Cesta k inkluzivní škole

Případová studie proměny tří škol

Autoři

  • Karin Marques

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2021.982

Klíčová slova:

inkluzivní vzdělávání, inkluzivní škola, transformace školy, vícepřípadová studie, IPA

Abstrakt

Cíle. Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech.

Metody. Na základě měření byly vybrány tři nejinkluzivnější školy. Zdrojovými daty výzkumu byly narativní a polostrukturované rozhovory se současnými i bývalými řediteli vybraných škol, jejich zástupci, některými učiteli, asistenty, rodiči anebo zástupci zřizovatele. K analýze dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza.

Výsledky. Předpokladem pro vznik inkluzivních škol bylo transformující vedení charismatických ředitelů. Pohledem aktérů škol vzniká inkluzivní škola díky vizi, charismatickému leadershipu, hodnotovým postojům, dobré komunikaci a spolupráci vedení s učiteli, učiteli mezi sebou a školy s rodiči a s odborníky. Aktéři inkluzivních škol prožívali hledání smyslu a společných hodnot, vztah ke komunitě – společenství pospolitosti. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba získat dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat.

Závěry. Oblasti, které respondenti významně prožívali při proměně školy, odpovídají klíčovým pilířům inkluzivity. K některým aspektům inkluze jako modifikace a diferenciace výuky, didaktické strategie a školní výsledky se školy teprve blíží nebo je nepovažují za prioritní, protože byly zmiňovány jen okrajově nebo vůbec.

Biografie autora

Karin Marques

Mgr. Karin Marques, ředitelka Základní školy Brigádníků v Praze 10, doktorandka na ÚVRV, Pedf UK, dlouhodobě se zabývá školní inkluzí v teorii i praxi

Reference

Adamus, P. (2015). Metodika hodnocení kvality inkluzivní školy. CEV, Fakulta veřejných politik Slezské univerzity v Opavě.

Ainscow, M. (1998). Exploring links between special needs and school improvement. Support for Learning, 13(1), 70-76.

https://doi.org/10.1111/1467-9604.00061

Ainscow, M. (2005). Developing inclusive education systems: What are the levers for change? Journal of Educational Change, 5(2), 109-124.

https://doi.org/10.1007/s10833-005-1298-4

Bartoňová, M. (2019). Zkoumání inkluze ve škole - perspektivy spolupráce. Juvenilia paedagogica (s. 6-11). Pedagogická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě.

Bateman, D., & Bateman, C. F. (2002). What does a principal need to know about inclusion? ERIC Digest.

Berkovich, I. (2018). Will it sink or will it float: Putting three common conceptions about principals' transformational leadership to the test. Educational Management Administration & Leadership, 46(6), 888-907.

https://doi.org/10.1177/1741143217714253

Billingsley, B. S. (2012). Inclusive school reform: Distributed leadership across the change process. In J. Crockett, B. Billingsley & M. Boscardin (Eds.), Handbook of leadership and administration for special education. Routledge.

Booth, T., Ainscow, M., Black-Hawkins, K., Vaughan, M., & Shaw, L. (2002). Index for inclusion: Developing learning and participation in schools. Centre for Studies on Inclusive Education (CSIE).

Braduţanu, D. (2015). A reducing resistance to change model. Acta Universitatis Danubius. Œconomica, 11(5), 114-120.

Burns, R. W., Yendol-Hoppey, D., & Jacobs, J. (2015). High-quality teaching requires collaboration: How partnerships can create a true continuum of professional learning for educators. The Educational Forum, 79(1), 53-67.

https://doi.org/10.1080/00131725.2014.971990

Dvořák, D., & Straková, J. (2016). Konkurence mezi školami a výsledky žáků v České republice: pohled zblízka na šetření PISA 2012. Pedagogika, 66(2), 206-229.

https://doi.org/10.14712/23362189.2015.740

EUDSEN (2003). European Agency for Development in Special Educational Needs. Special education across Europe.

Evans, R. (1996). The human side of school change: Reform, resistance, and the real-life problems of innovation. Jossey-Bass.

Ferguson, D. L. (2008). International trends in inclusive education: The continuing challenge to teach each one and everyone. European Journal of Special Needs Education, 23(2), 109-120.

https://doi.org/10.1080/08856250801946236

Forest, M., & Pearpoint, J. (1992). Inclusion! The bigger picture. Network, 2(1), 1-5.

Fullan, M. (2002). The change leader. Educational leadership, 59(8), 16-20.

Fullan, M. (2007). The new meaning of educational change. Routledge.

Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání. Grada.

Hloušková, L., Trnková, K., Lazarová, B., & Pol, M. (2015). Diverzita žáků: Téma pro vedení školy. Studia paedagogica, 20(2), 105-126.

https://doi.org/10.5817/SP2015-2-6

Horská, V. (2009). Koučování ve školní praxi. Grada.

ISSA (2002). ISSA Teacher Standards Observation Form. International Step by Step Association.

Lancaster, J. (2014). School and classroom indicators of inclusive education. In C. Forlin & T. Loreman (Eds.), Measuring inclusive education (s. 227-245). International Perspectives on Inclusive Education, Vol. 3. Emerald Group.

https://doi.org/10.1108/S1479-363620140000003027

Lazarová, B., Hloušková, L., Trnková, K., Pol, M., & Lukas, J. (2015). Řízení inkluze ve škole. Masarykova univerzita.

Leithwood, K., Janitz, D., & Steinbach, R. (1999). Changing leadership for changing times. McGraw-Hill.

Leix, A. E. (2006). Transkripce audionahrávek v kontextu etickém, metodologickém a technickém. Fakulta sociálních studií MU.

Lipsky, D., & Gartner, A. (1995). National study on inclusion: overview and summary report. Bulletin of the NCERI, 2(2), 6-7.

Lipsky, D. K., & Gartner, A. (1996). Equity requires inclusion: the future for all students with disabilities. In C. Christensen & F. Rizvi (Eds.), Disability and the dilemmas of education and justice (s. 145-155). Open University Press.

Loreman, T. (2007). Seven pillars of support for inclusive education: Moving from "Why?" to "How?". International Journal of Whole Schooling, 3(2), 22-38.

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113-142.

Marques, K. (2019). Měření inkluzivity školy: Aplikace dvou nástrojů. Pedagogika, 69(1), 80-94.

https://doi.org/10.14712/23362189.2018.1198

McLeskey, J., & Waldron, N. L. (2006). Comprehensive school reform and inclusive schools. Theory into Practice, 45(3), 269-278.

https://doi.org/10.1207/s15430421tip4503_9

Messiou, K. (2017). Research in the field of inclusive education: time for a rethink?. International Journal of Inclusive Education, 21(2), 146-159.

https://doi.org/10.1080/13603116.2016.1223184

Mitchell, D. (2014). What really works in special and inclusive education: Using evidence-based teaching strategies. Routledge.

https://doi.org/10.4324/9780203105313

Pol, M. (2007a). Škola v proměnách. Masarykova univerzita.

Pol, M. (2007b). Škola vedená, řízená a spravovaná. Pedagogika, 57(3), 213-225.

Pol, M., & Lazarová, B. (1999). Spolupráce učitelů - podmínka rozvoje školy: řízení spolupráce, konkrétní formy a nástroje. Agentura Strom.

Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., & Zounek, J. (2003). K základům úspěchu v řízení škol: O práci ředitelů škol s vizí. Studia paedagogica, 51(8), 87-102.

Salend, S. J. (2001). Creating inclusive classrooms: Effective and reflective practices. Prentice-Hall.

Scott, B. J., Vitale, M. R., & Masten, W. G. (1998). Implementing instructional adaptations for students with disabilities in inclusive classrooms: A literature review. Remedial and Special Education, 19(2), 106-119.

https://doi.org/10.1177/074193259801900205

Sinek, S. (2009). Start with why: How great leaders inspire everyone to take action. Penguin.

Slavíková, L. (2008). Řízení školy a vytváření učící se organizace. Orbis scholae, 2(3), 37-52.

https://doi.org/10.14712/23363177.2018.251

Smith, J. A., & Osborn, M. (2003). Interpretative phenomenological analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (s. 51-80). Sage.

Stake, R. E. (1995). The art of case study research. Sage.

Švaříček, R., Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál.

Tannenbergerová, M. (2014). Inkluze v základní škole: Vývoj a ověřování evaluačního nástroje. (Disertační práce). Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Tannenbergerová, M. (2016). Průvodce školní inkluzí aneb Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti?. Wolters Kluwer.

Vašutová, J. (2006). Kvalifikace učitelů pro permanentní změnu. In J. Maňák & T. Janík (Eds.), Problémy kurikula základní školy (s. 79-90). Pedagogická fakulta MU.

Whitaker, T. (2010). Leading school change: 9 strategies to bring everybody on board. Eye on Education.

Zilcher, L., & Svoboda, Z. (2019). Inkluzivní vzdělávání: Efektivní vzdělávání všech žáků. Grada.

Stahování

Publikováno

2021-09-30