The Influence of Undergraduate Education on Professional Beginnings in School Practice from the Perspective of Novice Teachers
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1502Keywords:
novice teacher, problems of novice teachers, evaluation of undergraduate training, possibilities of adjusting undergraduate training, school realityAbstract
The aim of the paper is to present how the novice teachers who were followed perceive the impact of undergraduate training on their first years of practice and what can be seen in this way to improve the quality of training of future teachers.
Methods: The research sample consists of thirteen novice biology teachers with experience ranging from one to five years. The data was obtained through in-depth semi-structured interviews and was analysed by grounded theory.
The results show that the component of vocational biological training was the one which was evaluated most highly, with the pedagogical-psychological component before the (subject-related) didactic component causing the greatest reservations. As part of the pedagogical-psychological and didactic component of undergraduate training, the teachers suggested increasing the amount of classroom observation, the application of experiential teaching, or the mediation of teaching by university educators or experts with real work experience in school practice. The assessment of their undergraduate training was influenced by the shock of the reality of school, caused by the unrealistic expectations of novice teachers.
Conclusions: We consider the contribution of this study to be that despite a certain individuality of views, some trends have been observed that could be taken into account in the preparation of future teacher education programmes, and that we have managed to uncover the key links between the different components of undergraduate training, which was visualized by means of an abstract scheme in the form of a tetrahedron
References
Balada, J. et al. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Balada, J. et al. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.
Berliner, D. C. (1989). Implications of studies of expertise in pedaggoy for teacher education and evaluation. In New directions for teacher assessment: Proceedings of the 1988 ETS Invitational Conference (s. 39-68). Princeton, New Jersey: Educational Testing Service.
Buchanan, J. (2002). What they should have told me: Six beginning teachers' reflections on their pre service education in the light of their early career experiences. Curriculum Perspectives, 26(1), 47-56.
Darling-Hammond, L. (2003). Keeping good teachers: Why it matters, what leaders can do. Educational Leadership, 60(8), 6-13.
Day, C. (1999). Developing teachers: The challenges of lifelong learning. London: Falmer Press.
Dropkin, S., & Taylor, M. (1963). Perceived problems of beginning teachers and related factors. Journal of Teacher Education, 14(4), 384-390.
https://doi.org/10.1177/002248716301400406
Burke, P. J., Christensen, J. C., & Fessler, R. (1984). Teacher career stages: Implications for staff development. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Educational Foundation.
Friedman, I. A. (2000). Burnout in teachers: Shattered dreams of impeccable professional performance. Journal of Clinical Psychology, 56(5), 595-606.
https://doi.org/10.1002/(SICI)1097-4679(200005)56:5<595::AID-JCLP2>3.0.CO;2-Q
Gillernová, I. (2003). Sociální dovednosti jako součást profesní kompetence učitele. Pedagogická orientace, 13(2), 83-94.
Glaser, B. G., & Strauss, A. L. (2006). The discovery of grounded theory: Strategies for qualitative research. New Brunswick: Aldine Transaction. (Poprvé publikováno v roce 1967).
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Hesson, N. (2016). How do selected novice middle school teachers from various certification pathways perceive the effectiveness of their teacher preparation? Middle Grades Review, 2(1), 1-14.
Chesley, G. M., & Jordan, J. (2012). What's missing from teacher prep. Educational Leadership, 69(8), 41-45.
Choy, D., Wong, A. F. L., Lim, K. M., & Chong, S. (2013). Beginning teachers' perceptions of their pedagogical knowledge and skills in teaching: A three year study. Australian Journal of Teacher Education, 38(5), 68-79.
https://doi.org/10.14221/ajte.2013v38n5.6
Jensen, B., Sandoval-Hernández, A., Knoll, S., & Gonzalez, E. J. (2012). The experience of new teachers: Results from Talis 2008. OECD Publishing.
https://doi.org/10.1787/9789264120952-en
Johnson, B., Down, B., Le Cornu, R. et al. (2014). Promoting early career teacher resilience: A framework for understanding and acting. Teachers and Teaching: Theory and Practice, 20(5), 530-546.
https://doi.org/10.1080/13540602.2014.937957
Kalhoust, Z., & Horák, F. (1996). K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika, 46(3), 245-255.
Kasíková, H. (2016). Teorie učitelského vzdělávání v kontextu vysokoškolské pedagogiky. In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání. Praha: Karolinum.
Kugel, P. (1993). How professors develop as teachers. Studies in Higher Education, 18(3), 315-328.
https://doi.org/10.1080/03075079312331382241
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Píšová, M., & Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4), 386-407.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.353
Píšová, M., Najvar, P., Janík, T. et al. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita.
Metodické pokyny MŠMT. 2017. Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, ze dne 5. 10. 2017 čj. MSMT 21271/2017-5. Dostupné z www.msmt.cz
Rajsiglová, J. (2019). Contemplation of activating teaching methods in science education in undergraduate training of pedagogical students. In M. Rusek & K. Vojíř (Eds.), Project-based education in science education XV. (s. 90-97). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Rajsiglová, J., & Přibylová, K. (2020). Micro-teaching as a strategy of learning to teach from the perspective of novice teachers. In M. Rusek, M. Tóthová & K. Vojíř (Eds.), Project-based education and other activating strategies in science education XVII (s. 155-162). Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Richardson, V., & Placier, P. (2001). Teacher change. In V. Richardson (Ed.), Handbook of research on teaching (s. 905-947). 4. vyd. Washington, D. C.: American Educational Research Association.
Salazar Noguera, J., & McCluskey, K. (2017). A case study of early career secondary teachers' perceptions of their preparedness for teaching: lessons from Australia and Spain. Teacher Development, 21(1), 101-117.
https://doi.org/10.1080/13664530.2016.1204353
Sandoval-Lucero, E., Shanklin, N. L., Sobel, D. M., Townsend, S. S., Davis, A., & Kalisher, S. (2011). Voices of beginning teachers: Do paths to preparation make a difference? Education, 132(2), 336-350.
Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1-23.
https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
Spilková, V. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělání. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
Strauss, A., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Společnost Podané ruce.
Swabey, K., Castleton, G., & Penney, D. (2010). Meeting the Standards? Exploring Preparedness for Teaching. Australian Journal of Teacher Education, 35(8), 29-46.
https://doi.org/10.14221/ajte.2010v35n8.3
Šimoník, O. (1995). Začínající učitel: Některé pedagogické problémy začínajících učitelů. Brno: Masarykova univerzita.
Šimoník, O. (2004). Pedagogická praxe v kontextu pregraduální přípravy. In J. Havel & T. Janík (Eds.), Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů (s. 13-16). Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
Švec, V. (2006). Od znalostí k pedagogické kondici: nový vhled do pedagogické přípravy studentů učitelství? Pedagogika, 56(1), 91-102.
Urbánek, P. (2016). Akademický či kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Nutná bipolarita? In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem: K vybraným problémům učitelského vzdělávání (s. 44-69). Praha: Karolinum.
Vašutová, J. et al. (2008). Vzděláváme budoucí učitele. Nové přístupy k pedagogickopsychologické přípravě studentů učitelství. Praha: Portál.
Vítečková, M., & Gadušová, Z. (2015). Vysokoškolské studium učitelství z pohledu začínajícího učitele a identifikace jeho problematických oblastí. Edukácia, 1(1), 266-275.
