Vliv pregraduálního vzdělání na profesní počátky ve školní praxi pohledem začínajících učitelů
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1502Klíčová slova:
začínající učitel, problémy začínajících učitelů, hodnocení pregraduální pří- pravy, možnosti úpravy pregraduální přípravy, školní realitaAbstrakt
Cílem příspěvku je představit, jak sledovaní začínající učitelé vnímají vliv pregraduální přípravy na své první roky praxe a jaké lze na základě toho vysledovat možnosti zkvalitnění přípravy budoucích učitelů.
Metody. Výzkumný vzorek se skládá ze třinácti začínajících učitelů biologie/přírodopisu s praxí od jednoho do pěti let. Data byla získána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a byla analyzována metodou zakotvené teorie.
Z výsledků vyplývá, že nejlépe byla hodnocena složka odborné biologické přípravy, největší rezervy vykazovala složka pedagogicko-psychologická před oborově didaktickou. Obě složky pregraduální přípravy vykazující rezervy navrhovali respondenti posílit o pedagogické náslechy, aplikaci zážitkové výuky nebo zprostředkování výuky vysokoškolskými pedagogy či odborníky s reálnou pracovní zkušeností ve školství. Hodnocení pregraduální přípravy bylo ovlivněno šokem z reality vycházejícího z nepřiměřeného očekávání začínajících učitelů.
Závěry. Za přínos této studie považujeme skutečnost, že přes jistou individuálnost názorů byly pozorovány určité trendy, které by bylo možné zohlednit při přípravě vzdělávacích programů budoucích učitelů, a dále to, že se nám podařilo rozkrýt klíčové spojitosti mezi jednotlivými složkami pregraduální přípravy ve vztahu ke zvládání školní reality začínajícími učiteli, což bylo vizualizováno abstraktním schématem v podobě tetraedru.
Reference
Balada, J. et al. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Balada, J. et al. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Berliner, D. C. (1989). Implications of studies of expertise in pedaggoy for teacher education and evaluation. In New directions for teacher assessment: Proceedings of the 1988 ETS Invitational Conference (s. 39-68). Princeton, New Jersey: Educational Testing Service.
Buchanan, J. (2002). What they should have told me: Six beginning teachers' reflections on their pre service education in the light of their early career experiences. Curriculum Perspectives, 26(1), 47-56.
Darling-Hammond, L. (2003). Keeping good teachers: Why it matters, what leaders can do. Educational Leadership, 60(8), 6-13.
Day, C. (1999). Developing teachers: The challenges of lifelong learning. London: Falmer Press.
Dropkin, S., & Taylor, M. (1963). Perceived problems of beginning teachers and related factors. Journal of Teacher Education, 14(4), 384-390.
https://doi.org/10.1177/002248716301400406
Burke, P. J., Christensen, J. C., & Fessler, R. (1984). Teacher career stages: Implications for staff development. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Educational Foundation.
Friedman, I. A. (2000). Burnout in teachers: Shattered dreams of impeccable professional performance. Journal of Clinical Psychology, 56(5), 595-606.
https://doi.org/10.1002/(SICI)1097-4679(200005)56:5<595::AID-JCLP2>3.0.CO;2-Q
Gillernová, I. (2003). Sociální dovednosti jako součást profesní kompetence učitele. Pedagogická orientace, 13(2), 83-94.
Glaser, B. G., & Strauss, A. L. (2006). The discovery of grounded theory: Strategies for qualitative research. New Brunswick: Aldine Transaction. (Poprvé publikováno v roce 1967).
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Hesson, N. (2016). How do selected novice middle school teachers from various certification pathways perceive the effectiveness of their teacher preparation? Middle Grades Review, 2(1), 1-14.
Chesley, G. M., & Jordan, J. (2012). What's missing from teacher prep. Educational Leadership, 69(8), 41-45.
Choy, D., Wong, A. F. L., Lim, K. M., & Chong, S. (2013). Beginning teachers' perceptions of their pedagogical knowledge and skills in teaching: A three year study. Australian Journal of Teacher Education, 38(5), 68-79.
https://doi.org/10.14221/ajte.2013v38n5.6
Jensen, B., Sandoval-Hernández, A., Knoll, S., & Gonzalez, E. J. (2012). The experience of new teachers: Results from Talis 2008. OECD Publishing.
https://doi.org/10.1787/9789264120952-en
Johnson, B., Down, B., Le Cornu, R. et al. (2014). Promoting early career teacher resilience: A framework for understanding and acting. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 20(5), 530-546.
https://doi.org/10.1080/13540602.2014.937957
Kalhoust, Z., & Horák, F. (1996). K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika, 46(3), 245-255.
Kasíková, H. (2016). Teorie učitelského vzdělávání v kontextu vysokoškolské pedagogiky. In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Kugel, P. (1993). How professors develop as teachers. Studies in Higher Education, 18(3), 315-328.
https://doi.org/10.1080/03075079312331382241
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Píšová, M., & Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4), 386-407.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.353
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
Metodické pokyny MŠMT. 2017. Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, ze dne 5. 10. 2017 čj. MSMT 21271/2017-5. Dostupné z www.msmt.cz
Rajsiglová, J. (2019). Contemplation of activating teaching methods in science education in undergraduate training of pedagogical students. In M. Rusek & K. Vojíř (Eds.), Project-based education in science education XV. (s. 90-97). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Rajsiglová, J., & Přibylová, K. (2020). Micro-teaching as a strategy of learning to teach from the perspective of novice teachers. In M. Rusek, M. Tóthová & K. Vojíř (Eds.), Project-based education and other activating strategies in science education XVII (s. 155-162). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Richardson, V., & Placier, P. (2001). Teacher change. In V. Richardson (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 905-947). 4. vyd. Washington, D. C.: American Educational Research Association.
Salazar Noguera, J., & McCluskey, K. (2017). A case study of early career secondary teachers' perceptions of their preparedness for teaching: lessons from Australia and Spain. Teacher Development, 21(1), 101-117.
https://doi.org/10.1080/13664530.2016.1204353
Sandoval-Lucero, E., Shanklin, N. L., Sobel, D. M., Townsend, S. S., Davis, A., & Kalisher, S. (2011). Voices of beginning teachers: Do paths to preparation make a difference? Education, 132(2), 336-350.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1-23.
https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Spilková, V. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělání. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Společnost Podané ruce.
Swabey, K., Castleton, G., & Penney, D. (2010). Meeting the Standards? Exploring Preparedness for Teaching. Australian Journal of Teacher Education, 35(8), 29-46.
https://doi.org/10.14221/ajte.2010v35n8.3
Šimoník, O. (1995). Začínající učitel: Některé pedagogické problémy začínajících učitelů. Brno: Masarykova univerzita.
Šimoník, O. (2004). Pedagogická praxe v kontextu pregraduální přípravy. In J. Havel & T. Janík (Eds.), Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů (s. 13-16). Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
Švec, V. (2006). Od znalostí k pedagogické kondici: nový vhled do pedagogické přípravy studentů učitelství? Pedagogika, 56(1), 91-102.
Urbánek, P. (2016). Akademický či kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Nutná bipolarita? In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání (s. 44-69). Praha: Karolinum.
Vašutová, J. et al. (2008). Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogickopsychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál.
Vítečková, M., & Gadušová, Z. (2015). Vysokoškolské studium učitelství z pohledu začínajícího učitele a identifikace jeho problematických oblastí. Edukácia, 1(1), 266-275.
