Faktory ovlivňující přechod žáků do středoškolských maturitních oborů
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2018.851Klíčová slova:
přechod do středoškolského studia, vzdělanostní aspirace, výsledky vzdělávání, akademický zmar, socioekonomický statusAbstrakt
Abstrakt: Cílem článku je přispět k výzkumu vzdělanostních nerovností v Českém vzdělávacím systému analýzou vzdělanostních aspirací žáků v závěru povinného vzdělávání a faktorů podmiňujících jejich úspěšnost při přechodu do maturitního studia. Po ukončení 9. ročníku základní školy žáci volí mezi třemi typy vzdělávacích programů s velmi odlišnými kurikuly: gymnáziem, středním odborným vzděláním s maturitou a středním odborným vzděláním bez maturity. Rozhodnutí o volbě programu je záležitostí rodiny, škola do něj zpravidla vstupuje minimálně. Článek si klade za cíl zjistit, do jaké míry jsou aspirace na maturitní studium a úspěšnost při přechodu do maturitního studia ovlivněny vědomostmi žáků, jejich školním prospěchem a socioekonomickým statusem. Dále zjišťuje, do jaké míry jsou aspirace na maturitní studium podmíněny pocitem akademického zmaru a vztahem ke škole. Kanalýzám byla využita data získaná v roce 2003 v rámci výzkumu PISA-L od 5182 žáků 9. ročníku a data získaná v rámci výzkumu CLoSE (Czech Longitudinal Study of Education) v roce 2016 od 4489 žáků 9. ročníků. Logistická regrese ukázala, že rodinné zázemí je významným prediktorem jak aspirací na maturitní studium, tak úspěšnosti při vstupu do maturitního studia i při zohlednění studijních výsledků žáků. To znamená, že žáci pocházející z rodin s nižším socioekonomickým statusem jsou znevýhodněni v přístupu k maturitnímu studiu, i když mají stejný prospěch a stejné vědomosti jako jejich vrstevníci pocházející z rodin s vyšším socioekonomickým statusem. Ukázala rovněž, že aspirace na studium nematuritního oboru nejsou podmíněny negativními vztahy ke škole ani pocity akademického zmaru.
Reference
Berends, M. (1995). Educational stratification and students' social bonding to school. British Journal of Sociology of Education, 16(3), 327−351.
https://doi.org/10.1080/0142569950160304
Bol, T., van de Werfhorst, H. G. (2013). Educational systems and the trade-off between labor market allocation and equality of educational opportunity. Chicago: The University of Chicago Press.
https://doi.org/10.1086/669122
Brookover, W. B., Schneider, J. M. (1975). Academic environments and elementary school achievement. Journal of Research and Development in Education, 9, 82−91.
Buchmann, C., & Dalton, B. (2002). Interpersonal influences and educational aspirations in 12 countries: The importance of institutional context. Sociology of Education, 75(2), 99−122.
https://doi.org/10.2307/3090287
Carbonaro, W. J. (2005). Tracking, students' effort, and academic achievement. Sociology of Education, 78, 27−49.
https://doi.org/10.1177/003804070507800102
Catsambis, S., Mulkey, L. M., & Crain, R. L. (1999). To track or not to track? The social effects of gender and middle school tracking. Research in Sociology of Education and Socialization, 12, 135−163.
CEDEFOP (2012). Future skills supply and demand in Europe. Luxembourg: Publication Office.
CEDEFOP (2018). The changing nature and role of vocational education and training in Europe. Volume 3: The responsiveness of European VET systems to external change (1995−2015). Luxembourg: Publication Office of the European Union.
ČSÚ (2016). Aktuální populační vývoj v kostce. (Online). Dostupné z www.czso.cz.
Gamoran, A. (1992). Synthesis of research: Is ability grouping equitable? Educational Leadership, 50(2), 11-17.
Hanushek, E. A., & Woessman, L. (2005). Does educational tracking affect performance and inequality? Differences-in-differences evidence across countries. CESifo Working Paper 1415. Munich: CESifo.
https://doi.org/10.3386/w11124
Hanushek, E. A., Schwerdt, G., Woessman, L., & Zhang, L. (2015). General education, vocational education, and labor-market outcomes over the life-cycle. Journal of Human Resources, 52(1), 49−87.
https://doi.org/10.3368/jhr.52.1.0415-7074R
Hlaďo, P. (2010). Vliv sociálního okolí na kariérové rozhodování žáků při přechodu do vyššího sekundárního vzdělávání. Pedagogická orientace, 20(3), 66-81.
Hlaďo, P., & Balcar, J. (2012). Sociálně-psychologické aspekty volby technického a humanitního studijního zaměření při tranzici žáků do maturitních oborů na středních školách. Pedagogická orientace, 22(4), 544-564.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-4-544
Husník, P. (2018). Pro kraje je podpora odborného vzdělávání vývěsním štítem. Učitelské noviny, 121(32), 4−8.
Jarkovská, L., & Lišková, K. (2008). Genderové aspekty českého školství. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44(4), 683−701.
Katrňák, T. (2004). Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: SLON.
Kerckhoff, A. C. (2001). Education and social stratification processes in comparative perspective. Sociology of Education Extra Issue, 74, 3−18.
https://doi.org/10.2307/2673250
Matějů, P., Řeháková, B., & Simonová, N. (2007). The Czech Republic: Structural growth of inequality in access to higher education. In Y. Shavit, R. Arum & A. Gamoran (Eds.), Stratification in higher education. A comparative study (374−399). Stanford: Stanford University Press.
Oakes, J. (2005). Keeping track: How schools structure inequality. New Haven, CT: Yale University Press.
OECD. (2018). Education at a glance: OECD Indicators. Paris: OECD.
https://doi.org/10.1787/eag-2018-en
Palečková, J., Tomášek, V. et al. (2013). Hlavní zjištění PISA 2012. Matematická gramotnost patnáctiletých žáků. Praha: Česká školní inspekce.
Říhová, H., & Czesaná, V. (2013). Rozvoj funkční gramotnosti v dospělosti − základní kompetence a další vzdělávání. In J. Straková & A. Veselý, Předpoklady úspěchu v práci a v životě. Praha: DZS.
Schafer, W., & Olexa, C. (1971). Tracking opportunity. The locking-out proces and beyond. Scranton, PA: Chandler.
Schofield, J. W. (2006). Migration background, minority-group membership, and academic achievement research evidence from social, educational, and developmental psychology. AKI research review 5.
Slavin, R. E. (1990). Achievement effects of ability grouping in secondary schools: A best-evidence synthesis. Review of Educational Research, 60(3), 471-499.
https://doi.org/10.3102/00346543060003505
https://doi.org/10.3102/00346543060003471
Straková, J. (2015). Strong vocational education - a safe way to the labour market? A case study of the Czech Republic. Educational Research, 57(2), 168−181.
https://doi.org/10.1080/00131881.2015.1030853
Straková, J. et al. (2002). Vědomosti a dovednosti pro život. Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v zemích OECD. Praha: ÚIV.
Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis Scholae, 7(3), 73−85.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.14
van de Werfhorst, H., Forster, A., & Bol, T. (2016). Is more vocational education the answer? (Online). http://oecdeducationtoday.blogspot.com
Van Houtte, M. (2016). Lower-track students' sense of academic futility: Selection or effect? Journal of Sociology, 52(4), 874−889.
https://doi.org/10.1177/1440783315600802
Van Houtte, M., Stevens, P. A. J. (2008). Sense of futility: The missing link between track position and self-reported school misconduct. Youth & Society, 40(2), 245−264.
https://doi.org/10.1177/0044118X08316251
Van Houtte, M., Stevens, P. A. J. (2010). The culture of futility and its impact on study culture in technical/vocational schools in Belgium. Oxford Review of Education, 36(1), 23−43.
