Pád karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.979Klíčová slova:
učitelská profese, kariérní systém, případ, vzdělávací politika, aktéři vzdělávací politiky, legislativní proces, vliv veřejného mínění v politickém rozhodování, krize expertnostiAbstrakt
Cíle: Cílem případové studie vzdělávací politiky je přispět k poznání a porozumění fenoménu nepřijetí karierního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 v širším kontextu přístupů vzdělávací politiky k učitelské profesi po roce 1989. Uvedený případ demonstruje silné a slabé stránky vzdělávací politiky realizované v průběhu posledních let.
Metody: K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky - (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí karierního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu ne/přijetí? - byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí karierního systému.
Výsledky: Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod.
Diskuze výsledků a závěry: Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ (Nichols, 2017) – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejnosti, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.
Reference
Barák, V. (2017). Štech: Kariérního řádu je škoda, peníze do škol dostaneme jen stěží. TÝDEN.cz. 28. 7. 2017. (Online). Dostupné z www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/stech-karierniho-radu-je-skoda-penize-do-skol-dostaneme-jen-stezi_439882.html
Černotová, M., Drga, L., Fodor, A., Lužák, J., Kasáčová, B., Mäsiar, P., Pavlov, I., & Valica, M. (2006). Koncepcia profesijného rozvoja učiteľov v kariérnom systéme. Pedagogické rozhľady, 15(3), 1-33 .
Finální verze kariérního systému v roce 2017. Dostupné z www.msmt.cz/o-webu-msmt/karierni-rad
Goldstein, R. A. (2011). Imaging the frame: Media representations of teachers, their unions, NCLB, and education reform. Educational Policy, 25(4), 543-576.
https://doi.org/10.1177/0895904810361720
Gonzalez, G. M., & Carney, C. L. (2014). Challenging the spectacle: A case study on education policy advocacy. International Journal of Leadership and Change, 2(1/3). (Online). Dostupné z http://digitalcommons.wku.edu/ijlc/vol2/iss1/3
Hanušová, S. et al. (2017). Chtějí zůstat, nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (2017). Praha: MŠMT. (Online). Dostupné z www.msmt.cz/file/46636_1_1/
Janík, T., Píšová, M., & Spilková, V. (2014a). Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133-158.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.61
Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014b). Standard a kariérní systém učitele: problémy předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2), 259-274.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-2-259
Kalous, J., & Veselý, A. (Eds.). (2006). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.
Kohoutek, J., Veselý, A., & Špačková, Z. et al. (2015). Vzdělávací politika. Brno: Masarykova univerzita.
Komárek, M. (2017). Historie střetů o kariérní řád je dokladem marnosti, v níž se potácí české školství. Česká škola, 13. 7. 2017. (Online). Dostupné z www.ceskaskola.cz
Košťálová, H., Píšová, M., Spilková, V., Srb, V., Stýblová, H., Syslová, Z., & Tomášek, F. (2010). Podkladový materiál pro tvorbu standardu kvality profese učitele. Učitelské noviny, 12, 15-18. (Online). Dostupné z www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3497
Liessmann, K. (2015). Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Praha: Academia.
Marcus, G. E., Valentino, N. A., Vasilopoulos, P., & Foucault, M. (2019). Applying the theory of affective intelligence to support for authoritarian policies and parties. Political Psychology, 40(51), 109-139.
https://doi.org/10.1111/pops.12571
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 59(3), 232-258.
Merriam, S. B. (1998). Qualitative research and case study: Applications in education. San Francisco: Jossey-Bass.
Michek, S., & Spilková, V. (2018). Pád kariérního systému pro pedagogické pracovníky - zkoumání příčin jeho nepřijetí v roce 2017. Příspěvek na XXVI. konferenci ČAPV Transdisciplinarita ve společenských vědách na Pedagogické fakultě UTB, Zlín, 12.-14. 9. 2018.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. (Online). Dostupné z https://apps.odok.cz/veklep
Nichols, T. (2017). The death of expertise. Oxford University Press.
Porubský, Š., Kosová, B., & Pavlov, I. (2014). Problém štandardizácie učitelskej profesie v kontexte profesijného rozvoja učitelov na Slovensku. Orbis scholae, 8(3), 23-46.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.56
Rochex, J. Y. (2006). Social, methodological, and theoretical issues regarding assessment:
Lessons from a secondary analysis of PISA 2000 literacy tests. Review of Research in Education, 30, 163-212.
Rýdl, K. (2014). Vývoj standardizace profese učitele v České republice − nekonečný příběh? Orbis scholae, 8(3), 9−21.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.55
Shrnutí závěrečné zprávy RIA. (2017). Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Spilková, V. (2015). Pojetí kvality učitele v mezinárodní perspektivě. In D. Greger et al., Srovnávací pedagogika: proměny a výzvy (s. 163-176). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348
Spilková, V., Tomková, A. et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Štech, S. (2017). Vzdělávání ve stínu expertů. In M. Strouhal & S. Štech, Vzdělání a dnešek (s. 191-200). Praha: Karolinum.
Švancar, R. (2002). Od února zavřeme školy. Učitelské noviny, 37. (Online). Dostupné z www.ucitelskenoviny.cz
Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. (Online). Dostupné z www.nuov.cz/ae
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Liberec: Technická univerzita.
Urbánek, P. (2012). Učitelské vzdělávání na rozcestí: historie, současnost a rizika. In M. Somr et al., Pedagogika pedagogů. Tradice a současnost učitelství (s. 53-74). České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU.
Valenta, J. (2021). 40 procent pedagogů do 34 let vnímá covid jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné… 8. 4. 2021. (Online). Dostupné z https://valenta-blog.eduin.cz
Vašutová, J. (2001). Návrh profesního standardu. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. 1. díl (s. 91-141). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: jeho potřeby a uvádění do praxe. Brno: Paido.
Virtue, D. C. (2007). Middle level teacher certification in South Carolina: A case study in educational policy development. RMLE Online, 30(10), 1-14.
https://doi.org/10.1080/19404476.2007.11462043
Yin, R. K. (2014). Case study research. Design and method. 5. vyd. Thousand Oaks: Sage.