Výzkum, experti a politici – podivuhodný život ideje inkluzivního vzdělávání v ČR
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.981Klíčová slova:
vzdělávací politika, žáci se speciálními potřebami, modifikovatelnost, inkluze, expertiAbstrakt
Vliv poznatků pedagogického výzkumu na politické rozhodnutí je vždy zprostředkovaný a působí, pokud ho jednoznačně legitimizuje. Legitimita rozhodnutí je dána silnými „kognitivními základy“, tj. přesvědčivostí poznatků, které jsou politiky uznány, pokud jsou v souladu se sdílenou referenční hodnotou společnosti. Na příkladu zavádění inkluzivního vzdělávání v ČR je identifikováno slabé propojení klíčového konceptu modifikovatelnosti s referenční ideou rovnosti šancí. Zprostředkovateli kognitivního jádra změny se nestali výzkumníci, ale tzv. experti zdůrazňující organizační překážky vzdělavatelnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole. Jejich hlasy byly zesíleny médii a v důsledku vedly k tomu, že poznatkové jádro reformy bylo potlačeno. Kognitivní základy změny spočívaly v konfrontaci možností a limitů změnitelnosti dispozic žáků s konceptem vrozených a stabilních dispozic. Na scéně tak zůstal jen spor o abstraktně humanistickou podobu rovnosti šancí.
Reference
Artiles, A. J., Kozleski, E. B., Waitoller, F., & Lukinbeal, C. (2011). Inclusive education and the interlocking of ability and race in the U.S.: Notes for an educational equity research program. In Artiles, A. J. et al. (Eds.), Inclusive education (s. 45-68). Cambridge, MA: Harvard Education Press.
Brown, Z. (2016). Inclusive education: perspectives on pedagogy, policy and practice. New York: Routledge.
https://doi.org/10.4324/9781315691152
Březinová, M. (2014). Návod na posílání dětí do zvláštních škol se změní, psychiatři se bouří. MF DNES, 11. 12. 2014
CPIV (2013). Centra podpory inkluzivního vzdělávání 2009-2013: Metodika. Dostupné z www.nuv.cz
CVVM (2020). Veřejnost o speciálních školách a inkluzivním vzdělávání - září 2020. Tisková zpráva. Dostupné z https://cvvm.soc.cas.cz
ČOSIV (2014). Analýza ČOSIV: Nálepkování dětí diagnózou mentální postižení v České republice. Dostupné z https://cosiv.cz/cs/2014
Dahl, R. A. (1961). Who governs? Democracy and power in an American city. New Haven (Conn.): Yale University Press.
Denglerová, D., & Šíp, R. (2021). Optimalizací inkluze k prohlubování nerovností ve vzdělávání. Pedagogika, 71(1), 126-130.
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1917
Eliášová, K. (2014a). Reforma škol vázne na boji o IQ dětí. Lidové noviny, 12. 12. 2014.
Eliášová, K. (2014b). Školský zákon se zadřel kvůli testům IQ. Lidové noviny, 22. 12. 2014.
Ericsson, K. A., Charness, N., Feltovich, P. J., & Hoffman, R. R. (Eds.). (2006) The Cambridge handbook of expertise and expert performance. Cambridge: Cambridge University Press.
https://doi.org/10.1017/CBO9780511816796
Evropský soud pro lidská práva (2007). Věc D. H. a ostatní proti České republice. Dostupné z https://hudoc.echr.coe.int
Farrell, P., & Ainscow, M. (Eds.). (2002). Making special education inclusive from research to practice. London: David Fulton.
Freeman, R., & Sturdy, S. (2015). Knowledge in policy: Embodied, inscribed, enacted. Chicago: Bristol University Press.
https://doi.org/10.2307/j.ctt9qgztx
Genieys, W., & a Hassenteufel, P. (2012). Qui gouverne les politiques publiques?
https://doi.org/10.3917/gap.122.0089
Par-delà la sociologie des élites. Gouvernement et Action Publique, 2, 89-115.
Hanushek, E., & Wössmann, L. (2006). Does educational tracking affect performance and inequality? Difference in differences evidence across countries. Economic Journal, 116(510), C63-C76.
https://doi.org/10.1111/j.1468-0297.2006.01076.x
Hassenteufel, P. (2011). Sociologie politique : l'action publique. 2. vyd. Paris: Armand Colin.
https://doi.org/10.3917/arco.hasse.2011.01
Kozulin, A. (1998). Psychological tools: A sociocultural approach to education. Cambridge, MA: Harvard University Press.
Liessmann, K. (2015) Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis. Praha: Academia.
Mikulajová, M., Nováková Schöffelová, M., Tokárová, O., & Dostálová, A. (2016). Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina. Předgrafémová a grafémová etapa. 2. vyd. Praha: Centrum ROZUM.
Moree, D. (2018). Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté. Praha: Nadace OSF.
MŠMT (2018). První rok společného vzdělávání - hlavní závěry 2. analýzy. Dostupné z www.msmt.cz
NAPIV (2009). Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Dostupné z www.inkluze.upol.cz
Odehnal, M. (2016a). Dopis premiérovi a členům vlády. Dostupné z www.ceskaskola.cz/2016/04/martin-odehnal-otevreny-dopis-vlade-cr.html
Odehnal, M. (2016b). Inkluze v Kocourkově aneb My to zvládnem! Dostupné z www.ceskaskola.cz/2016/02/martin-odehnal-inkluze-v-kocourkove.html
Pivarč, J. (2020). Na cestě k inkluzi: proměny pedagogických procesů ve vzdělávání a jejich pojetí učiteli a zástupci vedeni ZŠ. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Porter, G. L., & Smith, D. (Eds.). (2011). Exploring inclusive educational practices through professional inquiry. Rotterdam: Sense.
https://doi.org/10.1007/978-94-6091-558-1
RAMPS (2014). Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb: Metodiky a doporučení. Dostupné z www.nuv.cz/t/zp
Sabatier, P., & Schlager, E. (2000). Les approches cognitives des politiques publiques : perspectives américaines. Revue Française de Science Politique, 50(2), 209-234.
https://doi.org/10.3406/rfsp.2000.395465
Salamanca (1994). The Salamanca statement and framework for action on special needs education. World Conference on Special Needs Education: Access and Quality. Salamanca, Spain, 7-10 June 1994. Dostupné z www.right-to-education.org
Sindelarová, B. (2013). Předcházíme poruchám učení: Soubor cvičení pro děti v předškolním roce a v první třídě. Praha: Portál.
Soriano, V., Watkins, A., Ebersold, S., & Symeonidou, S. (Eds.). (2016). Country policy review and analysis: Methodology report. Odense, Denmark: European Agency for Special Needs and Inclusive Education.
SPIV (2015). Systémová podpora inkluzívního vzdělávání. Dostupné z www.inkluze.upol.cz/portal
Straková, J., Simonová, J., & Friedlaenderová, H. (2019). Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci. Studia paedagogica, 24(1), 79-106.
https://doi.org/10.5817/SP2019-1-4
Štech, S. (2018). Inkluzivní vzdělávání - obtížné zvládání "rozmanitosti" v praxi. Pedagogická orientace, 28(2), 382-398.
https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382
Štech, S. (2019). Analýza společného zdělávání v zrcadle dat. Dostupné z http://stanslavstech.cz/?p=204
Štech, S. (2020). Trápení s užitečností pedagogického výzkumu: jen ztraceni v překladu? Pedagogika, 70(1), 109-117.
https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1638
Štech, S. (v tisku). Inclusive education as a magnifying glass of problems of the democratisation of school education. In M. Kohout Diaz & M. Strouhal (Eds.), Cultures of inclusive education and democratic citizenship: Comparative perspectives. Praha: Karolinum.
Švarcová, I. (2016). Odbornice na pedagogiku: Inkluze je nesmysl! Děti budou trpět. Dostupné z www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika
Tzuriel, D. (2001). Dynamic assessment of young children. New York: Kluwer Academic / Plenum Publishers.
https://doi.org/10.1007/978-1-4615-1255-4
Velčovský, V. (2020). Jak se píše o inkluzi? Společné vzdělávání pohledem korpusové lingvistiky. e-Pedagogium, 20(3), 46-55.
https://doi.org/10.5507/epd.2020.019
Weber, M. (1971). Économie et société. Paris: Plon.
Weiss, C. H. (1979). The many meanings of research utilization. Public Administration Review, 39(5), 426-431.
https://doi.org/10.2307/3109916
Wood, D. J., Bruner, J. S., & Ross, G. (1976). The role of tutoring in problem solving. Journal of Child Psychiatry and Psychology, 17(2), 89-100.
https://doi.org/10.1111/j.1469-7610.1976.tb00381.x
PMid:932126
Zanten van, A. (2013). Connaissances et politiques d'éducation : quelles interactions? Revue française de pédagogie, 182, 5-8.
https://doi.org/10.4000/rfp.3979
Zilcher, L., & Svoboda, Z. (2019): Inkluzivní vzdělávání: Efektivní vzdělávání všech žáků. Praha: Grada.
