Inovace systému pregraduální přípravy učitelů pro 2. stupeň základních škol

Implementace principů profesní přípravy do učitelských studijních programů v praxi

Autoři

  • Helena Koldová
  • Miroslav Procházka
  • Lukáš Rokos
  • Miluše Vítečková

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2025.4927

Klíčová slova:

profesní studijní program, kompetenční rámec, klinický semestr, reflexe, příprava učitelů

Abstrakt

Příspěvek se zaměřuje na reflexi vytváření nového modelu profesního studijního učitelského programu Učitelství pro 2. stupeň základní školy se specializacemi a zhodnocuje koncipování klíčových parametrů, které studiu vtiskují jeho inovativní charakter. Autoři studie vybírají různé prvky tohoto procesu, které prokládají ilustrativními příklady z praxe jedné pedagogické fakulty, konkrétně Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V textu jsou sledovány možné podoby strukturace studijního plánu pětiletých magisterských programů, zmíněny jsou inovace oborové složky a jejího propojování s kurikulem základní školy. Dále je sledována pozice oborových didaktik ve vazbě na předměty oborového studia a na reflektované praxe. Popsána je zkušenost s uplatňováním kompetenčního rámce při tvorbě obsahu jednotlivých disciplín. Poznámky jsou věnovány též koncepci pedagogicko-psychologického základu, jeho propojování s praxemi a s oborovými didaktikami. Výrazným rysem profesních studijních programů jsou praxe v podobě klinického semestru a modely jejich reflexe. Studie představuje dynamiku gradace inovovaných praxí a způsoby jejich zhodnocování v rámci společné reflexe studentů, vysokoškolských pedagogů a provázejících učitelů. Dále jsou představeny výsledky výzkumné sondy do názorů ředitelů fakultních škol a studentů, jejímž cílem bylo zmapovat prostřednictvím SWOT analýzy a výstupů z ohniskových skupin rizika i příležitosti přechodu na pětileté nestrukturované magisterské studijní programy. V příspěvku nalézáme odpověď na výzkumnou otázku „Jak vnímají různé skupiny respondentů silné a slabé stránky nového pětiletého modelu studia v porovnání se strukturovanou (bakalářskou a navazující magisterskou) přípravou?“. Studie poskytuje příklady implementace inovací do pregraduální přípravy na zmíněné pedagogické fakultě, naznačuje vnímání nového modelu pregraduální přípravy učitelů pro 2. stupeň základních škol respondenty šetření a představuje další kroky k přeměně této přípravy na konkrétní pedagogické fakultě.

Biografie autora

Helena Koldová

doc. RNDr. Helena Koldová, Ph.D.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra matematiky

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice

+420 389 033 021, hbinter@pf.jcu.cz

Miroslav Procházka

PhDr. Miroslav Procházka, Ph.D., MBA

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice

+420 389 033 360, mproch@pf.jcu.cz

Lukáš Rokos

Mgr. Lukáš Rokos, Ph.D.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra biologie

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice

+420 389 033 016, lrokos@pf.jcu.cz

Miluše Vítečková

doc. PhDr. Miluše Vítečková, Ph.D., MBA

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra primární a preprimární pedagogiky

Jeronýmova 10, 371 15 České Budějovice

+420 389 033 090, mviteckova@pf.jcu.cz

Reference

Bendl, S., Voňková, H., & Zvítorský, M. (2013). Boloňský proces a jeho dopady na strukturovaná studia učitelství. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Brebera, P. (2006). Boloňský systém a jeho reflexe v přípravném vzdělávání učitelů, Pedagogika, 56(3), 258-265.

Burns, R. B. (1989). The self-concept in teacher education. South Pacific Journal of Teacher Education, 17(2), 27-36.

https://doi.org/10.1080/0311213890170203

Cimbalíková, L. (2009). Základy managementu: základní manažerské činnosti + 25 manažerských technik. Univerzita Palackého v Olomouci.

Collins, P. R., Sneddon, J., & Lee, J. A. (2022). Do personal values have an effect on self-esteem in middle childhood? Personality and Individual Differences, 199, 111861.

https://doi.org/10.1016/j.paid.2022.111861

Darling-Hammond, L., & Richardson, N. (2009). Research Review / Teacher Learning: What Matters? Educational Leadership, 66(5), 46-53.

Fasora, L., & Hanuš, J. (2019). Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury. Masarykova univerzita.

Fullan, M. (2011). Change leader: Learning to do what matters most. Jossey-Bass.

Fullan, M. (2015). The new meaning of educational change. 5. vyd. Routledge.

Fullan, M., & Pomfret, A. (1977). Research on curriculum and instruction implementation. Review of Educational Research, 47(1), 335-397.

https://doi.org/10.3102/00346543047002335

Fullan, M., Cuttress, C., & Kilcher, A. (2005). Eight forces for leaders of change. Journal of Staff Development, 26(4), 54-64.

Hoy, W. (2012). School characteristics that make a difference for the achievement of all students: A 40-year odyssey. Journal of Educational Administration, 50(1), 76−97.

https://doi.org/10.1108/09578231211196078

Janík, T., & Stuchlíková, I. (2015). Úvodem. In T. Janík & I. Stuchlíková (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy. Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-7884-2015

Janík, T., Slavík, J., Knecht, P., & Najvar, P. (2011). Když se zaváděné má stát zavedeným aneb K metodologii výzkumu zaměřeného na implementaci kurikulární reformy. In O. Kaščák & B. Pupala (Eds.), Škola - statický element v sociálnej dynamike (s. 42-48). Iura Edition.

Janík, T., Slavík, J., Knecht, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: Na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367−386.

https://doi.org/10.5817/PedOr2012-3-367

Klassen, R. M., & Tze, V. M. C. (2014). Teachers' self-efficacy, personality, and teaching effectiveness: A meta analysis. Educational Research Review, 12, 59-76.

https://doi.org/10.1016/j.edurev.2014.06.001

Knecht, P. (rec.). (2021). Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury (L. Fasora & J. Hanuš). Orbis Scholae, 15(1), 109−112.

https://doi.org/10.14712/23363177.2021.11

Koldová, H., Janík, T., Bílek, M., Dostál, J., Mádlová, M., Mentlík, P., Rokos, L., Šimik, O., & Trnová, E. (2024). Přístupy k integraci vzdělávacího obsahu z pohledu kurikula, výuky a učitelského vzdělávání. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta.

Korthagen, F. (2012). Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.

Korthagen, F. et al. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Paido.

Kotler, P., & Keller, K. L. (2013). Marketing management. Grada.

Mareš, J. (2013). Osobní reflexe událostí při zavádění strukturovaného studia učitelství. Pedagogika, 63(4), 460-483.

MŠMT (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf

MŠMT (2023a). Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/uploads/kompetencni_ramec_absolventa_2023_10.pdf

MŠMT (2023b). Pokusné ověřování Systém podpory provázejících učitelů s cílem zvyšování kvality pedagogických praxí budoucích učitelů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/vzdelavani/pokusne-overovani-system-podpory-provazejicich-ucitelu-s

MŠMT (2024). Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://msmt.gov.cz/uploads/Pregradual/Ramcove_pozadavky_na_studijni_programy_2024_new.pdf

NPI (2025). Revize RVP základního vzdělávání. Národní pedagogický institut České republiky. https://revize.rvp.cz

PF JU (2024). Učitel Pro Futuro. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. https://www.pf.jcu.cz/cz/studium/ucitel-pro-futuro/prezentace

Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8030-2015

Puyt, R. W., Lie, F. B., & Wilderom, C. P. M. (2023). The origins of SWOT analysis. Long Range Planning, 56(3), 1-24.

https://doi.org/10.1016/j.lrp.2023.102304

Schleicher, A. (2015). Schools for 21st-century learners: Strong leaders, confident teachers, innovative approaches. OECD Publishing.

https://doi.org/10.1787/9789264231191-en

Schon, D. A. (2008). The reflective practitioner: How professionals think in action. Basic Books.

Schwartz, S. H. (1992). Universals in the content and structure of values: Theoretical advances and empirical tests in 20 countries. Advances in Experimental Social Psychology, 25, 1-25.

https://doi.org/10.1016/S0065-2601(08)60281-6

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8569-2017

Stuchlíková, I. (2013). Strukturované studium učitelství - ano, či ne? Pedagogika, 63(4), 423-426.

Šeďová, K. (2007). Analýza kvalitativních dat. In R. Švaříček & K. Šeďová et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 207-247). Portál.

Šlejška, Z. (2018). Jak na systémové změny ve vzdělávání. Nadace Open Society Fund Praha.

Štech, S. (2004). Psychodidaktika jako obrat k účinnému vyučování. Pedagogika, 54(1), 58−63.

Timperley, H., Wilson, A., Barrar, H., & Fung, I. (2007). Teacher professional learning and development: Best evidence synthesis iteration. Ministry of Education of New Zealand.

Stahování

Publikováno

2026-05-05

Číslo

Sekce

Studie – výzkumná