Humor a liminalita ve vztahu k profesi učitele
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.1994Klíčová slova:
humor, vyučování, škola, učitel, pedagog, liminální, liminární, liminalita, liminarita, smích, rituálAbstrakt
Tato teoretická studie je příspěvkem k velkému a v české literatuře pravděpodobně stále nedostatečně zastoupenému tématu humoru a jeho role ve škole, výchově a vzdělávání. Jejím cílem je popis možných principů, na základě kterých lze uvažovat o fungování humoru a jimiž lze následně zdůvodnit, proč je pro každého pedagoga nutné o povaze humoru a jeho roli ve škole uvažovat.
V článku je nejdříve stručně pojednána otázka definování humoru a představena relevantní typologie teorií humoru. Dále je přiblíženo současné bádání o humoru ve školním prostředí, v českém prostoru reprezentované především monografií Humor ve škole Kláry Šeďové. Vybrané závěry z práce Kláry Šeďové jsou poté propojeny s teorií rituálu Victora Turnera a jeho vymezením liminality a communitas, které již vztáhl k tématu humoru Radek Chlup ve svém článku Vtip a náboženství: Posvátno jako mysterium ludicrum et ridiculum!
Syntézou těchto přístupů je pak představen možný směr uvažování o humoru a jeho funkcích, který je následně aplikován na školní prostředí a specifické role, které pedagog v tomto prostředí zastává.
Reference
Banas, J. et al. (2011). A review of humor in educational settings: Four decades of research. Communication Education, 60: 115-144.
https://doi.org/10.1080/03634523.2010.496867
Bergson, H. (1993). Smích. Praha: Naše vojsko.
Bílá kniha. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.
Block, B., & Hostettler, J. (1997). Hanging in the balance: A history of the abolition of capital punishment in Britain. Hampshire: Waterside.
Borecký, V. (2000). Teorie komiky. Praha: Hynek.
Brockmann, S. M. (2000). The politics of German comedy. German Studies Review, 23(1), 33-51.
https://doi.org/10.2307/1431428
Buber, M. (1969). Já a Ty. Praha: Mladá fronta.
Caillois, R. (1998). Hry a lidé. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon.
Douglas, M. (1975). Implicit meanings: Essays in anthropology. London: Routledge.
Fisher, M. (2010). Kapitalistický realismus, Praha: Rybka.
Fraley, B., & Aron, A. (2004). The effect of a shared humorous experience on closeness in initial encounters. Personal Relationships, 11(1), 61-78.
https://doi.org/10.1111/j.1475-6811.2004.00071.x
Freud, S. (2005). Vtip a jeho vztah k nevědomí, Praha: Psychoanalytické nakladatelství.
Gillernová, I., & Krejčová, L. (2011). Interakce učitele a žáků: dotazník pro žáky. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání.
Gruner, C. R. (1997). The game of humor: A comprehensive theory of why we laugh. New Brunswick, NJ: Transaction.
Helus, Z. (2003). Učitelství - doména pedagogických ctností? Pedagogika, 53(4), 355-357.
Horvath, Á. (Ed.). (2015). Breaking boundaries: Varieties of liminality. New York: Berghahn.
https://doi.org/10.2307/j.ctt9qcxbg.4
https://doi.org/10.2307/j.ctt9qcxbg.8
Horváth, Á. (Ed.). (2015). Breaking boundaries: Varieties of liminality. New York: Berghahn.
https://doi.org/10.2307/j.ctt9qcxbg.4
https://doi.org/10.2307/j.ctt9qcxbg.8
Chlup, R. (2005a). Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera I-II. Religio: Revue pro religionistiku, 13(1), 179-197.
Chlup, R. (2005b). Vtip a náboženství: Posvátno jako mysterium ludicrum et ridiculum! Religio: Revue pro religionistiku, 13(2), 261-280.
Johnson, H. A. 1990. Humor as an innovative method for teaching sensitive topics. Educational Gerontology, 16(6), 547-559.
https://doi.org/10.1080/0380127900160605
Koestler, A. (1965). The act of creation. London: Hutchinson.
Kolman, V. (2020). Noc, v níž se pořádají medvědí hony na zajíce: filosofický původ jazykové komiky. Praha: Argo.
Komenský, J. A. (1992). Obecná porada o nápravě věcí lidských. Praha: Svoboda.
Lynch, O. H. (2010). Cooking with humor: In-group humor as social organization. Humor, 23(2), 127-159.
https://doi.org/10.1515/humr.2010.007
Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Martin, R. (2007). The psychology of humor: An integrative approach. Amsterdam: Elsevier.
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50030-7
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50024-1
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50025-3
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50022-8
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50027-7
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50023-X
https://doi.org/10.2117/psysoc.2007.110
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50021-6
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50026-5
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50020-4
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50028-9
https://doi.org/10.1016/B978-012372564-6/50029-0
Nerdwriter1. https://www.youtube.com/user/Nerdwriter1/videos
Orlický, J. (2003). Záhady komična: teorie komična, vtipu, gagu a smíchu. Praha: Futura.
Průcha, J. (2005). Moderní pedagogika. 3., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Portál.
Roberts, A. (2019). A philosophy of humour. New York: Springer.
https://doi.org/10.1007/978-3-030-14382-4
RVP-G. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP.
RVP-PV. (2021). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP.
Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál.
Sedlák, J. 2006. Vytváření pozitivního školního klimatu. Humor ve škole. Pedagogická orientace, 16(3), 69-73.
Stanford Encyclopedia of Philosophy. https://plato.stanford.edu
Šeďová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia paedagogica, 16(1), 89-118.
https://doi.org/10.5817/SP2011-2-13
Šeďová, K. (2012). Pedagogické efekty humoru ve výukové komunikaci. Pedagogika, 62(4), 426-441.
Šeďová, K. (2013). Humor ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
Šíp, R. (2019). Proč školství a jeho aktéři selhávají: kognitivní krajiny a nacionalismus. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9378-2019
Štech, S. (1994). Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44(4), 310-320.
Turner, V. (1982). From ritual to theatre: The human seriousness of play. New York: PAJ.
Turner, V. (2004). Průběh rituálu. Brno: Computer Press.
van Gennep, A. (1997). Přechodové rituály. Praha: Lidové noviny.
Wanzer, M. B., & Frymier, A. B. 1999. The relationship between student perceptions of instructor humor and students' reports of learning. Communication Education, 48, 48-62.
https://doi.org/10.1080/03634529909379152
White, E. B. (Ed.). (1962). A subtreasury of american humor. New York: Capricorn Books.
Wittgenstein, L. (1993). Filosofická zkoumání. Praha: Filosofický ústav AV ČR.
Ziv, A. (1988). Teaching and learning with humor: Experiment and replication. Journal of Experimental Education 57, 5-15.
