagogika, 73(2), 201-246.
Vašutová, J. (2002). Být učitelem: Co by měl učitel vědět o své profesi. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Vondrová, N., & Rendl, M. (Eds.). (2015). Kritická místa matematiky základní školy v řešení žáků. Karolinum.
Young, M. (2015). 'Powerful knowledge as a curriculum principle'. In M. Young, D. Lambert, C. Roberts & M. Roberts (Eds.), Knowledge and the future school: Curriculum and social justice (s. 65-88). Bloomsbury Academic.
