Identity v éře globalizace

Reflexe internacionální zkušenosti jakožto nástroj pro kulturně citlivé a inkluzivní vzdělávání

Autoři

  • Markéta Sedláková
  • David Košatka

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2042

Klíčová slova:

identita, kultura, internacionalizace, jazyk, transformace, reflexe, responzivní vzdělávání, inkluzivní vzdělávání

Abstrakt

Cíle: Předkládaný text analyzuje reflexe studentů učitelství zaměřené na jejich internacionální zkušenost. Tato zkušenost byla zkoumána ve vztahu k jejich identitě a schopnosti efektivně působit v odlišném sociokulturním prostředí. Zvyšování povědomí o diverzitě vnímáme jako důležitou součást osobnostního a sociálního rozvoje budoucích učitelů v rámci jejich profesní přípravy. Věříme, že tento přístup může podpořit proměnu školního klimatu směrem k inkluzivnímu a kulturně citlivému vzdělávání.

Metody: Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak internacionalizace ve vzdělávání zvyšuje u studentů učitelství kulturně senzitivní přístup k diverzitě? V rámci kvalitativního výzkumu se autoři zaměřili na aspekty internacionální zkušenosti studentů učitelství v kontextu pedagogické praxe. Data byla získána prostřednictvím deseti polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelství, kteří mají zkušenost se zahraničním vzděláváním a vzdělávacími systémy.

Zjištění: Data ukázala, že zkušenost s odlišným sociokulturním prostředím umožňuje rozvoj vícenásobných/hybridních identit a podporuje porozumění a empatii vůči odlišnosti. Byly identifikovány možné implikace pro inkluzivní praxi, včetně výukových strategií zahrnujících reflexi, rozvoj kulturně citlivého přístupu ve vzdělávání a utváření povědomí o perspektivách a kulturních zvyklostech druhých.

Závěr: Porozumění diverzitě a její ukotvení v každodennosti může mít pozitivní vliv na efektivitu ve vzdělávání a pedagogický přístup v praxi. Rozšíření profesního kurikula o internacionální aspekt umožňuje studentům učitelství lépe reagovat na přítomnost diverzity v edukaci.

Reference

Berger, P. L., & Luckmann, T. (1991). Social construction of reality. London: Penguin Books.

Brubaker, R., & Cooper, F. (2000). Beyond "identity". Theory and Society, 29, 1-47.

https://doi.org/10.1023/A:1007068714468

Clarke, A. E. (2005). Situational analysis: Grounded theory after the post-modern turn. Thousand Oaks: SAGE.

https://doi.org/10.4135/9781412985833

Clarke, A. E. (2019). Situational analysis as a critical interactionist method. In M. H. Jacobsen (Ed.), Critical and cultural interactionism. Insights from sociology and criminology (p. 189-210). London: Routledge.

https://doi.org/10.4324/9781315141640-11

Clarke, A. E., Friese, C., & Washburn, R. (Eds.). (2015). Situational analysis in practice. Mapping research with grounded theory. London: Left Coast.

https://doi.org/10.4324/9781315420134

Deardorff, D. K. (2011). Assessing intercultural competence. New Directions for Institutional Research, 149, 65-79.

https://doi.org/10.1002/ir.381

Early, P. C., & Ang, S. (2003). Cultural intelligence: Individual Interactions across cultures. Redwood City: Stanford University Press.

https://doi.org/10.1515/9780804766005

Epstein, C. F. (1992). Tinker-bells and pinups: The construction and reconstruction of gender boundaries at work. In M. Lamont & M. Fournier (Eds.), Cultivating differences: symbolic boundaries and the making of inequality (pp. 232-256). Chicago: University of Chicago Press.

Estelles, M., & Fischman, G. (2020). Who needs global citizenship education? A review of the literature on teacher education. Journal of Teacher Education, 72(2), 223-236.

https://doi.org/10.1177/0022487120920254

Fantini, A. E. (2019). Intercultural communicative competence in educational exchange. A multinational perspective. New York: Routledge.

https://doi.org/10.4324/9781351251747

Gay, G. (2002). Preparing for culturally responsive teaching. Journal of Teacher Education, 53, 106-116.

https://doi.org/10.1177/0022487102053002003

Goffman, E. (2003). Stigma: poznámky k problému zvládání narušené identity [Stigma: notes on the problem of coping with a disturbed identity]. Praha: Sociologické nakladatelství.

Hammer, M. (2012). The intercultural development inventory: A new frontier in the assessment and development of intercultural competence. In M. Vande Berg, R. M. Paige, & K. H. Lou (Eds.), Student learning abroad (p. 115-136). Sterling, VA: Stylus.

Jäggle, M., Krobath, T., Stockinger, H., & Schelander, R. (Eds.). (2013). Kultur der Anerkennung. Würde, Gerechtigkeit, Partizipation für Schulkultur, Schulentwicklung und Religion. Baltmannsweiler: Schneider Hohengehren.

Kalenda, J. (2016). Situational analysis as a framework for interdisciplinary research in the social science. Human Affairs, 26(3), 340-355.

https://doi.org/10.1515/humaff-2016-0029

Kauffmann, N. L., Martin, J. N., & Weaver, H. D. (1992). Students abroad, strangers at home. Education for a global society. Yarmouth: Intercultural Press.Kögler, H., Balon, J., & Hrubec, M. (2006). Kultura, kritika, dialog [Culture, criticism, dialogue]. Praha: Filosofia.

Králíková, A. (2015). Autorské tváře v knižních zrcadlech [Author's faces in book mirrors]. Příbram: Pistorius & Olšanská.

Lamont, M., & Molnár, V. (2002). The study of boundaries in the social sciences. Annual Review of Sociology, 28, 167-195.

https://doi.org/10.1146/annurev.soc.28.110601.141107

Lorenzová, J. (2017). Sociální pedagogika - věda, praxe, profese. K problému utváření oborové a profesní identity sociální pedagogiky. Habilitační práce. Brno: Masarykova univerzita.

Scheuringer, B. (2016). Multiple identities: A theoretical and an empirical approach. European Review, 24(3), 397-404.

https://doi.org/10.1017/S1062798716000120

Shukran, Q. (2014). Sense of place and place identity. European Journal of Social Science Education and Research, 1(1), 306-310.

https://doi.org/10.26417/ejser.v1i1.p306-310

Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie [Fundamentals of qualitative research: Procedures and techniques of the grounded theory method]. Boskovice: Sdružení podané ruce.

Thomas, D. C., & Inkson, K. (2009). Cultural intelligence: Living and working globally. 2nd ed. San Francisco, CA: Berrett-Koehler.

Valdrová, J. (2006). Gender a společnost [Gender and society]. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.

Vande Berg, M., Paige, M. R., & Lou, H. K. (2012). Student learning abroad: What our students are learning, what they're not, and what we can do about it. Herndon: Stylus.

Vignoles, V. L. (2017). Identity: personal AND social. In K. Deaux & M. Snyder (Eds.), Oxford handbook of personality and social psychology (p. 289-315). Oxford University Press. Retrieved from: https://www.researchgate.net/publication/316790231_Identity_Personal_AND_Social

https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780190224837.013.12

Vygotskij, L. S. (2004). Psychologie myšlení a řeči [Psychology of thinking and speech]. Praha: Portál.

Wawrosz, P., & Jurásek, M. (2021). Developing intercultural efficiency: The relationship between cultural intelligence and self-efficacy. Social Science, 10(8), 312.

https://doi.org/10.3390/socsci10080312

Stahování

Publikováno

2022-02-14