The Problem of Curriculum Reduction from the Point of View of Czech Language Didactics and Its Historical Experience

Authors

  • Martina Šmejkalová Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka
  • Jan Slavík Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky a Katedra výtvarné kultury
  • Eliška Doležalová Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2022.2307

Keywords:

Czech language didactics, Czech language education, curriculum reduction, history of education, curricular reform

Abstract

The article is motivated by the current need to theoretically explain one of the crucial requirements of the present time, the requirement to substantially reduce the whole amount of curriculum and the requirement to redefine the core and the developing curriculum. Based on historical analysis of Czech language education, it tries to contribute to the illustration of general contexts and causes of these chronically recurrent questions. It documents that reductions themselves had only a minimum impact on language education and it suggests being careful with the current curricular reform.

References

B[ílý], F. (1920). O vyučování jazyku mateřskému na školách obecných. Naše řeč, 4(6-7), 197-198.

Bernstein, B. (1990). Class, codes and control: The structuring of pedagogic discourse, vol. IV. London and New York: Routledge.

Boček, V. (2022). Vyjmenovaná slova a etymologie: pych a mlýn. Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy, 17. 1. 2022. https://www.ped.muni.cz/komensky/clanky/vyjmenovana-slova-a-etymologie-pych-a-mlyn

Čechová, M. (1978). Teorie a praxe vyučování českému jazyku na gymnáziu. Praha: SPN.

Čechová, M. (1985). Vyučování slohu: úvod do teorie. Praha: SPN.

Čechová, M. (1998). Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV.

Čechová, M., & Styblík, V. (1998). Čeština a její vyučování: didaktika českého jazyka pro učitele základních a středních škol a studenty učitelství. Praha: SPN.

Čornejová, I., Kasper, T., Kasperová, D., Kourová, P., Kratochvíl, P., Lenderová, M., Novotný, M. (Ed.), ... Váňová, R. (2020). Velké dějiny zemí Koruny české: Školství a vzdělanost. Praha: Paseka.

Deng, Z. (2021). Powerful knowledge, transformations and didaktik/curriculum thinking. British Educational Research Journal, 47(6), 1652-1674.

https://doi.org/10.1002/berj.3748

Doležal, A. J. (1917). Proč vyučování jazyku mateřskému ve škole obecné se nedaří. Naše řeč, 1(3), 80-81.

Dvořák, D. (2017). Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize? Pedagogika, 67(3), 203-218.

https://doi.org/10.14712/23362189.2017.774

Fletcher-Wood, H. (2021). Responzivní výuka: Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. Praha: Universum.

Graffi, G. (2001). 200 years of syntax: A critical survey. Amsterdam: John Benjamins.

https://doi.org/10.1075/sihols.98

Hausenblas, K. (1991). O kulturu řeči. Naše řeč, 74(3), 113-123.

Hausenblas, O. (1991). Úloha subjektivního vidění skutečnosti při volbě jazykových prostředků. Naše řeč, 74(4-5), 192-198.

Hausenblas, O. (1997). Vrátíme smysl hodinám češtiny? Úvaha a praktický návrh, jak učinit náš vyučovací předmět hodným žákova zájmu. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Hirschová, M. (2017). Metapragmatika. In P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (Eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. (Online). Brno: Masarykova univerzita.

Hlavačka, M. (2010). Jak mohlo docházet k národnostním sporům v Čechách druhé poloviny 19. století? Theatrum historiae, 7, 273-286.

Hoffmannová, J. (1990-1991). Pojem relevance v současné lingvistice, v jazykovém vyučování a v pedagogické komunikaci. Český jazyk a literatura, 41(1-2), 7-15.

Hubáček, J. (1966). Počátky vyučování slohu na české škole: Příspěvek k dějinám teorie vyučování českému jazyku v údobí národního obrození. Hradec Králové: [s.n.].

Hubáček, J. (1972). Jungmannova slovesnost a vyučování slohu. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Hubáček, J. (1980). Počátky vyučování slohu na české škole. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Hubáček, J. (1981). Vyučování slohu na české škole v letech 1820-1869. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Hubáček, J. (1983). Vyučování slohu na školách obecných a měšťanských v letech 1869-1900. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Chlup, O. (Ed.). (1962). Z teorie výchovy a vyučování: Sborník pedagogických studií. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

Ihnátková, N., Horecký, J., Miko, F., Krajčovič, R., Průcha, J., & Ballay, J. (1980). K modernizácii vyučovania slovenského jazyka. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.

Jedlička, A. (1955). Deset let péče o český jazyk. Naše řeč, 38(5-6), 146-158.

Jedlička, A. (1965). Dvacáté výročí osvobození a český jazyk. Naše řeč, 48(3), 129-132.

Jelínek, J. (1972). Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774-1918. Praha: SPN.

Jelínek, J. (1980). Úvod do teorie vyučování českému jazyku. Praha: SPN.

Jelínek, J., & Cícha, V. (1964). Dvě studie o jazykovém vyučování: sborník. Praha: SPN.

Jiránek, F., Holubář, Z., & Lomová, B. (1966). Otázky psychologie učení: chápání pořádacích a syntaktických vztahů u dětí: příručka pro studium psychologie a učitelství. Praha: SPN.

Jones, S., Myhill, D., & Bailey, T. (2013). Grammar for writing? An investigation of the effects of contextualised grammar teaching on students' writing. Reading and Writing, 26(8), 1241-1263.

https://doi.org/10.1007/s11145-012-9416-1

Kasper, T., & Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Praha: Grada.

Kasper, T., Kasperová, D., & Pánková, M. (Eds.). (2018). "Národní" školství za první Československé republiky. Praha: Academia.

Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: Vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: SLON.

Kol. (1967). Vyučování mateřskému jazyku na našich školách. Naše řeč, 50(2), 65-77.

Kol. (1986). Komunikativní zřetel ve vyučování mateřskému jazyku. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.

Lepař, J. (1880). O psychologickém vzniku, logické příbuznosti a grammatickém významu rozboru vět. Komenský, 8(příloha), 34-35, 329-334.

Liessmann, K. P. (2008). Teorie nevzdělanosti: Omyly společnosti vědění. Praha: Academia.

Maňák, J., Janík, T., & Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.

Metelková Svobodová, R. (2013). Čeština v didaktickém zrcátku. Ostravská univerzita.

MŠMT. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.

Dostupné z https: //https://www.edu.cz/strategie-msmt/s2030/

MŠMT. (2022). Hlavní směry revize RVP pro ZV. Dostupné z https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/iii-hlavni-smery-revize-rvp-zv-po-vpr-final-230111.pdf

Müller, J. (1919). O vyučování jazyku mateřskému na školách obecných. Praha: Rašín.

Pánková, M., Kasperová, D., Kasper, T., Bartošová, J., Čermáková, M., Hnilica, J., ... Váňová, R. (2015). Meziválečná školská reforma v Československu. Praha: Academia a NPM.

Pařízek, V. (1985). Otokar Chlup a dnešní škola. Pedagogika, 56(4), 377-382.

https://doi.org/10.1007/BF02018060

P[olehradský], F. (1862). Proč má mluvnice nebo-li cvičení v mluvení větou začínati. Škola a život, 8(4), 113-116.

Polák, M. (2002). Učitel českého jazyka a současná základní škola: (se zaměřením na edukační materiály předmětu). Univerzita Palackého v Olomouci.

Polák, M. (2011, 7. listopadu). Vyučování mluvnice a komunikační výchova v historickém kontextu. Metodický portál RVP.CZ. Národní pedagogický institut České republiky. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/14183

Průcha, J. (1977-1978). Můžeme být spokojeni se vzděláváním v mateřském jazyce? Český jazyk a literatura, 28(3), 121-129.

Portelli, J. P. (1993). Exposing the hidden curriculum. Journal of Curriculum Studies, 25(4), 343-358.

https://doi.org/10.1080/0022027930250404

Průcha, J. (1978). Jazykové vzdělání: analýza a prognóza systému. Praha: Academia.

Řezáč-Polehradský, F. J. (1849). Mluwnice s prawopisem pro Českou mládež. Praha: Jaroslav Pospíšil.

Slavík, J., & Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262-286.

Slavík, J., & Šmejkalová, M. (2016). K pojetí didaktiky českého jazyka jako vědecké disciplíny. Studie z aplikované lingvistiky, 7(1), 111-120.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017

Slavík, V. O. (1874). Slovo o vyučování jazyku mateřskému na školách středních. Listy filologické a paedagogické, 1(3-4), 274-279.

Sloboda, M. (2017). Jazyková politika. In P. Karlík, M. Nekula & J. Pleskalová (Eds.), Czech-

Ency - Nový encyklopedický slovník češtiny. (Online). Brno: Masarykova univerzita.

Strnad, E. (1978). Didaktika školy národní v 19. století. Díl 2, Období liberalismu. Praha: SPN.

Styblík, V. (1966). Problém reformy českého pravopisu z hlediska školy. Praha: SPN.

Svobodová, J. (2000). Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.

Svobodová, J., Höflerová, E., Rucki, T., Kalabisová, R., Brabcová, R., & Hájková, E. (2003). Didaktika českého jazyka s komunikačními prvky: počáteční fáze výuky mateřštiny. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity.

Svobodová, J., Höflerová, E., Kuldanová, P., Sekerová, K., & Svobodová, D. (2017). Principy a cesty školní výuky českého jazyka. Ostravská univerzita.

Šebesta, K. (1999). Od jazyka ke komunikaci: didaktika českého jazyka a komunikační výchova. Praha: Karolinum.

Šoltys, O. (1980). Nad knihou Jána Horeckého Základy jazykovedy. Naše řeč, 63(2), 88-91.

Šmejkalová, M. (2010). Čeština a škola - úryvky skrytých dějin: český jazyk a jeho vyučování na středních školách 1918-1989. Praha: Karolinum.

Šmejkalová, M. (2023). "Páv nemá kopyta, ale někdy klopýtne o pýr" aneb Učivo českého jazyka ve 3. ročníku základní školy očima vyučujících. Komenský, 147(3), 26-32.

Štech, S. (2007). Profesionalita učitele v neo-liberální době. Esej o paradoxní situaci učitelství. Pedagogika, 57(4), 326-337.

Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105-115.

Štěpáník, S., Hájková, E., Eliášková, K., Liptáková, Ľ., & Szymańska, M. (2020). Školní výpravy do krajiny češtiny: Didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus.

Tröhler, D., & Oelkers, J. (2005). Pragmatism and education. Rotterdam: Sense Publishers.

https://doi.org/10.1163/9789087903558

PMid:16260808 PMCid:PMC1276007

Velčovský, V. (2012). Jazyková politika v českých zemích v 18.-20. století: Škola jako národní politikum. [Disertační práce]. Univerzita Karlova.

Velčovský, V. (2014). Nesoužití: česko-německá jazyková politika 18.-20. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

Young, M. (2014). Powerful knowledge as a curriculum principle. In M. Young,

D. Lambert, C. Roberts & M. Roberts (Eds.), Knowledge and the future school: Curriculum and social justice (s. 65-88). London: Bloomsbury Academic.

Zoubek, F. J., Durdík, P., Hylmar, V., Mašek, J. L., Nekut, F., & Šauer, J. (Eds.). (1886). Encyklopaedie paedagogická: slovník vědomostí z vychovávání a vyučování domácího a veřejného ve školách nižších, středních a vysokých. Díl první: Abbott-Bykov. V Praze: Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka.

Published

2023-09-20