Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2017.625Abstrakt
Abstrakt: Profesní vidění je důležitým spojníkem mezi profesním věděním a profesním jednáním. Článek představuje výsledky výzkumu profesního vidění studentů učitelství jednak pro 2. a 3. stupeň a jednak pro 1. stupeň ZŠ, a to na počátku studia obecné didaktiky i didaktik oborových. Pomocí analýzy písemných refl exí (n = 211) na videu zhlédnuté vyučovací hodiny zkoumá výběrové zaměření pozornosti a to, do jaké míry a jak studenti zaznamenané jevy popisují, hodnotí a interpretují. Významové jednotky byly kódovány kategoriálním systémem podle Sherinové a van Esové (2009) a modifikovaným systémem podle Stockerové (2008). Výroky kódované jako teoretizace, predikce a alterace byly analyzovány kvalitativně s cílem postihnout jejich povahu. V oblasti výběrového zaměření pozornosti výzkum potvrdil některé výsledky získané u studentů učitelství matematiky v předchozích výzkumech, poukázal však i na rozdíly. Studenti učitelství 1. stupně si více všímají žáka, zatímco výroky studentů učitelství 2. a 3. stupně jsou zaměřeny stejnou měrou na učitele i žáka. Studenti obou skupin komentují spíše obecné pedagogické jevy na úkor oborových a oborově didaktických, velmi málo interpretují (studenti učitelství 1. stupně ještě méně než studenti druhé skupiny) a jejich poznámky mají spíše obecný charakter. V jejich komentářích je patrný důraz na žákův aktivní přístup k učení. Zjištěné výsledky mohou přispět k inovacím obsahu didaktických disciplín v učitelské přípravě a k rozvoji spolupráce mezi didaktiky.
Klíčová slova: profesní vidění, všímání si, student učitelství, interpretace viděného, přípravné vzdělávání učitelů.
Reference
Blomberg, G., Stürmer, K., & Seidel, T. (2011). How pre-service teachers observe teaching on video: Effects of viewers and teaching subjects and the subject of the video. Teaching and Teacher Education, 27(7), 1131–1140.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2011.04.008
Grossman, P. L., & Stodolsky, S. S. (1995). Content as context: The role of school subjects in secondary school teaching. Educational Researcher, 24(8), 5–11.
https://doi.org/10.3102/0013189X024008005
Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8305-2016
Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., & Hublová, G. (2014). Profesní vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.
Kučera, M., et al. (1994). Pedagogická fakulta očima studentů. Výzkumná zpráva. Praha: SVI PedF UK.
Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5), 753–777.
Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204.
https://doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181
Minaříková, E., Píšová, M., Janík, T., & Uličná, K. (2015). Video clubs: EFL teachers' selective attention before and after. Orbis Scholae, 9(2), 55–75.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.80
Mitchell, R. N., & Marin, K. A. (2015). Examining the use of a structured analysis framework to support prospective teacher noticing. Journal of Mathematics Teacher Education, 18(6), 551–575.
https://doi.org/10.1007/s10857-014-9294-3
Santagata, R., & Guarino, J. (2011). Using video to teach future teachers to learn from teaching. ZDM, 43(1), 133–145.
https://doi.org/10.1007/s11858-010-0292-3
Santagata, R., Zannoni, C., & Stigler, J. W. (2007). The role of lesson analysis in pre-service teacher education: an empirical investigation of teacher learning from a virtual video-based field experience. Journal of Mathematics Teacher Education, 10(2), 123–140.
https://doi.org/10.1007/s10857-007-9029-9
Sherin, M., & van Es, E. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20–37.
https://doi.org/10.1177/0022487108328155
Simpson, A., Vondrová, N., & Žalská, J. (2017). Sources of shifts in pre-service teachers' patterns of attention: the roles of teaching experience and of observational experience. Journal of Mathematics Teacher Education.
https://doi.org/10.1007/s10857-017-9370-6
Sonmez, D., & Hakverdi-Can, M. (2012). Videos as an instructional tool in pre-service science teacher education. Egitim Arastirmalari-Eurasian Journal of Educational Research, 12(46), 141–158.
Steffensky, M., Gold, B., Holdynski, M., & Möller, K. (2015). Professional vision of class-room management and learning support in science classrooms: Does professional vision differ across general and content-specific classroom interactions? International Journal of Science and Mathematics Education, 13(2), 351–368.
https://doi.org/10.1007/s10763-014-9607-0
Stehlíková, N. (2010). Interpretace některých didakticko-matematických jevů u studentů učitelství a učitelů matematiky. Pedagogika, 60(3–4), 303–313.
Stockero, S. L. (2008). Using a video-based curriculum to develop a reflective stance in prospective mathematics teachers. Journal of Mathematics Teacher Education, 11(5), 373–394.
https://doi.org/10.1007/s10857-008-9079-7
Stockero, S. L., Rupnow, R. L., & Pascoe, A. E. (2017). Learning to notice important student mathematical thinking in complex classroom interactions. Teaching and Teacher Education, 63, 384–395.
https://doi.org/10.1016/j.tate.2017.01.006
Stürmer, K., Könings, K. D., & Seidel, T. (2015). Factors within university-based teacher education relating to preservice teachers' professional vision. Vocations and Learning, 8(1), 35–54.
https://doi.org/10.1007/s12186-014-9122-z
Stürmer, K., Seidel, T., & Holzberger, D. (2016). Intra-individual differences in developing professional vision: preservice teachers' changes in the course of an innovative teacher education program. Instructional Science, 44(3), 293–309.
https://doi.org/10.1007/s11251-016-9373-1
Straková, J., Spilková, V., Friedlaenderová, H., Hanzák, T., & Simonová, J. (2014). Profesní přesvědčení učitelů základních škol a studentů fakult připravujících budoucí učitele. Pedagogika, 64(1), 34–65.
Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce.
Svatoš, T. (2013). A student teacher on the pathway to teaching profession: Reviewing research and proposing a model. Pedagogická orientace, 23(6), 786–809.
https://doi.org/10.5817/PedOr2013-6-786
Syslová, Z. (2016). Rozvoj profesního vidění studentů oboru Učitelství pro mateřské školy. Pedagogika, 66(4), 462–476.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.319
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Praha: Portál.
Uličná, K. (2017). To see or not to see: Profesní vidění budoucích učitelů anglického jazyka a budoucích učitelů pro 1. stupeň se specializací na anglický jazyk. Pedagogická orientace, 27(1), 81–103.
https://doi.org/10.5817/PedOr2017-1-81
Urbánek, P. (2011). Učitelské sbory základních škol: dvě odlišné profesní subkultury? In Walterová, E., et al. Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 269–294). Praha: Karolinum.
van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2006). How different video club designs support teachers in "learning to notice". Journal of Computing in Teacher Education, 22(4), 125–135.
Vondrová, N., & Žalská, J. (2015). Ability to notice mathematics specific phenomena: What exactly do student teachers attend to? Orbis scholae, 9(2), 77â101.
