Videokluby jako forma profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů

Autoři

  • Eva Minaříková minarikova@ped.muni.cz
  • Klára Uličná
  • Michaela Píšová
  • Tomáš Janík
  • Miroslav Janík

DOI:

https://doi.org/10.14712/23362189.2016.351

Abstrakt

 

 

Abstrakt: Tato studie se zabývá videokluby jakožto intenzivní formou profesního vzdělávání učitelů. V teoretické části se zaměřuje na profesní učící se komunity a na využití videosekvencí v rámci profesního rozvoje učitelů. Poté je představeno naše pojetí videoklubů pro učitele anglického jazyka na základních školách. Cílem předkládané studie bylo prozkoumat, jak účastníci videoklubů popisují svou zkušenost s touto formou profesního rozvoje, především vzhledem ke komunikaci a skupinové dynamice. Videoklubů se zúčastnilo 11 učitelů anglického jazyka, kteří pracovali ve třech skupinách. Zdrojem dat byly rozhovory s jednotlivými účastníky, přepisy videozáznamů posledního setkání videoklubů a emailové zpětné vazby účastníků, které psali po každém ze setkání.  Data byla zpracována metodou tematické analýzy. Výsledky naznačují, že ačkoliv učitelé popisovali atmosféru videoklubů jako příjemnou a otevřenou, zjevně pociťovali nedostatek kritiky a přítomnost diplomacie a korektnosti. Jejich postoje ke kritice se ale lišily – některým chyběla, jiní ji naopak nevnímali jako nutnou součást videoklubů, jelikož každý z učitelů má vlastní přístup a kritizovat je proto nežádoucí. Tyto postoje otevírají otázku, zda se v některých skupinách nejednalo spíše o pseudokomunitu a vyhýbání se konfliktu a jak tomuto nastavení mohou tvůrci a facilitátoři podobných programů předejít.

 

Klíčová slova: videokluby, profesní rozvoj učitelů, profesní učící se komunita, video v učitelském vzdělávání

 

Reference

Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. Dostupné z http://eprints.uwe.ac.uk/11735

http://dx.doi.org/10.1191/1478088706qp063oa

Desimone, L. M. (2009). Improving impact studies of teachers' professional development: Toward better conceptualizations and measures. Educational researcher, 38(3), 181–199.

http://dx.doi.org/10.3102/0013189X08331140

Gaudin, C., & Chalies, S. (2015). Video viewing in teacher education and professional development: A literature review. Educational Research Review, 16, 41–67.

http://dx.doi.org/10.1016/j.edurev.2015.06.001

Grossman, P., Wineburg, S., & Woolworth, S. (2001). Toward a theory of teacher community. Teachers College Record, 103, 942–1012.

http://dx.doi.org/10.1111/0161-4681.00140

Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning. Teachers and Teaching: History and Practice, 6(2), 151–182.

http://dx.doi.org/10.1080/713698714

Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., & Janík, M. (2016). Profesní vidění a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Munipress.

Kašparová, V., Holečková, A., Hučín, J., Janík, T., Najvar, P., Píšová, M., et al. (2015). Analytická zpráva z šetření TALIS 2013. Praha: Česká školní inspekce.

Koellner, K., Jacobs, J., Borko, H., Schneider, C., Pittman, M. E., Eiteljorg, E., et al. (2007). The Problem-Solving Cycle: A model to support the development of teachers' professional knowledge. Mathematical Thinking and Learning, 9(3), 273–303.

http://dx.doi.org/10.1080/10986060701360944

Lefstein, A., & Snell, J. (2011). Professional vision and the politics of teacher learning. Teaching and Teacher Education, 27(3), 505–514.

http://dx.doi.org/10.1016/j.tate.2010.10.004

Littlewood, W. (1981). Communicative language teaching. Cambridge: Cambridge University Press.

Littlewood, W. (2004). The task-based approach: Some questions and suggestions. ELT Journal, 58(4), 319–326.

http://dx.doi.org/10.1093/elt/58.4.319

Minaříková, E., & Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204.

http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2012-2-181

Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., & Šebestová, S. (2011). Videostudie v edukačním výzkumu. Brno: Paido.

Rimmele, R. (2002). Videograph. Multimedia-Player zur Kodierung von Videos. Kiel: IPN.

Roth, J. K., Garnier, H. E., Chen, C., Lemmens, M., Schwille, K., & Wickler, N. I. Z. (2011). Videobased lesson analysis: Effective science PD for teacher and student learning. Journal of Research in Science Teaching, 48(2), 117–148.

http://dx.doi.org/10.1002/tea.20408

Seidel, T., Stürmer, K., Blomberg, G., Kobarg, M., & Schwindt, K. (2011). Teacher learning from analysis of videotaped classroom situations: Does it make a difference whether teachers observe their own teaching or that of others? Teaching and Teacher Education, 27(2), 259–267.

http://dx.doi.org/10.1016/j.tate.2010.08.009

Sherin, M. G. (2004). New perspectives on the role of video in teacher education. In J. Brophy (Ed.), Using video in teacher education (s. 1–27). Amsterdam: Elsevier.

Sherin, M. G. (2007). The development of teachers´ professional vision in video clubs. In R. Goldman, R. Pea, B. Barron & S. J. Derry (Eds.), Video research in the learning sciences (s. 383–395). London: Lawrence Erlbaum Associates Publishers.

Sherin, M. G., & van Es, E. A. (2009). Effects of video club participation on teachers' professional vision. Journal of Teacher Education, 60(1), 20–37.

http://dx.doi.org/10.1177/0022487108328155

Shulman, L. S., & Shulman, J. H. (2004). How and what teachers learn: A shifting perspective. Journal of Curriculum Studies, 36(2), 257–271.

http://dx.doi.org/10.1080/0022027032000148298

Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner. London: Basic Books.

Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. (2002). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Stoll, L., Bolam, R., McMahon, A., Wallace, M., & Thomas, S. (2006). Professional learning communities: A review of the literature. Journal of Educational Change, 7, 221–258.

http://dx.doi.org/10.1007/s10833-006-0001-8

Tickle L. (1994). The induction of new teachers. London: Casell. van Es, E. A. (2012). Examining the development of a teacher learning community: The case of a video club. Teaching and Teacher Education, 28(2), 182–192.

van Es, E. A., & Sherin, M. G. (2008). Mathematics teachers' learning to notice" in the context of a video club. Teaching and Teacher Education, 24(2), 244–276.

http://dx.doi.org/10.1016/j.tate.2006.11.005

van Es, E. A., Tunney, J., Golgsmith, L. T., & Seago, N. (2014a). A framework for the facilitation of teachers' analysis of video. Journal of Teacher Education, 65(4), 340–356.

http://dx.doi.org/10.1177/0022487114534266

van Es, E. A., Tunney, J., Seago, N., & Goldsmith, L. T. (2014b). Facilitation practices for supporting teacher learning with video. In B. Calandra & P. J. Rich (Eds.), Digital video for teacher education: Research and practice (s. 109–126). Abingdon: Routledge.

Vondrová, N., Cachová, J., Coufalová, J., & Krátká, M. (2016). Lesson study" v českých podmínkách: Jak učitelé vnímali svou účast a jaký vliv měla na jejich všímání si didakticko-matematických jevů. Pedagogika, 66(4), 427–442.

Westheimer, J. (1998). Among schoolteachers: Community, autonomy, and ideology in teachers' work. New York: Teachers College Press.

Zhang, M., Lundeberg, M., & Koehler, M. J. (2015). Affordances and challenges of different types of video for teachers' professional development. In B. Calandra & P. J. Rich (Eds.), Digital video for teacher education: Research and practice (s. 147–163). Abingdon: Routledge.

Stahování

Publikováno

2016-10-20