Abstrakt
Hlavním cílem této studie, která je součástí rozsáhlého výzkumu role experimentu ve výuce fyziky, je zmapovat zdroje inspirace pro experimentální aktivity, které do svých hodin zařazují čeští středoškolští učitelé. K tomuto účelu byl použit online dotazník rozeslaný v listopadu roku 2020 učitelům fyziky na středních školách a v odpovídajících ročnících gymnázií; své odpovědi poskytlo 309 z přibližně dvou tisíc oslovených respondentů. Vyhodnocením vybraných dvou otázek dotazníku bylo zjištěno, že nejvýznamnějším zdrojem inspirace ve většině věkových skupin je internet, výjimku tvoří pouze nejstarší učitelé s více jak třicetiletou praxí, kteří preferují tištěné sbírky a učebnice. Mezi fyzikáři-muži je oproti fyzikářkám-ženám téměř dvojnásobný podíl těch, kteří deklarují, že si některé experimenty do výuky vymýšlejí sami. Velké rozdíly při volbě inspirace k experimentům můžeme vidět v závislosti na typu školy, na které respondenti působí. Gymnaziální učitelé v porovnání s učiteli z odborných středních škol ke své inspiraci výrazně více využívají tištěné zdroje a své kolegy. Mezi konkrétně zmiňovanými internetovými zdroji dominují především videa na YouTube, ale i elektronická sbírka pokusů http://fyzikalnipokusy.cz a stránky výrobce měřicích čidel http://vernier.cz. Často zmiňované jsou akce pro učitele zastřešené projekty Elixír do škol a Heuréka.
Reference
Abrahams, I., & Millar, R. (2008). Does practical work really work? A study of the effectiveness of practical work as a teaching and learning method in school science. International Journal of Science Education, 30(14), 1945–1969. https://doi.org/10.1080/09500690701749305
Atlas školství. (2022). Střední školy v ČR. https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly
Banchi, H., & Bell, R. (2008). The many levels of inquiry. Science and Children, 46(2), 26–29. https://www.michiganseagrant.org/lessons/wp-content/uploads/sites/3/2019/04/The-Many-Levels-of-Inquiry-NSTA-article.pdf
Bennett, J. (2003). Teaching and learning science. Continuum.
Cerini, B., Murray, I., & Reiss, M. (2003). Student review of the science curriculum: Major findings. https://doi.org/10.13140/RG.2.2.18429.31206
Crouch, C., Fagen, A.P., Callan, J.P., & Mazur, E. (2004). Classroom demonstrations: Learning tools or entertainment? American Journal of Physics, 72(6), 835–838. https://doi.org/10.1119/1.1707018
Delgado, P., Vargas, C., Ackerman, R., & Salmerón, L. (2018). Don’t throw away your printed books: A meta-analysis on the effects of reading media on reading comprehension. Educational Research Review, 25, 23–38. http://doi.org/10.1016/j.edurev.2018.09.003
Elixír do škol. (2022). Proč tu jsme. https://www.elixirdoskol.cz/proc-tu-jsme/
Etkina, E., Van Heuvelen, A., Brookes, D.T., & Mills, D. (2002). Role of experiments in physics instruction – A process approach. The Physics Teacher, 40(6), 351–355. https://doi.org/10.1119/1.1511592
Gardner, P., & Gauld, C. (1990). Labwork and students’ attitudes. In E. Hegarty-Hazel (Ed.), The student laboratory and the science curriculum (pp. 132–156). Routledge.
Hazari, Z., Sadler, P.M., & Tai, R.H. (2008). Gender differences in the high school and affective experiences of introductory college physics students. The Physics Teacher, 46(7), 423–427. https://doi.org/10.1119/1.2981292
Kácovský, P. (2012). Využívání dataloggerů ve výuce fyziky (se zaměřením na systém Vernier). [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/41575
Kácovský, P., & Snětinová, M. (2021). Physics demonstrations: Who are the students appreciating them?. International Journal of Science Education, 43(4), 529–551. https://doi.org/10.1080/09500693.2020.1871526
Li, Y., Garza, V., Keicher, A., & Popov, V. (2019). Predicting high school teacher use of technology: Pedagogical beliefs, technological beliefs and attitudes, and teacher training. Technology, Knowledge and Learning, 24(3), 501–518. https://doi.org/10.1007/s10758-018-9355-2
Machalická, J. (2022). Role fyzikálního experimentu ve výuce fyziky. In O. Kéhar (Ed.), Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky: Změny v RVP a jejich dopady do obsahu výuky fyziky (s. 114–117). Západočeská univerzita v Plzni. https://kof.zcu.cz/ak/trendy/9/sbor/ModerniTrendy9 sbornik.pdf
Marounová, J., & Kácovský, P. (2022). How Czech teachers use physics experiment in their lessons. AIP Conference Proceedings, 2458, 030023. https://doi.org/10.1063/5.0079213
Millar, R. (2010). Practical work. In J. Osborne, & J. Dillon (Eds.), Good practice in science teaching: What research has to say (pp. 108–134). Open University Press.
Miller, K. (2013). Use demonstrations to teach, not just entertain. The Physics Teacher, 51, 570. https://doi.org/10.1119/1.4830081
Miller, K., Lasry, N., Chu, K., & Mazur, E. (2013). Role of physics lecture demonstrations in conceptual learning. Physical Review Special Topics – Physics Education Research, 9(2). https://doi.org/10.1103/PhysRevSTPER.9.020113
Milner-Bolotin, M., Kotlicki, A., & Rieger, G. (2007). Can students learn from lecture demonstrations? Journal of College Science Teaching, 36(4), 45–49. https://www.researchgate.net/publication/238711199 Can Students Learn from Lecture Demonstrations
Murphy, P. (1993). Gender differences in pupils’ reactions to practical work. In R. Levinson (Ed.), Teaching Science (pp. 138–150). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780203990377
Owen, S., Dickson, D., Stanisstreet, M., & Boyes, E. (2008). Teaching physics: Students’ attitudes towards different learning activities. Research in Science & Technological Education, 26(2), 113–128. https://doi.org/10.1080/02635140802036734
Rockinson-Szapkiw, A. J., Courduff, J., Carter, K., & Bennett, D. (2013). Electronic versus traditional print textbooks: A comparison study on the influence of university students’ learning. Computers & Education, 63(1), 259–266. https://doi.org/10.1016/j.compedu.2012.11.022
Rolls, L., & Hargreaves, E. (2021). Professional teacher communities as creative, inspiring sites of learning. In E. Hargreaves, & L. Rolls (Eds.), Reimagining professional development in schools (pp. 1–8). Routledge. https://doi.org/10.4324/9780429293337-1
Rozkydalová, A. (2017). Zjišťování parametrů kvality výuky chemie. [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/85115
Salkind, N. J. (2010). Encyclopedia of research design. SAGE Publications.
Sawyer, A.G., Dredger, K., Myers, J., Barnes, S., Wilson, R., Sullivan, J., & Sawyer, D. (2020). Developing teachers as critical curators: Investigating elementary preservice teachers’ inspirations for lesson planning. Journal of Teacher Education, 71(5), 518–536. https://doi.org/10.1177/0022487119879894
Sharpe, R., & Abrahams, I. (2020). Secondary school students’ attitudes to practical work in biology, chemistry and physics in England. Research in Science & Technological Education, 38(1), 84–104. https://doi.org/10.1080/02635143.2019.1597696
Sikorová, Z., Václavík, M., & Červenková, I. (2019). Užívání tištěných a digitálních zdrojů v práci učitelů 2. stupně ZŠ: hybridizace a remixování. Studia paedagogica, 24(3), 111–129. https://doi.org/10.5817/SP2019-3-5
Singer, L.M., & Alexander, P.A. (2017). Reading on paper and digitally: What the past decades of empirical research reveal. Review of Educational Research, 87(6), 1007–1041. https://doi.org/10.3102/0034654317722961
Soucha, F. (2020). Funkce a využití učebnic pro výuku informaticky zaměřených předmětů vzdělávací oblasti IKT na středních odborných školách v ČR. [Diplomová práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/152837
Stará, J. (2019). Práce učitelů s učebnicemi. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Zimrot, R., & Ashkenazi, G. (2007). Interactive lecture demonstrations: A tool for exploring and enhancing conceptual change. Chemistry Education Research and Practice, 8(2), 197–211. https://doi.org/10.1039/B6RP90030E
Žák, V. (2008). Zjišťování parametrů kvality výuky fyziky. Pedagogika, 58(1), 61–72. https://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=1168&lang=cs
Žák, V., & Martínková, J. (2018). Kvalita výuky fyziky – případy začínajících učitelů. Orbis Scholae, 11(2), 1–25. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.57