Učitelské sdílení profesních zkušeností – aktuální pohled z českých škol

Autoři

  • Irena Smetáčková
  • Anna Vozková

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1858

Klíčová slova:

profesní sdílení, supervize, vyučující, kolegialita, učitelský rozvoj

Abstrakt

Cílem příspěvku je představit sdílení profesních zkušeností mezi učiteli a ukázat jeho úlohu v rámci profesního rozvoje. Výzkumy ukazují, že sdílení posiluje (sebe)reflexi vyučujících a prohlubuje pozitivní kolegiální vztahy a spolupráci v učitelských sborech. Zároveň však k němu existují určité bariéry a negativní postoje. Článek představuje výsledky výzkumu, který proběhl v českém prostředí. Jeho záměrem bylo zjistit, jaké zkušenosti mají čeští vyučující s profesním skupinovým sdílením a jaké výhody a nevýhody u něj vnímají.

Metody: Výzkum probíhal formou on-line dotazníkového šetření mezi vyučujícími regionálního školství. Dotazník obsahoval 20 položek. Žádost o vyplnění byla rozeslána na všechny školy registrované v rejstříku škol. Dotazník kompletně vyplnilo 2 377 osob. Následná analýza zahrnovala deskriptivní statistiku, testování rozdílů mezi podskupinami podle osobní zkušenosti s profesním sdílením a kvalitativní metody jako např. otevřené kódování.

Výsledky: 43 % vyučujících mělo zkušenost s nějakým typem pravidelného skupinového sdílení zkušeností, pouze 4,5 % mělo zkušenost se supervizí, 1 % s intervizí. 33 % těchto setkání bylo vedeno externisty a 56 % bylo povinných. Jako největší přínosy setkání byly uváděny vzájemná motivace, inspirace a budování společné vize. Hlavní překážky pro sdílení byly nedostatek financí, zavalení jinými úkoly a obava sdílet problémy.

Závěry: Většina zahrnutých vyučujících (57 %) neměla přístup k profesnímu sdílení, přitom ale 61 % by mělo o zavedení sdílení zájem. Osobní zkušenost s ním se navíc ukázala jako důležitý faktor pro hodnocení překážek a přínosů. Vyučující, kteří měli osobní zkušenost se sdílením, hodnotili všechny. přínosy jako důležitější a překážky jako méně významné.

Reference

Avalos, B. (2011). Teacher professional development in teaching and teacher education over ten years. Teaching & Teacher Education, 27(1), 10-20.

https://doi.org/10.1016/j.tate.2010.08.007

Birchak, B., Connor, C., Crawford, K. M., Kahn, L. H., Kaser, S., Turner, S., & Short, K. G. (1998). Teacher study groups: Building community through dialogue and reflection. National Council of Teachers of English.

Bredeson, P. V. (2000). The school principal's role in teacher professional development. Journal of In-Service Education, 26(2), 385-401.

https://doi.org/10.1080/13674580000200114

Caplan, G. (1981). Mastery of stress: psychosocial aspects. American Journal of Psychiatry, 138(4), 413-420.

https://doi.org/10.1176/ajp.138.4.413

PMid:7212098

Clarke, D., & Hollingsworth, H. (2002). Elaborating a model of teacher professional growth. Teaching & Teacher Education, 18(8), 947-967.

https://doi.org/10.1016/S0742-051X(02)00053-7

De Lima, J. Á. (2001). Forgetting about friendship: Using conflict in teacher communities as a catalyst for school change. Journal of Educational Change, 2(2), 97-122.

https://doi.org/10.1023/A:1017509325276

Evans, L. (2002). What is teacher development?. Oxford Review of Education, 28(1), 123-137.

https://doi.org/10.1080/03054980120113670

Farrell, T. S., & Jacobs, G. M. (2016). Practicing what we preach: Teacher reflection groups on cooperative learning. TESL-EJ, 19(4), 1-9.

Glazer, C., Abbott, L., & Harris, J. (2004). A teacher‐developed process for collaborative professional reflection. Reflective Practice, 5(1), 33-46.

https://doi.org/10.1080/1462394032000169947

Guskey, T. R. (2002). Professional development and teacher change. Teachers & Teaching, 8(3), 381-391.

https://doi.org/10.1080/135406002100000512

Harris, D. L., & Anthony, H. M. (2001). Collegiality and its role in teacher development: Perspectives from veteran and novice teachers. Teacher Development, 5(3), 371-390.

https://doi.org/10.1080/13664530100200162

Hoffman-Kipp, P., Artiles, A. J., & Lopez-Torres, L. (2003). Beyond reflection: Teacher learning as praxis. Theory into Practice, 42(3), 248-254.

https://doi.org/10.1207/s15430421tip4203_12

Jarzabkowski, L. M. (2002). The social dimensions of teacher collegiality. Journal of Educational Enquiry, 3(2), 2-20.

Kasíková, H., & Dubec, M. (2009). Spolupráce učitelů: od větší k menší neznámé. Studia paedagogica, 14(1), 67-86.

Lazarová, B. (2005a). Osobnost učitele a rezistence vůči změně. In M. Rabušicová et al. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity: Řada pedagogická (s. 109-122). Brno: Masarykova univerzita.

Lazarová, B. (2005b). Psychologické aspekty profesionálního rozvoje učitelů: rezistence vůči změně. Pedagogika, 55(2), 102-118.

Lazarová, B. (2010). Mentoring jako forma kolegiální podpory a strategie dobré školy. Pedagogika, 60(3-4), 254-264.

Lazarová, B., & Cpinová, S. (2004). Kolegiální učení. K možnostem rozvoje hospitačních a supervizních setkávání učitelů. Učitelské listy, 7(3), 4.

Lazarová, B., & Prokopová, A. (2004). Učitelé a jejich další vzdělávání: K některým psychologickým aspektům. Pedagogika, 54(3). 261-273.

Leonard, L., & Leonard, P. (2003). The continuing trouble with collaboration: Teachers talk. Current Issues in Education, 6(15).

Marshall, K. (2005). It's time to rethink teacher supervision and evaluation. Phi Delta Kappan, 86(10), 727-735.

https://doi.org/10.1177/003172170508601004

Mayring, P. (2004). Qualitative content analysis. A Companion to Qualitative Research, 1(2), 159-176.

McComb, V., & Eather, N. (2017). Exploring the personal, social, and occupational elements of teacher professional development. Journal of Education & Training Studies, 5(12), 60-66.

https://doi.org/10.11114/jets.v5i12.2794

Michek, S. (2016). Využití aktivit podporujících profesní rozvoj a vnímání jejich překážek učiteli základních a středních škol. Pedagogika, 66(4), 408-426.

https://doi.org/10.14712/23362189.2016.316

Ning, H. K., Lee, D., & Lee, W. O. (2015). Relationships between teacher value orientations, collegiality, and collaboration in school professional learning communities. Social Psychology of Education, 18(2), 337-354.

https://doi.org/10.1007/s11218-015-9294-x

Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., & Tůma, F. (2013). Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.

Rodgers, C. (2002). Defining reflection: Another look at John Dewey and reflective thinking. Teachers College Record, 104(4), 842-866.

https://doi.org/10.1111/1467-9620.00181

Ross, J. A., & Bruce, C. D. (2007). Teacher self-assessment: A mechanism for facilitating professional growth. Teaching & Teacher Education, 23(2), 146-159.

https://doi.org/10.1016/j.tate.2006.04.035

Sasson, B. D., & Somech, A. (2015). Observing aggression of teachers in school teams. Teachers & Teaching, 21(8), 941-957.

https://doi.org/10.1080/13540602.2015.1005865

Simoncini, K. M., Lasen, M., & Rocco, S. (2014). Professional dialogue, reflective practice and teacher research: Engaging early childhood pre-service teachers in collegial dialogue about curriculum innovation. Australian Journal of Teacher Education, 39(1), 27-44.

https://doi.org/10.14221/ajte.2014v39n1.3

Smetáčková, I., & Francová, V. (2020). Souvislosti mezi vnímanou kvalitou vztahů v pedagogických sborech a syndromem vyhoření u vyučujících základních škol. Studia paedagogica, 25(1), 9-32.

https://doi.org/10.5817/SP2020-1-1

https://doi.org/10.5817/SP2021-1-1

Starý, K., Dvořák, D., Greger, D., & Duschinská, K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Karolinum.

Staempfli, A., & Fairtlough, A. (2019). Intervision and professional development: An exploration of a peer-group reflection method in social work education. British Journal of Social Work, 49(5), 1254-1273.

https://doi.org/10.1093/bjsw/bcy096

Svendsen, B. (2016). Teachers' experience from a school-based collaborative teacher professional development programme: Reported impact on professional development. Teacher Development, 20(3), 313-328.

https://doi.org/10.1080/13664530.2016.1149512

Švaříček, R., Šeďová, K., Šalamounová, Z., & Sedláček, M. (2017). Jak se učitelé učí: Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Brno: Masarykova univerzita.

Torff, B., & Sessions, D. (2008). Factors associated with teachers' attitudes about professional development. Teacher Education Quarterly, 35(2), 123-133.

Stahování

Publikováno

2021-07-30

Číslo

Sekce

Studie – výzkumná