Kooperativní učení na školách: tři pohledy, tři výhledy

  • Hana Kasíková

Abstrakt

V problematice kooperativního učení se setkáme s napětím mezi velmi dobře zpracovanou teoretickou strukturou a realitou výuky, ve které jsou kooperativní učební skupiny prozatím spíše okrajovou záležitostí. Teoretická studie se zaměřuje na kooperativní učení z didaktického hlediska. Představuje rozpracovanost teorie kooperativního učení ve třech rovinách: v rovině výchozí teorie kooperace, v rovině principů kooperativního učení a v rovině aplikační. Úspěch kooperativního učení v zahraničí je přisuzován fungujícím vztahům mezi teorií, empirickým výzkumem a praxí: druhá část studie tedy ukazuje na souvislosti, které přináší zpracovaná teorie kooperativního učení pro empirické zkoumání výuky a ovlivňování její reality. Za základní směr výzkumu u nás označuje zkoumání podmínek, za kterých se uplatní potenciál kooperativní učební formy. Ve výzkumu proměny výuky je pak za podstatnou podmínku považován určen vztah mezi přesvědčením učitele a jeho konáním.

Klíčová slova: teorie sociální vzájemné závislosti, pozitivní vzájemná závislost, skupinové vyučování, kooperativní učení, principy kooperativního učení, aplikační teorie, empirický výzkum.

Biografie autora

Hana Kasíková

e-mailová adresa: hana.kasikova@ff.cuni.cz

Kontaktní adresa: Katedra pedagogiky FF UK

                              Celetná 20, 116 42 Praha 1

Bydliště: 100 00 Praha 10, Amurská 5

Tel.: 736137481

Reference

Archer-Kath, J., Johnson, D., & Johnson, R. (1994). Individual versus group feedback in cooperative groups. Journal of Social Psychology, 134(5), 681–694.

https://doi.org/10.1080/00224545.1994.9922999

Bennet, B., Rohlheiser-Bennet, C., & Stevahn, L. (1991). Cooperative learning. Where hearts meet mind. Toronto: Educational Connections.

Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.

Bertucci, A., Johnson, D., Johnson, R., & Conte, S. (2012). Influence of group processing on achievement and perception of Ssocial and academic support in elementary inexperienced cooperative learning groups . Journal of Educational Research, 105(5), 329–335.

https://doi.org/10.1080/00220671.2011.627396

Borsch, F. (2010). Kooperatives Lehren und Lerner im schullischen Unterricht. Stuttgart: Kohlhammer.

Brüning, L. (2012). Schüleraktivierendes Üben, Wiederholen und Vertiefen: Methoden des Kooperativen Lernens sinnvoll nutzen. Pädagogik, 64(12), 12–16.

Cohen, E. (1994). Restructuring the classroom: Conditions for productive small groups. Review of Educational Research, 64(1), 1–35.

https://doi.org/10.3102/00346543064001001

Connac, S. (2009). Apprendre avec les pédagogies coopératives: Démarches et outils pour l'école. Paris: ESF Editeur.

Cowie, H., & Rudduck, J. (1990). Cooperative learning. Traditions and transitions. Volume three of Learning Together – Working Together. London: Teacher College Press.

Čábalová, D. (2006). Zkušenosti z výzkumu kooperativního vyučování na základní škole. In Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu (s. 201–206). Plzeň: ZČU.

Davidson, N., & T., Worsham. (1992). Enhancing thinking through cooperative learning. New York: Teacher College Press.

Deutsch, M. (1949). A theory of cooperation and competition. Human Relations, 11(2), 129–151.

https://doi.org/10.1177/001872674900200204

Dillenburg, P. (Ed.). (1999). Collaborative learning: cognitive and computational approaches: Oxford: Elsevier.

Fisher, R. (1997). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál.

Gavora, P. (1988). Pedagogická komunikácia v základnej škole. Bratislava: Veda.

Gillies, R. (2016). Cooperative learning: Review of research and practice. Australian Journal of Teacher Education, 41(3), 39–54.

https://doi.org/10.14221/ajte.2016v41n3.3

Hanková, Z. (2008). Kooperace jako prostředek i cíl. In K. Starý (Ed.), Pedagogika ve škole (s. 33–45). Praha: Portál.

Hattie, J. (2009). Visible learning: A synthesis of over 800 meta-analyses relating toachievement. London: Routledge.

Hrušková, L. (2008). Vliv kooperativních strategií na efektivitu jazykového učení. Disertační práce. Brno: PedF MU.

Hwong, N., Caswell, A., Johnson, D., & Johnson, R. (1993). Effect of cooperative and individualistic learning on prospective elementary teachers´ music achievement and attitudes. Journal of Social Psychology, 133(1), 53–64.

https://doi.org/10.1080/00224545.1993.9712118

Jacobs, E. (1999). Cooperative learning in context: An educational innovation in everyday classrooms. New York: State University of New York.

Janoušek, J. (1974). Kooperace a komunikace v mezilidském jednání. Československá psychologie, 18(6), 471–481.

Janoušek, J. (1984). Společná činnost a komunikace. Praha: Svoboda.

Johnson, D., & Johnson, R. (1989). Cooperation and competition: Theory and reasearch. Edina: Interaction Book Company.

Johnson, D., & Johnson, R. (1999). Learning together and alone: Cooperative, competitive and individualistic learning. Boston: Allyn & Bacon.

Johnson, D., & Johnson, R. (2005). New developments in social interdependence theory. Genetic, Social and Psychology Monographs, 131(4), 285–358.

https://doi.org/10.3200/MONO.131.4.285-358

Johnson, D., & Johnson, R. (2009a). An educational psychology success story: Social interdependence theory and cooperative learning. Educational Researcher, 38(5), 365–379.

https://doi.org/10.3102/0013189X09339057

Johnson, D., & Johnson, R. (2009b). Joining together: Group theory and group skills. Upper Saddle River, NJ: Pearson Education.

Johnson, D. & Johnson, R. (2013).The impact of cooperative, competitive and individualistic learning environments on achievement. In J. Hattie & E. Andermann (Eds.), International handbook of student achievement (s. 372–374). New York: Routledge.

Johnson, D., Johnson, R., & Maruyama, G. (1983). Interdependence and interpersonal attraction among heterogeneous and homogeneous individuals: A theoretical formulation and meta-analysis of the research. Review of Educational Research, 53, 5–54.

https://doi.org/10.3102/00346543053001005

Johnson, D., Maruyama, G., Johnson, R., Nelson, D., & Skon, L., (1981). Effects of cooperative, competitive and individualistic goal structures on achievement: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 89(1), 47–62.

https://doi.org/10.1037/0033-2909.89.1.47

Johnson, D., Johnson, R., Roseth, C., & Shin, T. (2014). The relationship between motivation and achievement in interdependent situations. Journal of Applied Social Psychology, 44, 622–633.

https://doi.org/10.1111/jasp.12280

Kagan, S. (1992). Cooperative learning. San Juan Capistrano, CA: Kagan Cooperative Learning.

Kalhous, Z., & Obst, O. (2002). Školní didaktika. Praha: Portál.

Kasíková, H. (1997). Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál.

Kasíková, H. (2004). Od skupinového učení ke kooperativnímu. In A. Vališová (Ed.), Historie a perspektivy didaktického myšlení (s. 241–262). Praha: Karolinum.

Kasíková, H. (2007). Učíme (se) kooperaci kooperací. Náměty – výukové materiály. Kladno: AISIS.

Kasíková, H. (2009). Kooperativní učení a vyučování: Teoretické a praktické problémy. Praha: Karolinum.

Kasíková, H. (2015). Proměna vysokoškolské výuky. Zkušenost s využitím kooperativních skupin. Studia paedagogica, 20(2), 81–103.

https://doi.org/10.5817/SP2015-2-5

Kerr, N. (2001). Motivational gains in performance groups: Aspects and prospects. In J. Fargas, K. Williams & L. Wheeler (Eds.), The social mind: Cognitive and motivational aspects of interpersonal behavior (s. 350–370). New York: Cambridge University Press.

King, A. (2002). Structuring peer interaction to promote high-level cognitive processing. Theory into Practice, 41(1), 33–40.

https://doi.org/10.1207/s15430421tip4101_6

King, J., & Stevahn, L. (2013). Interaction evaluation practice: Mastering the interpersonal dynamics of program evaluation. Newbury Park, CA: Sage.

Klippert, H. (2012) Kooperatives Lernen: Anregungen zum Aufbau von Teamfähigkeit in der Klasse. Pädagogik, 64(11), 36–41.

Koťa, J. (Ed.). (1984). Antologie z didaktických textů III. Praha: Univerzita Karlova.

Lickel, B., Hamilton, D., Wieczorkowska, G., Lewis, A., Sherman, S., & Uhles, A. (2000). Varieties of groups and the perception of group entitativity. Journal of Personality and Social Psychology, 78(2), 223–246.

https://doi.org/10.1037/0022-3514.78.2.223

Křivohlavý, J. (1974). Sociálně psychologické přístupy ke studiu kooperace. Československá psychologie, 18(6), 482–500.

Locke, D., & Ciechalski, J. (1995). Psychological techniques for teachers. Washington: Accelerated Development.

Maňák, J., & Janík, T. (2009). Výukové metody jako předmět výzkumu. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 83–96). Brno: Paido.

Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.

Marzano, R., Gaddy, B., & Dean, C. (2000). What works in clasroom instruction. Aurora: MCREL.

Mechlová, E., & Horák, F. (1986). Skupinové vyučování na základní a střední škole. Praha: SPN.

Murray, F. (1990). Cooperative learning. In N. Entwistle (Ed.), Handbook of educational ideas and practices. New York: Routledge.

Novotný, P. (2006). Cesty k nastartování úspěšného učebního cyklu v inovativních vzdělávacích programech pro učitele. Teoretický model a praktické zkušenosti. In B. Lazarová (Ed.), Cesty dalšího vzdělávání učitelů (s. 98–104). Brno: Paido.

Pasch, M. A. (1998). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál.

Průcha, J. (Ed.). (2009). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.

Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. Praha: Portál.

Roseth, C., Johnson, D., & Johnson, R. (2008). Promoting early adolescents´ achievement and peer relationships: The effects of cooperative, competitive and individualistic goal structures. Psychological Bulletin, 134(2), 223–246.

https://doi.org/10.1037/0033-2909.134.2.223

Sitná, D. (2009). Metody aktivního vyučování: Spolupráce žáků ve skupinách. Praha: Portál.

Skalková, J. (1964). Skupinové vyučování v západní pedagogice jako jeden z prostředků aktivizace žáků. Pedagogika, 14(4), 645–660.

Skalková, J. (1971). Aktivita žáků ve vyučování. Praha: SPN.

Skalková, J. (1999). Obecná didaktika. Praha: SPN.

Slavin, R. (1983). Cooperative learning. New York: Longman.

Slavin, R. (1989). Cooperative learning and student achievement. In R. Slavin (Ed.), School and classroom organization (s. 129–156). New Jersey: Lawrence Erlbaum.

Slavin, R. (2014). Cooperative learning and academic achievement: Why does groupwork work? Anales de Psicologia, 30, 785–791.

https://doi.org/10.6018/analesps.30.3.201201

Starý, K., & Chvál, M. (2009). Kvalita a efektivita výuky: metodologické přístupy. In M. Janíková & K. Vlčková (Eds.), Výzkum výuky: tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody (s. 63–81). Brno: Paido.

Starý, K., & Urbánek, P. (Eds.). (2008). Škola jako učící se organizace. Orbis scholae, 2(3).

Stračár, E. (1967). Systém a metódy riadenia učebného procesu. Bratislava: SPN.

Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.

Wentzel, K. (1994). Relations of social goal pursuit to social acceptance, classroom behavior, and perceived social support. Journal of Educational Psychology, 86(2), 173–182.

https://doi.org/10.1037/0022-0663.86.2.173

Zentall, S., Kuester, D., & Craig, B. (2010/2011). Social behavior in cooperative groups: Students at risk for ADHD and their peers. Journal of Educational Research, 104(1), 28–41.

https://doi.org/10.1080/00220670903567356

Publikováno
2017-08-16
Sekce
Studie