Hodnocení vzdělávacího přínosu škol pomocí přidané hodnoty: srovnání čtyř evropských zemí

Autoři

  • Eva Potužníková

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2021.977

Klíčová slova:

měření přidané hodnoty, standardizované testování, kvalita škol, srovnávání, Anglie, Francie, Norsko, Polsko

Abstrakt

Cílem práce je na základě porovnání situace ve čtyřech evropských vzdělávacích systémech (Anglie, Francie, Norsko, Polsko) poukázat na možnosti, ale i rizika spojená s evaluací škol na základě přidané hodnoty.

Metody. Přístupy jednotlivých zemí jsou porovnány podle předem určeného souboru kritérií. Zdrojem dat je technická dokumentace o modelech přidané hodnoty, webové portály pro zveřejňování výsledků a texty o vývoji modelů a využívání dat o přidané hodnotě.

Výsledky. Preferovaným zdrojem dat pro výpočet přidané hodnoty jsou standardizované testy či zkoušky. Dostupnost dat ovlivňuje volbu vzdělávacího stupně, hodnocených vzdělávacích oblastí (předmětů) i zařazení kontextových proměnných. Při zveřejňování přidané hodnoty země brání otevřenému srovnávání škol, netvoří žebříčky a přiznávají statistickou nejistotu spojenou s měřením. Informace o přidané hodnotě slouží jako zpětná vazba školám.

Závěry. Indikátory přidané hodnoty jsou spravedlivým ukazatelem vzdělávacího přínosu škol, s jejich zaváděním jsou však spojena rizika jako vynechání důležitých proměnných kvůli nedostupnosti dat, nedostatek odborných kapacit pro implementaci a rozvoj metody a malá využitelnost pro zlepšování kvality vzdělávání.

Biografie autora

Eva Potužníková

Mgr. Eva Potužníková

Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

e-mail: eva.potuznikova@pedf.cuni.cz

tel. 602 235 795

Reference

Anczewska, M., & Charzyńska, K. (2012). Educational assessment of pupils in Poland. SA-eDUC Journal, 9(1).

Bajou, B., Paulin-Moulard, F., & Bossard, T. (2015). Des facteurs de valeur ajoutée des lycées. Ministère de l'éducation nationale de l'enseignement supérieur et de la recherche.

Ballou, D., Sanders, W., & Wright, P. (2004). Controlling for student background in value-added assessment of teachers. Journal of Educational and Behavioral Statistics, 29(1), 37-65.

https://doi.org/10.3102/10769986029001037

Bereday, G. (1964). Comparative method in education. Holt, Rinehart and Winston.

Bradbury, A. (2011). Equity, ethnicity and the hidden dangers of 'contextual' measures of school performance. Race, Ethnicity and Education, 14(3), 277-291.

https://doi.org/10.1080/13613324.2010.543388

Coleman, J. S., Campbell, E. Q., Hobson, C. J., McPartland, J., Mood, A. M., Weinfeld, F. D., & York, R. L. (1966). Equality of educational opportunity. U.S. Government Printing Office.

ČŠI. (2019). Zpráva o vybraných zahraničních přístupech k monitorování spravedlivosti vzdělávacího systému. Dostupné z www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Publikace-a-ostatni-vystupy/Zprava-o-vybranych-zahranicnich-pristupech-k-monit

DfE. (2019a). Primary school accountability in 2019: Technical guide. A technical guide for maintained secondary schools, academies and free schools. Dostupné z www.gov.uk/government/publications/primary-school-accountability

DfE. (2019b). 16 to 18 accountability measures: Technical guide. Dostupné z www.gov.uk/government/publications/16-to-19-accountability-headline-measures-technical-guide

DfE. (2020). Secondary accountability measures. Guide for maintained secondary schools, academies and free schools. Dostupné z www.gov.uk/government/publications/progres-8-school-performance-measure

DEPP. (2020). Les indicateurs de résultats des lycées publics et privés sous contrat. Baccalauréats général, technologique et professionnel 2019. Dostupné z www.education.gouv.fr/methodologie-des-indicateurs-de-resultats-des-lycees-11948

Duclos, M., & Murat, F. (2014). Comment évaluer la performance des lycées? Un point sur la méthodologie des IVAL (Indicateurs de valeur ajoutée des lycées). Éducation et formations, 85, 73-84.

Dvořák, D. (2015). Proměny kurikulárního diskurzu: o aktérech, standardech a ledních medvědech. In D. Greger (Ed.), Srovnávací pedagogika: Proměny a výzvy (s. 101-117). Pedagogická fakulta UK.

Elstad, E. (2009). Schools which are named, shamed and blamed by the media: School accountability in Norway. Educational Assessment, Evaluation and Accountability, 21(2), 173-189.

https://doi.org/10.1007/s11092-009-9076-0

Eurydice (2009). National testing of pupils in Europe: Objectives, organisation and use of results. Education, Audiovisual and Culture Executive Agency.

Eurydice (2019). National education systems: Poland (online). Dostupné z https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/national-description_en

Evain, F., & Evrard, L. (2017). Une meilleure mesure de la performance des lycées: Refonte de la méthodologie des IVAL (session 2015). Éducation et formations, 94, 91-116.

Everson, K. C. (2017). Value-added modelling and educational accountability: Are we answering the real questions? Review of Educational Research, 87(1), 35-70.

https://doi.org/10.3102/0034654316637199

Felouzis, G. (2005). Performances et "valeur ajoutée" des lycées: le marché scolaire fait des différences. Revue française de sociologie, 46(1), 3-36.

https://doi.org/10.3917/rfs.461.0003

https://doi.org/10.3917/rfs.465.0003

Fuller, K. (2019). "That would be my red line": an analysis of headteachers' resistance of neoliberal education reforms. Educational Review, 71(1), 31-50.

https://doi.org/10.1080/00131911.2019.1522042

Gorard, S. (2006). Value-added is of little value. Journal of Educational Policy, 21(2), 233-241.

https://doi.org/10.1080/02680930500500435

Gorard, S. (2008). The value-added of primary schools: What is it really measuring? Educational Review, 60(2), 179-185.

https://doi.org/10.1080/00131910801934185

Grek, S. (2010). International organisations and the shared construction of policy 'problems': Problematisation and change in education governance in Europe. European Educational Research Journal, 9(3), 396-406.

https://doi.org/10.2304/eerj.2010.9.3.396

Hanushek, E. (1971). Teacher characteristics and gains in student achievement: Estimation using micro-data. American Economic Review, 61(2), 280-288.

Harris, D. (2011). Value-added measures in education: What every educator needs to know. Harvard Education Press.

Hatch, T. (2013). Beneath the surface of accountability: Answerability, responsibility and capacity-building in recent education reforms in Norway. Journal of Educational Change, 14(2), 113-138.

https://doi.org/10.1007/s10833-012-9206-1

Hægeland, T., Kirkebøen, L. J., Raaum, O., & Salvanes, K. G. (2005). Skolebidragsindikatorer. Beregnet for avgangskarakterer fra grunnskolen for skoleårene 2002-2003 og 2003-2004. Statistisk entralbyrå.

Hægeland, T., Kirkebøen, L. J., Bratsberg, B., & Raaum, O. (2011). Value added indikatorer. Et nyttig verktøy i kvalitetsvurdering av skoler? Statistisk entralbyrå.

Jakubowski, M. (2008). Implementing value-added models of school assessment. EUI working paper RSCAS 2008/06. European University Institute.

Jakubowski, M. (2017). Accountability in the Polish education system. Country case study prepared for the 2017/8 Global Education Monitoring Report. UNESCO.

Ježková, V., Dvořák, D., Chapman, Ch., et al. (2010). Školní vzdělávání ve Velké Británii. Karolinum.

Jones, B. (2007). The unintended outcomes of high-stakes testing. Journal of Applied School Psychology, 23(2), 65-86.

https://doi.org/10.1300/J370v23n02_05

Kelly, A., & Downey, C. (2010). Value-added measures for schools in England: looking inside the 'black box' of complex metrics. Educational Assessment, Evaluation & Accountability, 22(3), 181-198.

https://doi.org/10.1007/s11092-010-9100-4

Koedel, C., Mihaly, K., & Rockoff, J. E. (2015). Value-added modelling: A review. Economics of Education Review, 47, 180-195.

https://doi.org/10.1016/j.econedurev.2015.01.006

Leckie, G., & Goldstein, H. (2017). The evolution of school league tables in England 1992-2016: 'Contextual value-added', 'expected progress' and 'progress 8'. British Educational Research Journal, 43(2), 193-212.

https://doi.org/10.1002/berj.3264

Leckie, G., & Goldstein, H. (2019). The importance of adjusting for pupil background in school value-added models: A study of Progress 8 and school accountability in England. British Educational Research Journal, 45(3), 518-537.

https://doi.org/10.1002/berj.3511

Lenkeit, J. (2013). Effectiveness measures for cross-sectional studies: A comparison of value-added models and contextualized attainment models. School Effectiveness and School Improvement, 24, 39-63.

https://doi.org/10.1080/09243453.2012.680892

Levy, J., Brunner, M., Keller, U., & Fischbach, A. (2019). Methodological issues in value-added modeling: An international review from 26 countries. Educational Assessment, Evaluation, and Accountability, 31, 257-287.

https://doi.org/10.1007/s11092-019-09303-w

Malach, J., Malčík, J., & Krpec, R. (2011). Přidaná hodnota vzdělávání a odpovědnost učitelů a škol. In B. Niemierko & M. K. Szmigel (Eds.), Ewaluacja v edukacji: Koncepcje, metody, perspektywy (s. 97-111). Polskie towarzystwo diagnostyki edukacyjnej.

Mons, N. (2009). Theoretical and real effects of standardized assessment. Eurydice.

MŠMT. (2014). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Dostupné z www.msmt.cz/uploads/Strategie_2020_web.pdf

MŠMT. (2015). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020. Dostupné z www.msmt.cz/file/35167/

MŠMT. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Dostupné z www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Nusche, D., Earl, L., Maxwell, W., & Shewbridge, C. (2011). OECD reviews of evaluation and assessment in education - Norway. OECD Publishing.

https://doi.org/10.1787/9789264117006-en

OECD. (2008). Measuring improvements in learning outcomes. Best practices to assess the value-added of schools. OECD Publishing.

https://doi.org/10.1787/9789264050259-en

Penninckx, M., Quintelier, A., Vanhoof, J., De Mayer, S., & Van Petegem, P. (2017). Delphi study on standardized systems to monitor student learning outcomes in Flanders: Mechanisms for building trust and/or control? Studia paedagogica, 22(2), 9-31.

https://doi.org/10.5817/SP2017-2-2

Perry, T. (2016). English value-added measures: Examining the limitations of school performance measurement. British Educational Research Journal, 42(6), 1056-1080.

https://doi.org/10.1002/berj.3247

Pons, X. (2012). De nouvelles connaissances pour une nouvelle gouvernance par les résultats? L'exemple de l'éducation en France et de trois outils d'évaluation. Recherches sociologiques et anthropologiques, 43(2), 15-34.

https://doi.org/10.4000/rsa.784

Pons, X. (2020). National testing in education in France: Statisation, rationalisation and politicisation. European Educational Research Journal, 19(2), 109-124.

https://doi.org/10.1177/1474904120910342

Ray, A. (2006). School value-added measures in England. A paper for the OECD project on the development of value-added models in education systems. Department for Education and Skills.

Reynolds, D., Sammons, P., De Fraine, B., Van Damme, J., Townsend, T., Teddlie, Ch., & Stringfield, S. (2014). Educational effectiveness research (EER): A state-of-the-art review. School Effectiveness and School Improvement, 25(2), 197-230.

https://doi.org/10.1080/09243453.2014.885450

Rocher, T. (2016). Construction d'un indice de position sociale des élèves. Éducation et formations, 90, 5-27.

Ryška, R. (2009). Evaluace a přidaná hodnota ve vzdělávání. Pedagogická fakulta UK.

SSB. (2018). Metodebeskrivelse for skolebidragsindikatorer. Dostupné z www.udir.no/tall-og-forskning/statistikk/statistikk-videregaende-skole/skolebidragsindikatorer-for-videregaende-skoler/

SSB. (2019). Datagrunnlag og metode for beregning av skolebidrags-indikatorer for grunnskoler. Dostupné z www.udir.no/tall-og-forskning/statistikk/statistikk-grunnskole/skolebidragsindikatorer-for-grunnskoler/

Steffensen, K., Ekren, R., Zachrisen, O. O., & Kirkebøen, L. J. (2017). Er det forskjeller i skolers og kommuners bidrag til elevenes læring i grunnskolen? En kvantitativ studie. Statistisk entralbyrå.

Středisko vzdělávací politiky (2008). Zjišťování přidané hodnoty. Celková zpráva projektu LS0602. Pedagogická fakulta UK.

Tekwe, C. D., Carter, R. L., Ma, C.-X., Algina, J., Lucas, M. E., Roth, J., … & Resnick, M. B. (2004). An empirical comparison of statistical models for value-added assessment of school performance. Journal of Educational and Behavioral Statistics, 29(1), 11-36.

https://doi.org/10.3102/10769986029001011

Tveit, S. (2014). Educational assessment in Norway. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 21(2), 221-237.

https://doi.org/10.1080/0969594X.2013.830079

Vlček, P. (2015). Srovnávací výzkum v pedagogice: některé úvahy o metodologii problémového přístupu. Pedagogická orientace, 25(3), 394-412.

https://doi.org/10.5817/PedOr2015-3-394

Wiśniewski, J., & Zahorska, M. (2020). Reforming education in Poland. In F. Reimers (Ed.), Audacious education purposes (s. 181-208). Springer.

https://doi.org/10.1007/978-3-030-41882-3_7

Żółtak, T. (2013). EWD jako sposób badania efektywności szkół. In M. Karwowski (Ed.), Ścieżki rozwoju edukacyjnego młodzieży - szkoły pogymnazjalne (s. 27-46). Wydawnictwo IFIS PAN.

Stahování

Publikováno

2021-09-30