Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?

Autoři

  • Monika Kadrnožková

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1342

Klíčová slova:

přidělování učitelů, diferenciace žáků, volba ředitele

Abstrakt

Abstrakt: Český vzdělávací systém umožňuje rozřazovat žáky do škol a tříd na základě jejich schopností a dosažených výsledků. V současnosti je zaznamenán trend narůstajícího počtu základních škol uplatňujících dlouhodobou selekci žáků uvnitř školy. S rozřazováním žáků do různých typů tříd úzce souvisí i téma přidělování učitelů. Tento text si klade za cíl ověřit, zda vedení tří výběrových škol záměrně přidělují učitele do tříd a jaká kritéria je ovlivňují. K naplnění tohoto cíle byla určena jako výzkumná strategie deskriptivní případová studie a zakotvené teorie. Metodami sběru dat byly zvoleny analýza přidělování učitelů do tříd v příslušných dokumentech (ŠVP, rozvrhy, výroční zprávy), hloubkové polostrukturované rozhovory s vedením a učiteli škol a analýza výsledků srovnávacích testů žáků uvnitř škol. Z výsledků je patrné, že se vedení ve své volbě řídí odlišnými kritérii, která odůvodňuje snahou co nejefektivněji vzdělávat žáky výběrové dráhy. Učitelé jsou přidělováni do tříd na základě volby vedení, které vychází z vlastních kritérií kvalitního učitele – do výběrových tříd jsou přidělování „kvalitnější“ učitelé, nebo je snahou vedení do své školy přijímat pouze takové učitele, aby si již nemuseli vybírat a mohli přidělovat do tříd učitele „střídavým“ nebo „náhodným“ způsobem. V každém z případů ale bylo snahou vedení dostát ve výběrové třídě prohlubujícímu kurikulu s náročnějším obsahem a promyšleným didaktickým metodám. Vybrané školy se tak staly zajímavým příkladem přidělování učitelů do tříd, což ovlivňuje nejen proces výuky, ale i samotné výsledky žáků.

Klíčová slova: přidělování učitelů, diferenciace žáků, volba ředitele, základní škola, případová studie.

Reference

Ball, S. J. (1981). Beachside comprehensive: A case-study of secondary schooling. CUP Archive.

Betts, J., Rueben, K., & Danenberg (2000). Selected readings on California school finance. San Francisco: Public Policy Institute of California.

Betts, J. R., & Shkolnik, J. L. (2000). The effects of ability grouping on student achievement and resource allocation in secondary schools. Economics of Education Review, 19(1), 1-15.

https://doi.org/10.1016/S0272-7757(98)00044-2

https://doi.org/10.1016/S0272-7757(99)00022-9

Betts, J. R., Zau, A., & Rice, L. (2003). Determinants of student achievement: New evidence from San Diego. San Francisco, CA: Public Policy Institute of California.

Burgess, R. G. (1983). Experiencing comprehensive education: A study of Bishop McGregor School. London: Taylor & Francis.

Carey, N. (1994). Curricular differentiation in public high schools. Fast response survey system. E.D. Tabs. Washington, DC: US Government Printing Office.

Clotfelter, C. T., Ladd, H. F., & Vigdor, J. L. (2006). Teacher-student matching and the assessment of teacher effectiveness. Journal of Human Resources, 41(4), 778-820.

https://doi.org/10.3368/jhr.XLI.4.778

Cohen, D. K., Raudenbush, S. W., & Ball, D. L. (2003). Resources, instruction, and research. Educational Evaluation and Policy Analysis, 25(2), 119-142.

https://doi.org/10.3102/01623737025002119

DeLany, B. (1998). The micro-politics of school, teacher, and student failure: Managing turbulence. In B. Franklin (Ed.), When children don't learn: Student failure and the culture of teaching (s. 134-159). New York: Columbia University.

Donaldson, M. L., & Johnson, S. M. (2011). Teach for America teachers: How long do they teach? Why do they leave?. Phi Delta Kappan, 93(2), 47-51.

https://doi.org/10.1177/003172171109300211

Dupriez, V., Dumay, X., & Vause, A. (2008). How do school systems manage pupils' heterogeneity?. Comparative Education Review, 52(2), 245-273.

https://doi.org/10.1086/528764

Dvořáková, M., & Tvrzová, I. (2010). Proměna současné školy z hlediska učitele. In H. Krykorková & R. Váňová (Eds.), Učitel v současné škole (s. 281-302). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Evertson, C. M. (1982). Differences in instructional activities in higher- and lower-achieving junior high English and math classes. The Elementary School Journal, 82(4), 329-350.

https://doi.org/10.1086/461271

Feng, L. (2010). Hire today, gone tomorrow: New teacher classroom assignments and teacher mobility. Education Finance and Policy, 5(3), 278-316.

https://doi.org/10.1162/EDFP_a_00002

Finley, M. K. (1984). Teachers and tracking in a comprehensive high school. Sociology of Education, 57(4), 233-243.

https://doi.org/10.2307/2112427

Gamoran, A. (1992). Synthesis of research: Is ability grouping equitable?. Educational Leadership, 50(1), 11-11.

Gamoran, A., & Mare, R. D. (1989). Secondary school tracking and educational inequality: Compensation, reinforcement, or neutrality?. American journal of Sociology, 94(5), 1146-1183.

https://doi.org/10.1086/229114

Gaziel, H. H. (1997). Impact of school culture on effectiveness of secondary schools with disadvantaged students. The Journal of Educational Research, 90(5), 310-318.

https://doi.org/10.1080/00220671.1997.10544587

Goodlad, J. I. (1984). A place called school. Prospects for the future. New York: McGraw-Hill.

Gamoran, A., & Bruch, S. (2010). Alternative models for human capital development in education research. Report to the Spencer Foundation. (Online). Dostupné z www.spencer.org

Glaser, B. G., & Strauss, A. L. (1967). The discovery of grounded theory: Strategies for qualitative research. Chicago: Aldire.

https://doi.org/10.1097/00006199-196807000-00014

Goe, L. (2007). The link between teacher quality and student outcomes: A research synthesis. Washington, DC: National Comprehensive Center for Teacher Quality.

Goldhaber, D., Perry, D., & Anthony, E. (2004). The National Board for Professional Teaching Standards (NBPTS) process: Who applies and what factors are associated with NBPTS certification?. Educational Evaluation and Policy Analysis, 26(4), 259-280.

https://doi.org/10.3102/01623737026004259

Greger, D. (2004). Koncept spravedlivosti a diferenciace žáků. In E. Walterová et al., Úloha školy v rozvoji vzdělanosti (s. 362-370).

Greger, D. (2006). Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In P. Matějů, J. Straková et al., Nerovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice (s. 00-00). Praha: Academia.

Greger, D., Chvál, M., Walterová, E., & Černý, K. (2009). Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis scholae, 3(3), 51-78.

https://doi.org/10.14712/23363177.2018.198

Hallinan, M. T. (1994). Tracking: From theory to practice. Sociology of Education, 67(2), 79-84.

https://doi.org/10.2307/2112697

Hallinan, M. T., & Kubitschek, W. N. (1999). Curriculum differentiation and high school achievement. Social Psychology of Education, 3(1-2), 41-62.

https://doi.org/10.1023/A:1009603706414

Hanushek, E. A., Kain, J. F., O'Brien, D. M., & Rivkin, S. G. (2005). The market for teacher quality (No. w11154). National Bureau of Economic Research.

https://doi.org/10.3386/w11154

Haycock, K. (1998). Good teaching matters: How well-qualified teachers can close the gap. Thinking k-16, 3(2), n2.

Heck, R. H., & Marcoulides, G. A. (1990). Examining contextual differences in the development of instructional leadership and school achievement. The Urban Review, 22(4), 247-265.

https://doi.org/10.1007/BF01108463

Howie, S. J., Combrinck, C., Roux, K., Tshele, M., Mokoena, G., & McLeod Palane, N. (2017). PIRLS Literacy 2016: Progress in International Reading Literacy Study (PIRLS) 2016: South African children's reading literacy achievement. Centre for Evaluation and Assessment (CEA).

Ireson, J., Clark, H., & Hallam, S. (2002). Constructing ability groups in the secondary school: Issues in practice. School Leadership & Management, 22(2), 163-176.

https://doi.org/10.1080/1363243022000007737

Janík, T. (2004). Význam Shulmanovy teorie pedagogických znalostí pro oborové didaktiky a pro vzdělávání učitelů. Pedagogika, 54(3), 243-250.

Janík, T., & Slavík, J. (2007). Vztah obor - vyučovací předmět jako metodologický problém. Orbis scholae, 2(1), 54-66.

https://doi.org/10.14712/23363177.2018.151

Kadrnožková, M. (2019). Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd? (Diserační práce).

Kilgore, S. B. (1991). The organizational context of tracking in schools. American Sociological Review, 56(2), 189-203.

https://doi.org/10.2307/2095779

Kulik, C. L. C., & Kulik, J. A. (1982). Effects of ability grouping on secondary school students: A meta-analysis of evaluation findings. American Educational Research Journal, 19(3), 415-428.

https://doi.org/10.3102/00028312019003415

Kunter, M., Klusmann, U., Baumert, J., Richter, D., Voss, T., & Hachfeld, A. (2013). Professional competence of teachers: Effects on instructional quality and student development. Journal of Educational Psychology, 105(3), 805-820.

https://doi.org/10.1037/a0032583

Lankford, H., Loeb, S., & Wyckoff, J. (2002). Teacher sorting and the plight of urban schools: A descriptive analysis. Educational Evaluation and Policy Analysis, 24(1), 37-62.

https://doi.org/10.3102/01623737024001037

Leix, A. (2006). Transkripce nahrávek v kontextu etickém, metodologickém a technickém. (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.

Loeb, S., Kalogrides, D., & Béteille, T. (2012). Effective schools: Teacher hiring, assignment, development, and retention. Education Finance and Policy, 7(3), 269-304.

https://doi.org/10.1162/EDFP_a_00068

Mareš, J. (2007). Sociální klima školy jako teoretický a výzkumný problém. (Disertační práce). Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.

Matějů, P., & Straková, J. (2003). Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností. Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 39(5), 625-652.

Maxwell, J. A. (2008). Designing a qualitative study. In L. Bickman & D. J. Rog (Eds.), The SAGE handbook of applied social research methods (s. 214-253). 2. vyd. Thousand Oaks, CA: Sage.

https://doi.org/10.4135/9781483348858.n7

Meijnen, G. W., & Guldemond, H. (2002). Grouping in primary schools and reference processes. Educational Research and Evaluation, 8(3), 229-248.

https://doi.org/10.1076/edre.8.3.229.3857

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.

Mullis, I. V. S., Martin, M. O., Foy, P., & Hooper, M. (2016). TIMSS advanced 2015 international results in advanced mathematics and physics. Boston: Boston College, TIMSS & PIRLS International Study Center.

Murphy, J., & Hallinger, P. (1989). Equity as access to learning: Curricular and instructional treatment differences. Journal of Curriculum Studies, 21(2), 129-149.

https://doi.org/10.1080/0022027890210203

Nystrand, M., & Gamoran, A. (1990). Student engagement: When recitation becomes conversation. Madison, WI: University of Wisconsin.

Oakes, J. (1986). Keeping track, part 2: Curriculum inequality and school reform. The Phi Delta Kappan, 68(2), 148-154.

Oakes, J., Wells, A. S., & Jones, M. (1997). Detracking: The social construction of ability, cultural politics, and resistance to. Teachers College Record, 98(3), 482-510.

OECD. (2016). PISA 2015 results (Volume I): Excellence and equity in education.

O'Sullivan, B. (1999). Global change and educational reform in Ontario and Canada. Canadian Journal of Education / Revue canadienne de l'education, 24(3), 311-325.

https://doi.org/10.2307/1585878

Page, R. N. (1991). Lower-track classrooms: A curricular and cultural perspective. New York: Teachers College Press.

Palán, Z. (2006). Celoživotní učení. Vybrané problémy vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.

Patton, M. Q. (1990). Qualitative evaluation and research methods. Thousand Oakes: Sage.

Patton, M. Q. (2002). Two decades of developments in qualitative inquiry: A personal, experiential perspective. Qualitative social work, 1(3), 261-283.

https://doi.org/10.1177/1473325002001003636

Rosenbaum, J. E. (1976). Making inequality: The hidden curriculum of high school tracking. New York: Wiley.

Scafidi, B., Sjoquist, D. L., & Stinebrickner, T. R. (2007). Race, poverty, and teacher mobility. Economics of Education Review, 26(2), 145-159.

https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2005.08.006

Schafer, W. E., & Olexa, C. (1971). Tracking and opportunity: The locking-out process and beyond. Scranton, PA: Chandler.

Schwartz, F. (1981). Supporting or subverting learning: Peer group patterns in four tracked schools. Anthropology & Education Quarterly, 12(2), 99-121.

https://doi.org/10.1525/aeq.1981.12.2.05x1887o

Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Researcher, 15(2), 4-14.

https://doi.org/10.3102/0013189X015002004

Shulman, L. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1-23.

https://doi.org/10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411

Spilková, V. (2002). Koncept kvalitní, dobré školy: model a možnosti jeho zkoumání ve školní praxi. In J. Vašutová & V. Spilková, Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu II. Metody a výsledky empirických výzkumů (s. 24-39). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Stake, R. E. (2005). Qualitative case studies. In N. K. Denzin & Y. S. Lincoln (Eds.), The Sage handbook of qualitative research (s. 443-466). Thousand Oaks, CA: Sage.

Straková, J., & Greger, D. (2013). Faktory ovlivňující přechod žáků 5. ročníků na osmileté gymnázium. Orbis scholae, 7(3), 73-85.

https://doi.org/10.14712/23363177.2015.14

Šeďová, K. (2005). Možnosti uplatnění zakotvené teorie v pedagogickém výzkumu: Rodinná socializace dětského televizního diváctví. Studia paedagogica, 53(10), 123-132.

Švaříček, R. & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Švec, Š. (1998). Metodológia vied o výchove. Bratislava: IRIS.

Vališová, A., & Kasíková, H. (2007). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada.

Van Houtte, M. (2006). School type and academic culture: evidence for the differentiation-polarization theory. Journal of Curriculum Studies, 38(3), 273-292.

https://doi.org/10.1080/00220270500363661

Vašutová, J. (2001). Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém 1 (s. 19-46). Praha: Pedagogická fakulta UK.

Yin, R. K. (2014). Case study research: Design and methods. 5. vyd. Thousand Oaks, CA:Sage.

https://doi.org/10.4135/9781473915480.n38

https://doi.org/10.4135/9781473915480.n48

Stahování

Publikováno

2020-04-02

Číslo

Sekce

Studie – výzkumná