The fall of the career system for teaching staff in the year 2017 – a case study on educational policy
DOI:
https://doi.org/10.14712/23362189.2021.979Keywords:
teaching profession, career system, case, educational policy, participant of the educational policy, legislation process, the impact of public opinion in political decision-making, crisis of expertise, teaching profession, career system, case, educational policy, participant in the education policy, legislation process, the impact of public opinion in political decision making, crisis of expertiseAbstract
Aims: The aim of the case study on educational policy is to add to the knowledge and understanding of the phenomenon of the career system for teaching staff in the year 2017 in the broader context of the approach of the educational policy after the year 1989. The presented case demonstrates strong and weak points of the educational policy that had been implemented in the course of the past years.
Methods: To answer the main research questions – (1) What was the main cause of the non-acceptance of the career system in the year 2017? (2) What was the role of the key participants in the process of non/acceptance? – qualitative research methods were used, particularly: the analysis of the documents from the negotiations of the Chamber of Deputies and the Senate of the Czech Republic, analysis of mass media, and semi-structured interviews with the key participants who approved and disapproved of the career system.
Results: What is described are the processes of communication and interaction of the key participants of the educational policy and the impact of the new subject (Pedagogical Chamber), which, in the situation of fragmentation of the professional community into many associations, interest and influential groups are becoming a loud, organized voice that is representing populistic attitudes of the teaching public. Furthermore, there is analysis of: the in/ability of the ministry to communicate with the representatives of the educational practices and with “opinion markers”, the degree of politicization in decision making, the factual knowledge and understanding of politicians towards specialised queries, the impact of professionals and expert opinions in political decisions about specialised queries of school management, and the impact of social networks in influencing public opinion etc.
Result discussion and conclusions: What is reflected is the phenomenon of the “crisis of expertise” (Nichols, 2017) – the trend of ignoring expert knowledge and research-documented data, the dialogue between experts and the broader public is disappearing, the strengthening of a certain form of political correctness, where all the opinions are regarded as equally valuable, every opinion must be heard etc. Part of this trend in public decision-making is the rise of an “aggressive ignorance” that is understood as adhering to one’s own opinion even when facing contradicting facts. Aggressive ignorance is strengthened by social networks. The research opens a variety of questions such as factual, methodological and even ethical questions. The study outlines the opportunities and risks of Czech educational policy in the context of different activities that are affecting de/professionalization of the teaching profession in the Czech Republic.
References
Barák, V. (2017). Štech: Kariérního řádu je škoda, peníze do škol dostaneme jen stěží. TÝDEN.cz. 28. 7. 2017. (Online). Dostupné z www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/stech-karierniho-radu-je-skoda-penize-do-skol-dostaneme-jen-stezi_439882.html
Černotová, M., Drga, L., Fodor, A., Lužák, J., Kasáčová, B., Mäsiar, P., Pavlov, I., & Valica, M. (2006). Koncepcia profesijného rozvoja učiteľov v kariérnom systéme. Pedagogické rozhľady, 15(3), 1-33 .
Finální verze kariérního systému v roce 2017. Dostupné z www.msmt.cz/o-webu-msmt/karierni-rad
Goldstein, R. A. (2011). Imaging the frame: Media representations of teachers, their unions, NCLB, and education reform. Educational Policy, 25(4), 543-576.
https://doi.org/10.1177/0895904810361720
Gonzalez, G. M., & Carney, C. L. (2014). Challenging the spectacle: A case study on education policy advocacy. International Journal of Leadership and Change, 2(1/3). (Online). Dostupné z http://digitalcommons.wku.edu/ijlc/vol2/iss1/3
Hanušová, S. et al. (2017). Chtějí zůstat, nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita.
https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-8922-2017
Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (2017). Praha: MŠMT. (Online). Dostupné z www.msmt.cz/file/46636_1_1/
Janík, T., Píšová, M., & Spilková, V. (2014a). Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133-158.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.61
Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014b). Standard a kariérní systém učitele: problémy předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2), 259-274.
https://doi.org/10.5817/PedOr2014-2-259
Kalous, J., & Veselý, A. (Eds.). (2006). Teorie a nástroje vzdělávací politiky. Praha: Karolinum.
Kohoutek, J., Veselý, A., & Špačková, Z. et al. (2015). Vzdělávací politika. Brno: Masarykova univerzita.
Komárek, M. (2017). Historie střetů o kariérní řád je dokladem marnosti, v níž se potácí české školství. Česká škola, 13. 7. 2017. (Online). Dostupné z www.ceskaskola.cz
Košťálová, H., Píšová, M., Spilková, V., Srb, V., Stýblová, H., Syslová, Z., & Tomášek, F. (2010). Podkladový materiál pro tvorbu standardu kvality profese učitele. Učitelské noviny, 12, 15-18. (Online). Dostupné z www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=3497
Liessmann, K. (2015). Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Praha: Academia.
Marcus, G. E., Valentino, N. A., Vasilopoulos, P., & Foucault, M. (2019). Applying the theory of affective intelligence to support for authoritarian policies and parties. Political Psychology, 40(51), 109-139.
https://doi.org/10.1111/pops.12571
Mareš, J. (2009). Edukace založená na důkazech: inspirace pro pedagogický výzkum i školní praxi. Pedagogika, 59(3), 232-258.
Merriam, S. B. (1998). Qualitative research and case study: Applications in education. San Francisco: Jossey-Bass.
Michek, S., & Spilková, V. (2018). Pád kariérního systému pro pedagogické pracovníky - zkoumání příčin jeho nepřijetí v roce 2017. Příspěvek na XXVI. konferenci ČAPV Transdisciplinarita ve společenských vědách na Pedagogické fakultě UTB, Zlín, 12.-14. 9. 2018.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. (Online). Dostupné z https://apps.odok.cz/veklep
Nichols, T. (2017). The death of expertise. Oxford University Press.
Porubský, Š., Kosová, B., & Pavlov, I. (2014). Problém štandardizácie učitelskej profesie v kontexte profesijného rozvoja učitelov na Slovensku. Orbis scholae, 8(3), 23-46.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.56
Rochex, J. Y. (2006). Social, methodological, and theoretical issues regarding assessment:
Lessons from a secondary analysis of PISA 2000 literacy tests. Review of Research in Education, 30, 163-212.
Rýdl, K. (2014). Vývoj standardizace profese učitele v České republice − nekonečný příběh? Orbis scholae, 8(3), 9−21.
https://doi.org/10.14712/23363177.2015.55
Shrnutí závěrečné zprávy RIA. (2017). Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Spilková, V. (2015). Pojetí kvality učitele v mezinárodní perspektivě. In D. Greger et al., Srovnávací pedagogika: proměny a výzvy (s. 163-176). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368-385.
https://doi.org/10.14712/23362189.2016.348
Spilková, V., Tomková, A. et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Spilková, V., & Vašutová, J. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Pedagogická fakulta UK.
Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
Štech, S. (2017). Vzdělávání ve stínu expertů. In M. Strouhal & S. Štech, Vzdělání a dnešek (s. 191-200). Praha: Karolinum.
Švancar, R. (2002). Od února zavřeme školy. Učitelské noviny, 37. (Online). Dostupné z www.ucitelskenoviny.cz
Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. (Online). Dostupné z www.nuov.cz/ae
Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Liberec: Technická univerzita.
Urbánek, P. (2012). Učitelské vzdělávání na rozcestí: historie, současnost a rizika. In M. Somr et al., Pedagogika pedagogů. Tradice a současnost učitelství (s. 53-74). České Budějovice: Pedagogická fakulta JČU.
Valenta, J. (2021). 40 procent pedagogů do 34 let vnímá covid jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné… 8. 4. 2021. (Online). Dostupné z https://valenta-blog.eduin.cz
Vašutová, J. (2001). Návrh profesního standardu. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. 1. díl (s. 91-141). Praha: Pedagogická fakulta UK.
Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: jeho potřeby a uvádění do praxe. Brno: Paido.
Virtue, D. C. (2007). Middle level teacher certification in South Carolina: A case study in educational policy development. RMLE Online, 30(10), 1-14.
https://doi.org/10.1080/19404476.2007.11462043
Yin, R. K. (2014). Case study research. Design and method. 5. vyd. Thousand Oaks: Sage.
