Samosvojnost, spiritualita, patření: Tři aspekty lidské identity v Komenského vychovatelství

Abstract

Anotace: Specifikem lidské bytosti je, že si klade otázku, „kdo jsem“. Snaží se pochopit svou vlastní identitu. V různých etapách dějin přichází s různými odpověďmi – někdy vzájemně se doplňujícími, někdy si odporujícími. Tato studie klade do středu svého zájmu tázání po identitě z hlediska edukativního, poněvadž antropologické předporozumění „kdo jsem“ určuje (kromě jiného) eticko-výchovné „kdo bych měl být“. Ontologie předchází metodologii. Všechny kultury v dějinách nějak koncipovaly své „jest“, aby následně formovaly identitu svých členů do tvaru, jak by „měly být“. V možnostech této práce není vyčerpat téma identity, tím méně analyzovat jednotlivé dějinné pokusy o její hledání. Cíl je mnohem skromnější: předložit Komenského zápas o zodpovězení otázky „kdo je člověk“ a následně ohledat edukační implikace jeho pojetí. Komenský usiluje o formování takového lidství, kterému je vlastní „znát dobré, chtít dobré a činit dobré“, a to s unikátní kvalifikací „i když se nikdo nedívá“. Záměrem eseje je nastínit antropologické fundamenty tohoto velkolepého edukačního cíle. Je takto silná identita možná? Jedinec s takovou morální integritou, kdy nehraje roli, zda je při svém jednání pozorován či nikoliv? Z Komenského bohaté antropologie se zaměřím na tři fundamentální motivy: nesamosvojnost, spiritualitu a patření (ve specifickém smyslu, který bude vyložen). Všechny tři motivy jsou vzájemně provázány a určují specifičnost Komenského filozofie výchovy.  

Klíčová slova: identita, edukace, samosvojnost, spiritualita, patření, Komenský.