Pod povrchem odkladů školní docházky
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2023.3042Klíčová slova:
odklad školní docházky, školní (ne)úspěšnost, základní školaAbstrakt
Cíle: Česká republika patří k zemím s nejvyšší mírou odkladů školní docházky (OŠD), přesto zde najdeme jenom několik studií, které se danou problematikou zabývají. Předkládaná studie řeší OŠD ve vztahu ke školní (ne)úspěšnosti v průběhu 2. a 3. ročníku ZŠ. Naším cílem bylo zjistit, jak si vedou žáci s OŠD ve srovnání se svými spolužáky v oblasti kognitivních a didaktických výkonů a jak se jejich výkony dále vyvíjejí.
Metody: Výzkumný soubor tvořilo 656 dětí, přičemž 137 z nich mělo OŠD. Všechny děti byly opakovaně ve 2. a 3. ročníku podrobeny kognitivním a didaktickým testům. Pro statistické srovnání výsledků byla využita analýza rozptylu pro opakovaná měření.
Výsledky: Ukázalo se, že mezi žáky s OŠD existuje ve výkonech výrazná variabilita a nelze je považovat za homogenní skupinu. Zatímco nejmladší žáci s OŠD (narozeni v letních měsících) podávají výkony srovnatelné s žáky bez OŠD, nejstarší žáci s OŠD jsou obecně nejslabší skupinou. Z hlediska vývoje se pak zdá, že deficity zachycené ve 2. ročníku mají nejčastěji tendenci přetrvávat.
Reference
Attar, I., & Cohen-Zada, D. (2018). The effect of school entrance age on educational outcomes: Evidence using multiple cutoff dates and exact date of birth. Journal of Economic Behavior & Organization, 153, 38-57.
https://doi.org/10.1016/j.jebo.2018.06.007
Barnard-Brak, L., Stevens, T., & Albright, E. (2015). Academic red-shirting and academic achievement among students with ADHD. Contemporary Educational Psychology, 50, 4-12.
https://doi.org/10.1016/j.cedpsych.2015.10.001
Bednářová, J., & Šmardová, V. (2010). Školní zralost: Co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press.
Bednářová, J., & Šmardová, V. (2015). Možnosti podpory školní připravenosti - edukativně stimulační skupiny jako podpora školní připravenosti za spoluúčasti rodiny - Příklad dobré praxe. In D. Greger, J. Simonová & J. Straková (Eds.), Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu (s. 61-70). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Cameron, M. B., & Wilson, B. J. (1990). The effects of chronological age, gender, and delay of entry on academic achievement and retention: Implications for academic redshirting. Psychology in the Schools, 27(3), 260-263.
https://doi.org/10.1002/1520-6807(199007)27:3<260::AID-PITS2310270313>3.0.CO;2-V
Cascio, E. U., & Schanzenbach, D. W. (2016). First in the class? Age and the education production function. Education Finance and Policy, 11(3), 225-250.
https://doi.org/10.1162/EDFP_a_00191
Český statistický úřad. (2022). Školy a školská zařízení - školní rok 2020/2021. Analytická část. https://www.czso.cz.
Datar, A. (2006). Does delaying kindergarten entrance give children a head start? Economics of Education Review, 25(1), 43-62.
https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2004.10.004
Davies, S., Janus, M., Duku, E., & Gaskin, A. (2016). Using the Early Development Instrument to examine cognitive and non-cognitive school readiness and elementary student achievement. Early Childhood Research Quarterly, 35, 63-75.
https://doi.org/10.1016/j.ecresq.2015.10.002
Duncan, G. J. et al. (2007). School readiness and later achievement. Developmental Psychology, 43(6), 1428-1446.
https://doi.org/10.1037/0012-1649.43.6.1428
PMid:18020822
Ferjenčík, J. (1985). Barevné progresivní matice. Bratislava: Psychodiagnostika.
Ferjenčík, J., & Hromý, J. (1989). Ravenove progresívne matice - příručka. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.
Gladwell, M. (2008). Most likely to succeed. The New Yorker, 15, 36-42.
Gottfried, A. E., Preston, K. S. J., Gottfried, A. W., Oliver, P. H., Delany, D. E., & Ibrahim, S. M. (2016). Pathways from parental stimulation of children's curiosity to high school science course accomplishments and science career interest and skill. International Journal of Science Education, 38(12), 1972-1995.
https://doi.org/10.1080/09500693.2016.1220690
Graue, M. E., & DiPerna, J. (2000). Redshirting and early retention: Who gets the "gift of time" and what are its outcomes? American Educational Research Journal, 37(2), 509-534.
https://doi.org/10.3102/00028312037002509
Greger, D., Simonová, J., & Straková, J. (Eds.). (2015). Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Guagliardo, M. F., Huang, Z., Hicks, J., & D'Angelo, L. (1998). Increased drug use among old-for-grade and dropout urban adolescents. American Journal of Preventive Medicine, 15(1), 42-48.
https://doi.org/10.1016/S0749-3797(98)00031-2
PMid:9651637
Jaekel, J., Strauss, V. Y. C., Johnson, S., Gilmore, C., & Wolke, D. (2015). Delayed school entry and academic performance: A natural experiment. Developmental Medicine & Child Neurology, 57(7), 652-659.
https://doi.org/10.1111/dmcn.12713
PMid:25692816
Konold, T. R., & Pianta, R. C. (2005). Empirically-derived, person-oriented patterns of school readiness in typically-developing children: Description and prediction to first-grade achievement. Applied Developmental Science, 9(4), 174-187.
https://doi.org/10.1207/s1532480xads0904_1
Košč, M., & Novák, J. (1997). Rey-Osterriethova komplexní figura. Bratislava: Psychodiagnostika.
Koťátková, S. (2008). Dítě a mateřská škola. Praha: Grada.
Martarelli, C. S., Feurer, E., Dapp, L. C., & Roebers, C. M. (2018). Profiles of executive functions and social skills in the transition to school: A person‐centred approach. Infant and Child Development, 27(6), e2114.
https://doi.org/10.1002/icd.2114
Martin, A. J. (2009). Age appropriateness and motivation, engagement, and performance in high school: Effects of age within cohort, grade retention, and delayed school entry. Journal of Educational Psychology, 101(1), 101-114.
https://doi.org/10.1037/a0013100
May, D. C., Kundert, D. K., & Brent, D. (1995). Does delayed school entry reduce later grade retentions and use of special education services? Remedial and Special Education, 16(5), 288-294.
https://doi.org/10.1177/074193259501600505
Mendez, L. M., Kim, E. S., Ferron, J., & Woods, B. (2014). Altering school progression through delayed entry or kindergarten retention: propensity score analysis of long-term outcomes. Journal of Educational Researche, 108(3), 186-203.
https://doi.org/10.1080/00220671.2013.867474
Mertin, V. (2015). Školní zralost - vývoj pojetí, navazující opatření a náměty pro jejich úpravy. In D. Greger, J. Simonová & J. Straková, J. (Eds.), Spravedlivý start? Nerovné šance v předškolním vzdělávání a při přechodu na základní školu (s. 52-60). Praha: Pedagogická fakulta UK.
MŠMT. (2023). Zápisy do 1. ročníku základního vzdělávání. https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/zapisy-do-1-rocniku-zakladnich-skol.
NICHD Early Childhood Care Research (2007). Age entry to kindergarten and children's academic achievement and socio-emotional outcomes. Early Education & Development, 18(2), 337-368.
https://doi.org/10.1080/10409280701283460
PMid:18084635 PMCid:PMC2140009
Noel, A. M., & Newman, J. (2008). Mothers' plans for children during the kindergarten hold‐out year. Early Child Development & Care, 178(3), 289-303.
https://doi.org/10.1080/03004430600800022
Ordine, P., Rose, G., & Sposato, D. (2018). Parents know them better: The effect of optional early entry on pupils' schooling attainment. Economic Inquiry, 56(3), 1678-1705.
https://doi.org/10.1111/ecin.12568
Oshima, T. C., & Domaleski, C. S. (2010). Academic performance gap between summer-birthday and fall-birthday children in grades K-8. Journal of Educational Research, 99(4), 212-217.
https://doi.org/10.3200/JOER.99.4.212-217
Otevřelová, H. (2016). Školní zralost a připravenost. Praha: Portál.
Peterson, C. A., Mayer, M. L., Summers, J. A., & Luze, G. J. (2010). Meeting needs of young children at risk for or having a disability. Early Childhood Education Journal, 37(6), 509-517.
https://doi.org/10.1007/s10643-010-0375-3
Průcha, J., Burkovičová, R., Dopita, M., Paloncyová, J., & Syslová, Z. (2016). Předškolní dítě a svět vzdělávání. Přehled teorie, praxe a výzkumných poznatků. Praha: Wolters Kluwer.
Range, B., Dougan, K., & Pijanowski, J. (2011). Rethinking grade retention and academic redshirting: Helping school administrators make sense of what works. International Journal of Educational Leardership Preparation, 6, 1-12.
Sabol, T. J., & Pianta, R. C. (2012). Patterns of school readiness forecast achievement and socioemotional development at the end of elementary school. Child Development, 83(1), 282-299.
https://doi.org/10.1111/j.1467-8624.2011.01678.x
PMid:22103310
Schanzenbach, D. W., & Larson, S. H. (2017). Is your child ready for kindergarden? Redshirting may do more harm than good. Education Next, 17(3), 18-24.
Sucena, A., Marques, C., Silva, A. F., Garrido, C., & Pimenta, R. (2020). Is redshirting beneficial for reading acquisition success? Frontiers in Psychology, 11, 1-8.
https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.01165
PMid:32581964 PMCid:PMC7283588
Svobodová, Z. (2016). Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky. [Dizertační práce]. Univerzita Karlova.
Šturma, J. (1995). Školní zralost a její poruchy. In P. Říčan & D. Krejčířová et al., Dětská klinická psychologie (s. 225-232). Praha: Grada.
Thorová, K (2015). Vývojová psychologie. Praha: Portál.
Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
Wechsler, D. (2003). Wechsler Intelligence Scale for Children, Fourth Edition (WISC-IV). The Psychological Corporation.
https://doi.org/10.1037/t15174-000
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). https://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon
Zormanová, L. (2019). Složky školní zralosti. Metodický portál RVP.CZ. Dostupné z https://clanky.rvp.cz/clanek/k/p/22117/SLOZKY-SKOLNI-ZRALOSTI.html.
Zatloukal, T. et al. (2022). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022. Výroční zpráva České školní inspekce. Praha: Česká školní inspekce.
